Název příjemce: Botanický ústav AV ČR, v.v.i.

Název projektu: Biotické ohrožení památek zahradního umění: řasy, sinice a invazní rostliny

Číslo projektu: DG16P02M041

Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II)

Nmap – Specializovaná mapa s odborným obsahem („Rozšíření invazních rostlin a ohrožení památek zahradního umění – Acer negundo v památkách zahradního umění“)

dostupné online: http://www.ibot.cas.cz/invasions/naki/negundo.htm

Obsah:

I) Cíl výsledku

Výsledek „Specializovaná mapa s odborným obsahem“ realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorským týmem projektu NAKI II a zaměstnanců BÚ, jejichž zapojení bylo nezbytné. Předložená specializovaná mapa s odborným obsahem je výsledkem terénního průzkumu památek zahradního umění získaných během projektu.

Výsledek se týká etapy č. 2. – Syntéza historických a inventarizačních dat.

II) Popis výsledku

Acer negundo (Sapindaceae, javor jasanolistý) je dvojdomý strom dosahující až 20 m. Původní areál zasahuje do východní a střední části Severní Ameriky. Jedná se o druh s širokou tolerancí abiotickým podmínkám, a tak se vyskytuje v celé řadě stanovišť, od mokřadů a lužních lesů po relativně suché lesy a louky. Nyní jej nalezneme v Evropě, Asii a Austrálii (DAISIE 2009). Druh byl introdukován do Evropy jako okrasný během 17. století. První záznam o introdukci pochází z roku 1688 na území Velké Británie (Kowarik 1992). Díky rychlému růstu se stal oblíbeným okrasným stromem. Následně byl vysazován podél silnic a ve větrolamech. První zmínka o spontánním výskytu v přírodě v České republice je pravděpodobně z břehu řeky Labe u Neratovic v roce 1875 (Pyšek et al. 2012). Je obvykle pěstován ve formě mnoha kultivarů.

Snadno se šíří semeny a velmi dobře regeneruje z pařezových výmladků. V České republice lze rozlišit dva typy výskytu. Díky své odolnosti vůči znečištění ovzduší (Koblížek 1997) je vysazován v městských oblastech, průmyslových zónách a větrolamech, kde populace jsou zejména výsledkem klonálního růstu. Druhým typem výskytu jsou spontánní invazní populace podél velkých řek, kde invadují do ruderalizovaných lužních lesů (zejména podél řeky Moravy) a v oblastech rekultivovaných po těžbě uhlí. Acer negundo patří mezi 40 nejinvazivnějších dřevin na světě (Rejmánek a Richardson 1996).

Výsledky

Acer negundo je nížinný strom mezických a spíše vlhčích poloh. Běžný je v suburbánních zónách měst, v některých těžebních či industriálních územích (např. Brno, Ostrava) a podél řek, kde invaduje v oblastech lužních lesů (např. na Olomoucku). Podle map Pladias je rozšířen v 50 % základních čtverců mapy. Hojně se vyskytuje v Podkrušnohoří v souvislosti s rekultivacemi výsypek, v České nížině od okolí Prahy po dolní Orlici, v Moravských nížinách od Litovle po Znojmo a Hodonín a na tyto výskyty navazuje rozšíření od Moravské brány po Slezskou nížinu.

Acer negudo se vyhýbá extrémním stanovištím, ale v běžných mezických podmínkách většinového zámeckého parku roste kdekoli. Tomu odpovídá celkové rozšíření pěstovaných i zplanělých stromů v zámeckých parcích nevykazuje ekologicky nebo kulturně interpretovatelné rysy, výsadba byla plně dána záměrem zahradních architektů.

Zato mapa zjištěných zplanění ukazuje rozložení, které lze snadno vysvětlit. Druh byl nalezen jako zplaňující v osmi zámeckých parcích. Většina lokalit ležela v nížinách (Polabí - Hořín, Choltice), jižní Morava – Lednice, Lednice zámek, Milotice, Valtice); pouze Dobříš ležela mimo tyto oblasti. V jediném případě šlo o větší populaci (Ctěnice), na ostatních lokalitách bylo zjištěno jen lokální zplanění pod 50 m². Dále jen ve dvou případech (Hořín, Choltice) šlo o přímé zplanění stromů pěstovaných v kultuře. V ostatních případech jsme evidovali neúmyslné zplanění druhu, který se už vyskytuje v metapopulaci (všechny čtyři jihomoravské lokality), anebo zplanělí jedinci patřili k potomkům stromů vysazených v parku i k potomkům stromů rostoucích vně parku.

Obr. 1. Rozšíření druhu Acer negundo ve studovaných památkách zahradního umění. Červeně jsou označeny parky kde byl druh zaznamenán. Jako podklad je použita vrstva nadmořských výšek. Čísla odpovídají identifikaci parků v příloze.

Obr. 2. Rozšíření druhu Acer negundo ve studovaných památkách zahradního umění se znázorněním charakteru výskytu. Modře jsou označeny výskyty kdy druh zplaněl poté, co byl na lokalitu záměrně vysazen a zapěstován. Zeleně jsou označeny parky kde druh zplaněl poté, co byl pěstován buď mimo lokalitu, nebo společně jak na lokalitě, tak mimo ni. Červeně jsou označeny zplanělé výskyty z okolí. Jako podklad je použita vrstva nadmořských výšek. Čísla odpovídají identifikaci parků v příloze.

III) využití výsledku

Data jsou využitelná pro monitoring a prioritizaci oblastí pro návrhy managementu. Jedná se o velmi problematický invazní druh.

IV) seznam použité literatury

DAISIE (2009) Handbook of alien species in Europe. – Springer, Berlin.

Kowarik I (1992) Einführung und Ausbreitug nichteinheimischer Gehölzarten in Berlin und Brandenburg. – Verh. Bot. Ver., Berlin, Brandenburg, Beiheft 3.

Pyšek P, Danihelka J, Sádlo J, Chrtek J Jr, Chytrý M, Jarošík V, Kaplan Z, Krahulec F, Moravcová L, Pergl J, Štajerová K, Tichý L (2012) Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition): checklist update, taxonomic diversity and invasion patterns. Preslia 84: 155–255.

Rejmánek M, Richardson DM (1996) What attributes make some plant species more invasive. – Ecology 7: 1655–1661

V) seznam publikací

Vojík M., Sádlo J., Petřík P., Pyšek P., Man M., Pergl J. Two faces of a park: the source of invasions and habitats for threatened native plants. (odesláno do časopisu Preslia na recenzi)

VI) zveřejnění dat

Data o rozšíření jsou dostupná na www.ibot.cas.cz/invasions/data/naki

http://www.ibot.cas.cz/invasions/naki/negundo/negundo1.pdf

http://www.ibot.cas.cz/invasions/naki/negundo/negundo2.pdf

Podkladová georeferencovaná data s uvedením typu zplanění a velikosti populace (příloha)

http://www.ibot.cas.cz/invasions/naki/negundo/negundo.xlsx