Překvapivé druhové bohatství himálajských pampelišek: vyšla kompletní monografie rodu Taraxacum v Ladáku a přilehlých oblastech

23. 9. 2020

Znalci pampelišek v Botanickém ústavu, Jan Kirschner a Jan Štěpánek navázali na objevy Leoše Klimeše z území západního Himálaje a po mnohaletém úsilí spolu s kolektivem dalších badatelů z BÚ připravili kompletní monografii rodu Taraxacum v Ladáku a přilehlých oblastech. Z oblasti popsali 50 druhů pampelišek, které dosud nebyly známy. (Více)

Dny otevřených dveří v Botanické zahradě Třeboň

14. 9. 2020

V Botanické zahradě Třeboň se od 10. do 12. září konaly dny otevřených dveří. V rámci volných nebo komentovaných prohlídek si návštěvníci mohli kromě zahrady prohlédnout také výstavu zajímavých tropických a subtropických rostlin Cizokrajné vodní a masožravé rostliny nebo panelovou výstavu Příběhy biologických sbírek. Fotografie z akce zde.

Cena Nakladatelství Academia pro Klíč ke květeně ČR

7. 9. 2020

Ceny Nakladatelství Academia se udílely v pátek 4. září 2020 v budově Akademie věd ČR v Praze. V kategorii slovník nebo encyklopedická publikace ocenila porota dílo Zdeňka Kaplana a kolektivu autorů Klíč ke květeně České republiky. Více o letošních cenách zde.

Vesmír ve vesmíru, ve vesmíru…

7. 9. 2020

Přiznejme si se začínajícím školním rokem, že se někdy děti učí zbytečnosti. Například jeden učitel na vysoké škole chtěl, abychom si pamatovali, kolikrát máchne komár křídly za jednu sekundu. Taková nepodstatná věc! Ale víte, co nám zatajili? Jaký je nejrychlejší pohyb v rostlinné říši. Je to nasátí kořisti pastí vodní masožravé rostliny bublinatky, které trvá pouhé 3-4 milisekundy! Zajímavé, že? (Více)

Nejnovější technologie měření degradace materiálů biologickými činiteli

3. 9. 2020

6. října 2020 proběhne workshop, na kterém představíme nejnovější technologii, která dokáže změřit degradaci materiálů biologickými činiteli. Tato degradace nemusí být vidět, ale přesto může způsobit vážné poškození stavebních konstrukcí, ohrožení zdraví a vícenáklady. Na workshopu představíme metody měření, dosažené výsledky i praktické ukázky. Zájemci naleznou více info zde.

Houbařův košík

29. 6. 2020

Vlhké počasí posledních týdnů slibuje bohatou houbařskou sezónu a při té příležitosti je třeba zdůraznit, že rostliny také rády houbaří. Možná považujete kytky za nudné patrony ignorující výživové trendy a módní kulinářské speciality, vždyť konzumují jen oxid uhličitý, světlo, vodu a v ní rozpuštěné minerální látky. Ale není to úplně pravda, asi 80 % rostlin chodí na houby a houby jsou součástí jejich jídelníčku. Samozřejmě, rostliny houbaří takovým svým originálním rostlinným způsobem, ale přesto jim můžeme nahlédnout do košíku. (Více)

Dvě ocenění pro Petra Pyška

29. 6. 2020

Cenu A. R. Wallace udělila Petru Pyškovi Mezinárodní biogeografická společnost. Ocenila, že jako jeden z nejvýznamnějších ekologů invazí na světě přispěl k rozvoji výzkumu v mnoha oblastech Wallaceových zájmů, zejména biogeografie (více zde). Petr Pyšek působí nejen v Botanickém ústavu AV ČR, ale také na Přírodovědecké fakultě UK. Její děkan mu u příležitosti 100 let od založení udělil pamětní medaili významným osobnostem fakulty.

Vědci varují před rostoucí hrozbou invazních nepůvodních druhů

26. 6. 2020

Vědci z celého světa v nové studii varují před rostoucí hrozbou související s invazními nepůvodními druhy. Je podle nich naléhavě nutné učinit kroky k prevenci šíření těchto rostlin a živočichů, jejich vyhledávání a udržení pod kontrolou na lokální i celosvětové úrovni. Nová studie byla zveřejněna v prestižním časopise Biological Reviews a jejím hlavním autorem je Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR a PřF UK.   (Více)

Lichenolog Jiří Malíček z Botanického ústavu byl oceněn Prémií Otto Wichterleho

24. 6. 2020

Prémii Otto Wichterleho uděluje Akademie věd ČR vybraným mimořádně kvalitním a perspektivním vědeckým pracovníkům AV ČR do 35 let. V letošním roce ji získal i Jiří Malíček z Botanického ústavu, který se věnuje výzkumu lišejníků. Zajímá se o jejich taxonomii, evoluci i ekologii, dlouhodobě se zabývá např. diverzitou a ekologií lesních porostů v Evropě. V současnosti také pracuje na přípravách veřejného on-line atlasu lišejníků ČR. Více informací a fotografie z předávání cen zde.

Naše botaničky na stopě pylových zrn!

18. 6. 2020

Podívejte se s našimi botaničkami zblízka na pylová zrna, která odebraly na zahradním nábytku. Pochází z blízké vistárie, nedalekého řepkového pole nebo přiletěla až z listnatého lesa? Video

Jak rostliny utíkají před nepřáteli

15. 6. 2020

Nenapadlo vás někdy, že by bylo lepší před všemi problémy, které se vám sypou na hlavu, utéci? Někam daleko! Nejlépe na jiný kontinent!? Rostlinám se to někdy poštěstí a kolikrát se jim právě proto, že se zbaví svých přirozených nepřátel, daří v „zahraničí“ mnohem lépe než doma. V novém území se začnou nekontrolovaně množit, šířit na značné vzdálenosti, potažmo mít negativní vliv na původní rostlinná společenstva. (Více)

Nová kniha: Comparative Plant Succession among Terrestrial Biomes of the World

10. 6. 2020

Přestože ekologové studují obnovu společenstev v ekosystému po jeho narušení (sukcese) už celé století, není zatím zcela pochopena. Tato kniha poskytuje první globální syntézu, která porovnává sukcesi rostlin ve všech hlavních suchozemských biomech přes všechny hlavní typy narušení. Klade si otázky jako například: Postupuje sukcese podle obecného schématu napříč biomy a typy narušení? Liší se faktory, které ovlivňují průběh sukcese, mezi biomy? Pokud existují společné faktory, které to jsou? Jsou abiotické, biotické, nebo obojí? (Více)

Nejlepší horolezci mezi rostlinami

1. 6. 2020

Rostlinám se s lidmi v dobývání osmitisícovek špatně soupeří. Lidé si založí postupové tábory a z toho nejvyššího, se zásobou kyslíku a tatrankou, pořádně oblečení, brzy ráno vyrazí a na večeři jsou zpět. Rostlina stráví v každém vrcholovém táboře celý život a pošle výš jen své potomky ve formě semen. Samozřejmě jí tatranka nestačí a je odkázána na místní zdroje, které si musí ze vzduchu a půdy získat. To vysvětluje, proč rostliny žádný osmitisícový vrchol dosud nezdolaly a jejich rekordem jsou výšky kolem 6000 m; potřebují totiž k životu jednou za rok alespoň měsíc bez mrazů a trochu půdy, kam by zapustily kořeny. (Více)

Neměnný prales?

25. 5. 2020

Nevím, kdy vy jste si všimli, že svět kolem nás se mění, ale já mám dva silné zážitky z dětství. Jeden se týkal lidí a bylo to zjištění, že ten mladý pár na fotografii v babiččině ložnici je babička s dědečkem. Druhý se týkal lesa, o kterém jsem si myslela, že existuje od nepaměti. Dědeček mi ale při procházce řekl, že si pamatuje, když se ten les sázel. (Více)

Tropické lesy dokáží odolávat zvyšujícím se teplotám, ale jen do určité míry

22. 5. 2020

Klimatická změna chystá tropickým lesům nejistou budoucnost. Nová studie publikovaná v časopise Science ukazuje, že i v teplejších podmínkách mohou tropické lesy nadále ukládat velké objemy uhlíku, pokud ovšem současně omezíme produkci skleníkových plynů. Na zmíněné studii se podíleli i tři vědci z České republiky. (Více)

Koruny stromů chrání lesní rostliny před globálním oteplováním

15. 5. 2020

Teplotně stabilnější lesní prostředí pod korunami stromů chrání lesní organismy před teplotními extrémy, a ovlivňuje tak jejich reakci na globální oteplování. Lesní rostliny proto mnohem výrazněji reagují na změny v zápoji stromového patra než na celkové oteplování klimatu. K těmto závěrům došla mezinárodní studie, na níž se podílelo šest vědců z Botanického ústavu AV ČR a jež byla dnes zveřejněná v prestižním časopise Science. (Více)

Destrukce a příležitost

11. 5. 2020

Je nám nyní připomínáno, že krize je současně příležitost. Jestli si nejste jisti, co to znamená, mám tady jeden příklad z přírody. Přírodě dáváme my lidé dost zabrat, ale nebuďme domýšliví, pořádné katastrofy tady existují i bez našeho přičinění, třeba díky sopečné činnosti, zemětřesením a pádům meteoritů. Co na to živáčkové? Neváhají a zničené místo zabydlí. (Více)

Pokusní králíci ekologů

4. 5. 2020

V biologii jsou velmi populární pokusné organizmy, díky nimž vědci už testovali mnoho klíčových hypotéz. Určitě jste slyšeli o králících, laboratorní krysách, myších, octomilkách nebo huseníčku, ale víte, že i ekologové mají své oblíbené modelové pokusné entity? (Více)

Studenokrevná stvoření

27. 4. 2020

Rostliny, kdyby měly nějakou krev, bychom označili za studenokrevná stvoření. Teplotu svého těla umí regulovat jen do určité míry: například pomocí odpařování vody umí zchladit listy, pomocí zahuštění buněčného obsahu cukernými roztoky umí chránit své tkáně před zmrznutím, ochlupením zpomalují proudění vzduchu a tím ochlazování listů, tvarem, barvou a natočením ke slunci umožňují zvýšit teplotu uvnitř květu. Přesto jsou rostliny závislé na okolní teplotě a ekologové teplotu považují za důležitý faktor ovlivňující jejich rozšíření a růst.

(Více)

Vyšla Botanika 1/2020

24. 4. 2020

První letošní číslo časopisu Botanika přináší články z různých oborů od paleobotaniky a ekologie po mykologii. Jmenovatelem několika z nich jsou lesy: jeden je věnovaný rekonstrukci druhové skladby lesů před intenzifikací lesního hospodaření, další s názvem “Kde se berou lesní byliny?” představuje vlivy prostředí, které působí na klíčení lesních bylin, a do třetice je zde příspěvek o mikroklimatickým podmínkách v různých fázích vývoje horského smrkového lesa. Časopis zakoupíte např. v knihkupectvích Academia, která jsou od pondělí 27. dubna opět otevřena. Více o časopisu Botanika zde.