Oddělení paleoekologie
logo

Aktuální projekty

Příčiny úpadku a systém účinné obnovy prioritních typů stanovišť subalpínských trávníků (SUTR).

Identifikační kód projektu: SS03010065
Financování: Technologická agentura ČR
Období řešení: 01/2021–12/2023
Hlavní řešitel: Radim Hédl
Spoluřešitelé: Marie Mrázková (Agrovýzkum Rapotín), Jakub Houška (Výzkumný ústav krajinného a okrasného zahradnictví Silva Taroucy)
Členové týmu za BÚ: Přemysl Bobek, Lydie Dudová, Markéta Chudomelová, Radim Hédl, Péter Szabó

Popis projektu: Hlavním cílem projektu je obnova a management prioritních typů stanovišť subalpínských trávníků. Tyto evropsky významné biotopy v Hrubém Jeseníku aktuálně velkoplošně odumírají a správa ochrany přírody urgentně hledá efektivní řešení. Na základě komplexního výzkumu možných příčin, kombinujícím observační a experimentální přístup, bude vytvořena metodika stanovující účinná opatření k obnově v krátkodobém horizontu. Nově získaná data umožní posoudit dlouhodobý kontext využívání subalpínského bezlesí Hrubého Jeseníku a formulovat strategii péče o daná stanoviště.

Biodiverzita, historie disturbancí a půdní paměť: testování holocenní kontinuity druhově bohatých lesostepních ekosystémů.

Identifikační kód projektu: GA20-09895S
Financování: Grantová agentura ČR
Období řešení: 01/2020–12/2022
Hlavní řešitel: Jan Roleček
Spoluřešitelé: Pavel Šamonil (Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.), Michal Hájek (Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta)
Členové týmu za BÚ: Petra Hájková, Kristýna Hošková, Jana Jiroušková, Jan Roleček

Popis projektu: Cílem projektu je rekonstruovat vývoj druhově bohatých lesostepních ekosystémů ve východní části střední Evropy s využitím multi-proxy paleoekologické analýzy a syntézy vegetačních dat. Testovat hypotézu jejich holocenní kontinuity a identifikovat hlavní hybatele jejich dynamiky.

Dokončené projekty

Skryté aktivity v horských oblastech. Archeologický a paleoekologický výzkum na Šumavě.

Identifikační kód projektu: GA17-17909S
Financování: Grantová agentura ČR
Období řešení: 01/2017–12/2019
Hlavní řešitelka: Dagmar Dreslerová (Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i.)
Spoluřešitelé: Helena Svitavská Svobodová  (Botanický ústav, AV ČR), Vojtěch Abraham (Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta)
Členové týmu za BÚ: Helena Svitavská Svobodová, Přemysl Bobek, Irena Krausová

Popis projektu: Pro projekt se stal klíčovým unikátní objev laténské lokality v montánní oblasti Šumavy. Rašeliniště v její blízkosti bude detailně vyhodnoceno paleoekologickými metodami pylové, makrozbytkové a mikrouhlíkové analýzy a poskytne informace o přírodním prostředí keltského osídlení. Modelovacími metodami kvantifikace krajiny REVEALS a LOVE bude z pylových záznamů odvozena zdrojová oblast šíření pylu s důrazem na původ antropogenních indikátorů. K historii vývoje vegetace se využije dalších již dříve analyzovaných 17 palynologických profilů, které budou radiokarbonově datovány a podrobeny detailní pylové analýze s vysokým stupněm rozlišení pro evidenci časového horizontu od 500 BC po přelom letopočtu. Cílem projektu je objasnění lidské činnosti a jejího vlivu na vývoj a diverzitu lesů na Šumavě.

Původ diverzity středoevropské krajiny.

Identifikační kód projektu: GA16-10100S
Financování: Grantová agentura ČR
Období řešení: 01/2016–12/2018
Hlavní řešitel: Jan Roleček
Spoluřešitelé: Vojtěch Abraham (Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta)
Členové týmu za BÚ: Eva Jamrichová, Zuzana Plesková, Jan Roleček, Ondřej Vild, Helena Svitavská Svobodová

Popis projektu: Projekt je zaměřený na rekonstrukci holocenního vývoje druhové bohatosti vegetace ve dvou kontrastních krajinách: v panonské části jižní Moravy s velkou druhovou bohatostí a na Českomoravské vrchovině s malou druhovou bohatostí. Využity budou moderní kvantitativní metody založené na srovnání diverzity současných pylových spekter a druhové bohatosti současné vegetace. Výsledky srovnání poslouží ke konstrukci algoritmu, který bude použit pro interpretaci vývoje diverzity vegetace ve dvou porovnávaných oblastech na základě pylových profilů pokrývajících celý holocén. To nám může pomoci i pro zlepšení predikcí změn biodiverzity v důsledku současné změny klimatu. Součástí projektu bude metodická studie srovnávající využitelnost různých zdrojů recentního pylu (mechové polštáře, rybniční sedimenty) pro studium pylové produktivity.

Srovnání pylových depozic v tundře centrální Evropy a v subarktických oblastech (POLLDEPO).

Identifikační kód projektu: FP 72007-2013, INTERACT grant agreement 262693
Financování: Interact Transnational Access, European commission
Období řešení: 05/2014–12/2020
Hlavní řešitelka: Helena Svitavská Svobodová  (Botanický ústav AV ČR)
Členové týmu za BÚ: Helena Svitavská Svobodová, Přemysl Bobek

Popis projektu: Cílem projektu bylo srovnání ročních pylových depozic tak, jak jsou zaznamenávány v pylových pastech, s mapovanou vegetací tundry na severo-jižním gradientu of Krkonoš k tundře s nejsevernějším výskytem stromů v Abisku až po bezlesou arktickou tundru na Svalbardu (Svalbard; garantovano z jiného zdroje). Pylový monitoring ročních pylových pastí v Krkonoších, který začal před 20 lety, je významný pro pochopení pylových depozic v tundře. Tundrové depozice jsou vsak v podmínkách Krkonoš ovlivněny sousedícími temperátními lesy. Dvě pylové pasti byly v Abisku instalovány již před pěti lety. Známé pylové depozice ze všech lokalit budou srovnány s mapovanou vegetací pro 1) zjištění pylových depozic v tundře v rozdílných regionech Evropy, 2) rozlišení regionálních depozic a pylu přinášeného z větších vzdáleností a 3) pro interpretaci fosilních pozdně glaciálních pylových spekter.

Dlouhodobá dynamika lesů ve střední Evropě: od odhadů k realistickému modelu (LONGWOOD).

Identifikační kód projektu: FP7/2007-2013 / ERC Grant agreement no 278065
Financování: European Research Council
Web projektu: http://longwood.cz/
Období řešení: 2012–2016
Hlavní řešitel: Péter Szabó
Členové týmu za BÚ: Historical ecology: Péter Szabó, Jan Kolář, Martin Kotačka, Lucie Křížová, Silvie Suchánková. Palaeoecology: Petr Kuneš, Lydie Dudová, Eva Jamrichová, Helena Svitavská Svobodová. Vegetation ecology: Radim Hédl, Martin Kopecký, Martin Macek, Ondřej Vild. GIS: Jana Müllerová, Martin Kopecký, Martin Macek (also Vegetation ecology group)

Popis projektu: The interdisciplinary LONGWOOD project connects several disciplines that deal with past environments. Its starting point is the assumption that the vegetation of Central Europe has been directly influenced by humans for at least eight millennia; the original forests have been gradually transformed into today’s agricultural landscape. However, there is more to this landscape change than the simple disappearance of woodland. Forests have been brought under various management regimes, which profoundly altered their structure and species composition. The details of this process are little known for two main reasons. The greatest obstacle is the lack of cooperation among the disciplines dealing with the subject. The second major problem is the differences in spatio-temporal scaling and resolution used by the individual disciplines. Existing studies either concern smaller territories, or cover large areas (continental to global) with the help of modelling-based generalizations rather than primary data from the past. Using an extensive range of primary sources from history, historical geography, palaeoecology, archaeology and ecology, this interdisciplinary project aims to reconstruct the long-term (Neolithic to present) patterns of woodland cover, structure, composition and management in a larger study region (Moravia, the Czech Republic, ca. 27,000 km2) with the highest spatio-temporal resolution possible. Causes for the patterns observed will be analyzed in terms of qualitative and quantitative factors, both natural and human-driven, and the patterns in the tree layer will be related to those in the herb layer, which constitutes the most important part of plant biodiversity in Europe. This project will introduce woodland management as an equal driving force into long-term woodland dynamics, thus fostering a paradigm shift in ecology towards construing humans as an internal, constitutive element of ecosystems. By integrating sources and methods from the natural sciences and the humanities, the project will contribute to a more reliable methodology for woodland management and conservation in Central Europe.

Rekonstrukce vegetace na základě pylových dat – testování modelu a jeho význam pro studium holocénních změn prostředí.

Identifikační kód projektu: KJB6111305
Financování: Grantová agentura akademie věd České republiky
Období řešení: 2012–2015
Hlavní řešitel: Petr Kuneš (Přírodovědecká fakulta Univerzita Karlova)
Spoluřešitel: Jan Roleček
Členové týmu za BÚ: Přemysl Bobek, Lydie Dudová, Barbora Obstová, Radim Hédl, Eva Jamrichová, Martin Kopecký, Dušan Lekeš, Zuzana Plesková, Jan Roleček, Péter Szabó

Popis projektu: This project aims to reconstruct land cover during the past 200 years in model areas of Central Europe in order to test the landscape reconstruction algorithm (LRA) with high-resolution historical data. After successfully tested and parameterized, the LRA can reconstruct the key stages of postglacial landscape and vegetation development with higher significance, and thus cirt/open land ratio, human induced disturbance and ecosystem diversity changes. Results can improve our understanding of climate/vegetation interactions and human responsecumvent biases created by the direct interpretation of palynological records. We will collect high-resolution palynological data for model areas for the past 200 years, estimate vegetation cover with the LRA and compare this with historical records. To enhance estimations, we will study pollen productivity for important regional plant taxa. We will then apply the LRA on key stages of the Holocene to address questions concerning fluctuations of foress in the past as well as our ability to predict the functioning of future ecosystems.

Lowland woodland in the perspective of theNížinné lesy v perspektivě historického vývoje historical development.

Identifikační kód projektu: IAA600050812
Financování: Grant Agency of the Czech Academy of Sciences
Období řešení: 01/2008–12/2012
Hlavní řešitel: Radim Hédl
Členové týmu za BÚ: Péter Szabó, Eva Jamrichová, Tereza Klinerová, Martin Kopecký, Jana Müllerová, Barbora Pelánková, Ondřej Vild

Popis projektu: Střední Evropa je přirozeně lesní oblast. Vegetační pokryv byl v průběhu Holocénu, mimo přírodních procesů, hluboce ovlivněn lidskou činností. V České republice jsou vztahy mezi přírodními faktory, strukturou a složením lesa prostudovány poměrně podrobně. Naproti tomu zatím prakticky neexistuje výzkum zaměřený na to, jak člověkem daná historie formovala lesy. Navržený projekt spojí interdisciplinárním způsobem metody přírodních a humanitních věd (paleoekologie, archeologie, historie, ekologie). Studováno bude 5 nížinných lokalit. Budou popsány a za použití GIS porovnány prostorovo-časové souvislosti v lesích s historickou kontinuitou a bez ní. Projekt se zaměří na význam časové kontinuity a minulých forem hospodaření ve vztahu k současným vlastnostem a kvalitám lesa. Budou navržena pravidla hospodaření pro udržení daných kvalit do budoucna.

Současné a historické změny na horských rašeliništích Sudet.

Identifikační kód projektu: GA206/08/0389
Financování: Grantová agentura ČR
Období řešení: 01/2008–12/2012
Hlavní řešitel: Michal Hájek (Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita)
Spoluřešitel: Radim Hédl
Členové týmu za BÚ: Radim Hédl, Lydie Dudová, Ivan Tůma, Petr Holub

Popis projektu: Správné vyhodnocení změn na vrchovištích, vyvolaných lidskou činností, vyžaduje nejen většinou prováděné krátkodobé fertilizační experimenty, ale rovněž výzkum dlouhodobých a střednědobých změn. Souběžný výzkum několika taxonomických skupin je rovněž užitečným přístupem. Tento projekt, realizovaný ve dvou sudetských pohořích lišících se stupněm depoziční zátěže (Jizerské hory, Jeseníky), zahrnuje pokračování a vyhodnocení 20-letého monitoringu chemismu vody a vegetace v síti 59 trvalých ploch, analýzu živin v rašelinících, měření půdní vlhkosti a rychlosti dekompozice, analýzu diverzity různých organismů (vyšší rostliny, řasy, houby, krytenky) vzhledem k aktuálnímu a dlouhodobému chemismu vody, testování konceptu paleo- a neorefugií se zahrnutím všech ostrovních biotopů v jednom území a paleoekologický výzkum v méně prozkoumaných Jeseníkách, který bude zahrnovat jak studovaná vrchoviště, tak i ostatní rašeliniště, aby bylo možné rekonstruovat vývoj vegetace, rozšíření vrchovišť a