Název příjemce: Botanický ústav AV ČR, v.v.i.
Název projektu: Biotické ohrožení památek zahradního umění: řasy, sinice a invazní rostliny
Číslo projektu: DG16P02M041
Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II)
Nmap – Specializovaná mapa s odborným obsahem („Rozšíření invazních rostlin a ohrožení památek zahradního umění – Pinus strobus v památkách zahradního umění“)
dostupné online: http://www.ibot.cas.cz/invasions/naki/pinusstrobus.htm
Obsah:
I) Cíl výsledku
Výsledek „Specializovaná mapa s odborným obsahem“ realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorským týmem projektu NAKI II a zaměstnanců BÚ, jejichž zapojení bylo nezbytné. Předložená specializovaná mapa s odborným obsahem je výsledkem terénního průzkumu památek zahradního umění získaných během projektu.
Výsledek se týká etapy č. 2. – Syntéza historických a inventarizačních dat.
II) Popis výsledku
Pinus strobus (Pinaceae, borovice vejmutovka) je jehličnatý strom s původním výskytem v oblasti východu severní Ameriky a části střední Ameriky, kde tvoří rozsáhlé, často monodominantní lesy. Jedná se o důležitý druh pro lesnictví. Pinus strobus byl introdukován do Evropy v roce 1705, první záznam o jeho výsadbě jako okrasné rostliny je z roku 1812 (Pyšek a kol. 2012, Nožička 1965). V České republice se jedná o druh s invazivním chováním, které je významné například na písčitých kyselých půdách v oblasti Labských pískovců. V současné době se uvažuje o náhradě trpícího smrku právě vejmutovkou. Nicméně schopnost rychlého zmlazení a vytváření hustých porostů je rizikem pro biodiverzitu. Vejmutovka má velký dopad na okolní porosty zejména schopností vytvářet mocnou vrstvu těžko rozložitelného opadu (Hadincová a kol. 1997, 2008, Hanzélyová 1998).
Výsledky
U tohoto druhu borovice ostře kontrastuje na jedné straně vzácnost zplanělého výskytu z výsadeb ve veřejné zeleni včetně zámeckých parků, a na druhé straně tvorba invazních populací z lesních kultur.
P. strobus patří k druhům, které vyžadují málo úživné půdy kyselé reakce a rostou především na písčitých půdách s křemitou matrix, nároky se tedy blíží např. vřesu či brusince. V lesích je pěstována hlavně v pískovcových oblastech severních a severovýchodních Čech a rovněž v písčitých částech Polabské nížiny. Tam i zplaňuje a tvoří invazní populace. Je-li však pěstována na úživnějších substrátech, k efektivnímu zplanění nedochází, protože semenáče buď ani nevyklíčí nebo v nepříznivém prostředí rychle hynou. Na většině území státu je tedy pěstování druhu celkem neškodné. Skutečné rozšíření zplanělých populací druhu v ČR je však patrně neznámé. Například mapy Pladias ukazují všechny zaznamenané výskyty druhu, ale autoři nálezů většinou nerozlišovali, zda jde o stromy vysazené nebo už zplanělé.
Výskyt byl evidován v 41 parcích, z toho zplanění v šesti parcích. Pokaždé šlo jen o jednotlivé zplanělé rostliny, nikde nebyla zjištěna větší populace. Navíc rostliny byly většinou mladé a jejich přežití do dospělosti není jisté. Šlo o tyto lokality (za názvem parku je uveden geologický podklad a půdy podle internetových map České geologické služby, http://www.geology.cz/extranet/mapy/mapy-online/mapove-aplikace):
(1) Hradec nad Moravicí. Droby, fluvické sedimenty / kambizem oglejená, fluvizem modální a glejová.
(2) Konopiště. Granitoidy, hlinitokamenité deluvium, fluvické sedimenty / kambizem modální a oglejená, fluvický glej a glejová fluvizem.
(3) Kyjovice. Kulmské jílovité břidlice, prachovce a droby, hlinito-kamenité deluvium kulmu / mezobazická kambizem, pseudoglej modální.
(4) Kynžvart. Písčitý až hlinitý deluviální sediment z granitu, fluvické sedimenty / kambizem oglejená mezobazická, fluvický glej.
(5) Manětín. Arkózovité pískovce a slepence, fylity, fluvické sedimenty / kambizem mezobazická a fluvizem modální.
(6) Štěkeň. Metagranit / kambizem modální.
Z tohoto přehledu vychází, že vejmutovka v těchto parcích zplaňovala spíš vzdor místním podmínkám než díky jim. V parcích byly přítomny buď poměrně bazické, minerálně bohaté horniny a půdy (Štěkeň, Kyjovice, Kynžvart, Manětín), nebo byly půdy značně hlinité, vlhké a bohaté organickými živinami (Hradec, Konopiště, Kyjovice, Kynžvart, Manětín). To jsou právě podklady, které vejmutovce nevyhovují a neumožňují její šíření. V takových podmínkách bylo zplanění vejmutovky omezeno na nejbližší okolí mateřského stromu, kde se vytvořil kyselý jehličnatý opad, který vliv místního podkladu odclonil.
Podobně málo úspěšné je zplaňování druhu v městské zeleni. Např. v Praze je tato borovice pěstována na mnoha lokalitách (např. Olšanské hřbitovy, sady Svatopluka Čecha, Karlovo náměstí) aniž zplaňuje. Naopak v zámeckých parcích na písčitých podkladech (např. Zahrádky u České Lípy, Bělá pod Bezdězem, Horní Vidim) druh nezplaňuje, protože tam ani blízkém v okolí není pěstován. Pinus strobus je tedy v současnosti nebezpečným invazním druhem v přírodě pískovcových oblastí, ale jeho výsadby v památkách zahradního umění jsou celkem neškodné a bezrizikové, zejména při údržbě, která je v parcích vždy mnohem intenzivnější a pečlivější než lesnický management.
Obr. 1. Rozšíření druhu Pinus strobus ve studovaných památkách zahradního umění. Červeně jsou označeny parky kde byl druh zaznamenán. Černě jsou znázorněny navštívené parky. Jako podklad je použita vrstva nadmořských výšek. Čísla odpovídají identifikaci parků v příloze.
Obr. 2. Rozšíření druhu Pinus strobus ve studovaných památkách zahradního umění se znázorněním charakteru výskytu. Modře jsou označeny výskyty kdy druh zplaněl poté, co byl na lokalitu záměrně vysazen a zapěstován. Ostatní varianty zplanění nebyly zaznamenány. Jako podklad je použita vrstva nadmořských výšek. Čísla odpovídají identifikaci parků v příloze.
III) využití výsledku
Data jsou využitelná pro monitoring a prioritizaci oblastí pro návrhy managementu. Jedná se o lokálně velmi problematický invazní druh.
IV) seznam použité literatury
Hadincová V, Münzbergová Z, Wild J, Šajtar L, Marešová J (2008): Dispersal of invasive Pinus strobus in sandstone areas of the Czech Republic. – In: Tokarska-Guzik B., Brock J. H., Brundu G., Child L., Daehler C. C. & Pyšek P. (eds), Plant invasions: human perception, ecological impacts and management, p. 117–132, Backhuys Publishers, Leiden.
Hadincová V, Dobrý J, Hanzélyová D, Härtel H, Herben T, Krahulec F, Kyncl J, Moravcová L, Šmilauer P, Šmilauerová M (1997): Invazní druh Pinus strobus v Labských pískovcích. Zpr. Čes. Bot. Společ. 32, Materiály 14: 63–79.
Hanzélyová D (1998): A comparative study of Pinus strobus L. and Pinus sylvestris L.: growth at different soil acidities and nutrient levels. – In: Starfinger U., Edwards K., Kowarik I. & Williamson M. (eds.), Plant invasions: Ecological mechanisms and human responses, p. 185–194, Backhuys Publishers, Leiden.
Nožička J (1965): Introdukce borovice vejmutovky do Českých zemí do roku – Pr. Výzk. Úst. Lesn. 31: 41–67.
Pyšek P, Danihelka J, Sádlo J, Chrtek J Jr, Chytrý M, Jarošík V, Kaplan Z, Krahulec F, Moravcová L, Pergl J, Štajerová K, Tichý L (2012) Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition): checklist update, taxonomic diversity and invasion patterns. Preslia 84: 155–255.
V) seznam publikací
Vojík M., Sádlo J., Petřík P., Pyšek P., Man M., Pergl J. Two faces of a park: the source of invasions and habitats for threatened native plants. (odesláno do časopisu Preslia na recenzi)
VI) zveřejnění dat
Data o rozšíření jsou dostupná na www.ibot.cas.cz/invasions/data/naki
http://www.ibot.cas.cz/invasions/naki/pinusstrobus/pinusstrobus1.pdf
http://www.ibot.cas.cz/invasions/naki/pinusstrobus/pinusstrobus2.pdf
Podkladová georeferencovaná data s uvedením typu zplanění a velikosti populace (příloha)
http://www.ibot.cas.cz/invasions/naki/pinusstrobus/pinusstrobus.xlsx