Ektomykorhizní houby v hnízdech mravenců množivých

19. 11. 2018

Půdy jehličnatých lesů obvykle bývají kyselé a chudé na živiny a stromy jsou tam obvykle omezovány nedostatkem dusíku a fosforu. Překonávat ho mohou díky spolupráci s ektomykorhizními houbami nebo využitím míst, kde se lokálně koncentrují živiny. Ta často vznikají činností mravenců, obvykle tam ale zase bývá potlačena mykorhiza. Výzkum těchto vztahů má přitom velký význam pro pochopení fungování lesních porostů i pro jejich případnou obnovu.

(Více)

Rychlé evoluční rozrůznění předků banánovníků a zázvorů

22. 10. 2018

V tropech se daří mnoha různým skupinám cévnatých rostlin. A mnohé takové skupiny právě v tropech prodělaly na úsvitu své evoluční historie rychlé rozrůznění, při němž v evolučně velmi krátkém čase vznikl větší počet dílčích linií, které dnes skupinu tvoří. Pro samotné rostliny je to úspěch, pro dnešní botaniky je to ale komplikace. Vzhledem k rychlému rozrůznění linií uvnitř skupiny je dnes totiž obtížné rekonstruovat jejich evoluční historii.

(Více)

Pátrání po řasách, které vylučují biopolymery

15. 10. 2018

Mikroskopické druhy řas a sinic, které bývají označovány jako „mikrořasy“, se stávají cenným průmyslovým zdrojem řady hodnotných látek. Lidé využívají mořské řasy už velmi dlouho a od druhé poloviny minulého století představují významný zdroj mnohých chemikálií. Poskytují nám například omega-3 mastné kyseliny, proteiny, karotenoidy, steroly, vitamíny a další látky, které jsou zajímavé pro komerční využití.

(Více)

Jak rostliny hospodaří se živinami v extrémních podmínkách? Příklad olší v mladé moréně ledovce Koryto na Kamčatce

24. 9. 2018

Když rostliny během primární sukcese obsazují prostředí uvolněné ze sevření ledovce nebo třeba zdevastované sopečnou explozí, musí se vypořádat s celou řadou nepříznivých faktorů. Jedním z nejvýznamnějších problémů v takové situaci bývá dostupnost dusíku coby klíčové živiny. Dusík je pro růst rostlin výjimečně důležitý, především kvůli jeho úzkému vztahu k fotosyntéze.

(Více)

Jak souvisí diverzita rostlin s invazemi hmyzu ve světě?

10. 9. 2018

Na Zemi žije ohromné množství druhů hmyzu, které využívají velmi rozmanité životní strategie; s jejich pomocí hmyz obývá prakticky každé prostředí. Vzhledem k neuvěřitelné pestrosti a také početnosti hmyzu není překvapením, že právě hmyz představuje druhově nejbohatší skupinu mezi nepůvodními živočichy. Celá řada nepůvodních druhů hmyzu přitom katastrofálním způsobem zasahuje jak přírodní ekosystémy, tak i zemědělství a lidské zdraví. V dnešní době je biologickými invazemi postižen prakticky celý svět, některé oblasti jsou ale zasaženy hůře než jiné, což se týká i hmyzu. Rozdíly mezi intenzitou invazí na různých místech světa přitom souvisejí jak s množstvím druhů, které se do dané oblasti dostanou, tak s vlastnostmi prostředí, díky nimž může být dané místo buď méně, nebo více náchylné vůči biologickým invazím.

(Více)

Ze světové vědy: Druhohorní brouci z jantaru opylovali cykasy

27. 8. 2018

Kvetoucí rostliny mají výjimečný vztah s hmyzem a dalšími živočichy, kteří jim zajišťují opylování. Jak se ale zdá, kvetoucí rostliny nebyly první, kdo si takový oboustranně výhodný vztah s živočichy vytvořil. Před kvetoucími rostlinami si své opylovače našly i svérázné nahosemenné rostliny, cykasy.

(Více)

Jak horizontální růst rostlin ovlivňuje jejich ekologii?

23. 7. 2018

Funkční ekologie rostlin se zabývá funkčními vlastnostmi rostlin a jejich vztahem k podmínkám prostředí. Doposud dávala funkční ekologie přednost vlastnostem spojenými s listy nebo s jemnými kořeny a z velké části opomíjela další podzemní znaky. Jejich zahrnutí by přitom mohlo podstatně zvýšit naše pochopení ekologie rostlin a jejich vztahu k prostředí.

(Více)

Které vlastnosti předurčují úspěšné uchycení rostlin v obnovovaných loukách?

16. 7. 2018

Intenzivní zemědělství ve druhé polovině 20. století vedlo k velkoplošné degradaci a rozsáhlé destrukci středoevropských luk. Mnoho z nich bylo rozoráno anebo zničeno jiným způsobem, přičemž došlo ke ztrátě jejich vysoké druhové diverzity. Pro úspěšnou obnovu druhově bohatých luk je užitečné vědět, které vlastnosti rozhodují o uchycování lučních druhů.

(Více)

Ze světové vědy: Objev fotosyntézy za hranicí viditelného světla

9. 7. 2018

Standardní a všudypřítomná fotosyntéza kyslíkového typu, která je vlastní sinicím a jejich prostřednictvím i všem rostlinám a dalším eukaryotním organismům, je už poměrně dobře známá. Klíčovou roli při této fotosyntéze hraje zelený pigment chlorofyl a, který v průběhu fotosyntézy absorbuje energii světelného záření a používá ji k syntéze cukrů. Doposud jsme si mysleli, že taková fotosyntéza může probíhat jen při ozáření červeným světlem z viditelné oblasti elektromagnetického záření. Teď se ale nejspíš budou přepisovat učebnice. (Více)

Jak půda ovlivňuje invazní netýkavky a netýkavky půdu?

28. 6. 2018

V poslední době se invaze rostlin často zkoumají v souvislosti s jejich vztahem k půdě. Rostliny mohou ovlivňovat vlastnosti půdy a takto pozměněná půda pak zase může působit na růst rostlin. Takový mechanismus zpětné vazby v prostředí byl prozkoumán u některých invazních rostlin, ale u netýkavek zatím nikoliv.

(Více)

Reakce rostlin na nepříznivé podmínky mohou překvapit

29. 5. 2018

Pokud se rostliny dovedou vyrovnávat s relativně rychlými změnami prostředí, mají v proměnlivém světě velkou výhodu. Některé reakce rostlin na nepříznivé podmínky jsou předvídatelné, některé však mohou překvapit.

(Více)

Ze světové vědy: Rostliny komunikují pod zemí se svými sousedy

21. 5. 2018

Rostliny obvykle vnímáme jako nehybné organismy, které sedí na jednom místě a širšího okolí si moc nevšímají. Ostře sledovaný výzkum botaniků švédské zemědělské univerzity Sveriges Lantbruksuniversitet se sídlem v Uppsale ale potvrdil, že rostliny vlastně vedou čilý společenský život a komunikují se svými sousedy prostřednictvím podzemních signálů.

(Více)

Pyl, spory hub a uhlíky dokládají, že lidé v době bronzové záměrně vypalovali les a změnili tím krajinu severních Čech

14. 5. 2018

Národní park České Švýcarsko na severu Čech je znám pozoruhodnými pískovcovými útvary, které vznikly erozí sedimentů původně usazených na dně křídového moře, jež omývalo ostrovy a pevniny obývané dinosaury. Právě unikátní tvar krajiny se skalními věžemi, stěnami, roklemi, skalními městy a bludišti do značné míry určoval uspořádání společenstev zdejších rostlin v prostoru i v čase. V posledních tisících let se ale na vývoji krajiny stále více podíleli lidé. (Více)

Ovlivňuje shlukovitá dostupnost živin růst rostlin odnožujících z kořenů?

7. 5. 2018

Prostředí bývá proměnlivé. Někde je velké množství zdrojů, jinde zase zdroje scházejí. Pohyblivé organismy to řeší tak, že aktivně vyhledávají vhodná místa, na nichž naleznou to, co právě potřebují. Co ale zbývá rostlinám? (Více)

Ze světově vědy: Editované kvasinky nahradí chmel v pivu

30. 4. 2018

Chmel je jednou ze základních surovin pro výrobu piva. Dodává mu charakteristickou chuť a aroma, díky chmelovým pryskyřicím a silicím. Pro výrobu českých piv se používá chmel, který se na našem území pěstuje již od středověku, a bývá řazen k nejkvalitnějším na světě. Pěstování a zpracování chmele je ale velmi náročné na vodu, živiny i energii, což je v dnešním světě problematické. (Více)

Znamená vyšší počet sad chromozomů u rostlin větší riziko jejich invaze?

16. 4. 2018

V dnešní době se po světě šíří ohromné množství nepůvodních rostlin. Některé z nich v novém prostředí uspějí a zahájí invazi, která ohrožuje původní přírodu a nezřídka přináší i značné finanční ztráty. Vědci se proto již dlouho snaží pochopit, které vlastnosti rostlin rozhodují o jejich invazním chování.

(Více)

Jak žížaly ovlivňují rostliny během sukcese?

9. 4. 2018

Soužití žížal s rostlinami je v suchozemských společenstvech důležitý vztah. Žížaly pracují jako ekosystémoví inženýři, což znamená, že aktivně vytvářejí prostředí celého ekosystému. Díky žížalám vzniká provzdušněná půda obohacená živinami, čímž žížaly působí na růst rostlin a jejich vzájemnou konkurenci. Hrají přitom výraznou roli jak v raných stádiích sukcese, kdy vegetace začíná zarůstat nově vzniklá místa, tak i v pozdních stádiích sukcese, tvořených bohatou vegetací. (Více)

O databázi květeny a vegetace v ČR s hlavním řešitelem projektu Pladias prof. Milanem Chytrým

26. 3. 2018

„Na portálu Pladias si to svoje najdou jak odborníci, tak laici. Odborníci ocení zejména podrobné údaje o rozšíření rostlinných druhů a desítky různých biologických a ekologických vlastností uvedených u každého druhu, které jsou unikátním zdrojem dat pro vědecký výzkum. Laici využijí fotografie a další obrázky včetně detailů rostlinných orgánů, podle nichž lze rostliny snadno určit, a také interaktivní mapy rozšíření, “ říká v rozhovoru s Jitkou Klimešovou hlavní řešitel projektu Pladias prof. Milan Chytrý z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. (Více)

Jak spásání ovlivňuje vztahy mezi herbivorním hmyzem a rostlinami slanišť?

19. 3. 2018

V dnešní přírodě představuje herbivorní hmyz druhově nejbohatší ekologickou skupinu makroskopických organismů. Většina těchto druhů hmyzu je poměrně úzce specializovaná, buď na hostitelský rostlinný druh anebo na celý rostlinný rod. Své životní prostřední však herbivorní hmyz obývá spolu s dalšími organismy, především s velkými herbivory, kteří mají významný vliv na celkovou podobu lučního ekosystému. (Více)

Příběh z herbáře: DNA čárové kódy sítin

12. 3. 2018

Sbírání rostlin v přírodě a jejich ukládání do herbářů představuje tradiční způsob uchovávání rostlin pro odborné účely. V dnešní době je po celém světě asi 3400 významných herbářových sbírek, které poskytují cenné informace pro výzkum taxonomie, evoluce, ekologie i ochrany rostlin. A jak se v posledních desetiletích ukázalo, herbáře jsou rovněž bohatým zdrojem DNA studovaných rostlin. (Více)