Název příjemce: Botanický ústav AV ČR, v.v.i.

Název projektu: Biotické ohrožení památek zahradního umění: řasy, sinice a invazní rostliny

Číslo projektu: DG16P02M041

Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II)

Nmap – Specializovaná mapa s odborným obsahem („Rozšíření invazních rostlin a ohrožení památek zahradního umění – druhy rodu křídlatka v památkách zahradního umění“)

dostupné online: http://www.ibot.cas.cz/invasions/naki/reynoutria.htm

Obsah:

I) Cíl výsledku

Výsledek „Specializovaná mapa s odborným obsahem“ realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorským týmem projektu NAKI II a zaměstnanců BÚ, jejichž zapojení bylo nezbytné. Předložená specializovaná mapa s odborným obsahem je výsledkem terénního průzkumu památek zahradního umění získaných během projektu.

Výsledek se týká etapy č. 2. – Syntéza historických a inventarizačních dat.

II) Popis výsledku

Křídlatky (Reynotria, syn. Fallopia; R. japonica - k. japonská, R. ×bohemica - k. česká, R. sachalinensis - k. sachalinská) jsou velmi problémové a invazní druhy z čeledi Polygonaceae. Jedná se o vytrvalé druhy, s rozsáhlým oddenkovým systémem. Reynoutria japonica a R. sachalinensis byly zavlečeny do Evropy z původního areálu ve východní Asii jako okrasné rostliny během 19. století. Zajímavá je introdukce druhu R. japonica, který se v Evropě vyskytuje pravděpodobně jako potomek jediné introdukce (Bailey a Conolly 2000). Kříženec druhů Reynoutria japonica var. japonica a R. sachalinensis se nazývá R. × bohemica. Kříženec byl poprvé popsán v území ČR (1983) nicméně v oblasti původního areálu obou mateřských druhů v severním Japonsku byl překvapivě potvrzen až výrazně později (Bailey 2003). Přestože se jedná o druh popsaný relativně nedávno, je v ČR velmi běžný a v minulosti byl zaměňován nejčastěji za R. sachalinensis.

Křídlatky byly oblíbené v zahradnictví pro rychlý růst a vzhled. Kromě toho byly pěstovány jako pícnina a medonosné rostliny. Kromě uvedených druhů se v Evropě vzácně vyskytuje druh Reynoutria japonica var. compacta. Z území ČR je nejstarší herbářová položka udávána pro druh R. japonica var. japonica z parku v Netolicích (1883). První zplanění je udávané již v roce 1902 (příkop zahrady, Jilemnice). Rychlý nárůst počtu lokalit v polovině 20. stol. je svázaný s její popularitou v okrasném zahradnictví. R. sachalinensis byla do Evropy zavlečena poprvé roku 1855. Obdobně jako velké množství jiných okrasných druhů byla dále šířena z botanických zahrad. Na území ČR byl tento druh poprvé zaznamenán v roce 1921, historické záznamy však podobnou rostlinu zmiňují už z roku 1869 (Pyšek & Prach 1993).

Křídlatky všech druhů jsou často pěstovány jako dekorativní rostlina v parcích a zahradách, odkud zplaňují. R. japonica a R. ×bohemica jsou více invazní než R. sachalinensis. Nicméně všechny jsou silně invazními druhy, které se šíří pomocí úlomků oddenků nebo lodyh. Šíření semeny je velmi omezené. Invadovaná stanoviště zahrnují břehy vodních toků, lemy komunikací, skládky a rumiště. Jedná se zejména o místa, kde dochází k transportu zeminy. Regenerační schopnosti křídlatek jsou velmi vysoké (Bímová a kol. 2003).

Výsledky

Vzhledem k nejasné identifikaci jednotlivých druhů křídlatek, zejména mezi druhy R. japonica a R. ×bohemica (Mandák a kol. 2004) jsou údaje o rozšíření rozděleny u těchto druhů znázorněny souhrnně. R. sachalinensis byla mapována zvlášť, protože riziko záměny je relativně nízké. R. japonica a R. ×bohemica byla nalezena ve 30 parcích z 89 (34 %) a R. sachalinensis v 10 parcích (8,9 %). Tento trend odpovídá i menšímu rozšíření R. sachalinensis v ČR (Mandák a kol. 2004). Stejně tak jsou i porosty R. sachalinensis v průměru menší a jedná se spíše o solitérní izolované výskyty (Tab. 1).

Tabulka 1: Počet parků (památek zahradního umění) pro specifikované velikosti porostů. Velikost udává přibližný odhad celkové pokryvnosti daného druhu v parku.

Druh

Celkový počet památek zahradního umění

Velikost

celkem v parku

<50 m²

50-5000 m²

>5000 m²

R. japonica a

R. ×bohemica

R. sachalinensis

S ohledem na historii pěstování křídlatek v parcích je poměr mezi zplaňujícími výsadbami a jedinci šířících se z okolí je mezi sledovanými druhy obdobný (Tab. 2). Nejvíc údajů je zařazeno mezi typ výskytu, kde druh zplaněl poté, co byl pěstován buď mimo lokalitu, nebo společně jak na lokalitě, tak mimo ni. Obdobné počty jsou pak pro výskytu zplaňujících jedinců na místě a i pro výskyty z okolí parků.

Druh

Výskyty kdy druh zplaněl poté, co byl na lokalitu záměrně vysazen a zapěstován

Výskyty, kde druh zplaněl poté, co byl pěstován buď mimo lokalitu, nebo společně jak na lokalitě, tak mimo ni

Zplanělé výskyty z okolí

R. japonica a

R. ×bohemica

R. sachalinensis

Obr. 1. Rozšíření druhů R. japonica a R. ×bohemica ve studovaných památkách zahradního umění se znázorněním charakteru výskytu. Modře jsou označeny výskyty kdy druh zplaněl poté, co byl na lokalitu záměrně vysazen a zapěstován. Zeleně jsou označeny parky, kde druh zplaněl poté, co byl pěstován buď mimo lokalitu, nebo společně jak na lokalitě, tak mimo ni. Červeně jsou označeny zplanělé výskyty z okolí. Jako podklad je použita vrstva nadmořských výšek. Čísla odpovídají identifikaci parků v příloze.

Obr. 2. Rozšíření druhu R. sachalinensis ve studovaných památkách zahradního umění se znázorněním charakteru výskytu. Modře jsou označeny výskyty kdy druh zplaněl poté, co byl na lokalitu záměrně vysazen a zapěstován. Zeleně jsou označeny parky kde druh zplaněl poté, co byl pěstován buď mimo lokalitu, nebo společně jak na lokalitě, tak mimo ni. Červeně jsou označeny zplanělé výskyty z okolí. Jako podklad je použita vrstva nadmořských výšek. Čísla odpovídají identifikaci parků v příloze.

Podle map Pladias (Pladias 2020) jsou křídlatky přítomny asi na 80 % polí a v 50 % kvadrantů mapovací sítě. To znamená, že výskyt v památkách zahradního umění je třeba interpretovat především v kontextu jejich výskytu v okolní krajině.

Křídlatky jsou invazní v celé rozloze svého areálu, nebezpečné mohou být i jejich okrajové výskyty. Nejhojnější jsou křídlatky v severní a zejména severovýchodní polovině Čech, to se však v našich výsledcích neprojevilo. Například v severní části Moravy jsme zkoumali 14 lokalit a z nich jsme našli některý z druhů křídlatky jen na sedmi z nich. Přitom právě tam mají křídlatky maximum své hojnosti ve volné krajině, chybí jen v lesnaté a vysoko položené části Jeseníků. Tento rozdíl ukazuje na dobrou úroveň péče o místní zámecké parky. Patrně byly existující pěstované nebo spontánní populace již likvidovány nebo se na lokality ani nedostaly.

Totéž ukazuje nezřetelný rozdíl mezi parky v oblastech s metapopulacemi křídlatek a mimo ně. V některých územích je v mapovacím poli síťové mapy (ca 100 km²) zaznamenáno až přes stovku lokalit a počet jednotlivých porostů je mnohonásobně větší. V takových územích (např. na horní Ohři, ve Slezské nížině a Moravské bráně) jsou už populace vzájemně propojeny a křídlatky (zejména R. japonica) jsou přítomny na metapopulační úrovni. Na našich výsledcích se to však neprojevilo, i v těchto oblastech jsme zplanělé výskyty většinou interpretovali jen jako výsledek lokálních procesů (zplanění z okolí nebo z dávného pěstování na lokalitě).

V rámci celé České republiky se křídlatka zdaleka nejčastěji vyskytovala v této kombinaci charakteristik: byly to malé porosty pod 10 m² a jejich vznik byl nerozhodnutelný, zda pocházel ze zplanění v blízkém okolí nebo z pěstování ve vzdálenější minulosti, kdy už původní porost zanikl. Naopak porostů rozšířených z přímého pěstování bylo jen 7 (R. japonica/× bohemica) a 2 (R. sachalinensis).

Nikde jsme nezaznamenali porosty, které by šlo interpretovat jako následek nějaké nedbalosti, např. nedávného skládkování vysekaných vegetativních částí, které na skládce vyrašily a zakořenily, nebo jako následek přenosu povodní po pěstování či zplanění blízko toku. To je ale problémem ve volné krajině, kde právě nevhodný transport zeminy způsobuje rozšiřování křídlatek.

Památky zahradního umění tedy nejsou významným centrem šíření křídlatek. Spíše jsou to naopak území, kde dlouhodobý management invazi brání. Trend dalšího šíření křídlatek je spíše negativní. V parcích už byly rozpoznány jako nebezpečné a jejich management je uspokojivý. V celé krajině ČR jsou dnes rovněž chápány jako typický neužitečný invazní druh a jako takové jsou na mnoha lokalitách likvidovány. Navíc jsou křídlatky poměrně vlhkomilné a současné vysoušení krajiny sice jejich existující porosty neohrozí, ale může omezit uchycování nových rostlin při dálkovém šíření.

III) využití výsledku

Data jsou využitelná pro návrhy managementu křídlatek v krajině a urbánním prostoru. Dále data ukazují, že zejména R. japonica a R. ×bohemica vykazují velmi vysokou invazní schopnost.

IV) seznam použité literatury

AOPK ČR (2019) https://portal.nature.cz/

Bailey JP (2003) Japanese knotweed s.l. at home and abroad. In: Child L, Brock JH, Brundu G, Prach K, Pyšek P, Wade PM & Williamson M (eds.): Plant Invasions, Ecological Threats and Management Solutions. Backhuys Publishers, Leiden: 183–196

Bailey JP & Conolly AP (2000) Prize-winners to pariahs - A history of Japanese Knotweed s.l. (Polygonaceae) in the British Isles. Watsonia 23: 93–110

Bímová K, Mandák B & Pyšek P (2003) Experimental study of vegetative regeneration in four invasive Reynoutria taxa (Polygonaceae). Plant Ecol. 166: 1–11

Mandák B, Pyšek P & Bímová K (2004) History of the invasion and distribution of Reynoutria taxa in the Czech Republic: a hybrid spreading faster than its parents. Preslia 76: 15-64

PLADIAS (2020) https://pladias.cz/

Pyšek P & Prach K (1993) Plant invasions and the role of riparian habitats - a comparison of four species alien to central Europe. J. Biogeogr. 20: 413-420

V) seznam publikací

Vojík M., Sádlo J., Petřík P., Pyšek P., Man M., Pergl J. Two faces of a park: the source of invasions and habitats for threatened native plants. (odesláno do časopisu Preslia na recenzi)

VI) zveřejnění dat

Data o rozšíření jsou dostupná na www.ibot.cas.cz/invasions/data/naki

http://www.ibot.cas.cz/invasions/naki/reynoutria/reynoutria_jb.pdf

http://www.ibot.cas.cz/invasions/naki/reynoutria/reynoutria_s.pdf

Podkladová georeferencovaná data s uvedením typu zplanění a velikosti populace (příloha)

http://www.ibot.cas.cz/invasions/naki/reynoutria/reynoutria.xlsx