Mezi jedno procento nejcitovanějších vědců světa se letos opět zařadili i tři dlouholetí vědečtí pracovníci Botanického ústavu AV ČR: Petr Pyšek, Jan Pergl a v roce 2013 zesnulý Vojtěch Jarošík z oddělení ekologie invazí. Seznam badatelů, jejichž články a další publikace jsou nejčastěji citovány jinými vědci, každoročně zveřejňuje americká společnost Clarivate Analytics, která se zabývá měřením vědecké výkonnosti a poradenstvím v oboru inovací.

Letošní přehled Highly Cited Researchers 2019 obsahuje 6 217 nejčastěji citovaných vědců 60 různých národností z 21 výzkumných oblastí. Vznikl na základě analýzy odborných publikací z let 2008 až 2018 podle jejich globální databáze Web of Science, kterou společnost Clarivate Analytics též provozuje.

Petr Pyšek

Botanik, ekolog a invazní biolog založil v roce 2005 v Botanickém ústavu AV ČR oddělení ekologie invazí, které se věnuje problematice nepůvodních, člověkem zavlečených rostlin. Zabývá se globálními makroekologickými zákonitostmi rozšíření nepůvodních druhů, příčinami jejich invazního chování a důsledky biologických invazí, významu stanovišť v invazích rostlin, ale zabývá se také biodiverzitou africké savany. Je autorem stovek odborných článků, několika knih a dlouhodobě patří k nejproduktivnějším a mezinárodně nejcitovanějším českým vědcům. Podílel se i na vypracování systému klasifikace rostlin podle závažnosti jejich ekologického dopadu na invadované ekosystémy – Environmental Impact Classification for Alien Taxa.

Od roku 2014, kdy Web of Science začal seznam zveřejňovat, na něm figuruje Petr Pyšek pokaždé.

Jan Pergl

Druhý nejčastěji citovaný vědec Botanického ústavu, Jan Pergl, se v oddělení ekologie invazí zabývá výzkumem invazních rostlin a jeho propojením s praxí. Spolupracuje například s Ministerstvem životního prostředí, zasedá v panelu Evropské a Středozemní organizace ochrany rostlin (EPPO) a působí jako zástupce ČR ve vědeckém fóru Evropské komise pro invazní druhy.

Vojtěch Jarošík

Patřil k nejvýznamnějším osobnostem současné české ekologie. Opakované zařazení mezi nejcitovanější světové vědce dokládá, že ohlas na jeho práci zůstává stále vysoký i šest let po jeho smrti. V Botanickém ústavu v oddělení ekologie invazí působil od jeho založení, byl významným odborníkem na analýzu dat a zabýval se vlivem fyziologie hmyzu na invazní chování.