KLÍČ KE KVĚTENĚ ČESKÉ REPUBLIKY

Česká květena je díky své poloze uprostřed Evropy velmi bohatá a různorodá. V době ledové ji obohatily rostliny chladného severu, později teplomilné rostliny z jižní Evropy a stále ji ovlivňuje blízkost dvou velkých evropských pohoří, Alp a Karpat. Mnohé další rostliny se k nám dostaly vlivem člověka buď záměrně, nebo jako nežádoucí zavlečenci. Všechny tyto rostliny, celkem více než 3700 druhů a poddruhů, jsou popsány s využitím nejnovějších poznatků ze systematiky i terénní botaniky v novém, zcela přepracovaném Klíči ke květeně České republiky. Určování usnadní vynikající perokresby a stručný text s popisy rostlin a údaji o jejich rozšíření, nejčastějších stanovištích a době květu. Klíč je určen všem zájemcům o určování rostlin, zejména botanikům, studentům, učitelům a ochranářům.

Kaplan Z., Danihelka J., Chrtek J. jun., Kirschner J., Kubát K., Štech M. & Štěpánek J. (eds) (2019): Klíč ke květeně České republiky [Key to the flora of the Czech Republic]. Ed. 2. – 1168 p., Academia, Praha.

ISBN 978-80-200-2660-6

První určovací Klíč ke květeně České republiky vyšel v roce 2002. Vývoj naší květeny, ani její poznání se však nezastavily. Hlavně díky širokému využití tzv. molekulárních metod rychle přibývají nové poznatky v botanické systematice, což významně změnilo názory na evoluci cévnatých rostlin, a tedy i jejich systém. Klíč z roku 2002 tak byl v mnoha ohledech zastaralý a vyžadoval důkladnou revizi. Tým editorů proto na jaře 2014 vytvořil koncepci nového díla. Ke spolupráci na novém zpracování čeledí a rodů jsme oslovili jak většinu zkušených přispěvatelů do prvního vydání Klíče a do nejnovějších svazků Květeny České republiky, tak některé studenty, kteří se v poslední době zabývali taxonomicky složitými rody. Všech 51 autorů textů je uvedeno v seznamu níže. Rukopis Klíče byl dokončen a předán do nakladatelství Academia v létě 2016, vyšel v létě 2019.

Ačkoliv celkové pojetí Klíče vychází z prvního vydání, velká část čeledí a rodů byla zcela přepracována, u zbývajících byly všechny informace prověřeny a podle potřeby upřesněny nebo aktualizovány. Zvláštní pozornost jsme věnovali dřevinám, které se v posledních desetiletích často pěstují v sídlech a které dosud nebyly odpovídajícím způsobem zpracovány ani v Květeně České republiky, ani v prvním vydání Klíče. Dále jsme kriticky posoudili taxonomické hodnocení a pojmenování kulturních rostlin tak, aby bylo v souladu s taxonomickými zásadami a Mezinárodním kódem nomenklatury pěstovaných rostlin. V neposlední řadě jsme do rukopisů doplnili všechny nově nalezené, původní i zavlečené druhy. Výstižné ilustrace jsme převzali z prvního vydání Klíče, 589 perokreseb však nově připravily ilustrátorky ve spolupráci s autory textů příslušných rodů.

Zdeněk Kaplan (hlavní editor)

Jiří Danihelka, Jindřich Chrtek jun., Zdeněk Kaplan, Jan Kirschner, Karel Kubát, Milan Štech, Jan Štěpánek (editoři textů)

Petr Batoušek, Petr Bureš, Roman Businský, Jaroslav Čáp, Martin Dančák, Jiří Danihelka, Michal Ducháček, Martin Duchoslav, Václav Dvořák, Libor Ekrt, Petr Filippov, Vít Grulich, Daniel Hrčka, Michal Hroneš, Lubomír Hrouda, Zdenka Hroudová, Jindřich Chrtek jun., Vladimír Jehlík, Klára Kabátová, Zdeněk Kaplan, Gergely Király, Jan Kirschner, Ludmila Kirschnerová, Lucie Kobrlová, Kateřina Kočí, Petr Koutecký, František Krahulec, Karel Kubát, Pavel Kúr, Martin Lepší, Petr Lepší, Bohumil Mandák, Jan Ponert, Jan Prančl, Petr Pyšek, Radomír Řepka, Jiří Sádlo, Jan Suda, Otakar Šída, Petr Šmarda, Pavel Špryňar, Milan Štech, Jan Štěpánek, Jitka Štěpánková, Bohumil Trávníček, Pavel Trávníček, Jiří Uher, Radim Jan Vašut, Václav Větvička, Jiří Zázvorka, Václav Zelený (autoři dílčích textů)

Anna Skoumalová-Hadačová, Eva Smrčinová (ilustrátorky)


Errata

I přes veškerou snahu se v tak rozsáhlé a odborně i technicky složité knize nelze vyhnout formálním ani věcným chybám a nepřesnostem. Rádi bychom je podchytili, aby se v případných dalších vydáních již neopakovaly. Proto uvítáme jakékoliv připomínky, upozornění na chyby a doplňky k textu i ilustracím. Zde budou postupně uveřejňovány opravy relevantních chyb.

Str. 65, 17. řádek zdola, místo “str. 143” správně “str. 146”

Str. 68, 10. řádek shora, místo “(→ neo nat)” správně “(→ neo cas)”

Str. 231, 3. řádek zdola, místo “ L. sudetica (Willd.) Schult.” správně “L. sudetica (Willd.) Fisch.”

Str. 253, 11. řádek zdola, místo “8(–10) cm” správně “2–9 cm”

Str. 255, 14. řádek zdola, místo “(viz 32b)” správně “(viz 31b)”

Str. 259, 16. řádek shora, místo “5–10 cm” správně “5–15 cm”

Str. 260, 1. řádek shora, místo “3,2–3,9” správně “2,5–4,5”

Str. 263, 9. řádek shora, místo “(viz 49b)” správně “(viz 48b)”

Str. 271, 8. a 10. řádek shora, místo “Pluchy” správně “Plevy”

Str. 284, 8. řádek zdola, místo “Morávka” správně “Trnávky”

Str. 295, 3. řádek zdola, do závorky doplnit vysvětlení pastopečky: “na pastopečce (rudiment 2. květu; viz obr. 297/6)”

Str. 297, 9. řádek zdola, místo “C. purpurea Trin.” správně “C. purpurea (Trin.) Trin.”

Str. 317–320, vymezení širších druhů v rodu Festuca: F. ovina s. l. zahrnuje F. ovina a F. guestfalica; F. pallens s. l. zahrnuje F. pallens a F. csikhegyensis; F. valesica s. l. zahrnuje F. pulchra, F. valesiaca a F. pseudodalmatica

Str. 344, 18. řádek zdola, místo “(C1→A2)” správně “(C1)”

Str. 494, 1. řádek zdola, místo “listy 5(–7)četné” správně “listy s 2(–3) jařmy”

Str. 495, 6. řádek shora, místo “listy nejčastěji 7četné” správně “listy nejčastěji s 3 jařmy”

Str. 531, 2. řádek shora, místo “v nivě Labe ve stř. Č” správně “v nivě Ohře v sz. Č”

Str. 535, 7. řádek shora, místo “(do 0,8 mm)” správně “(do 0,8 cm)”

Str. 587, 3. řádek shora, místo “zašpičatělé až špičaté” správně “tupě špičaté až tupé”

Str. 607, 20. řádek shora, místo “13” správně “15”

Str. 639, 1. řádek shora, místo “viz 03b” správně “viz 02a”

Str. 663, 1. řádek zdola, místo “didymus” správně “didymum”

Str. 704, 11. řádek zdola, místo “A 2–5” správně “A 5”

Str. 800, 23. řádek shora, místo “Solanum Mill.” správně “Solanum L.”

Str. 986, 8. řádek zdola, místo “Filago L.” správně “Filago Loefl.”

Str. 1005, obrazová tabule, obrázky plevek Anthemis arvensis a Anthemis austriaca jsou vzájemně prohozeny

Str. 1052, 2. řádek shora, místo “vnitřní” správně “vnější”

Str. 1120, rod chlupáček začíná stranou 1100, ke stránce uvedené u všech jmen rodu je potřeba přičíst 100

Str. 1125, doplň “lokanka 598”

Str. 1134, doplň “svíčkovec 598”

Str. 1145, doplň “Clarkia 598”

Str. 1149, doplň “Gaura 598”

Str. 1156, levý sloupec, 1. řádek zdola, místo “arvicola [1102]” správně “arvicola [1112]”

Str. 1164, levý sloupec, 10. řádek zdola, místo “Stipa 278” správně “Stipa 280”


8. února 2021, Zdeněk Kaplan