Oddělení ekologie invazí

Oddělení ekologie invazí

Lidé ׀ Grantové projekty ׀ Publikace

Oddělení ekologie invazí vzniklo roku 2005 jako důsledek dlouhodobé pozornosti věnované v Botanickém ústavu problematice nepůvodních, člověkem zavlečených rostlin. Výzkum, probíhá v široké spolupráci s předními zahraničními odborníky, odráží současný stav oboru ve světě a je soustředěn na aktuální, v současné době intenzivně studovaná témata.

Zde naleznete seznam aktuálních i bývalých členů oddělení. Dále jsou zde osobní stránky Petra Pyška a Jana Pergla.

Oddělení je zapojeno do celoevropských programů sledujících nepůvodní a invazní druhy (podílelo se např. na projektu ALARM a na vzniku databáze DAISIE), provozuje databázi české flóry s důrazem na nepůvodní rostliny, studuje teoretické základy invazního procesu a klasifikace zavlečených druhů, zabývá se makroekologickými zákonitostmi rozšíření nepůvodních druhů, principy invazibility stanovišť a příčinami invazního chování druhů. Zabývá se také ekologií jednotlivých významných invazních druhů české flóry. Terénní výzkum je kombinován s experimentálními přístupy a využíváním historických údajů.

Faktory určující úspěšnost naturalizace a rozšíření nepůvodních druhů

O úspěšné naturalizaci (zdomácnění) zavlékaných druhů rozhoduje řada faktorů, vedle invazivnosti druhů a invazibility stanovišť zejména tlak propagulí, intenzita lidské činnosti, doba uplynuvší od zavlečení a ekologické, geografické a klimatické podmínky v příslušném území. Tyto faktory pak určují druhovou bohatost a složení nepůvodní flóry dotyčného území. Tato problematika je v oddělení studována v rámci projektů ALARM a DAISIE na různých škálách, od regionální po globální.

Invazivnost rostliných druhů a invazibilita rostlinných společenstev

Otázka, které vlastnosti rostlinných druhů jsou při invazi výhodné a jak ovlivňují její výsledek je řešena pomocí databázových analýz velkého počtu druhů, ale také s využitím vlastních komparativních dat. V současné době byla získána podrobná data o reprodukčních charakteristikách velkého počtu zavlečených druhů české druhů. Důraz je kladen také na výzkum invazibility rostlinných společenstev na různých typech stanovišť. Výzkum se opírá jak o původní, v terénu získaná data, tak o databázové analýzy; ve spolupráci s MU Brno je využívána rozsáhlá národní databáze fytocenologických snímků. Vliv vlastností druhů a stanoviště na výsledek invaze je studován především v rámci projektu 6. rámcového programu EU ALARM.

Případové studie invazních druhů

Případové studie invazí jednotlivých druhů představují klíčový zdroj informací, nezbytných k odhalení mechanismů podmiňujících úspěšnou invazi. V rámci evropského projektu 5. rámcového programu GIANT ALIEN začalo podrobné studium bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum), které pokračuje. Častým přístupem používaným na oddělení je srovnání blízce příbuzných invazních a neinvazních druhů (křídlatky – Fallopia, pupalky –Oenothera) jež umožňuje částečně odfiltrovat variabilitu spojenou s životní formou a fylogenetickým postavením. V současné době se věnujeme srovnávacímu výzkumu druhů rodu Impatiens (netýkavka). Experimentální přístupy a terénní výzkum jsou kombinovány s informacemi o historických aspektech jednotlivých invazí.

Databáze zavlečených rostlin České republiky

Od roku 1999 je budována databáze zavlečených druhů flóry ČR, která obsahuje informace o jejich současném výskytu, historii šíření a biologických a ekologických vlastnostech. Celkem je registrováno 1378 druhů; nepůvodní druhy tvoří zhruba třetinu flóry ČR. Databáze patří k nejpodrobnějším v Evropě a je využívána v probíhajících projektech evropských rámcových programů, zaměřených na biologické invaze (ALARM, DAISIE). Je průběžně aktualizována a využívána k analytickým studiím historie zavlékání a vlivu vlastností na invazní schopnosti rostlin. Na oddělení vznikla též databáze invazních dřevin DAWIS.

DAISIE: databáze invazních rostlin a živočichů Evropy

Pracovníci oddělení se v letech 2005–2008 v rámci projektu 6. rámcového programu DAISIE (www.europe-aliens.org) podíleli na vybudování celoevropské databáze invazních rostlin a živočichů, která obsahuje údaje o nepůvodních druzích rostlin, bezobratlých živočichů a obratlovců v suchozemském i vodním prostředí z více než 50 regionů Evropy.

Výzkum sukcese a jeho využití v praxi 

Výzkum vegetační sukcese se soustřeďuje na hledání principů obecně platných na člověkem vytvořených či silně ovlivněných stanovištích ve střední Evropě. V Botanickém ústavu se podařilo shromáždit unikátní data o dlouhodobém průběhu sukcese na mnoha různých typech stanovišť. Z aplikovaného hlediska je významná formulace principů, jež se vztahují k využití spontánní sukcese při rekultivačních procesech na člověkem vytvořených a narušovaných stanovištích.