Jak souvisejí vlastnosti lučních rostlin s jejich rozšířením v krajině?

23. 3. 2017

V krajině často dochází ke fragmentaci stanovišť, což má za důsledek omezenou výměnu genetického materiálu mezi populacemi obývajícími jednotlivé fragmenty. Přírodní fragmentace například vlivem horotvorné činnosti je pomalá a může vést ke vzniku nových druhů. Umělá fragmentace, typická pro dnešní člověkem ovlivněnou krajinu, je naopak rychlá a může vést k lokálnímu vyhynutí druhů, protože vzniklé fragmenty jsou příliš malé, aby hostily fungující populace.

(Více)

Jak propojit vědu s rozhodovacími procesy?

21. 3. 2017

Botanický ústav AV ČR si Vás dovoluje pozvat na diskusní seminář probíhající pod záštitou Strategie AV 21, který pořádá Biologické centrum AV ČR ve spolupráci s Botanickým ústavem AV ČR, Sociologickým ústavem AV ČR a Mikrobiologickým ústavem AV ČR. Seminář bude zaměřen na význam půdy a vody s důrazem na strategii předávání informací a komunikaci s představiteli s rozhodujícími pravomocemi a s veřejností. Setkání se bude konat v Českých Budějovicích v pátek 19. května 2017.

(Více)

Radim Hédl z BÚ ve spolupráci s kolegy ze zahraničí editoval speciální číslo časopisu Applied Vegetation Science

17. 3. 2017

Speciální číslo časopisu Applied Vegetation Science, které vyšlo 16. března, je zaměřeno na studium dlouhodobé dynamiky vegetace pomocí opakování historických vegetačních ploch. Díky této čím dál oblíbenější metodě navazují vegetační vědci na dědictví předchozích generací, a to i v BÚ, kde byl výzkum vegetace vždy jednou z hlavních domén.

Jan Suda (1974-2017)

13. 3. 2017

Ve čtvrtek 9. března zemřel Jan Suda – vynikající botanik, který působil v Botanickém ústavu AV ČR a na Přírodovědecké fakultě UK.

(Více)

Potvrzeno: Brambory mohou růst na Marsu

13. 3. 2017

Vědci z Botanického ústavu AV ČR se zabývají mnoha různými aspekty života rostlin, řas i hub na planetě Zemi. Prozatím. První výsledky ostře sledovaných experimentů NASA totiž ukazují, že to asi nebude dlouho trvat a budeme se zabývat botanikou i na Marsu.

(Více)

Petr Pyšek z BÚ laureátem ceny Americké ekologické společnosti

10. 3. 2017

Americká ekologická společnost (ESA) vyhlásila laureáty cen pro rok 2017, které budou předány 7. srpna 2017 v rámci každoroční konference, která se letos koná v Portlandu. Cenu Roberta H. Whittakera pro význačné ekology působící mimo USA letos získá Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR. Cena nese jméno jednoho z nejvýznamnějších badatelů v oblasti ekologie a evoluční biologie ve 20. století, který se věnoval zejména ekologii společenstev a který zásadním způsobem přispěl k rozvoji gradientové analýzy nebo klasifikace společenstev. O všech cenách Americké ekologické společnosti zde.

Jaké druhy mykorrhizních hub doprovázejí jalovec krátkolistý na Azorech?

6. 3. 2017

Na Azorských ostrovech se vyskytují malé plochy porostlé takzvanou Laurisilvou, čili Vavřínovým lesem. Je to unikátní typ pralesa, který kdysi pokrýval většinu Evropy a dnes roste jen na Madeiře, Kanárech a Azorech. Žije zde velké množství endemitů, tedy druhů, které se nevyskytují nikde jinde na světě.

(Více)

Mezi trávami tečou geny jaderné DNA

27. 2. 2017

V přírodě se běžně setkáváme s tím, že se do genomu rostlin začleňuje DNA, která pochází z virů, bakterií, hub nebo dalších patogenů. Dochází k tomu pomocí mechanismu, který se nazývá horizontální transfer (přenos) genů. Stejně tak je běžné, že si rostliny vyměňují DNA pocházející z plastidů nebo mitochondrií. S trochou nadsázky lze říci, že mezi nimi taková DNA protéká jako voda. Pokud jde ale o DNA uloženou v jádru buňky, vědci se doposud domnívali, že se mezi jednotlivými druhy rostlin „pohybuje“ jen nesmírně vzácně.

(Více)

Drony pomáhají při ochraně přírody – pozvánka na přednášku

22. 2. 2017

O využití dronů k mapování invazních rostlin se můžete dovědět na přednášce Josefa Brůny z Botanického ústavu AV ČR, která se koná ve čtvrtek 23. února od 18:30 v Muzeu Říčany. Dozvíte se také, jak se můžete do mapování zapojit s běžným telefonem.

Jak vlastnosti okrasných rostlin předurčují jejich úspěch při zplaňování?

20. 2. 2017

V historii šíření invazních druhů rostlin hraje zásadní roli jejich samotný příchod na nové území, tj. jejich introdukce. Vlastnosti rostlin cizího původu přitom mohou mít vliv na to, které druhy jsou introdukovány na nová území dříve, kterým se to povede spíše častěji, a také naopak.

(Více)

Introdukce nepůvodních druhů jsou nejintenzivnější v historii

15. 2. 2017

Nárůst počtu nepůvodních druhů nevykazuje žádné známky zpomalení, ukázal mezinárodní tým 45 vědců, vedený pracovníky výzkumného centra v německém Senckenbergu a vídeňské univerzity, na němž se podíleli tři vědci z Botanického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Během posledních století počty nových introdukcí po celém světě trvale rostou, přičemž více než třetina z celého zaznamenaného počtu se odehrála mezi roky 1970 až 2014. Studie vyšla v prestižním časopise Nature Communications.

(Více)

Život pro kuřičku – naděje pro rychle mizející rostlinu, která jinde než v ČR neroste

14. 2. 2017

Ani sloni, ani lvi neubývají tak rychle jako kuřička hadcová – rostlina, která roste jen v ČR, a to pouze na dvou lokalitách. Počet jedinců na obou lokalitách poklesl od roku 2011 o 65 %, jedna populace již v minulosti vyhynula. V Botanickém ústavu AV ČR teď tým RNDr. Hany Pánkové, Ph.D., ve spolupráci s ČSOP a MŽP řeší projekt zaměřený na záchranu tohoto kriticky ohroženého druhu. Hlavním cílem projektu je zvýšení celkové velikosti populací kuřičky hadcové o 40 % a zavedení vhodného dlouhodobě udržitelného managementu. V sobotu 18. 2. bude projekt představen na veřejném semináři v Kamberku.

(Více)

Jak se rostliny dostaly k masožravosti?

13. 2. 2017

Rostliny, které pojídají živočichy. Masožravé rostliny nás nepřestávají fascinovat, a také i trochu děsit, alespoň v koutku duše. Kdo by neznal obří masožravku Adélu ze slavného filmu Oldřicha Lipského. V reálném světě masožravé rostliny lapají hmyz a někdy i větší živočichy do různých pastí a využívají jejich tělní látky jako zdroj živin – dusíku, fosforu i dalších látek. Jak ale takové rostliny přišly ke své masožravosti?

(Více)

Pozvánka na komentovanou prohlídku výstavy

10. 2. 2017

Libor Teplý a Botanický ústav AV ČR, v. v. i., zvou na komentovanou prohlídku výstavy fotografických obrazů z Vily Tugendhat v Galerii Natura v průhonickém zámku, která se bude konat v neděli 26. 2. 2017 od 14 hodin.

(Více)

Soutěž o logo Platformy pro krajinu

8. 2. 2017

Botanický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., vyhlašuje soutěž o logo Platformy pro krajinu. Návrhy je možné zasílat do 31. března, blíže viz pravidla a plakát soutěže. Nechcete nebo nemůžete se soutěže účastnit, ale patříte mezi ty, kterým osud naší krajiny není lhostejný? Vadí vám, že dříve květnaté louky přestávají kvést a místo nich kvetou rybníky a kvůli tomu se v nich nedá např. bezpečně koupat? Víte, že ročně mizí 5 000 hektarů půdy pod neregulovanou zástavbou, jako jsou velkokapacitní haly? A chcete se dozvědět víc?

(Více)

Jak se mění vztah mezi rostlinou a býložravci s nadmořskou výškou?

6. 2. 2017

Globální oteplování se projevuje mnoha různými způsoby. V jeho důsledku dochází i k tomu, že rostliny a živočichové pronikají do vyšších nadmořských výšek a také blíže k zemským pólům. Rychlost a intenzita migrace jednotlivých druhů rostlin a živočichů se ale může lišit. Kvůli tomu se pak mění jejich vzájemné vztahy, jako je například vztah mezi rostlinami a býložravci.

(Více)

Vyšlo speciální číslo časopisu Folia Geobotanica o mokřadech

6. 2. 2017

Speciální číslo časopisu Folia Geobotanica o mokřadech je věnováno vynikající rostlinné ekoložce a fyzioložce Dagmar Dykyjové (1914-2011), která se zabývala vegetací zejména sladkovodních mokřadů. Celý obsah čísla zde.

Botanický ústav AV ČR se připojil ke Stanovisku vědců k novele zákonu 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny

3. 2. 2017

Botanický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., se připojil k výzvě „Stanovisko vědců k novele zákonu 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny“. Vědci ve stanovisku vyzývají poslance, aby podpořili původní konsensuální znění vládní novely respektující vědecké poznatky a zamítli senátní pozměňovací návrh, který by Českou republiku vrátil o několik desetiletí zpět a umožnil prakticky zničit naše národní parky. Celý text  výzvy zde.

Co prozradil výzkum populací řeřišničníku písečného?

30. 1. 2017

Nenápadně elegantní řeřišničník písečný (Arabidopsis arenosa, též Cardaminopsis arenosa) je blízkým příbuzným oblíbeného modelového druhu molekulárních biologů – huseníčku rolního (Arabidopsis thalliana). Huseníček je podrobně prozkoumaný a pro vědce je velmi zajímavé ho porovnávat s příbuznými druhy, jako je právě řeřišničník. Takové srovnání například ukáže, nakolik lze informace o huseníčku zobecnit.

(Více)

Ocenění za celoživotní práci převzali Uljana a Milan Blažkovi

30. 1. 2017

Na valné hromadě Unie botanických zahrad ČR, která se konala 26. 1. 2016 v botanické zahradě UK Na Slupi, získali dva bývalí zaměstnanci Botanického ústavu Uljana a Milan Blažkovi významné ocenění za celoživotní práci v botanických zahradách – Čestné členství Unie. Na webu Průhonické botanické zahrady si můžete přečíst jejich životopisy.