Biologické invaze pohledem ekonomie blahobytu

8. 8. 2017

Mnoho invazních druhů působí po celém světě značné škody nejen environmentální, ale také negativně ovlivňují způsob života obyvatel v zemích, kde se rozšířily. Mezinárodní tým vědců pod vedením Svena Bachera z univerzity ve švýcarském Fribourgu, na němž se podíleli i Jan Pergl a Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR a katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze, proto vypracoval nový hodnotící systém, který umožňuje identifikovat, které rostliny a zvířata zavlečené mimo oblast svého původního výskytu mají celosvětově nejhorší důsledky pro lidskou společnost. Práce vychází v časopise Methods in Ecology and Evolution, vydávaném Britskou ekologickou společností.

(Více)

Jak prvky vzácných zemin ovlivňují růst mikrořas?

31. 7. 2017

Řasy hrají významnou úlohu v přírodě a také se o ně stále častěji zajímají biotechnologové. Mikroskopické druhy řas (a také sinic), označované jako mikrořasy, mohou být využívány jako zdroj biomasy a celé škály cenných produktů. Pokud ale chceme rozjet průmyslovou výrobu založenou na mikrořasách, je nutné detailně prozkoumat jejich biologii a nároky na prostředí.

(Více)

Pátrání po křížencích rdestů v Turecku

24. 7. 2017

Rdesty, odborně rod Potamogeton, jsou vytrvalé vodní rostliny, které rostou v čistších stojatých vodách i řekách. Dříve u nás rostly asi dvě desítky různých rdestů, ale řada z nich je teď vyhynulá či silně ohrožená. Mnohé rdesty jsou totiž velmi citlivé na vodní zákal a splachy živin. Znečištění vody a zvýšení množství živin nad únosnou míru naruší rovnováhu celého ekosystému a rdesty následně hynou.

(Více)

První komplexní popis nepůvodní flóry celého světa

21. 7. 2017

Šestileté úsilí mezinárodního týmu botaniků a rostlinných ekologů z Česka, Německa, Rakouska a Británie, doplněného o široký okruh spolupracovníků z dalších 19 zemí celého světa, vyústilo v první komplexní publikaci popisující světovou nepůvodní a invazní květenu. Autorský kolektiv vedený Petrem Pyškem z Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích a Přírodovědecké fakulty UK v Praze v rozsáhlém článku, publikovaném v časopise Preslia, představuje globální zákonitosti geografického rozšíření naturalizovaných flór, jejich taxonomické a fylogenetické složení a faktory určující rozdíly v druhové bohatosti mezi pevninou a ostrovy. Studie je založena na datech z nedávno vytvořené databáze GloNAF (akronym pro Global Naturalized Alien Flora), jež obsahuje informace o rozšíření nepůvodních druhů rostlin, tak jak se jim podařilo po zavlečení zdomácnět ve 482 pevninských regionech a na 361 ostrovech.

(Více)

Péter Szabó z BÚ se stal předsedou Evropské společnosti pro environmentální historii

20. 7. 2017

Evropská společnost pro environmentalní historii (European Society for Environmental History – ESEH) si na červencové konferenci v Záhřebu zvolila nové vedení. Předsedou byl zvolen Péter Szabó z Botanického ústavu AV ČR, který se na Oddělení vegetační ekologie zabývá historií středoevropské krajiny a zejména lesů. ESEH je celoevropská společnost pro studium historických vztahů mezi člověkem a přírodou, má zhruba 1000 členů. Více o společnosti zde.

Kolonizace moravské krajiny: jak zkoumat historii pomocí moderních technologií

19. 7. 2017

Žijeme v krajině, která byla osídlená lidmi již dlouho před koncem nejmladší doby ledové. Po celou tu dobu se neustále proměňuje, často kvůli intenzivnímu vlivu člověka. Díky moderním technologiím můžeme historický vývoj krajiny zkoumat v dříve nevídaném rozsahu. Péter Szabó a jeho spolupracovníci z Botanického ústavu AV ČR v Brně a Průhonicích využili geografických informačních systémů (GIS), aby s jejich pomocí prozkoumali historii kolonizace moravské krajiny.

(Více)

Seznamte se prosím – Šílení vědci

12. 7. 2017

Zajímá vás, co dělají vědci ve volném čase? A jaké mají koníčky? Pokud ano, neváhejte navštívit výstavu „Seznamte se, prosím – Šílení vědci“, kterou připravili kolegyně a kolegové z Ústavu experimentální botaniky AV ČR. V Návštěvnickém centru Průhonického parku bude otevřena denně od 7 do 20 h až do 4. září.

(Více)

Ze světové vědy: Průlom v genetickém inženýrství mikrořas slibuje zelené palivo

3. 7. 2017

Naše civilizace stále do značné míry závisí na fosilních palivech. Problém je v tom, že používání fosilních paliv vede k ničení prostředí, vypouštění velkého množství skleníkových plynů, a hlavně, fosilní paliva jednou dojdou. Fotosyntetické organismy, jako jsou rostliny nebo řasy, vyrábějí organické látky bohaté na energii jen tak, jenom ze slunečního záření a oxidu uhličitého. Tyto organické látky je pak možné použít k výrobě biopaliv.

(Více)

Jaká je konkurence mezi rostlinami na střeše světa?

26. 6. 2017

Když rostliny rostou v nenarušovaném prostředí s dostatkem živin, převládá mezi nimi podle klasických představ ekologů konkurence a prosadí se tam druhy, které jsou konkurenčně zdatné. Rostliny v  prostředí narušovaném různými vlivy, anebo tam, kde převládají nepříznivé faktory prostředí, by si zase měly spíše navzájem usnadňovat život. Podle některých názorů by to ale nemuselo být tak jednoduché a v doopravdy drsném prostředí by zase mezi rostlinami mohla převládnout řevnivost a konkurence.

(Více)

Vědci objevili globální ohniska výskytu nepůvodních rostlin a živočichů

13. 6. 2017

Mezinárodní tým výzkumníků z patnácti zemí přichází s první globální analýzou ohnisek výskytu rostlinných a živočišných druhů, které zdomácněly mimo oblast svého původního rozšíření. Studie vedená Universitou v britském Durhamu, na níž se podíleli i dva čeští vědci, Petr Pyšek a Jan Pergl z Botanického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK v Praze, byla tento týden publikována v prestižním časopise Nature Ecology and Evolution.

(Více)

Botanik Jan Květ získal Medaili Učené společnosti

13. 6. 2017

Učená společnost v letošním roce udělila Medaili Učené společnosti České republiky za zásluhy o rozvoj vědy třem osobnostem, mezi nimi i RNDr. Janu Květovi, dr. h. c., který dlouhodobě působil v Botanickém ústavu AV ČR. Medaili za zásluhy o rozvoj vědy zřídila Učená společnost ke svému 10. jubileu (v roce 2004), aby ocenila zejména ty jedince, kteří se zasloužili o rozvoj vědy v ČR. Je to nejvýznamnější ocenění, které Učená společnost uděluje. Více o oceněných zde.

Co určuje osud výhonů klonální trávy chrastice rákosovité?

12. 6. 2017

Chrastice rákosovitá, odborně Phalaris arundinacea, je na první pohled nepříliš zajímavou trávou, která se běžně vyskytuje na vlhkých místech Evropy, severní Ameriky, severní Asie i severní Afriky. Zdání ale klame. Chrastice lidem nabízí široké možnosti využití. Již dlouho se pěstuje jako okrasná rostlina, používá se jako krmivo pro ptáky i pro hospodářská zvířata. Obsahuje řadu bioaktivních látek, často se vysazuje do kořenových čističek, pro dekontaminaci půd nebo též ke zpevnění břehů vod.

(Více)

Botanický ústav na Veletrhu vědy

7. 6. 2017

Od 8. do 10. června se na výstavišti PVA Letňany uskuteční Veletrh vědy, na kterém bude mít stánek i Botanický ústav. Stránky veletrhu zde.

Ondřej Mudrák z BÚ laureátem Prémie Otto Wichterleho

7. 6. 2017

V úterý 6. června 2017 převzal Ondřej Mudrák z Botanického ústavu Prémii Otto Wichterleho, kterou Akademie věd ČR uděluje vybraným, mimořádně kvalitním a perspektivním vědeckým pracovníkům AV ČR do 35 let. Ondřej Mudrák zkoumá ekologické interakce rostlinných společenstev a jejich využití v ochraně přírody a ekologii obnovy. Ve své práci kombinuje terénní observační studie s terénními i laboratorními experimenty. Je členem výboru a tajemníkem České společnosti pro ekologii.

Krajina a lidé

6. 6. 2017

V nakladatelství Academia vyšla kniha Krajina a lidé, kterou spolueditoval Petr Petřík z Botanického ústavu. Kniha seznamuje s výzkumem a udržitelným hospodařením v české krajině a přináší novinky o využívání půd v zemědělství, o hospodaření (současném i přírodě blízkém) v lesích, o problematice vody, o narušené krajině a její obnově, o ochraně přírody a krajinném plánování. Více zde.

Změna klimatu zvyšuje rizika pro lesy na celém světě

5. 6. 2017

Studie mezinárodního týmu lesnických expertů a ekologů včetně Jana Wilda z Botanického ústavu AV ČR publikovaná v časopise Nature Climate Change ukazuje, že probíhající změna klimatu by mohla výrazně změnit režim narušení lesů v globálním měřítku a že v budoucnu je nutno očekávat rostoucí rizika pro lesy a na ně vázané ekosystémové služby.

(Více)

Jak souvisí velikost genomu rostlin z čeledi lanovcovitých s vlastnostmi prostředí?

5. 6. 2017

Rostliny z čeledi lanovcovitých (odborně Restionaceae) u nás neuvidíte, jedině v botanické zahradě. Vzhledem připomínají sítiny, jednoklasé ostřice, nebo dokonce přesličky či bambusy, a jsou blízce příbuzné travám. Dohromady zahrnují asi 600 druhů v 50 rodech. Některé z druhů této čeledi měří sotva pár centimetrů, jiné zase až tři metry. Celá skupina pochází původně z jižní polokoule. Rostou hlavně v oblastech se středomořským klimatem v jižní Africe a Západní Austrálii. Úplně nejvíc druhů roste v Kapsku na jihu Jihoafrické republiky, kde představují významnou dominantu místních velmi cenných a druhově bohatých porostů.

(Více)

A-Fest in Park a Vědecký trek v neděli 25. 6.

30. 5. 2017

3. ročník Akademického multižánrového festivalu A-Fest in Park a 4. ročník Vědeckého treku se letos uskuteční souběžně v neděli 25. 6. Program v pdf zde, web festivalu zde,  plakát k treku zde.

Co ohrožuje pobřežnici jednokvětou?

29. 5. 2017

Pobřežnice jednokvětá (Litorella uniflora) je velmi drobná obojživelná vodní rostlina, která miluje občas vysychající písečná dna mělkých jezer nebo rybníků s velmi čistou vodou. Ty jsou samozřejmě v dnešní době poměrně vzácné, takže na řadě míst svého výskytu v Evropě patří pobřežnice mezi ohrožené rostliny. Týká se to i České republiky, kde je v Červeném seznamu řazena mezi kriticky ohrožené druhy. Roste u nás už jenom na osmi lokalitách, většinou na rybnících Třeboňska, jihu Českomoravské vrchoviny a pak na jedné vodárenské nádrži v Brdech.

(Více)

Průhonický trvalkový víkend a Japonský den

24. 5. 2017

O víkendu 3.-4. června 2017 se uskuteční dvě tradiční akce: v sobotu i v neděli trvalkový víkend v Průhonické Botanické zahradě na Chotobuzi a v sobotu Japonský den převážně na zámku. Program najdete zde.