Jak souvisí diverzita rostlin s invazemi hmyzu ve světě?

10. 9. 2018

Na Zemi žije ohromné množství druhů hmyzu, které využívají velmi rozmanité životní strategie; s jejich pomocí hmyz obývá prakticky každé prostředí. Vzhledem k neuvěřitelné pestrosti a také početnosti hmyzu není překvapením, že právě hmyz představuje druhově nejbohatší skupinu mezi nepůvodními živočichy. Celá řada nepůvodních druhů hmyzu přitom katastrofálním způsobem zasahuje jak přírodní ekosystémy, tak i zemědělství a lidské zdraví. V dnešní době je biologickými invazemi postižen prakticky celý svět, některé oblasti jsou ale zasaženy hůře než jiné, což se týká i hmyzu. Rozdíly mezi intenzitou invazí na různých místech světa přitom souvisejí jak s množstvím druhů, které se do dané oblasti dostanou, tak s vlastnostmi prostředí, díky nimž může být dané místo buď méně, nebo více náchylné vůči biologickým invazím.

(Více)

Botanický ústav hostil prestižní letní školu geostatistiky

3. 9. 2018

Poslední srpnový týden byl v průhonickém zámku (sídle Botanického ústavu AV ČR) ve znamení statistiky, programování a geografických informačních systémů (GIS). Konal se zde totiž 13. ročník prestižního mezinárodního kurzu GEOSTAT zaměřeného na časoprostorové výpočty v přírodních vědách s využitím volně dostupného, nekomerčního software. Tým lektorů byl sestaven z hvězdných osobností, které udávají směr svému oboru na světové úrovni.

(Více)

Vyšlo nové číslo časopisu Botanika: 1/2018

30. 8. 2018

Vyšlo první letošní číslo časopisu Botanika v nové grafické úpravě. Obsah čísla najdete zde. Časopis je v prodeji v pobočkách knihkupectví Academia a v pokladně Průhonického parku, je možné si ho i objednat. Více informací o prodeji a předplatném najdete zde.

Ze světové vědy: Druhohorní brouci z jantaru opylovali cykasy

27. 8. 2018

Kvetoucí rostliny mají výjimečný vztah s hmyzem a dalšími živočichy, kteří jim zajišťují opylování. Jak se ale zdá, kvetoucí rostliny nebyly první, kdo si takový oboustranně výhodný vztah s živočichy vytvořil. Před kvetoucími rostlinami si své opylovače našly i svérázné nahosemenné rostliny, cykasy.

(Více)

O vědě, sinicích a lidech

8. 8. 2018

Blahoslav Maršálek z BÚ byl hostem Českého rozhlasu Brno, kde povídal o vědě, sinicích a lidech. Záznam si můžete poslechnout zde.

Endemická kuřička hadcová díky spolupráci ochránců přírody, vědců a vlastníků pozemků z naší přírody nezmizí

7. 8. 2018

Botanický ústav Akademie věd ČR, Český svaz ochránců přírody Vlašim a Ministerstvo životního prostředí ČR realizují druhým rokem projekt na záchranu kriticky ohrožené květiny – kuřičky hadcové, která roste na světě pouze na dvou místech na Podblanicku. Díky tomu začala populace této vzácné květiny narůstat a zdá se, že se podaří zabránit jejímu úplnému vyhynutí. (více)

Jak horizontální růst rostlin ovlivňuje jejich ekologii?

23. 7. 2018

Funkční ekologie rostlin se zabývá funkčními vlastnostmi rostlin a jejich vztahem k podmínkám prostředí. Doposud dávala funkční ekologie přednost vlastnostem spojenými s listy nebo s jemnými kořeny a z velké části opomíjela další podzemní znaky. Jejich zahrnutí by přitom mohlo podstatně zvýšit naše pochopení ekologie rostlin a jejich vztahu k prostředí.

(Více)

Které vlastnosti předurčují úspěšné uchycení rostlin v obnovovaných loukách?

16. 7. 2018

Intenzivní zemědělství ve druhé polovině 20. století vedlo k velkoplošné degradaci a rozsáhlé destrukci středoevropských luk. Mnoho z nich bylo rozoráno anebo zničeno jiným způsobem, přičemž došlo ke ztrátě jejich vysoké druhové diverzity. Pro úspěšnou obnovu druhově bohatých luk je užitečné vědět, které vlastnosti rozhodují o uchycování lučních druhů.

(Více)

Ze světové vědy: Objev fotosyntézy za hranicí viditelného světla

9. 7. 2018

Standardní a všudypřítomná fotosyntéza kyslíkového typu, která je vlastní sinicím a jejich prostřednictvím i všem rostlinám a dalším eukaryotním organismům, je už poměrně dobře známá. Klíčovou roli při této fotosyntéze hraje zelený pigment chlorofyl a, který v průběhu fotosyntézy absorbuje energii světelného záření a používá ji k syntéze cukrů. Doposud jsme si mysleli, že taková fotosyntéza může probíhat jen při ozáření červeným světlem z viditelné oblasti elektromagnetického záření. Teď se ale nejspíš budou přepisovat učebnice. (Více)

Příroda Jižní Afriky – výstava fotografií Jana a Radky Sudových v Návštěvnickém centru Průhonického parku

3. 7. 2018

Od 3. 7. do 29. 8. 2018 jsou v Návštěvnickém centru Průhonického parku vystaveny fotografie krajiny a rostlin Jihoafrické republiky, Namibie a Lesotha, jak je během svých cest jižní Afrikou zachytili botanici z Botanického ústavu AV ČR prof. RNDr. Jan Suda, Ph.D., a RNDr. Radka Sudová, Ph.D. (Více)

Jak půda ovlivňuje invazní netýkavky a netýkavky půdu?

28. 6. 2018

V poslední době se invaze rostlin často zkoumají v souvislosti s jejich vztahem k půdě. Rostliny mohou ovlivňovat vlastnosti půdy a takto pozměněná půda pak zase může působit na růst rostlin. Takový mechanismus zpětné vazby v prostředí byl prozkoumán u některých invazních rostlin, ale u netýkavek zatím nikoliv.

(Více)

Vyšlo nové číslo časopisu Folia Geobotanica – 2/2018

26. 6. 2018

Obsah druhého letošního čísla časopisu Folia Geobotanica najdete zde.

Rostliny pod zemí – vědecký trek v Průhonickém parku tuto neděli

19. 6. 2018

Jak vypadají a co umí rostliny pod zemí? A co z toho umí vyčíst botanici? Dovíte se na 5. ročníku vědeckého treku, který se uskuteční v Průhonickém parku v neděli 24. 6. od 13 do 17 hodin. Akce pro veřejnost je určena všem věkovým skupinám, trasa má i bezbariérovou variantu.

(Více)

BÚ na Veletrhu vědy 2018

7. 6. 2018

Od čtvrtka 7. června do soboty 9. června 2018 můžete navštívit stanovišťě Botanického ústavu na Veletrhu vědy, který pořádá Akademie věd na výstavišti PVA EXPO Praha v Letňanech. Budete mít mj. možnost prohlédnout si pod mikroskopem pylová zrna různých druhů rostlin včetně řepky a borovice. Vstup na akci je zdarma. Více zde.

Mokřadní rostliny – seminář pro učitele

4. 6. 2018

Třeboňské pracoviště Botanického ústavu uspořádalo o víkendu 2. až 3. června 2018 akreditovaný seminář pro pedagogické pracovníky zaměřený na mokřadní rostliny. Seminář se skládal z odborných přednášek, exkurze do mokřadních ekosystémů s demonstrací jednotlivých druhů rostlin. Následovala praktická část složená z mikroskopování vzorků sinic a řas, jako nedílné součásti mokřadů, a také pozorování anatomické struktury vybraných zástupců vodních a mokřadních rostlin. Více o seminářích pro učitele zde.

Seminář Ekologická a uživatelská infrastruktura krajiny

31. 5. 2018

V úterý 12. června se v budově Akademie věd ČR bude konat společný seminář Komise pro životní prostředí AV ČR a Výboru pro krajinu, vodu a biodiverzitu Rady vlády pro udržitelný rozvoj s názvem Ekologická a uživatelská infrastruktura krajiny.

(Více)

Reakce rostlin na nepříznivé podmínky mohou překvapit

29. 5. 2018

Pokud se rostliny dovedou vyrovnávat s relativně rychlými změnami prostředí, mají v proměnlivém světě velkou výhodu. Některé reakce rostlin na nepříznivé podmínky jsou předvídatelné, některé však mohou překvapit.

(Více)

Ze světové vědy: Rostliny komunikují pod zemí se svými sousedy

21. 5. 2018

Rostliny obvykle vnímáme jako nehybné organismy, které sedí na jednom místě a širšího okolí si moc nevšímají. Ostře sledovaný výzkum botaniků švédské zemědělské univerzity Sveriges Lantbruksuniversitet se sídlem v Uppsale ale potvrdil, že rostliny vlastně vedou čilý společenský život a komunikují se svými sousedy prostřednictvím podzemních signálů.

(Více)

Trvalkový víkend a Japonský den v Průhonické botanické zahradě

17. 5. 2018

Ve dnech 2. a 3. 6. 2018 se bude v Průhonické botanické zahradě konat Trvalkový víkend a Japonský den. Na programu budou přednášky, vystoupení, workshopy, provázení po sbírkách a další aktivity. Po celý víkend bude ve výstavním stanu přístupná výstava ikebany, kterou připravila Prague Sogetsu Study Group.

(Více)

Jan Kolář z BÚ získal Cenu rektora Masarykovy univerzity

17. 5. 2018

Jan Kolář z Oddělení vegetační ekologie získal Cenu rektora za mimořádné výzkumné výsledky pro vědce do 35 let. V Botanickém ústavu AV ČR se zabývá modelováním prehistorického lidského vlivu v přírodních ekosystémech.