Čestná oborová medaile Gregora Johanna Mendela za zásluhy
v biologických vědách

Předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš vyznamenal ve středu 2. července 2014 v sídle AV ČR RNDr. Vlastu Jankovskou, CSc. čestnou oborovou medailí Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách.

Vlasta Jankovská se celý svůj vědecký život (v BÚ AV ČR od r. 1963) zabývá vývojem vegetace a rekonstrukcí prostředí od poslední doby ledové. Ve své práci uplatňuje řadu průkopnických přístupů, které uvádí do běžné praxe mnoha zahraničních pracovišť. Jako jedna z mála využívá nejen pylovou analýzu a rostlinné makrofosílie, ale začala si ve fosilním záznamu všímat i zbytků řas, které přinášejí další rozměr při interpretaci výsledků. Dalším inovativním přístupem je aplikace pylové analýzy v souvislosti s archeologickým a historickým výzkumem, jako např. využití pylu usazeného s prachem do starých knih v klášterních knihovnách.
Dr. Jankovská systematicky vyhledávala a zpracovávala ložiska rostlinných zbytků z nejstarších období holocénu a posledního glaciálu, tedy období, pro něž ještě donedávna chyběly informace. Podstatně tak přispěla k pochopení rozdílného vývoje hercynského masivu a Západních Karpat. Byla jedním z prvních paleoekologů, kteří zde předpověděli existenci glaciálních refugií. Pochopila, že pro správnou interpretaci svých výsledků musí studovat současnou vegetaci v podobných podmínkách jako v minulosti. Při hledání takových situací opakovaně navštívila oblasti arktického Ruska. Předpověděla i možnost nejbližší analogie jihosibiřských ekosystémů s prostředím posledního glaciálu střední Evropy. Na základě jejích idejí dnes pokračuje práce na velkých vědeckých projektech.
Po r. 1989 se Dr. Jankovská intenzivně zapojila do výuky na většině významných přírodovědeckých fakult v ČR a podstatně přispěla k výrazné oblibě paleoekologie u mladší generace a jejímu rozkvětu v současnosti. Díky neutuchající vášni k oboru a silné potřebě výměny poznatků a názorů na mezinárodní úrovni napomohla po r. 1989 k znovuzapojení české kvartérní paleoekologie na poli mezinárodní vědy.
140702-cestne-oborove-medaile-ziskali-vyznamni-vedci-z-av-cr

Na fotografii z předání medailí je Dr. Vlasta Jankovská spolu s dalšími dvěma oceněnými:prof. Vladislavem Šimákem z Fyzikálního ústavu AV ČR (vlevo) a Dr. Bohdanem Slavíkemz Ústavu experimentální botaniky AV ČR (vpravo). Foto Stanislava KyselováStředisko společných činností AV ČR 

Cena Akademie věd ČR pro mladé vědecké pracovníky do 35 let za vynikající výsledky vědecké práce

Cenu Akademie věd ČR pro mladé vědecké pracovníky do 35 let za vynikající výsledky vědecké práce získal v roce 2014 doc. Mgr. Jan Vondrák, Ph.D. Oceněn byl za výsledek Fylogenetický přístup k řešení taxonomie kritických skupin lichenizovaných hub.

Lichenizované houby (lišejníky) představují unikátní objekt studia z hlediska ekologie, rozšíření i evoluce, neboť kromě houbového partnera zahrnují i symbioticky žijící fotosyntetizující organismus, nejčastěji zelenou řasu. Toto soužití umožňuje lichenizované houbě život v prostředí s nedostatkem organických živin i tam, kde jsou jiné houby velmi vzácné. Na druhou stranu různé druhy symbiotických řas do značné míry způsobují ekologickou specializaci svých lichenizovaných hub.
Výzkum J. Vondráka ukazuje, že speciace u lišejníků je velmi často podmíněna nejen geografickou, ale také ekologickou vikariancí. Značnou roli hraje změna substrátové preference či klimatické přeskoky. Můžeme tak na malém území nalézt škálu blízce si příbuzných populací lichenizovaných hub, které jsou již fylogeneticky vyhraněné a reprodukčně značně izolované. Takové populace mohou být nazývané evolučně mladými druhy a často je nemůžeme morfologicky odlišit (termín „semi-cryptic species“ zavedený Vondrákem a kol. v roce 2009). Je velkým úspěchem, najdou-li se mezi takto úzce příbuznými druhy morfologické rozdíly. Pro detailní výzkum fenotypu sestavili Vondrák a kol. obsáhlou metodiku, v níž standardizovali pojetí více než sta morfologických znaků i postup při hledání diagnostických znaků. Funkčnost navržené metodiky se podařilo poprvé ověřit ve spolupráci s PhD. studentem I. Frolovem, kdy byl nalezen dostatek znaků pro jednoznačné rozlišení mezi třemi zdánlivě neodlišitelnými taxony.

Současný výzkum J. Vondráka se zaměřuje na význam mezipopulačního křížení pro vznik nových ekologicky specifických linií lichenizovaných hub. Dále se zaměřuje na překvapivé radiace ve fylogenezi vybraných skupin lichenizovaných hub ve Středomoří. 

Cena TA ČR 2014 za aplikovaný výzkum

Cenu TA ČR 2014 za aplikovaný výzkum v kategorii Užitečnost řešení získal projekt Vývoj a kalibrace modulární autonomní stanice pro měření vlhkostních a teplotních podmínek v rozsáhlých bodových polích, na kterém se společně s firmou TOMST, s. r. o. a ČVUT podílel také tým z BÚ pod vedením doc. Ing. Jana Wilda, Ph.D. Více zde. 

Purkyňova cena časopisu Živa

Purkyňovu cenu za popularizaci biologických věd autorovi vyhodnoceného nejlepšího článku ročníku 2013 ve věkové kategorii od 30 let udělila redakce a redakční rada časopisu ŽivaIng. Václavu Mahelkovi, PhD. za článek O původu a hybridizaci polyploidních pýrů – na stopě netušených předků (Živa 4/2013). Článek najdete zde.