Aktuality

Vyšel první terénní průvodce ke květeně Ladaku

15. 2. 2018

Kniha autorského kolektivu z Botanického ústavu AV ČR A field guide to the flora of Ladakh vyšla v nakladatelství Academia. Praktický terénní průvodce květenou Ladaku, svérázné polopouštní oblasti indického Transhimálaje, je díky druhovému překryvu široce použitelný i v horách západního Tibetu, v Kašmíru nebo Nepálu.

(Více)

Přítomnost akácie modrolisté bývá patrná v půdě řadu let po vymýcení

12. 2. 2018

Bohatě žlutě kvetoucí keř akácie modrolistá (Acacia saligna) pochází z Austrálie. Je nenáročná na pěstování a zároveň dekorativní. Používá se při obnově vegetace, při výsadbě větrolamů, ke stabilizaci písečných dun, jako krmivo, pro palivové dřevo, při činění kůží, a často jako ozdobný keř. Nezdolnou akácii zároveň její vlastnosti doslova předurčují, aby se stala úspěšným invazním druhem. Navíc patří k těm druhům rostlin, které aktivně mění prostředí, v němž rostou. Tyto změny pak mohou komplikovat snahy o odstranění invazního druhu a obnovu původních ekosystémů.

(Více)

Vhodná politika pomáhá v boji proti invazím okrasných rostlin

5. 2. 2018

Lidé z celého světa milují okrasné rostliny. Rádi ve své blízkosti pěstují zajímavé druhy, ať už domácích nebo exotických rostlin. Globální obchod s okrasnými rostlinami proto představuje jednu z hlavních cest, kterou se nepůvodní druhy šíří do nových oblastí. Druhy cizího původu často představují většinu nabídky firem, které se zabývají obchodem s okrasnými rostlinami. Některé z těchto nepůvodních druhů přitom využijí nabízenou příležitost a zahájí invazi.

(Více)

Výzkum symbiotických hub pomůže obnově porostů pikonie ve vavřínovém lese

29. 1. 2018

Návštěvníci Azorských ostrovů mají možnost se setkat s porosty takzvané Laurisilvy, čili Vavřínového lesa. Jde o zbytky pralesa, který dnes roste jen na Madeiře, Kanárech a Azorech. Často se v něm objevují endemity, tedy druhy, které nenajdete nikde jinde na světě.

(Více)

Velikost genomu ovlivňuje invazivnost rostlin

23. 1. 2018

Pracovníci Botanického ústavu AV ČR zjistili, že důležitou vlastností, která rozhoduje o tom, zda jsou rostliny invazní, je velikost jejich genomu. „Pro náš modelový druh, kterým je rákos obecný, jsou výsledky velmi jednoznačné,” řekl vedoucí výzkumného týmu Petr Pyšek. „Rostliny rákosu s malým obsahem jaderné DNA jsou velmi invazní, což potvrzuje naše předchozí zjištění, založená na mezidruhových srovnáních – ta tedy platí i v rámci populací jednoho druhu.” Výsledky výzkumu byly publikovány v prestižním časopise Ecology.

(Více)

Vyšlo speciální dvojčíslo časopisu Folia Geobotanica o ekologii klonálních rostlin

22. 1. 2018

Speciální dvojčíslo přináší téměř dvě desítky článků o ekologii klonálních rostlin. Obsah zde.

Medaile G. J. Mendela za zásluhy v biologických vědách pro Františka Krahulce z Botanického ústavu AV ČR

19. 1. 2018

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová ocenila ve čtvrtek 18. ledna 2018 tři renomované vědce. Medaili G. J. Mendela za zásluhy v biologických vědách obdržel botanik František Krahulec z Botanického ústavu AV ČR. (Více)

Masožravé rostliny: Fyziologie, ekologie a evoluce

15. 1. 2018

Nakladatelství Oxford University Press vydalo novou knihu o masožravých rostlinách, kterou editovali Aaron Ellison z Harvard University a Lubomír Adamec z Botanického ústavu AV ČR. Přináší nejnovější poznatky z fyziologie, ekologie, systematiky a evoluce masožravých rostlin, popis nejzávažnějších příčin jejich ohrožení i otázky pro další výzkum. Autory jednotlivých kapitol jsou odborníci, kteří patří ke světové špičce v oboru. Více zde.

Ze světové vědy: Houby pomohly stvořit svět takový, jaký ho známe

15. 1. 2018

Dnešní svět je plný rostlin a živočichů, kteří užívají života v atmosféře bohaté na kyslík. Podle britských vědců z Univerzity v Leedsu by ale takový svět nebyl možný bez hub. (Více)

Liší se klíčení běžných a vzácných druhů středoevropských hor?

8. 1. 2018

Proč mají některé druhy rostlin velice omezené rozšíření a jiné, často blízce příbuzné rostliny zase rostou na ohromném území? Touto otázkou se vědci zabývají již dlouho. Vznikla celá řada studií, které hledají odpověď porovnáváním vlastností příbuzných vzácných a naopak běžných rostlin. Takové práce se ale obvykle zabývají jednoduchými vlastnostmi, které je možné snadno získat z ekologických databází. (Více)

Sucho a fragmentace mohou omezovat vstřebávání uhlíku v tropických lesích Bornea

19. 12. 2017

Výzkum, na kterém se podílel Radim Hédl z Botanického ústavu AV ČR, poukázal na skutečnost, že ačkoli tropické lesy v současnosti pomáhají vstřebávat zvýšené koncentrace atmosférického uhlíku, tato jejich funkce může být vážně narušena vlivem sucha a fragmentací porostů. Studie o nedotčených lesích na Borneu, které v posledních 50 letech neustále rostly a odstraňovaly z atmosféry uhlík, byla dnes publikována v časopise Nature Communications.

(Více)

Jak spolu žijí půdní sinice a rostliny chladných pouští Himálají?

18. 12. 2017

Chladné pustiny v nejvyšších pohořích světa na první pohled příliš neoplývají životem. O to zajímavější jsou ale organismy, které tam žijí a dovedou se vyrovnat s extrémními podmínkami prostředí. V půdě chladných pouští se nacházejí bohatá společenstva fotosyntetických bakterií – sinic. Sinice svojí přítomností významně pomáhají vyšším rostlinám v osidlování nehostinných vysokohorských pouští, pomáhají klíčit jejich semínkům a zlepšují přežívání mladých rostlin. Navzdory významu sinic v prostředí chladných vysokohorských pustin ale o jejich soužití s cévnatými rostlinami zatím nevíme mnoho.

(Více)

Kolektiv autorů z Oddělení GIS a DPZ získal 2. místo v odborné soutěži posterů na Konferenci GIS ESRI v ČR

6. 12. 2017

Na letošní Konferenci GIS ESRI v ČR slavil kolektiv autorů z Oddělení GIS a DPZ opět úspěch v odborné soutěži posterů. Tentokrát získal poster s názvem „Horem dolem skrz les: Srovnání UAV s pozemními daty“ dělené 2. místo. Autoři se v příspěvku, který vznikl jako součást projektu o lesním mikroklimatu, zabývali kvantifikací korunového zápoje lesního porostu s využitím bezpilotních letadel. Více zde.

Ze světové vědy: Budou zpravodajci používat špiónské rostliny?

4. 12. 2017

Pokud hledáte vizionáře, kteří přicházejí s šílenými nápady a dělají z nich technologie budoucnosti, tak to jsou američtí vojenští vývojáři agentury DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency). V poslední době mají na svědomí skákající roboty podobné psům, samonaváděcí kulky, letadla s vertikálním startem, a řadu dalších svérázných projektů či soutěží. Teď se pustili do něčeho skutečně zvláštního – chtějí společně s bioinženýry vylepšit rostliny tak, aby sbíraly cenné informace pro zpravodajské služby.

(Více)

Kosmopolitní rákos pomáhá zkoumat globální změnu klimatu

27. 11. 2017

V dnešní době je globální změna klimatu jednou z největších výzev pro odborníky na ekologii. Snaží se pochopit, předpovídat, a také co nejlépe reagovat na důsledky probíhajících klimatických změn. Pro výzkum těchto procesů jsou jako modelové organismy vhodné kosmopolitní druhy, tedy organismy, které se vyskytují prakticky po celém světě a přitom náležejí k jedinému druhu.

(Více)

První souhrnná mezinárodní monografie o české flóře a vegetaci

27. 11. 2017

Česká republika má v celosvětovém srovnání vynikající tradici výzkumu flóry a vegetace. Naši botanici se pyšní mimořádně podrobnými daty získanými během více než dvou století systematického výzkumu, která jsou dnes převáděna do různých databází a souhrnně kriticky vyhodnocována. Máme několikasvazkové monografie, jako je Květena České republiky, Vegetace České republiky a terénní určovací klíče. Tyto příručky jsou však analytické, popisují jednotlivé druhy rostlin nebo typy rostlinných společenstev, zatímco syntetický pohled nutný pro porozumění vztahům a zákonitostem formování rostlinné složky naší přírody dosud chyběl. Navíc byla dosavadní souhrnná literatura psána česky, tudíž pro většinu zahraničních badatelů obtížně srozumitelná.

(Více)

Výjimečné sekvence ribozomální RNA u sinice Scytonema hyalinum

20. 11. 2017

Jak eukaryotní, tak i prokaryotní organismy ke svému životu nezbytně potřebují ribozomy. Jsou to malé buněčné továrny, v nichž se podle předpisu v RNA vyrábějí bílkoviny, přiřazováním správných aminokyselin. Klíčovým prvkem struktury ribozomů jsou takzvané ribozomální RNA (rRNA), čili ribonukleové kyseliny, které se sice vytvoří podle genů v genomu, ale už podle nich nevznikají žádné proteiny. Těchto ribozomálních RNA je několik typů. Bývají velmi konzervativní, čili do značné míry stejné i u velmi nepříbuzných organismů. (Více)

Cena Arnošta z Pardubic pro Jana Sudu

20. 11. 2017

Univerzita Karlova při příležitosti 17. listopadu udělila Ceny Arnošta z Pardubic za vynikající vyučující a vzdělávací počiny třem laureátům. In memoriam byl v Karolinu oceněn za přínos světové vědě, pedagogické činnosti a popularizaci vědy Jan Suda, který působil na Přírodovědecké fakultě a v Botanickém ústavu AV ČR.

Tři vědci z Botanického ústavu na seznamu Highly Cited Researchers 2017

20. 11. 2017

I v letošním roce jsou na seznamu nejcitovanějších vědců světa Highly Cited Researchers tři vědci z Botanického ústavu AV ČR: prof. Petr Pyšek (již počtvrté), prof. Vojtěch Jarošík (potřetí, ohlas na jeho práci zůstává vysoký i 4 roky po jeho smrti) a Ing. Jan Pergl, Ph.D. (podruhé), všichni z oddělení ekologie invazí. Letošní seznam obsahuje přibližně 3300 jmen, z nich pouze 4 jsou vědci z ČR.

Příběhy biologických sbírek

15. 11. 2017

Od 14. listopadu 2017 do 11. února 2018 probíhá v Návštěvnickém centru Průhonického parku výstava Příběhy biologických sbírek Akademie věd ČR.  Výstava představuje vybrané biologické sbírky ústavů Akademie věd ČR a prostřednictvím konkrétních příkladů upozorňuje na jejich praktický přínos pro výzkum a vývoj a také na jejich význam pro běžný život. Je přístupná denně od 8:00 do 17:00 hod. (Více)

Všechny příspěvky

Přítomnost akácie modrolisté bývá patrná v půdě řadu let po vymýcení

12. 2. 2018

Bohatě žlutě kvetoucí keř akácie modrolistá (Acacia saligna) pochází z Austrálie. Je nenáročná na pěstování a zároveň dekorativní. Používá se při obnově vegetace, při výsadbě větrolamů, ke stabilizaci písečných dun, jako krmivo, pro palivové dřevo, při činění kůží, a často jako ozdobný keř. Nezdolnou akácii zároveň její vlastnosti doslova předurčují, aby se stala úspěšným invazním druhem. Navíc patří k těm druhům rostlin, které aktivně mění prostředí, v němž rostou. Tyto změny pak mohou komplikovat snahy o odstranění invazního druhu a obnovu původních ekosystémů.

(Více)

Vhodná politika pomáhá v boji proti invazím okrasných rostlin

5. 2. 2018

Lidé z celého světa milují okrasné rostliny. Rádi ve své blízkosti pěstují zajímavé druhy, ať už domácích nebo exotických rostlin. Globální obchod s okrasnými rostlinami proto představuje jednu z hlavních cest, kterou se nepůvodní druhy šíří do nových oblastí. Druhy cizího původu často představují většinu nabídky firem, které se zabývají obchodem s okrasnými rostlinami. Některé z těchto nepůvodních druhů přitom využijí nabízenou příležitost a zahájí invazi.

(Více)

Výzkum symbiotických hub pomůže obnově porostů pikonie ve vavřínovém lese

29. 1. 2018

Návštěvníci Azorských ostrovů mají možnost se setkat s porosty takzvané Laurisilvy, čili Vavřínového lesa. Jde o zbytky pralesa, který dnes roste jen na Madeiře, Kanárech a Azorech. Často se v něm objevují endemity, tedy druhy, které nenajdete nikde jinde na světě.

(Více)

Ze světové vědy: Houby pomohly stvořit svět takový, jaký ho známe

15. 1. 2018

Dnešní svět je plný rostlin a živočichů, kteří užívají života v atmosféře bohaté na kyslík. Podle britských vědců z Univerzity v Leedsu by ale takový svět nebyl možný bez hub. (Více)

Liší se klíčení běžných a vzácných druhů středoevropských hor?

8. 1. 2018

Proč mají některé druhy rostlin velice omezené rozšíření a jiné, často blízce příbuzné rostliny zase rostou na ohromném území? Touto otázkou se vědci zabývají již dlouho. Vznikla celá řada studií, které hledají odpověď porovnáváním vlastností příbuzných vzácných a naopak běžných rostlin. Takové práce se ale obvykle zabývají jednoduchými vlastnostmi, které je možné snadno získat z ekologických databází. (Více)

Jak spolu žijí půdní sinice a rostliny chladných pouští Himálají?

18. 12. 2017

Chladné pustiny v nejvyšších pohořích světa na první pohled příliš neoplývají životem. O to zajímavější jsou ale organismy, které tam žijí a dovedou se vyrovnat s extrémními podmínkami prostředí. V půdě chladných pouští se nacházejí bohatá společenstva fotosyntetických bakterií – sinic. Sinice svojí přítomností významně pomáhají vyšším rostlinám v osidlování nehostinných vysokohorských pouští, pomáhají klíčit jejich semínkům a zlepšují přežívání mladých rostlin. Navzdory významu sinic v prostředí chladných vysokohorských pustin ale o jejich soužití s cévnatými rostlinami zatím nevíme mnoho.

(Více)

Ze světové vědy: Budou zpravodajci používat špiónské rostliny?

4. 12. 2017

Pokud hledáte vizionáře, kteří přicházejí s šílenými nápady a dělají z nich technologie budoucnosti, tak to jsou američtí vojenští vývojáři agentury DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency). V poslední době mají na svědomí skákající roboty podobné psům, samonaváděcí kulky, letadla s vertikálním startem, a řadu dalších svérázných projektů či soutěží. Teď se pustili do něčeho skutečně zvláštního – chtějí společně s bioinženýry vylepšit rostliny tak, aby sbíraly cenné informace pro zpravodajské služby.

(Více)

Kosmopolitní rákos pomáhá zkoumat globální změnu klimatu

27. 11. 2017

V dnešní době je globální změna klimatu jednou z největších výzev pro odborníky na ekologii. Snaží se pochopit, předpovídat, a také co nejlépe reagovat na důsledky probíhajících klimatických změn. Pro výzkum těchto procesů jsou jako modelové organismy vhodné kosmopolitní druhy, tedy organismy, které se vyskytují prakticky po celém světě a přitom náležejí k jedinému druhu.

(Více)

Výjimečné sekvence ribozomální RNA u sinice Scytonema hyalinum

20. 11. 2017

Jak eukaryotní, tak i prokaryotní organismy ke svému životu nezbytně potřebují ribozomy. Jsou to malé buněčné továrny, v nichž se podle předpisu v RNA vyrábějí bílkoviny, přiřazováním správných aminokyselin. Klíčovým prvkem struktury ribozomů jsou takzvané ribozomální RNA (rRNA), čili ribonukleové kyseliny, které se sice vytvoří podle genů v genomu, ale už podle nich nevznikají žádné proteiny. Těchto ribozomálních RNA je několik typů. Bývají velmi konzervativní, čili do značné míry stejné i u velmi nepříbuzných organismů. (Více)

Ze světově vědy: Jaké byly počátky domestikace obilnin?

6. 11. 2017

Lidská civilizace je od svého počátku velmi závislá na pěstování obilnin. Pšenice, ječmen, žito, oves, rýže, kukuřice i další plodiny z čeledi lipnicovitých jsou nesmírně významné i dnes. Odborníci odhadují, že se obilniny podílejí na výživě lidstva asi ze 60 až 70 procent. Proto je v našem zájmu dozvědět se co nejvíce o původu těchto klíčových plodin i o průběhu jejich domestikace. Tyto informace pak mohou využít šlechtitelé i zemědělci. (Více)

Jak smrky reagují na změny klimatu?

30. 10. 2017

Smrk ztepilý u nás býval přirozenou dřevinou horských lesů, mokřin, rašelinišť a také inverzních údolí. Od poloviny 18. století se ale na našem území vysazuje ve velkých počtech v hospodářských lesích. Postupně se z něj stala nejrozšířenější a ekonomicky nejvýznamnější dřevina České republiky. V dnešní době čelí smrkové porosty velkým výzvám, jako je globální oteplování.

(Více)

Invaze nepůvodních rostlin v lesích Evropy

23. 10. 2017

V dnešním globálním světě se setkáváme s nepůvodními druhy rostlin téměř na každém kroku. Doopravdy zdatní vetřelci pronikají i do relativně nenarušených a zachovalých prostředí, jako jsou například lesy. Dnešní Evropa je poměrně hojně zalesněná – lesy představují asi jednu třetinu celkové rozlohy a jsou bezesporu velmi významné v mnoha ohledech. Doposud přitom neexistoval souhrnný přehled nepůvodních rostlin evropských lesů. (Více)

Cykly bobovitých rostlin na horských loukách

16. 10. 2017

Na loukách střední Evropy spolu často rostou trávy a bobovité rostliny. Jsou to partneři na jednom stanovišti a protivníci zároveň, protože mezi nimi probíhá věčný konkurenční boj. Bobovité rostliny jsou výjimečné tím, že díky symbiotickým bakteriím v hlízkách na svých kořenech mohou využívat atmosférický dusík, který je jinak velice obtížně dostupný. Příliv dusíku do ekosystému louky, a také vliv rozdílů ve schopnosti konkurovat o světlo, mohou společně vyústit do periodických změn v množství biomasy bobovitých rostlin a také trav na dané louce. Doposud ale nebyla k dispozici dlouhodobá pozorování biomasy rostlin na loukách, s nimiž by bylo možné ověřit tyto předpoklady. (Více)

Kolik zelených krásnooček žije v České republice?

2. 10. 2017

Krásnoočko najdeme v téměř každé učebnici přírodopisu pro základní školy. Víte ale, kolik jich v České republice žije druhů?

(Více)

Důlní výsypky jsou skvělé pro výzkum sukcese hub na kořenech dřevin

20. 9. 2017

Čas od času dojde v krajině k událostem, po nichž se krajina musí obnovit. Během toho se vytváří nová půda, kterou pak postupně osídlují rostliny a živočichové. Bývají to dramatické jevy, například vulkanické erupce, které zničí původní krajinu, anebo ústupy ledovců, které zase odkryjí dávno zmrzlý substrát. Postupné osídlování nově vzniklé půdy neboli primární sukcese ale může proběhnout i v člověkem pozměněné krajině.

(Více)

Jak studovat modularitu rostlin?

11. 9. 2017

Rostliny se liší od drtivé většiny živočichů tím, že jsou stavěné modulárně. Je to, jako kdyby byly ze stavebnice, která obsahuje několik jednoduchých modulů. A ty se na těle rostliny neustále opakují. Právě modularita rostlin se těsně vztahuje k vlastnostem, které určují , jak rostlinné druhy přetrvávají na místě, kde rostou, jak obsazují prostor ve svém okolí, i k tomu, jak se vzpamatovávají po poranění.

(Více)

Proč je užitečné vytvářet umělé polyploidy vikví?

4. 9. 2017

Rostliny se v porovnání se živočichy mnohem ochotněji kříží, přičemž v řadě případů vznikají životaschopní kříženci. Stejně tak se u rostlin mnohem častěji než u živočichů znásobují nebo nějak jinak mění počty chromozomů v jádru buňky. Mechanismy znásobení počtu chromozómů, tzv. polyploidizace, rostlin jsou přitom zajímavé nejen pro vědce, ale mají velký význam v zemědělství nebo zahradnictví.

(Více)

Zvýší globální oteplování riziko křížení invazních rostlin s domácími?

28. 8. 2017

Invazní druhy rostlin pronikají na nová místa po celém světě a přitom často dochází ke křížení s blízce příbuznými domácími druhy. Vznikají kříženci, kteří představují nové konkurenty pro domácí druhy a mohou být úspěšnější nejen ve srovnání s domácím, ale i s invazním rodičem. Samotné křížení také ohrožuje původní domácí druhy na genetické úrovni. Jejich genomy se mění.

(Více)

Ze světově vědy: Jak cestují mechy po planetě?

14. 8. 2017

Polární oblasti na severní i jižní polokouli jsou sice velmi vzdálené naší každodenní zkušenosti, přesto je ale v globálním propojeném světě nemůžeme opomíjet. Nedávno si získala pozornost zajímavá studie mechů, které mají bizarní rozšíření, takzvané bipolární. Vyskytují se totiž zároveň jak u severního, tak u jižního pólu a mezi jejich populacemi jsou často ohromné vzdálenosti. Jak se takové druhy mohly rozšířit?

(Více)

Jak prvky vzácných zemin ovlivňují růst mikrořas?

31. 7. 2017

Řasy hrají významnou úlohu v přírodě a také se o ně stále častěji zajímají biotechnologové. Mikroskopické druhy řas (a také sinic), označované jako mikrořasy, mohou být využívány jako zdroj biomasy a celé škály cenných produktů. Pokud ale chceme rozjet průmyslovou výrobu založenou na mikrořasách, je nutné detailně prozkoumat jejich biologii a nároky na prostředí.

(Více)

Všechny příspěvky

Referent/referentka autoprovozu a údržby

20. 2. 2018

Botanický ústav AV ČR, v. v. i., hledá do svého týmu pro pracoviště v Průhonicích novou kolegyni/kolegu pozici:

Referent/referentka autoprovozu a údržby (více zde)

Výběrové řízení na pozici výzkumného pracovníka/ výzkumné pracovnice v Oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie v Brně

9. 2. 2018

Ředitel Botanického ústavu AV ČR, v. v. i., vyhlašuje výběrové řízení na pozici výzkumného  pracovníka/ výzkumné pracovnice v oboru instrumentální analýzy mikropolutantů (především farmak a pesticidů) s pracovištěm v Oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie v Brně. (více zde)

Volná pozice – asistent / asistentka PR oddělení Správy Průhonického parku

8. 2. 2018

Botanický ústav AV ČR, v.v.i., se sídlem v Průhonicích, přijme do pracovního poměru asistentku / asistenta PR oddělení Správy Průhonického parku (více zde)

Volná pozice – pokladní / pokladník v prodejně Průhonického parku

8. 2. 2018

Botanický ústav AV ČR, v. v. i., se sídlem v Průhonicích, přijme do pracovního poměru pokladní / pokladníka  do prodejny Průhonického parku (více zde)

Všechny příspěvky