Mezi trávami tečou geny jaderné DNA

27. 2. 2017

V přírodě se běžně setkáváme s tím, že se do genomu rostlin začleňuje DNA, která pochází z virů, bakterií, hub nebo dalších patogenů. Dochází k tomu pomocí mechanismu, který se nazývá horizontální transfer (přenos) genů. Stejně tak je běžné, že si rostliny vyměňují DNA pocházející z plastidů nebo mitochondrií. S trochou nadsázky lze říci, že mezi nimi taková DNA protéká jako voda. Pokud jde ale o DNA uloženou v jádru buňky, vědci se doposud domnívali, že se mezi jednotlivými druhy rostlin „pohybuje“ jen nesmírně vzácně.

(Více)

Drony pomáhají při ochraně přírody – pozvánka na přednášku

22. 2. 2017

O využití dronů k mapování invazních rostlin se můžete dovědět na přednášce Josefa Brůny z Botanického ústavu AV ČR, která se koná ve čtvrtek 23. února od 18:30 v Muzeu Říčany. Dozvíte se také, jak se můžete do mapování zapojit s běžným telefonem.

Jak vlastnosti okrasných rostlin předurčují jejich úspěch při zplaňování?

20. 2. 2017

V historii šíření invazních druhů rostlin hraje zásadní roli jejich samotný příchod na nové území, tj. jejich introdukce. Vlastnosti rostlin cizího původu přitom mohou mít vliv na to, které druhy jsou introdukovány na nová území dříve, kterým se to povede spíše častěji, a také naopak.

(Více)

Introdukce nepůvodních druhů jsou nejintenzivnější v historii

15. 2. 2017

Nárůst počtu nepůvodních druhů nevykazuje žádné známky zpomalení, ukázal mezinárodní tým 45 vědců, vedený pracovníky výzkumného centra v německém Senckenbergu a vídeňské univerzity, na němž se podíleli tři vědci z Botanického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Během posledních století počty nových introdukcí po celém světě trvale rostou, přičemž více než třetina z celého zaznamenaného počtu se odehrála mezi roky 1970 až 2014. Studie vyšla v prestižním časopise Nature Communications.

(Více)

Život pro kuřičku – naděje pro rychle mizející rostlinu, která jinde než v ČR neroste

14. 2. 2017

Ani sloni, ani lvi neubývají tak rychle jako kuřička hadcová – rostlina, která roste jen v ČR, a to pouze na dvou lokalitách. Počet jedinců na obou lokalitách poklesl od roku 2011 o 65 %, jedna populace již v minulosti vyhynula. V Botanickém ústavu AV ČR teď tým RNDr. Hany Pánkové, Ph.D., ve spolupráci s ČSOP a MŽP řeší projekt zaměřený na záchranu tohoto kriticky ohroženého druhu. Hlavním cílem projektu je zvýšení celkové velikosti populací kuřičky hadcové o 40 % a zavedení vhodného dlouhodobě udržitelného managementu. V sobotu 18. 2. bude projekt představen na veřejném semináři v Kamberku.

(Více)

Jak se rostliny dostaly k masožravosti?

13. 2. 2017

Rostliny, které pojídají živočichy. Masožravé rostliny nás nepřestávají fascinovat, a také i trochu děsit, alespoň v koutku duše. Kdo by neznal obří masožravku Adélu ze slavného filmu Oldřicha Lipského. V reálném světě masožravé rostliny lapají hmyz a někdy i větší živočichy do různých pastí a využívají jejich tělní látky jako zdroj živin – dusíku, fosforu i dalších látek. Jak ale takové rostliny přišly ke své masožravosti?

(Více)

Pozvánka na komentovanou prohlídku výstavy

10. 2. 2017

Libor Teplý a Botanický ústav AV ČR, v. v. i., zvou na komentovanou prohlídku výstavy fotografických obrazů z Vily Tugendhat v Galerii Natura v průhonickém zámku, která se bude konat v neděli 26. 2. 2017 od 14 hodin.

(Více)

Soutěž o logo Platformy pro krajinu

8. 2. 2017

Botanický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., vyhlašuje soutěž o logo Platformy pro krajinu. Návrhy je možné zasílat do 31. března, blíže viz pravidla a plakát soutěže. Nechcete nebo nemůžete se soutěže účastnit, ale patříte mezi ty, kterým osud naší krajiny není lhostejný? Vadí vám, že dříve květnaté louky přestávají kvést a místo nich kvetou rybníky a kvůli tomu se v nich nedá např. bezpečně koupat? Víte, že ročně mizí 5 000 hektarů půdy pod neregulovanou zástavbou, jako jsou velkokapacitní haly? A chcete se dozvědět víc?

(Více)

Jak se mění vztah mezi rostlinou a býložravci s nadmořskou výškou?

6. 2. 2017

Globální oteplování se projevuje mnoha různými způsoby. V jeho důsledku dochází i k tomu, že rostliny a živočichové pronikají do vyšších nadmořských výšek a také blíže k zemským pólům. Rychlost a intenzita migrace jednotlivých druhů rostlin a živočichů se ale může lišit. Kvůli tomu se pak mění jejich vzájemné vztahy, jako je například vztah mezi rostlinami a býložravci.

(Více)

Vyšlo speciální číslo časopisu Folia Geobotanica o mokřadech

6. 2. 2017

Speciální číslo časopisu Folia Geobotanica o mokřadech je věnováno vynikající rostlinné ekoložce a fyzioložce Dagmar Dykyjové (1914-2011), která se zabývala vegetací zejména sladkovodních mokřadů. Celý obsah čísla zde.

Botanický ústav AV ČR se připojil ke Stanovisku vědců k novele zákonu 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny

3. 2. 2017

Botanický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., se připojil k výzvě „Stanovisko vědců k novele zákonu 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny“. Vědci ve stanovisku vyzývají poslance, aby podpořili původní konsensuální znění vládní novely respektující vědecké poznatky a zamítli senátní pozměňovací návrh, který by Českou republiku vrátil o několik desetiletí zpět a umožnil prakticky zničit naše národní parky. Celý text  výzvy zde.

Co prozradil výzkum populací řeřišničníku písečného?

30. 1. 2017

Nenápadně elegantní řeřišničník písečný (Arabidopsis arenosa, též Cardaminopsis arenosa) je blízkým příbuzným oblíbeného modelového druhu molekulárních biologů – huseníčku rolního (Arabidopsis thalliana). Huseníček je podrobně prozkoumaný a pro vědce je velmi zajímavé ho porovnávat s příbuznými druhy, jako je právě řeřišničník. Takové srovnání například ukáže, nakolik lze informace o huseníčku zobecnit.

(Více)

Ocenění za celoživotní práci převzali Uljana a Milan Blažkovi

30. 1. 2017

Na valné hromadě Unie botanických zahrad ČR, která se konala 26. 1. 2016 v botanické zahradě UK Na Slupi, získali dva bývalí zaměstnanci Botanického ústavu Uljana a Milan Blažkovi významné ocenění za celoživotní práci v botanických zahradách – Čestné členství Unie. Na webu Průhonické botanické zahrady si můžete přečíst jejich životopisy.

Jaký je dlouhodobý vliv požárů na borové lesy?

23. 1. 2017

Oheň je jedním z výrazných faktorů, které ovlivňují krajinu. V některých oblastech Evropy jsou požáry považovány za nedílnou součást přirozených procesů při utváření lesa. Platí to hlavně pro oblast kolem Středozemního moře a rovněž pro oblast Skandinávie a Finska. V lesích mírného pásu střední Evropy ale bývá ekologická role ohně přehlížena, i když tu rostou lesy přirozeně náchylné k požárům, kde často hoří.

(Více)

První Červený seznam ohrožených přírodních stanovišť evropské pevniny a moří s přispěním českých botaniků

18. 1. 2017

Mezinárodní skupina biologů zpracovala na objednávku Evropské komise první komplexní vyhodnocení míry ohrožení různých typů přírodních stanovišť Evropy. Bylo hodnoceno celkem 480 typů přírodních stanovišť v 35 zemích Evropy, od arktických oblastí po Středomoří a také v severním Atlantiku a Baltském, Středozemním a Černém moři. Projekt koordinovala nizozemská organizace Alterra spolu s Mezinárodní unií pro ochranu přírody (IUCN). Českou republiku v týmu zastupovali biologové z brněnské Masarykovy univerzity (F. Landucci, M. Hájek, M. Chytrý a M. Kočí) a Botanického ústavu Akademie věd ČR (K. Šumberová), kteří hodnotili zejména stav vodních, rašeliništních a lesních stanovišť. Zjištění týmu jsou alarmující.

(Více)

Jak nejlépe odhadnout věk velkých stromů?

16. 1. 2017

Velké stromy hrají klíčovou roli v různých typech krajiny. Nabízejí prostředí pro rozmanité druhy a tím přispívají k udržení biodiverzity. Také se významně podílejí na ukládání uhlíku a jeho koloběhu v krajině. Pro obhospodařování lesů, jejich ochranu i výzkum, mají velký význam spolehlivé odhady věku velkých stromů.

(Více)

Červená voda a okrový ledopád na Moravě – zbarvení má biologický původ

16. 1. 2017

Prof. Blahoslav Maršálek z brněnského pracoviště Botanického ústavu AV ČR ve zpravodajství České televize objasnil původ zbarvení vody a ledu na dvou moravských lokalitách. Červené zbarvení Holáseckých jezer způsobily bakterie, okrové zbarvení Pulčínského ledopádu sněžné řasy. Reportáž o jezerech zde, o ledopádech zde. Čištěním vod se v Botanickém ústavu zabývali vědci mj. v rámci právě končícího projektu „Z odpadů surovinami“, ve kterém řešili prevenci znečištění přírody a přeměnu odpadů na suroviny využitelné např. jako hnojivo. Sněžné řasy studovali v Botanickém ústavu L. Nedbalová a J. Lukavský, více si o nich můžete přečíst v časopise Živa.

Změna klimatu podporuje šíření nepůvodních rostlin z evropských zahrad

9. 1. 2017

Mezi příchodem nepůvodní rostliny na nové území a jejím invazním šířením často bývá poměrně dlouhá pauza. To znamená, že mezi mnoha druhy nepůvodních rostlin, které se v dané oblasti vyskytují, je celá řada těch, které stále čekají na příležitost k šíření. Mnohdy se drží zpátky kvůli ne zcela optimálním klimatickým podmínkám. V Evropě roste značný počet takových druhů v zahradách a parcích, které tak hrají roli významného zdroje budoucích invazních druhů.

(Více)

Je možné předpovídat nárůsty vodních květů?

2. 1. 2017

Vodní květy, tedy přemnožené sinice a další mikroorganismy, které nápadně zeleně zbarvují vodu, mohou být velmi nebezpečné a destruktivní. Bývají toxické, zabíjejí ryby a ohrožují další živočichy, včetně návštěvníků koupališť. Bylo by velmi vítané, kdybychom vývoj vodních květů dovedli předpovídat a případně zastavit před tím, než způsobí velké škody. Není to ale snadné.

(Více)

Vyšlo nové číslo časopisu Botanika: 2/2016

27. 12. 2016

V prosincovém čísle časopisu Botanika se dočtete např. o mikroskopických houbách v podzemním prostředí nebo o kuřičce hadcové. Pokračují v něm také seriály Cesta do pravěku rostlin, Jedovaté rostliny a jejich využití v medicíně a Průhonický park z pohledu mykologa. Celý obsah najdete zde.