Cykly bobovitých rostlin na horských loukách

16. 10. 2017

Na loukách střední Evropy spolu často rostou trávy a bobovité rostliny. Jsou to partneři na jednom stanovišti a protivníci zároveň, protože mezi nimi probíhá věčný konkurenční boj. Bobovité rostliny jsou výjimečné tím, že díky symbiotickým bakteriím v hlízkách na svých kořenech mohou využívat atmosférický dusík, který je jinak velice obtížně dostupný. Příliv dusíku do ekosystému louky, a také vliv rozdílů ve schopnosti konkurovat o světlo, mohou společně vyústit do periodických změn v množství biomasy bobovitých rostlin a také trav na dané louce. Doposud ale nebyla k dispozici dlouhodobá pozorování biomasy rostlin na loukách, s nimiž by bylo možné ověřit tyto předpoklady. (Více)

Kolik zelených krásnooček žije v České republice?

2. 10. 2017

Krásnoočko najdeme v téměř každé učebnici přírodopisu pro základní školy. Víte ale, kolik jich v České republice žije druhů?

(Více)

Důlní výsypky jsou skvělé pro výzkum sukcese hub na kořenech dřevin

20. 9. 2017

Čas od času dojde v krajině k událostem, po nichž se krajina musí obnovit. Během toho se vytváří nová půda, kterou pak postupně osídlují rostliny a živočichové. Bývají to dramatické jevy, například vulkanické erupce, které zničí původní krajinu, anebo ústupy ledovců, které zase odkryjí dávno zmrzlý substrát. Postupné osídlování nově vzniklé půdy neboli primární sukcese ale může proběhnout i v člověkem pozměněné krajině.

(Více)

Jak studovat modularitu rostlin?

11. 9. 2017

Rostliny se liší od drtivé většiny živočichů tím, že jsou stavěné modulárně. Je to, jako kdyby byly ze stavebnice, která obsahuje několik jednoduchých modulů. A ty se na těle rostliny neustále opakují. Právě modularita rostlin se těsně vztahuje k vlastnostem, které určují , jak rostlinné druhy přetrvávají na místě, kde rostou, jak obsazují prostor ve svém okolí, i k tomu, jak se vzpamatovávají po poranění.

(Více)

Proč je užitečné vytvářet umělé polyploidy vikví?

4. 9. 2017

Rostliny se v porovnání se živočichy mnohem ochotněji kříží, přičemž v řadě případů vznikají životaschopní kříženci. Stejně tak se u rostlin mnohem častěji než u živočichů znásobují nebo nějak jinak mění počty chromozomů v jádru buňky. Mechanismy znásobení počtu chromozómů, tzv. polyploidizace, rostlin jsou přitom zajímavé nejen pro vědce, ale mají velký význam v zemědělství nebo zahradnictví.

(Více)

Zvýší globální oteplování riziko křížení invazních rostlin s domácími?

28. 8. 2017

Invazní druhy rostlin pronikají na nová místa po celém světě a přitom často dochází ke křížení s blízce příbuznými domácími druhy. Vznikají kříženci, kteří představují nové konkurenty pro domácí druhy a mohou být úspěšnější nejen ve srovnání s domácím, ale i s invazním rodičem. Samotné křížení také ohrožuje původní domácí druhy na genetické úrovni. Jejich genomy se mění.

(Více)

Ze světově vědy: Jak cestují mechy po planetě?

14. 8. 2017

Polární oblasti na severní i jižní polokouli jsou sice velmi vzdálené naší každodenní zkušenosti, přesto je ale v globálním propojeném světě nemůžeme opomíjet. Nedávno si získala pozornost zajímavá studie mechů, které mají bizarní rozšíření, takzvané bipolární. Vyskytují se totiž zároveň jak u severního, tak u jižního pólu a mezi jejich populacemi jsou často ohromné vzdálenosti. Jak se takové druhy mohly rozšířit?

(Více)

Jak prvky vzácných zemin ovlivňují růst mikrořas?

31. 7. 2017

Řasy hrají významnou úlohu v přírodě a také se o ně stále častěji zajímají biotechnologové. Mikroskopické druhy řas (a také sinic), označované jako mikrořasy, mohou být využívány jako zdroj biomasy a celé škály cenných produktů. Pokud ale chceme rozjet průmyslovou výrobu založenou na mikrořasách, je nutné detailně prozkoumat jejich biologii a nároky na prostředí.

(Více)

Pátrání po křížencích rdestů v Turecku

24. 7. 2017

Rdesty, odborně rod Potamogeton, jsou vytrvalé vodní rostliny, které rostou v čistších stojatých vodách i řekách. Dříve u nás rostly asi dvě desítky různých rdestů, ale řada z nich je teď vyhynulá či silně ohrožená. Mnohé rdesty jsou totiž velmi citlivé na vodní zákal a splachy živin. Znečištění vody a zvýšení množství živin nad únosnou míru naruší rovnováhu celého ekosystému a rdesty následně hynou.

(Více)

Kolonizace moravské krajiny: jak zkoumat historii pomocí moderních technologií

17. 7. 2017

Žijeme v krajině, která byla osídlená lidmi již dlouho před koncem nejmladší doby ledové. Po celou tu dobu se neustále proměňuje, často kvůli intenzivnímu vlivu člověka. Díky moderním technologiím můžeme historický vývoj krajiny zkoumat v dříve nevídaném rozsahu. Péter Szabó a jeho spolupracovníci z Botanického ústavu AV ČR v Brně a Průhonicích využili geografických informačních systémů (GIS), aby s jejich pomocí prozkoumali historii kolonizace moravské krajiny.

(Více)

Ze světové vědy: Průlom v genetickém inženýrství mikrořas slibuje zelené palivo

3. 7. 2017

Naše civilizace stále do značné míry závisí na fosilních palivech. Problém je v tom, že používání fosilních paliv vede k ničení prostředí, vypouštění velkého množství skleníkových plynů, a hlavně, fosilní paliva jednou dojdou. Fotosyntetické organismy, jako jsou rostliny nebo řasy, vyrábějí organické látky bohaté na energii jen tak, jenom ze slunečního záření a oxidu uhličitého. Tyto organické látky je pak možné použít k výrobě biopaliv.

(Více)

Jaká je konkurence mezi rostlinami na střeše světa?

26. 6. 2017

Když rostliny rostou v nenarušovaném prostředí s dostatkem živin, převládá mezi nimi podle klasických představ ekologů konkurence a prosadí se tam druhy, které jsou konkurenčně zdatné. Rostliny v  prostředí narušovaném různými vlivy, anebo tam, kde převládají nepříznivé faktory prostředí, by si zase měly spíše navzájem usnadňovat život. Podle některých názorů by to ale nemuselo být tak jednoduché a v doopravdy drsném prostředí by zase mezi rostlinami mohla převládnout řevnivost a konkurence.

(Více)

Co určuje osud výhonů klonální trávy chrastice rákosovité?

12. 6. 2017

Chrastice rákosovitá, odborně Phalaris arundinacea, je na první pohled nepříliš zajímavou trávou, která se běžně vyskytuje na vlhkých místech Evropy, severní Ameriky, severní Asie i severní Afriky. Zdání ale klame. Chrastice lidem nabízí široké možnosti využití. Již dlouho se pěstuje jako okrasná rostlina, používá se jako krmivo pro ptáky i pro hospodářská zvířata. Obsahuje řadu bioaktivních látek, často se vysazuje do kořenových čističek, pro dekontaminaci půd nebo též ke zpevnění břehů vod.

(Více)

Jak souvisí velikost genomu rostlin z čeledi lanovcovitých s vlastnostmi prostředí?

5. 6. 2017

Rostliny z čeledi lanovcovitých (odborně Restionaceae) u nás neuvidíte, jedině v botanické zahradě. Vzhledem připomínají sítiny, jednoklasé ostřice, nebo dokonce přesličky či bambusy, a jsou blízce příbuzné travám. Dohromady zahrnují asi 600 druhů v 50 rodech. Některé z druhů této čeledi měří sotva pár centimetrů, jiné zase až tři metry. Celá skupina pochází původně z jižní polokoule. Rostou hlavně v oblastech se středomořským klimatem v jižní Africe a Západní Austrálii. Úplně nejvíc druhů roste v Kapsku na jihu Jihoafrické republiky, kde představují významnou dominantu místních velmi cenných a druhově bohatých porostů.

(Více)

Co ohrožuje pobřežnici jednokvětou?

29. 5. 2017

Pobřežnice jednokvětá (Litorella uniflora) je velmi drobná obojživelná vodní rostlina, která miluje občas vysychající písečná dna mělkých jezer nebo rybníků s velmi čistou vodou. Ty jsou samozřejmě v dnešní době poměrně vzácné, takže na řadě míst svého výskytu v Evropě patří pobřežnice mezi ohrožené rostliny. Týká se to i České republiky, kde je v Červeném seznamu řazena mezi kriticky ohrožené druhy. Roste u nás už jenom na osmi lokalitách, většinou na rybnících Třeboňska, jihu Českomoravské vrchoviny a pak na jedné vodárenské nádrži v Brdech.

(Více)

Ze světové vědy: Vědci vystopovali lesy o rozloze 60 procent Austrálie

22. 5. 2017

Na řadě míst světa jsou lesy pod tlakem lidských aktivit a postupně ubývají. Mezinárodnímu týmu, který vedli vědci z Organizace pro výživu a zemědělství FAO, se teď ale povedl husarský kousek, během něhož naopak objevili doposud opomíjené lesy o obrovské rozloze.

(Více)

Znaky rostlin ovlivňují funkčnost ekosystémů

15. 5. 2017

V dnešní ekologii hraje klíčovou roli biodiverzita, která představuje rozmanitost života, od úrovně genů, přes jednotlivé druhy organismů, až po rozmanitost ekosystémů. Vědci se domnívají, že biodiverzita je v úzkém vztahu s fungováním ekosystémů v přírodě, tedy například s tím, jak se v ekosystémech pohybují prvky, chemické látky a energie, čehož v řadě případů lidé využívají. Zatím ale není jasné, jaký tento vztah vlastně je a do jaké míry biodiverzita skutečně ovlivňuje rozmanité funkce ekosystémů.

(Více)

Jak si jednoletky hrají s chromozómy?

24. 4. 2017

Jako téměř všichni obratlovci máme my lidé v jádru každé buňky DNA rozloženou do dvou, do značné míry podobných sádek, tedy souborů chromozómů. Když z nějakých důvodů dojde k změně tohoto počtu, mívá to u savců tragické důsledky. U rostlin je to ale úplně jiné. Změna počtu chromozómů bývá méně devastující a během evoluce jednotlivých skupin rostlin k ní ve skutečnosti dochází velmi často. Běžně se to nemusí týkat jednotlivých chromozómů ale celých sádek, což je principem procesu odborně nazývaného polyploidizace.

(Více)

Invazní netýkavka malokvětá potlačuje rostliny dubohabřin

10. 4. 2017

Jednoletá netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) pochází ze střední Asie a v dnešní době se úspěšně prosazuje v Evropě, Severní Americe i jinde ve světě. Dokáže proniknout do různých typů prostředí, od vlhkých lesních zákoutí až po suchá rumiště kolem měst a nádraží, v Evropě představuje jednu z nejvíce rozšířených invazních rostlin. Jakým ale způsobem či do jaké míry ovlivňuje domácí druhy, to ještě stále není příliš jasné.

(Více)

Invaze nepůvodních druhů může vést k vymírání

27. 3. 2017

V dnešní době narůstá tlak lidských aktivit na životní prostředí a organismy, které v něm žijí. Důsledkem toho se snižuje velikost populací jednotlivých druhů, což může vést až k jejich vymření. Lidé mohou způsobit vymření druhu například jeho intenzivním lovem či sběrem, závažným ovlivněním nebo přímo likvidací prostředí, kde se daný druh vyskytuje nebo také invazí nepůvodního druhu, který se může stát zničujícím konkurentem, predátorem nebo třeba patogenem domácích druhů.

(Více)