Anatomický atlas stonků vodních a mokřadních rostlin

6. 4. 2020

Po téměř sedmi letech příprav v únoru vyšel v nakladatelství Springer anatomický atlas stonků vodních a mokřadních rostlin, který je výsledkem spolupráce botaniků z BÚ Andrey Kučerové, Lubomíra Adamce a Jiřího Doležala se švýcarským profesorem Fritzem H. Schweingruberem.

(Více)

Jak si rostliny připravují půdu

6. 4. 2020

Každý zahrádkář ví, že musí půdu pro rostliny řádně připravit. Není to však nic originálního, rostliny si totiž půdu vzájemně také „připravují“ a přes půdu ovlivňují navzájem svůj růst. I když nechceme rostliny podezřívat z nekalých úmyslů, musíme přiznat, že někdy ovlivní tu půdu tak, že tím své následovníky pěkně potrápí.

(Více)

Vědec se musí pořád učit

30. 3. 2020

Vědec stále přemýšlí o svém vědeckém projektu a hledá inspiraci i ve zcela jiných oborech, než je ten jeho. Mně se teď honí hlavou, jak se současná pandemie podobá vědeckému experimentu, třeba takovému, jaký obvykle provádíme na rostlinách. (Více)

Konference o populační biologii rostlin odložena

24. 3. 2020

Konference o populační biologii rostlin, která se měla konat 21.–23. května 2020 v Praze, byla odložena na příští rok. Více zde.

Máme rádi škatulkování

23. 3. 2020

Všimli jste si, jak jsme my lidé posedlí škatulkováním a tříděním? Tak například rouška ušitá kolegyní Ájou z látky, která by mohla být v lepších časech letní sukénkou, je ochranný prostředek třídy 00. Virus SARS-CoV-2, proti kterému má chránit mé okolí, je z podčeledi Orthocoronavirinae, což jsou viry s jednovláknovou RNA v obalu. Mokřady, kolem kterých jdu v Třeboni do práce pracovat na videopřednáškách pro studenty, jsou různá rostlinná společenstva třídy Phragmito‐Magnocaricetea, tedy česky „vegetace rákosin a vysokých ostřic“. (Více)

Uzavření knihovny v Průhonicích i v Třeboni

12. 3. 2020

S ohledem na nařízení vlády budou od pátku 13. 3. do odvolání pro veřejnost uzavřeny knihovny Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích a v Třeboni.

Vědci vyzývají k přijetí opravdu účinných opatření pro udržitelnost společné zemědělské politiky EU

11. 3. 2020

Udržitelné zemědělství, zodpovědné k budoucím generacím, je celosvětovou výzvou. V Evropě dochází vlivem intenzivního zemědělství ke ztrátě biologické rozmanitosti, zhoršuje se podnebí, dochází k degradaci půdy a kontaminaci podzemních i povrchových vod hnojivy a pesticidy. Nastavení současné i připravované Společné zemědělské politiky EU (SZP) je pro řešení těchto problémů zcela nedostatečné. Evropští vědci proto požadují nápravu. Mezi signatáři výzvy je i několik vědců z Botanického ústavu AV ČR.

(Více)

Botanický ústav AV ČR poukazuje na rizika hrozící památkám zahradního umění

10. 3. 2020

Vědci Botanického ústavu AV ČR zveřejňují výsledky svého výzkumu, který poukazuje na nejčastější příčiny ohrožení památek zahradního umění. Výzkum, který proběhl v zámeckých parcích v ČR, přináší překvapivá fakta – například, že navzdory velkému množství pěstovaných rostlinných druhů nejsou parky tak výrazným zdrojem invazí, jak se očekávalo. V rámci výzkumu vědci vyvinuli dvě technologické novinky – detektor mikroorganismů na různých površích a on-line systém pro kontrolu znečištění vody. S výsledky výzkumu se může veřejnost seznámit na výstavě v Průhonicích. Tisková zpráva

Rostlinné celebrity

9. 3. 2020

Březen je měsícem čtenářů, takže i vy, čtenáři tohoto blogu máte celý měsíc svátek a svátek mám i já, čtenář vědeckých článků. Nemusíte mě litovat, vědecké články jsou zajímavé, zvláště ty o rostlinách. Nejedná se o monotónní a nudné čtení, naopak, i vědecké články mají své žánry. Najdete mezi nimi detektivky, rodinné ságy nebo medailonky celebrit. Nyní se jistě ptáte: „Co proboha jsou ty celebrity?“ (Více)

Vzniku druhů na stopě

25. 2. 2020

Charles Darwin předpověděl v poslední kapitole své věhlasné knihy „O vzniku druhů přírodním výběrem“, že bude-li jeho teorie přijata, budou se systematici více (a radostněji) zabývat přechodnými formami mezi druhy. Přechodné formy nebudou jen otravný taxonomický problém, ale budou ve světle jeho teorie značit, že jsme svědky vzniku nového druhu. Darwin se nemýlil, jeho teorie byla přijata a systematici se rádi zaobírají různými obtížnými druhovými komplexy, kde vést hranici mezi druhy je téměř nemožné. (Více)

Je botanika vhodným oborem pro mladé muže?

11. 2. 2020

11. února je mezinárodní den dívek a žen ve vědě a tím pádem příležitost připomenout, že vědu dělají nejen muži, kteří jsou pro mnohé stále symbolem vědce objevitele, ale také ženy. V botanice je však situace trochu jiná, než ve zbytku přírodních věd, protože botanika je považována za ženskou disciplínu. Například v roce 1887 (kdy jsme v Česku neměli jedinou vysokoškolsky vzdělanou ženu, ale některé fakulty už dovolovaly přijímat ženy ke studiu), vyšel v časopis Science článek: Je botanika vhodným oborem pro mladé muže?

(Více)

Vědci Botanického ústavu AV ČR vytvořili nejucelenější databázi výskytu lišejníků a mechorostů v ČR

10. 2. 2020

Vědci Botanického ústavu AV ČR vytvořili nejkompletnější databázi monitorující výskyt lišejníků a mechorostů na území ČR. Databáze má potenciál přispět k nalezení nových lokalit vzácných či ohrožených druhů a má napomoci lépe poznat regionální biogeografii či populační dynamiku. V současné době obsahuje téměř půl milionu záznamů mechorostů a více jak 90 tisíc záznamů lišejníků. Tisková zpráva

(Více)

Co hledají botaničtí prospektoři?

10. 2. 2020

Víte, že botanika je také trochu cestovatelská věda? Když jste chemici, platí pro vás Mendělejevova tabulka prvků, ať jste na Zeměkouli kdekoliv. Zatímco když jste botanici a navštívíte nový kontinent, čeká vás spousta objevů. Tedy, abychom byli přesní, spousta objevů vás čekala, pokud jste byli mezi prvními návštěvníky. Na velkých objevitelských výpravách, například když se plavil James Cook prozkoumat Nový Zéland a Austrálii, botanici nechyběli. Jejich úlohou ovšem tehdy nebylo napsat o své cestě článek do významného časopisu, ale najít něco užitečného: nové ovoce, koření, vůně, květiny či vzácná dřeva. (Více)

Co si ostatní myslí, že umíme, a co doopravdy umíme

27. 1. 2020

Laici si obvykle myslí, že botanik pozná každou rostlinu, zvláště tu, kterou nafotili rozmazaně mobilním telefonem. Botanik však ve skutečnosti potřebuje mít kvetoucí rostlinu v ruce, aby si ji mohl dobře prohlédnout, často k tomu potřebuje také lupu a klíč k určování. Nyní však přišli američtí kolegové s řešením. Připravili pro laiky průvodce pro takové to botanizování z automobilu (Practical Guide for Roadside Wildflower Viewing). Překlad do češtiny a přizpůsobení českým poměrům nebude problém.  (Více)

Klonalita rostlin ve světle evoluce

13. 1. 2020

Nic v biologii nedává smysl, dokud to neuvidíme v kontextu evoluce, říká ve svém eseji evoluční biolog Theodozius Dobzhanski (1973). Nechali jsme se inspirovat a po desetiletích sběru dat jsme se konečně podívali na klonalitu a různé orgány, které ji rostlinám zajišťují, ve světle evoluce.

(Více)

Dobrá zpráva pro zapomnětlivé pěstitele

6. 1. 2020

Nadzemní a podzemní část rostliny spolupracují pro blaho celku: nadzemní, zelená část, vytváří pomocí fotosyntézy organické látky a podzemní, nezelená část, k tomu dodává nezbytnou vodu a v ní rozpuštěné minerální živiny. Když je ohrožena fotosyntéza, rostlina investuje do listí, když je málo živin, investuje rostlina do kořenů. Existují ale podmínky, kdy ani větší investice nepomohou a zatímco jedna část rostliny dělá svou práci dobře, druhá na úkol nestačí.

(Více)

Botanický ústav přeje všem příznivcům botaniky vše nejlepší v roce 2020!

30. 12. 2019

Odkvetlá pampeliška je nejen krásná, ale je současně i odkazem na mnoho vědeckých otázek, kterým se v Botanickém ústavu věnujeme. Pampeliška obecná, známá také jako smetánka lékařská (Taraxacum sect. Ruderalia), to je ve skutečnosti přes 200 snadno zaměnitelných druhů, ze kterých mnoho nebylo dosud popsáno.

(Více)

Speciální číslo časopisu Folia Geobotanica o klíčení

23. 12. 2019

Speciální číslo časopisu Folia Geobotanica je věnováno reakcím semen na ekologické faktory napříč různými typy vegetace v Severní a Jižní Americe, Evropě, Asii a Austrálii. Obsah zde.

Martin Bouda z Botanického ústavu AV ČR zpochybnil dosavadní představy o průtoku vody cévami rostlin

19. 12. 2019

Martin Bouda z Botanického ústavu AV ČR, ve spolupráci s kolegy ze špičkových světových vědeckých pracovišť, objevil nečekaně silné rozdíly v napětí vody napříč stonkem rostlin, které významně brzdí vodu v jejich nejširších cévách. Výsledky svého výzkumu o závislosti průtoku vody na průměru cév xylému (specializované pletivo, kterým rostlina vede vodu do listů) zveřejnil v prestižním časopise Nature Communications. Průtoky naměřili na stonku živé vinné révy, když jako vůbec první zkombinovali 3D rekonstrukci stonku z rentgenové mikrotomografie s měřením průtoků pomocí magnetické rezonance.

(Více)

Lze poznat Trutnov od Turnova podle okrasných rostlin?

5. 12. 2019

Jako Jihočechovi mi vždy dělalo potíže rozeznat od sebe dvě severočeská města s podobným názvem Trutnov a Turnov. Zajásala jsem tedy, když jsem uviděla novou publikaci průhonických kolegů zabývající se klasifikací společenstev okrasných rostlin pěstovaných na 174 místech České republiky od celých vesnic až po zahrádkářské kolonie. Třeba se tam dozvím, že v Turnově pěstují něco jiného než Trutnově! Nebo že zahradníci z Turnova sázejí více potenciálně invazních rostlin, které mohou utéci ze zahrad do volné přírody, než zahradníci z Trutnova!

(Více)