Oddělení paleoekologie
logo

Řasové bioindikátory

Kromě pylů studuje paleoekologie a archeobotanika také takzvané nepylové objekty – "Non-Pollen Palynomorphs", z nichž mezi nejvýznamnější patří řasy, zejména rozsivky.

Rozsivky jsou nejrozmanitější a nejrozšířenější skupinou řas s dvanácti tisíci popsanými a až dvěma miliony odhadovanými druhy. Pro své specifické nároky na prostředí se využívají jako bioindikátory. Křemičité schránky těchto mikroskopických jednobuněčných řas, které se v paleoekologických sedimentech uchovávají tisíce let, vypovídají o charakteru dávného prostředí (pH, konduktivitě, salinitě, obsahu živin či kolísání vodní hladiny) a jeho vývoji (eutrofizaci, acidifikaci či oteplování).

Další skupinou řas využívanou v bioindikaci jsou chlorokokální zelené řasy. Chlorokokální zelené řasy, např. Pediastrum, ale také další rody, studujeme v limnických sedimentech typu “gyttja”, ale také v rybničních sedimentech a recentních vzorcích fytoplanktonu. Díky naší dlouholeté pyloanalytické a fykologické expertize vzniklo několik publikací (určovacích pomůcek a článků) týkajících se této problematiky.

Jak je již zmíněno výše, řasové proxy využíváme k postihnutí změn v různých typech mokřadních společenstev (rašeliniště, jezera, prameniště), ale také v archeologických kontextech.

Protože klíčem k pochopení minulosti je stadium současných společenstev a naopak, věnujeme se rovněž studiu recentních řas z různých typů sladkovodních biotopů, jako jsou prameniště, řeky, jezera, rybníky a rašeliniště. Věnujeme se taxonomii, přípravě determinačních pomůcek, metodik a ekologických studií týkajících se vlivu prostorových, environmentálních a časových faktorů na společenstva řas. Detailněji se zaměřujeme na vztah mezi epifytickými rozsivkami a jejich hostitelskými rostlinami. Pro tyto účely využíváme náš stolní rastrovací elektronový mikroskop Phenom ProX.

Lidé zapojení do výzkumu

Markéta Fránková, Vlasta Jankovská

Výběr nejdůležitějších publikací:

Goláňová P., Hajnalová M., Lisá L., Milo P., Petr L., Fránková M., Kysela J., Flammer P.G., Kočárová R. & Barta P. (2020): Investigating the complex story of one ditch – a multidisciplinary study of ditch infill provides inside into into the spatial organisation within the oppidum of Bibracte (Burgundy, France). – Plos One 15(4): e0231790.

Seelen L., Flaim G., Keuskamp J.A., Teurlincx S., Font R.A., Tolunay D.,Fránková M., Šumberová K., Temponeras M., Lenhardt M., Jennings E., de Senerpont Domis L. (2019): An affordable and reliable assessment of aquatic decomposition: Tailoring the Tea Bag Index to surface waters. Water research 151: 31-43.

Fránková M., Poulíčková A., Neděla V., Tihlaříková E., Šumberová K. & Letáková M. (2018): The low temperature method for environmental scanning electron microscopy – a new method for observation of diatom assemblages in vivo, Diatom Research, 33:3, 397-403.

Matzouki E. et al. (2018): Temperature Effects Explain Continental Scale Distribution of Cyanobacterial Toxins. – Toxins 2018, 10, 156:1-24.

Brabcová B., Marvan P., Opatřilová L., Brabec K., Fránková M. & Heteša J. (2017): Diatoms in water quality assessment: to count or not to count them? – Hydrobiologia 795(1): 113–127.

Fránková M., Šumberová K., Potužák J. & Vild, O. (2017): The role of plant substrate type in shaping the composition and diversity of epiphytic diatom assemblages in a eutrophic reservoir. – Fundamental and Applied Limnology 189/2: 117–135.

Kollár J., Fránková M., Hašler P., Letáková M. & Poulíčková A., (2015): Epiphytic diatoms in lotic and lentic waters – diversity and representation of species complexes. – Fottea 15 (2): 259–271.

Lenarczyk J., Kołaczek P.,  Jankovská V., Turner F., Karpińska-Kołaczek M., Pini R., Pędziszewska A., Zimny M., Stivrins N., Szymczyk A. (2015): Paleoecological implications of the subfossil Pediastrum argentinense – type in Europe. – Review of Palaeobotany and Palynology, 222: 129 – 138.

Jankovská V. & Pokorný P. (2013): Reevaluation of the palaeoenvironmental record of the former Komořanské jezero lake: late-glacial and Holocene palaeolimnology and vegetation debelopment in north-western Bohemia, Czech Republic. – Preslia, 265-287.

Kahlert, M., Kelly, M., Raino-Lars, A., Almeida, S. F. P., Bešta, T., Blanco, S., Coste, M., Denys, L., Ector, L., Fránková, M., Hlúbiková, D., Ivanov, P., Kennedy, B., Marvan, P., Mertens, A., Miettinen, J., Picinska-Fałtynowicz, J., Rosebery, J., Tornes, E., Vilbaste, S., Vogel, A. (2012): Identification versus counting protocols as sources of uncertainty in diatom-based ecological status assessments. – Hydrobiologia 695(1): 109-124.

Hájková, P., Bojková, J., Fránková, M., Opravilová, V., Hájek, M., Kintrová, K. & Horsák, M. (2011): Disentangling the effects of water chemistry and substrastum structure on moss-dwelling unicellular and multicellular microorganisms in spring fens. – Journal of Limnology, 70, Suppl. 1: 54-64.

Hájek, M., Roleček, J., Cottenie, K., Kintrová, K., Horsák, M., Poulíčková, A., Hájková, P., Fránková, M. & Dítě, D. (2011): Environmental and spatial controls of biotic assemblages in as discrete semi-terrestrial habitat: comparison of organisms with different dispersal ability sympled in the same plots. – Journal of Biogeography 38, 9: 1683-1693.

Fránková, M., Bojková, J., Poulíčková, A. & Hájek, M. (2009): The structure and species richness of the diatom assemblages of the Western Carpathian spring fens along the gradient of mineral richness. – Fottea 9(2): 355-368.

Jankovská V. (2008): Coccal green algae in pollen slides and their indicative value in palaeoecology. - Palynology: Stratigraphy and geoecology (Proceedings from XII. ALL-Russian Palynological Conference 29.9.- 4.10.2008, St. Petersburg), All Russian Petroleum Research Institute. Vol. II.: 289-294.

Jankovská V. & Pokorný J. (2002): Microfossils palaeoecology of a Medieval fishpond system (Vajgar, Czech Republic). – Folia Geobotanica, 37: 393-398.

Komárek J. & Jankovská V. (2001): Review of the green algal genus Pediastrum; Implication for pollen - analytical research. - Bibliotheca Phycologica 108, Stuttgart: 1-127, 47 figures and 21 plates.

Jankovská V. & Komárek J. (2000): Indicative value of Pediastrum and other coccal green algae in palaeoecology. - Folia Geobotanica, 35: 59-82.

Jankovská V. & Komárek J. (1995): Pediastrum orientale from subfossil layers. - Folia Geobot. Phytotax., Praha, 30: 319-329.

Jankovská V. & Komárek J. (1982): Das Vorkommen einiger Chlorokokkalalgen in böhmischen Spätglazial und Postglazial. - Folia Geobot. Phytotax., Praha, 17: 165-195.