Cykly bobovitých rostlin na horských loukách

16. 10. 2017

Na loukách střední Evropy spolu často rostou trávy a bobovité rostliny. Jsou to partneři na jednom stanovišti a protivníci zároveň, protože mezi nimi probíhá věčný konkurenční boj. Bobovité rostliny jsou výjimečné tím, že díky symbiotickým bakteriím v hlízkách na svých kořenech mohou využívat atmosférický dusík, který je jinak velice obtížně dostupný. Příliv dusíku do ekosystému louky, a také vliv rozdílů ve schopnosti konkurovat o světlo, mohou společně vyústit do periodických změn v množství biomasy bobovitých rostlin a také trav na dané louce. Doposud ale nebyla k dispozici dlouhodobá pozorování biomasy rostlin na loukách, s nimiž by bylo možné ověřit tyto předpoklady. (Více)

Les jako součást krajiny a zdroj poznání – seminář v pátek 3. listopadu 2017

16. 10. 2017

Botanický ústav AV ČR ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR, Sociologickým ústavem AV ČR, Ústavem státu a práva AV ČR a Komisí pro životní prostředí AV ČR si Vás dovolují pozvat na diskusní seminář probíhající pod záštitou Strategie AV 21 a Platformy pro krajinu. Setkání se koná v Rytířském sále Průhonického zámku v pátek 3. listopadu 2017 (14:00–18:30). Následující den proběhne autobusová exkurze, která bude zdarma pro účastníky pátečního semináře do naplnění kapacity 45 míst. Program naleznete zde, registraci zde. Na obě akce je nutná rezervace do 27. října 2017.

Přijďte poznat a vyzkoušet, jak nám barvy, chutě a vůně (ne)pomáhají při určování rostlin a lišejníků

6. 10. 2017

Botanici určují rostliny zejména podle přesně popsaných znaků, které zkoumají svým cvičeným okem, někdy si ale pomáhají i jinými smysly. Které planě rostoucí rostliny poznáme podle vůně? Které druhy se dají rozlišit podle chuti? Proč se nelze vždy spolehnout na barvy? Odpovědi na tyto a mnohé další otázky vás čekají v neděli 15. října od 13 do 17 hodin v průhonickém zámku. Návštěvu akce můžete spojit s procházkou po krásně zbarveném Průhonickém parku nebo s posezením v zámecké kavárně.

(Více)

Cenu AV ČR pro mladé vědecké pracovníky převzal Filip Kolář z Botanického ústavu AV ČR

5. 10. 2017

Ve středu 4. 10. se konalo slavnostní předání Cen AV ČR ve Vile Lanna. Cenu AV ČR pro mladé vědecké pracovníky za vynikající výsledky vědecké práce, dosažené za finanční podpory AV ČR nejdéle do dovršení věku 35 let, získal Filip Kolář z Botanického ústavu za práci s názvem Evoluce rostlin v odpovědi na čtvrtohorní klimatické změny.

(Více)

Pojďme do podzemí!

4. 10. 2017

Ekologové z Botanického ústavu v Třeboni uspořádali v posledním zářijovém týdnu letošního roku mezinárodní doktorandský kurz zaměřený na praktické měření funkčních znaků na podzemních orgánech rostlin. Kurz nazvali Go belowground!, tedy Pojďme do podzemí!, aby zdůraznili, že hlavním zaměřením kurzu budou dlouho a neprávem opomíjené podzemní orgány rostlin, tedy kořeny a oddenky. Akce proběhla s finanční podporou Akademie věd České republiky.

(Více)

Kolik zelených krásnooček žije v České republice?

2. 10. 2017

Krásnoočko najdeme v téměř každé učebnici přírodopisu pro základní školy. Víte ale, kolik jich v České republice žije druhů?

(Více)

Důlní výsypky jsou skvělé pro výzkum sukcese hub na kořenech dřevin

20. 9. 2017

Čas od času dojde v krajině k událostem, po nichž se krajina musí obnovit. Během toho se vytváří nová půda, kterou pak postupně osídlují rostliny a živočichové. Bývají to dramatické jevy, například vulkanické erupce, které zničí původní krajinu, anebo ústupy ledovců, které zase odkryjí dávno zmrzlý substrát. Postupné osídlování nově vzniklé půdy neboli primární sukcese ale může proběhnout i v člověkem pozměněné krajině.

(Více)

Vyšlo nové číslo časopisu Folia Geobotanica – 2/2017

15. 9. 2017

V novém čísle časopisu Folia Geobotanica najdete např. článek Longitudinal changes in species composition of forests and grasslands across the North Asian forest steppe zone a také článek The role of abiotic and biotic factors in functional structure and processes of alpine subshrub communities. Celý obsah čísla zde.

Pozvánka na představení knihy Mecenáši Josefa Mánesa: Portugalský rod Silva Tarouca a jeho vliv na českou kulturu

13. 9. 2017

Zakladatelem Průhonického parku, který vlastní Botanický ústav AV ČR, byl hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca, jenž také inicioval přestavbu Průhonického zámku. Proto právě v Rytířském sále Průhonického zámku bude v pondělí 25. září od 18:30 slavnostně představena kniha o rodu Silva Tarouců, kteří mimo jiné podporovali jednoho z největších českých malířů Josefa Mánesa. Akce se zúčastní kromě autora knihy profesora Štěpánka i potomci rodu Silva Tarouců a Její Excelence, velvyslankyně Portugalska v ČR Manuela Franco. O hudební doprovod se postará Zdena Košnarová.
(Více)

Jak studovat modularitu rostlin?

11. 9. 2017

Rostliny se liší od drtivé většiny živočichů tím, že jsou stavěné modulárně. Je to, jako kdyby byly ze stavebnice, která obsahuje několik jednoduchých modulů. A ty se na těle rostliny neustále opakují. Právě modularita rostlin se těsně vztahuje k vlastnostem, které určují , jak rostlinné druhy přetrvávají na místě, kde rostou, jak obsazují prostor ve svém okolí, i k tomu, jak se vzpamatovávají po poranění.

(Více)

Proč je užitečné vytvářet umělé polyploidy vikví?

4. 9. 2017

Rostliny se v porovnání se živočichy mnohem ochotněji kříží, přičemž v řadě případů vznikají životaschopní kříženci. Stejně tak se u rostlin mnohem častěji než u živočichů znásobují nebo nějak jinak mění počty chromozomů v jádru buňky. Mechanismy znásobení počtu chromozómů, tzv. polyploidizace, rostlin jsou přitom zajímavé nejen pro vědce, ale mají velký význam v zemědělství nebo zahradnictví.

(Více)

Zvýší globální oteplování riziko křížení invazních rostlin s domácími?

28. 8. 2017

Invazní druhy rostlin pronikají na nová místa po celém světě a přitom často dochází ke křížení s blízce příbuznými domácími druhy. Vznikají kříženci, kteří představují nové konkurenty pro domácí druhy a mohou být úspěšnější nejen ve srovnání s domácím, ale i s invazním rodičem. Samotné křížení také ohrožuje původní domácí druhy na genetické úrovni. Jejich genomy se mění.

(Více)

Ze světově vědy: Jak cestují mechy po planetě?

14. 8. 2017

Polární oblasti na severní i jižní polokouli jsou sice velmi vzdálené naší každodenní zkušenosti, přesto je ale v globálním propojeném světě nemůžeme opomíjet. Nedávno si získala pozornost zajímavá studie mechů, které mají bizarní rozšíření, takzvané bipolární. Vyskytují se totiž zároveň jak u severního, tak u jižního pólu a mezi jejich populacemi jsou často ohromné vzdálenosti. Jak se takové druhy mohly rozšířit?

(Více)

Biologické invaze pohledem ekonomie blahobytu

8. 8. 2017

Mnoho invazních druhů působí po celém světě značné škody nejen environmentální, ale také negativně ovlivňují způsob života obyvatel v zemích, kde se rozšířily. Mezinárodní tým vědců pod vedením Svena Bachera z univerzity ve švýcarském Fribourgu, na němž se podíleli i Jan Pergl a Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR a katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze, proto vypracoval nový hodnotící systém, který umožňuje identifikovat, které rostliny a zvířata zavlečené mimo oblast svého původního výskytu mají celosvětově nejhorší důsledky pro lidskou společnost. Práce vychází v časopise Methods in Ecology and Evolution, vydávaném Britskou ekologickou společností.

(Více)

Jak prvky vzácných zemin ovlivňují růst mikrořas?

31. 7. 2017

Řasy hrají významnou úlohu v přírodě a také se o ně stále častěji zajímají biotechnologové. Mikroskopické druhy řas (a také sinic), označované jako mikrořasy, mohou být využívány jako zdroj biomasy a celé škály cenných produktů. Pokud ale chceme rozjet průmyslovou výrobu založenou na mikrořasách, je nutné detailně prozkoumat jejich biologii a nároky na prostředí.

(Více)

Pátrání po křížencích rdestů v Turecku

24. 7. 2017

Rdesty, odborně rod Potamogeton, jsou vytrvalé vodní rostliny, které rostou v čistších stojatých vodách i řekách. Dříve u nás rostly asi dvě desítky různých rdestů, ale řada z nich je teď vyhynulá či silně ohrožená. Mnohé rdesty jsou totiž velmi citlivé na vodní zákal a splachy živin. Znečištění vody a zvýšení množství živin nad únosnou míru naruší rovnováhu celého ekosystému a rdesty následně hynou.

(Více)

První komplexní popis nepůvodní flóry celého světa

21. 7. 2017

Šestileté úsilí mezinárodního týmu botaniků a rostlinných ekologů z Česka, Německa, Rakouska a Británie, doplněného o široký okruh spolupracovníků z dalších 19 zemí celého světa, vyústilo v první komplexní publikaci popisující světovou nepůvodní a invazní květenu. Autorský kolektiv vedený Petrem Pyškem z Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích a Přírodovědecké fakulty UK v Praze v rozsáhlém článku, publikovaném v časopise Preslia, představuje globální zákonitosti geografického rozšíření naturalizovaných flór, jejich taxonomické a fylogenetické složení a faktory určující rozdíly v druhové bohatosti mezi pevninou a ostrovy. Studie je založena na datech z nedávno vytvořené databáze GloNAF (akronym pro Global Naturalized Alien Flora), jež obsahuje informace o rozšíření nepůvodních druhů rostlin, tak jak se jim podařilo po zavlečení zdomácnět ve 482 pevninských regionech a na 361 ostrovech.

(Více)

Péter Szabó z BÚ se stal předsedou Evropské společnosti pro environmentální historii

20. 7. 2017

Evropská společnost pro environmentalní historii (European Society for Environmental History – ESEH) si na červencové konferenci v Záhřebu zvolila nové vedení. Předsedou byl zvolen Péter Szabó z Botanického ústavu AV ČR, který se na Oddělení vegetační ekologie zabývá historií středoevropské krajiny a zejména lesů. ESEH je celoevropská společnost pro studium historických vztahů mezi člověkem a přírodou, má zhruba 1000 členů. Více o společnosti zde.

Kolonizace moravské krajiny: jak zkoumat historii pomocí moderních technologií

17. 7. 2017

Žijeme v krajině, která byla osídlená lidmi již dlouho před koncem nejmladší doby ledové. Po celou tu dobu se neustále proměňuje, často kvůli intenzivnímu vlivu člověka. Díky moderním technologiím můžeme historický vývoj krajiny zkoumat v dříve nevídaném rozsahu. Péter Szabó a jeho spolupracovníci z Botanického ústavu AV ČR v Brně a Průhonicích využili geografických informačních systémů (GIS), aby s jejich pomocí prozkoumali historii kolonizace moravské krajiny.

(Více)

Seznamte se prosím – Šílení vědci

12. 7. 2017

Zajímá vás, co dělají vědci ve volném čase? A jaké mají koníčky? Pokud ano, neváhejte navštívit výstavu „Seznamte se, prosím – Šílení vědci“, kterou připravili kolegyně a kolegové z Ústavu experimentální botaniky AV ČR. V Návštěvnickém centru Průhonického parku bude otevřena denně od 7 do 20 h až do 4. září.

(Více)