Aktuality

Uzavření knihovny v Průhonicích 30. 4. a 7. 5. 2018

18. 4. 2018

Dovolujeme si upozornit návštěvníky knihovny Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích, že ve dnech 30. 4. a 7. 5. 2018 bude knihovna uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Znamená vyšší počet sad chromozomů u rostlin větší riziko jejich invaze?

16. 4. 2018

V dnešní době se po světě šíří ohromné množství nepůvodních rostlin. Některé z nich v novém prostředí uspějí a zahájí invazi, která ohrožuje původní přírodu a nezřídka přináší i značné finanční ztráty. Vědci se proto již dlouho snaží pochopit, které vlastnosti rostlin rozhodují o jejich invazním chování.

(Více)

Jak žížaly ovlivňují rostliny během sukcese?

9. 4. 2018

Soužití žížal s rostlinami je v suchozemských společenstvech důležitý vztah. Žížaly pracují jako ekosystémoví inženýři, což znamená, že aktivně vytvářejí prostředí celého ekosystému. Díky žížalám vzniká provzdušněná půda obohacená živinami, čímž žížaly působí na růst rostlin a jejich vzájemnou konkurenci. Hrají přitom výraznou roli jak v raných stádiích sukcese, kdy vegetace začíná zarůstat nově vzniklá místa, tak i v pozdních stádiích sukcese, tvořených bohatou vegetací. (Více)

Vyšlo nové číslo časopisu Folia Geobotanica – 1/2018

4. 4. 2018

Obsah prvního letošního čísla časopisu Folia Geobotanica najdete zde.

Kořeny: objevte tajemný svět pod zemí – plný barev, příběhů a překvapení

28. 3. 2018

V Západočeském muzeu v Plzni byla otevřena výstava Kořeny, na jejíž přípravě se podíleli i botanici z BÚ. Až do 16. září se můžete přesvědčit, že svět kořenů je plný barev, příběhů a překvapení. Po překročení bludného kořene se zmenšíte a ocitnete se pod zemí, v půdě. (Více)

O databázi květeny a vegetace v ČR s hlavním řešitelem projektu Pladias prof. Milanem Chytrým

26. 3. 2018

„Na portálu Pladias si to svoje najdou jak odborníci, tak laici. Odborníci ocení zejména podrobné údaje o rozšíření rostlinných druhů a desítky různých biologických a ekologických vlastností uvedených u každého druhu, které jsou unikátním zdrojem dat pro vědecký výzkum. Laici využijí fotografie a další obrázky včetně detailů rostlinných orgánů, podle nichž lze rostliny snadno určit, a také interaktivní mapy rozšíření, “ říká v rozhovoru s Jitkou Klimešovou hlavní řešitel projektu Pladias prof. Milan Chytrý z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. (Více)

Jak spásání ovlivňuje vztahy mezi herbivorním hmyzem a rostlinami slanišť?

19. 3. 2018

V dnešní přírodě představuje herbivorní hmyz druhově nejbohatší ekologickou skupinu makroskopických organismů. Většina těchto druhů hmyzu je poměrně úzce specializovaná, buď na hostitelský rostlinný druh anebo na celý rostlinný rod. Své životní prostřední však herbivorní hmyz obývá spolu s dalšími organismy, především s velkými herbivory, kteří mají významný vliv na celkovou podobu lučního ekosystému. (Více)

Databáze české flóry a vegetace PLADIAS byla zpřístupněna veřejnosti

15. 3. 2018

Na adrese www.pladias.cz byla zpřístupněna databáze české flóry a vegetace, kterou vytvořili vědci z Ústavu botaniky a zoologie PřF Masarykovy univerzity, Botanického ústavu AV ČR a z Katedry botaniky PřF Jihočeské univerzity. Jde o nejobsažnější a také nejspolehlivější databázi květeny a vegetace v ČR, protože všechny údaje jsou kriticky revidovány desítkami profesionálních botaniků a spolupracovníků. Co v ní najdete?

(Více)

Příběh z herbáře: DNA čárové kódy sítin

12. 3. 2018

Sbírání rostlin v přírodě a jejich ukládání do herbářů představuje tradiční způsob uchovávání rostlin pro odborné účely. V dnešní době je po celém světě asi 3400 významných herbářových sbírek, které poskytují cenné informace pro výzkum taxonomie, evoluce, ekologie i ochrany rostlin. A jak se v posledních desetiletích ukázalo, herbáře jsou rovněž bohatým zdrojem DNA studovaných rostlin. (Více)

Rozhovor s Jitkou Klimešovou z BÚ

6. 3. 2018

Editor časopisu Functional Ecology Ken Thompson pořídil na konferenci Britské ekologické společnosti rozhovor s Jitkou Klimešovou z Botanického ústavu. Můžete si ho poslechnout (v aj) zde.

O výzkumu vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači v Kamerunu

6. 3. 2018

Studio 6 České televize odvysílalo rozhovor o výzkumu vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači, na kterém se podílejí i vědci z Botanického ústavu AV ČR. Pořad můžete zhlédnout zde.

Jaké vlastnosti rostlin rozhodují o výskytu druhu na daném stanovišti?

5. 3. 2018

Rostliny rostou jen na stanovištích, na jejichž podmínky prostředí jsou přizpůsobeny. Protože pro každé prostředí potřebují rostliny jiné klíčové vlastnosti, můžeme si přestavit, že prostředí je filtr, který umožňuje, aby se na dané místo dostaly jen druhy s příslušnými vlastnostmi. Pomocí rozdílů ve vlastnostech rostlin různých stanovišť můžeme usuzovat na sílu filtru, tedy na význam vlivu prostředí na výskyt rostlin, stejně jako na význam konkrétních vlastností pro výskyt v daném prostředí. (Více)

Výtvarná a literární soutěž Příroda v ČR – Natura 2000

22. 2. 2018

AOPK ČR – Správa Chráněné krajinné oblasti Blaník, Český svaz ochránců přírody Vlašim, Botanický ústav AV ČR, v. v. i., a Ministerstvo životního prostředí ČR vyhlašují při příležitosti mezinárodního Dne Země 2018 výtvarnou a literární soutěž pro základní a střední školy okresů Benešov a Praha-západ na téma Příroda v ČR – Natura 2000.

(Více)

Vyšel první terénní průvodce ke květeně Ladaku

15. 2. 2018

Kniha autorského kolektivu z Botanického ústavu AV ČR A field guide to the flora of Ladakh vyšla v nakladatelství Academia. Praktický terénní průvodce květenou Ladaku, svérázné polopouštní oblasti indického Transhimálaje, je díky druhovému překryvu široce použitelný i v horách západního Tibetu, v Kašmíru nebo Nepálu.

(Více)

Přítomnost akácie modrolisté bývá patrná v půdě řadu let po vymýcení

12. 2. 2018

Bohatě žlutě kvetoucí keř akácie modrolistá (Acacia saligna) pochází z Austrálie. Je nenáročná na pěstování a zároveň dekorativní. Používá se při obnově vegetace, při výsadbě větrolamů, ke stabilizaci písečných dun, jako krmivo, pro palivové dřevo, při činění kůží, a často jako ozdobný keř. Nezdolnou akácii zároveň její vlastnosti doslova předurčují, aby se stala úspěšným invazním druhem. Navíc patří k těm druhům rostlin, které aktivně mění prostředí, v němž rostou. Tyto změny pak mohou komplikovat snahy o odstranění invazního druhu a obnovu původních ekosystémů.

(Více)

Vhodná politika pomáhá v boji proti invazím okrasných rostlin

5. 2. 2018

Lidé z celého světa milují okrasné rostliny. Rádi ve své blízkosti pěstují zajímavé druhy, ať už domácích nebo exotických rostlin. Globální obchod s okrasnými rostlinami proto představuje jednu z hlavních cest, kterou se nepůvodní druhy šíří do nových oblastí. Druhy cizího původu často představují většinu nabídky firem, které se zabývají obchodem s okrasnými rostlinami. Některé z těchto nepůvodních druhů přitom využijí nabízenou příležitost a zahájí invazi.

(Více)

Výzkum symbiotických hub pomůže obnově porostů pikonie ve vavřínovém lese

29. 1. 2018

Návštěvníci Azorských ostrovů mají možnost se setkat s porosty takzvané Laurisilvy, čili Vavřínového lesa. Jde o zbytky pralesa, který dnes roste jen na Madeiře, Kanárech a Azorech. Často se v něm objevují endemity, tedy druhy, které nenajdete nikde jinde na světě.

(Více)

Velikost genomu ovlivňuje invazivnost rostlin

23. 1. 2018

Pracovníci Botanického ústavu AV ČR zjistili, že důležitou vlastností, která rozhoduje o tom, zda jsou rostliny invazní, je velikost jejich genomu. „Pro náš modelový druh, kterým je rákos obecný, jsou výsledky velmi jednoznačné,” řekl vedoucí výzkumného týmu Petr Pyšek. „Rostliny rákosu s malým obsahem jaderné DNA jsou velmi invazní, což potvrzuje naše předchozí zjištění, založená na mezidruhových srovnáních – ta tedy platí i v rámci populací jednoho druhu.” Výsledky výzkumu byly publikovány v prestižním časopise Ecology.

(Více)

Vyšlo speciální dvojčíslo časopisu Folia Geobotanica o ekologii klonálních rostlin

22. 1. 2018

Speciální dvojčíslo přináší téměř dvě desítky článků o ekologii klonálních rostlin. Obsah zde.

Medaile G. J. Mendela za zásluhy v biologických vědách pro Františka Krahulce z Botanického ústavu AV ČR

19. 1. 2018

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová ocenila ve čtvrtek 18. ledna 2018 tři renomované vědce. Medaili G. J. Mendela za zásluhy v biologických vědách obdržel botanik František Krahulec z Botanického ústavu AV ČR. (Více)

Masožravé rostliny: Fyziologie, ekologie a evoluce

15. 1. 2018

Nakladatelství Oxford University Press vydalo novou knihu o masožravých rostlinách, kterou editovali Aaron Ellison z Harvard University a Lubomír Adamec z Botanického ústavu AV ČR. Přináší nejnovější poznatky z fyziologie, ekologie, systematiky a evoluce masožravých rostlin, popis nejzávažnějších příčin jejich ohrožení i otázky pro další výzkum. Autory jednotlivých kapitol jsou odborníci, kteří patří ke světové špičce v oboru. Více zde.

Všechny příspěvky

Znamená vyšší počet sad chromozomů u rostlin větší riziko jejich invaze?

16. 4. 2018

V dnešní době se po světě šíří ohromné množství nepůvodních rostlin. Některé z nich v novém prostředí uspějí a zahájí invazi, která ohrožuje původní přírodu a nezřídka přináší i značné finanční ztráty. Vědci se proto již dlouho snaží pochopit, které vlastnosti rostlin rozhodují o jejich invazním chování.

(Více)

Jak žížaly ovlivňují rostliny během sukcese?

9. 4. 2018

Soužití žížal s rostlinami je v suchozemských společenstvech důležitý vztah. Žížaly pracují jako ekosystémoví inženýři, což znamená, že aktivně vytvářejí prostředí celého ekosystému. Díky žížalám vzniká provzdušněná půda obohacená živinami, čímž žížaly působí na růst rostlin a jejich vzájemnou konkurenci. Hrají přitom výraznou roli jak v raných stádiích sukcese, kdy vegetace začíná zarůstat nově vzniklá místa, tak i v pozdních stádiích sukcese, tvořených bohatou vegetací. (Více)

O databázi květeny a vegetace v ČR s hlavním řešitelem projektu Pladias prof. Milanem Chytrým

26. 3. 2018

„Na portálu Pladias si to svoje najdou jak odborníci, tak laici. Odborníci ocení zejména podrobné údaje o rozšíření rostlinných druhů a desítky různých biologických a ekologických vlastností uvedených u každého druhu, které jsou unikátním zdrojem dat pro vědecký výzkum. Laici využijí fotografie a další obrázky včetně detailů rostlinných orgánů, podle nichž lze rostliny snadno určit, a také interaktivní mapy rozšíření, “ říká v rozhovoru s Jitkou Klimešovou hlavní řešitel projektu Pladias prof. Milan Chytrý z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. (Více)

Jak spásání ovlivňuje vztahy mezi herbivorním hmyzem a rostlinami slanišť?

19. 3. 2018

V dnešní přírodě představuje herbivorní hmyz druhově nejbohatší ekologickou skupinu makroskopických organismů. Většina těchto druhů hmyzu je poměrně úzce specializovaná, buď na hostitelský rostlinný druh anebo na celý rostlinný rod. Své životní prostřední však herbivorní hmyz obývá spolu s dalšími organismy, především s velkými herbivory, kteří mají významný vliv na celkovou podobu lučního ekosystému. (Více)

Příběh z herbáře: DNA čárové kódy sítin

12. 3. 2018

Sbírání rostlin v přírodě a jejich ukládání do herbářů představuje tradiční způsob uchovávání rostlin pro odborné účely. V dnešní době je po celém světě asi 3400 významných herbářových sbírek, které poskytují cenné informace pro výzkum taxonomie, evoluce, ekologie i ochrany rostlin. A jak se v posledních desetiletích ukázalo, herbáře jsou rovněž bohatým zdrojem DNA studovaných rostlin. (Více)

Jaké vlastnosti rostlin rozhodují o výskytu druhu na daném stanovišti?

5. 3. 2018

Rostliny rostou jen na stanovištích, na jejichž podmínky prostředí jsou přizpůsobeny. Protože pro každé prostředí potřebují rostliny jiné klíčové vlastnosti, můžeme si přestavit, že prostředí je filtr, který umožňuje, aby se na dané místo dostaly jen druhy s příslušnými vlastnostmi. Pomocí rozdílů ve vlastnostech rostlin různých stanovišť můžeme usuzovat na sílu filtru, tedy na význam vlivu prostředí na výskyt rostlin, stejně jako na význam konkrétních vlastností pro výskyt v daném prostředí. (Více)

Přítomnost akácie modrolisté bývá patrná v půdě řadu let po vymýcení

12. 2. 2018

Bohatě žlutě kvetoucí keř akácie modrolistá (Acacia saligna) pochází z Austrálie. Je nenáročná na pěstování a zároveň dekorativní. Používá se při obnově vegetace, při výsadbě větrolamů, ke stabilizaci písečných dun, jako krmivo, pro palivové dřevo, při činění kůží, a často jako ozdobný keř. Nezdolnou akácii zároveň její vlastnosti doslova předurčují, aby se stala úspěšným invazním druhem. Navíc patří k těm druhům rostlin, které aktivně mění prostředí, v němž rostou. Tyto změny pak mohou komplikovat snahy o odstranění invazního druhu a obnovu původních ekosystémů.

(Více)

Vhodná politika pomáhá v boji proti invazím okrasných rostlin

5. 2. 2018

Lidé z celého světa milují okrasné rostliny. Rádi ve své blízkosti pěstují zajímavé druhy, ať už domácích nebo exotických rostlin. Globální obchod s okrasnými rostlinami proto představuje jednu z hlavních cest, kterou se nepůvodní druhy šíří do nových oblastí. Druhy cizího původu často představují většinu nabídky firem, které se zabývají obchodem s okrasnými rostlinami. Některé z těchto nepůvodních druhů přitom využijí nabízenou příležitost a zahájí invazi.

(Více)

Výzkum symbiotických hub pomůže obnově porostů pikonie ve vavřínovém lese

29. 1. 2018

Návštěvníci Azorských ostrovů mají možnost se setkat s porosty takzvané Laurisilvy, čili Vavřínového lesa. Jde o zbytky pralesa, který dnes roste jen na Madeiře, Kanárech a Azorech. Často se v něm objevují endemity, tedy druhy, které nenajdete nikde jinde na světě.

(Více)

Ze světové vědy: Houby pomohly stvořit svět takový, jaký ho známe

15. 1. 2018

Dnešní svět je plný rostlin a živočichů, kteří užívají života v atmosféře bohaté na kyslík. Podle britských vědců z Univerzity v Leedsu by ale takový svět nebyl možný bez hub. (Více)

Liší se klíčení běžných a vzácných druhů středoevropských hor?

8. 1. 2018

Proč mají některé druhy rostlin velice omezené rozšíření a jiné, často blízce příbuzné rostliny zase rostou na ohromném území? Touto otázkou se vědci zabývají již dlouho. Vznikla celá řada studií, které hledají odpověď porovnáváním vlastností příbuzných vzácných a naopak běžných rostlin. Takové práce se ale obvykle zabývají jednoduchými vlastnostmi, které je možné snadno získat z ekologických databází. (Více)

Jak spolu žijí půdní sinice a rostliny chladných pouští Himálají?

18. 12. 2017

Chladné pustiny v nejvyšších pohořích světa na první pohled příliš neoplývají životem. O to zajímavější jsou ale organismy, které tam žijí a dovedou se vyrovnat s extrémními podmínkami prostředí. V půdě chladných pouští se nacházejí bohatá společenstva fotosyntetických bakterií – sinic. Sinice svojí přítomností významně pomáhají vyšším rostlinám v osidlování nehostinných vysokohorských pouští, pomáhají klíčit jejich semínkům a zlepšují přežívání mladých rostlin. Navzdory významu sinic v prostředí chladných vysokohorských pustin ale o jejich soužití s cévnatými rostlinami zatím nevíme mnoho.

(Více)

Ze světové vědy: Budou zpravodajci používat špiónské rostliny?

4. 12. 2017

Pokud hledáte vizionáře, kteří přicházejí s šílenými nápady a dělají z nich technologie budoucnosti, tak to jsou američtí vojenští vývojáři agentury DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency). V poslední době mají na svědomí skákající roboty podobné psům, samonaváděcí kulky, letadla s vertikálním startem, a řadu dalších svérázných projektů či soutěží. Teď se pustili do něčeho skutečně zvláštního – chtějí společně s bioinženýry vylepšit rostliny tak, aby sbíraly cenné informace pro zpravodajské služby.

(Více)

Kosmopolitní rákos pomáhá zkoumat globální změnu klimatu

27. 11. 2017

V dnešní době je globální změna klimatu jednou z největších výzev pro odborníky na ekologii. Snaží se pochopit, předpovídat, a také co nejlépe reagovat na důsledky probíhajících klimatických změn. Pro výzkum těchto procesů jsou jako modelové organismy vhodné kosmopolitní druhy, tedy organismy, které se vyskytují prakticky po celém světě a přitom náležejí k jedinému druhu.

(Více)

Výjimečné sekvence ribozomální RNA u sinice Scytonema hyalinum

20. 11. 2017

Jak eukaryotní, tak i prokaryotní organismy ke svému životu nezbytně potřebují ribozomy. Jsou to malé buněčné továrny, v nichž se podle předpisu v RNA vyrábějí bílkoviny, přiřazováním správných aminokyselin. Klíčovým prvkem struktury ribozomů jsou takzvané ribozomální RNA (rRNA), čili ribonukleové kyseliny, které se sice vytvoří podle genů v genomu, ale už podle nich nevznikají žádné proteiny. Těchto ribozomálních RNA je několik typů. Bývají velmi konzervativní, čili do značné míry stejné i u velmi nepříbuzných organismů. (Více)

Ze světově vědy: Jaké byly počátky domestikace obilnin?

6. 11. 2017

Lidská civilizace je od svého počátku velmi závislá na pěstování obilnin. Pšenice, ječmen, žito, oves, rýže, kukuřice i další plodiny z čeledi lipnicovitých jsou nesmírně významné i dnes. Odborníci odhadují, že se obilniny podílejí na výživě lidstva asi ze 60 až 70 procent. Proto je v našem zájmu dozvědět se co nejvíce o původu těchto klíčových plodin i o průběhu jejich domestikace. Tyto informace pak mohou využít šlechtitelé i zemědělci. (Více)

Jak smrky reagují na změny klimatu?

30. 10. 2017

Smrk ztepilý u nás býval přirozenou dřevinou horských lesů, mokřin, rašelinišť a také inverzních údolí. Od poloviny 18. století se ale na našem území vysazuje ve velkých počtech v hospodářských lesích. Postupně se z něj stala nejrozšířenější a ekonomicky nejvýznamnější dřevina České republiky. V dnešní době čelí smrkové porosty velkým výzvám, jako je globální oteplování.

(Více)

Invaze nepůvodních rostlin v lesích Evropy

23. 10. 2017

V dnešním globálním světě se setkáváme s nepůvodními druhy rostlin téměř na každém kroku. Doopravdy zdatní vetřelci pronikají i do relativně nenarušených a zachovalých prostředí, jako jsou například lesy. Dnešní Evropa je poměrně hojně zalesněná – lesy představují asi jednu třetinu celkové rozlohy a jsou bezesporu velmi významné v mnoha ohledech. Doposud přitom neexistoval souhrnný přehled nepůvodních rostlin evropských lesů. (Více)

Cykly bobovitých rostlin na horských loukách

16. 10. 2017

Na loukách střední Evropy spolu často rostou trávy a bobovité rostliny. Jsou to partneři na jednom stanovišti a protivníci zároveň, protože mezi nimi probíhá věčný konkurenční boj. Bobovité rostliny jsou výjimečné tím, že díky symbiotickým bakteriím v hlízkách na svých kořenech mohou využívat atmosférický dusík, který je jinak velice obtížně dostupný. Příliv dusíku do ekosystému louky, a také vliv rozdílů ve schopnosti konkurovat o světlo, mohou společně vyústit do periodických změn v množství biomasy bobovitých rostlin a také trav na dané louce. Doposud ale nebyla k dispozici dlouhodobá pozorování biomasy rostlin na loukách, s nimiž by bylo možné ověřit tyto předpoklady. (Více)

Kolik zelených krásnooček žije v České republice?

2. 10. 2017

Krásnoočko najdeme v téměř každé učebnici přírodopisu pro základní školy. Víte ale, kolik jich v České republice žije druhů?

(Více)

Všechny příspěvky

Pracovní pozice „Ph.D. student for Bioinformatics“ s pracovištěm v Průhonicích

23. 4. 2018

Botanický ústav AV ČR, v. v. i., vyhlašuje výběrové řízení na pozici „Ph.D. student for Bioinformatics“ v rámci řešeného projektu GA ČR (podrobnosti zde)

Zahradník/zahradnice – pracoviště v Průhonicích

28. 3. 2018

Botanický ústav AV ČR, v. v. i., hledá do svého týmu pro pracoviště v Průhonicích nového kolegu / novou kolegyni na pozici:   ZAHRADNÍK / ZAHRADNICE (více zde)

Všechny příspěvky