Kolonizace moravské krajiny: jak zkoumat historii pomocí moderních technologií

19. 7. 2017

Žijeme v krajině, která byla osídlená lidmi již dlouho před koncem nejmladší doby ledové. Po celou tu dobu se neustále proměňuje, často kvůli intenzivnímu vlivu člověka. Díky moderním technologiím můžeme historický vývoj krajiny zkoumat v dříve nevídaném rozsahu. Péter Szabó a jeho spolupracovníci z Botanického ústavu AV ČR v Brně a Průhonicích využili geografických informačních systémů (GIS), aby s jejich pomocí prozkoumali historii kolonizace moravské krajiny.

(Více)

Ze světové vědy: Průlom v genetickém inženýrství mikrořas slibuje zelené palivo

3. 7. 2017

Naše civilizace stále do značné míry závisí na fosilních palivech. Problém je v tom, že používání fosilních paliv vede k ničení prostředí, vypouštění velkého množství skleníkových plynů, a hlavně, fosilní paliva jednou dojdou. Fotosyntetické organismy, jako jsou rostliny nebo řasy, vyrábějí organické látky bohaté na energii jen tak, jenom ze slunečního záření a oxidu uhličitého. Tyto organické látky je pak možné použít k výrobě biopaliv.

(Více)

Jaká je konkurence mezi rostlinami na střeše světa?

26. 6. 2017

Když rostliny rostou v nenarušovaném prostředí s dostatkem živin, převládá mezi nimi podle klasických představ ekologů konkurence a prosadí se tam druhy, které jsou konkurenčně zdatné. Rostliny v  prostředí narušovaném různými vlivy, anebo tam, kde převládají nepříznivé faktory prostředí, by si zase měly spíše navzájem usnadňovat život. Podle některých názorů by to ale nemuselo být tak jednoduché a v doopravdy drsném prostředí by zase mezi rostlinami mohla převládnout řevnivost a konkurence.

(Více)

Co určuje osud výhonů klonální trávy chrastice rákosovité?

12. 6. 2017

Chrastice rákosovitá, odborně Phalaris arundinacea, je na první pohled nepříliš zajímavou trávou, která se běžně vyskytuje na vlhkých místech Evropy, severní Ameriky, severní Asie i severní Afriky. Zdání ale klame. Chrastice lidem nabízí široké možnosti využití. Již dlouho se pěstuje jako okrasná rostlina, používá se jako krmivo pro ptáky i pro hospodářská zvířata. Obsahuje řadu bioaktivních látek, často se vysazuje do kořenových čističek, pro dekontaminaci půd nebo též ke zpevnění břehů vod.

(Více)

Jak souvisí velikost genomu rostlin z čeledi lanovcovitých s vlastnostmi prostředí?

5. 6. 2017

Rostliny z čeledi lanovcovitých (odborně Restionaceae) u nás neuvidíte, jedině v botanické zahradě. Vzhledem připomínají sítiny, jednoklasé ostřice, nebo dokonce přesličky či bambusy, a jsou blízce příbuzné travám. Dohromady zahrnují asi 600 druhů v 50 rodech. Některé z druhů této čeledi měří sotva pár centimetrů, jiné zase až tři metry. Celá skupina pochází původně z jižní polokoule. Rostou hlavně v oblastech se středomořským klimatem v jižní Africe a Západní Austrálii. Úplně nejvíc druhů roste v Kapsku na jihu Jihoafrické republiky, kde představují významnou dominantu místních velmi cenných a druhově bohatých porostů.

(Více)

Co ohrožuje pobřežnici jednokvětou?

29. 5. 2017

Pobřežnice jednokvětá (Litorella uniflora) je velmi drobná obojživelná vodní rostlina, která miluje občas vysychající písečná dna mělkých jezer nebo rybníků s velmi čistou vodou. Ty jsou samozřejmě v dnešní době poměrně vzácné, takže na řadě míst svého výskytu v Evropě patří pobřežnice mezi ohrožené rostliny. Týká se to i České republiky, kde je v Červeném seznamu řazena mezi kriticky ohrožené druhy. Roste u nás už jenom na osmi lokalitách, většinou na rybnících Třeboňska, jihu Českomoravské vrchoviny a pak na jedné vodárenské nádrži v Brdech.

(Více)

Ze světové vědy: Vědci vystopovali lesy o rozloze 60 procent Austrálie

22. 5. 2017

Na řadě míst světa jsou lesy pod tlakem lidských aktivit a postupně ubývají. Mezinárodnímu týmu, který vedli vědci z Organizace pro výživu a zemědělství FAO, se teď ale povedl husarský kousek, během něhož naopak objevili doposud opomíjené lesy o obrovské rozloze.

(Více)

Znaky rostlin ovlivňují funkčnost ekosystémů

15. 5. 2017

V dnešní ekologii hraje klíčovou roli biodiverzita, která představuje rozmanitost života, od úrovně genů, přes jednotlivé druhy organismů, až po rozmanitost ekosystémů. Vědci se domnívají, že biodiverzita je v úzkém vztahu s fungováním ekosystémů v přírodě, tedy například s tím, jak se v ekosystémech pohybují prvky, chemické látky a energie, čehož v řadě případů lidé využívají. Zatím ale není jasné, jaký tento vztah vlastně je a do jaké míry biodiverzita skutečně ovlivňuje rozmanité funkce ekosystémů.

(Více)

Jak si jednoletky hrají s chromozómy?

24. 4. 2017

Jako téměř všichni obratlovci máme my lidé v jádru každé buňky DNA rozloženou do dvou, do značné míry podobných sádek, tedy souborů chromozómů. Když z nějakých důvodů dojde k změně tohoto počtu, mívá to u savců tragické důsledky. U rostlin je to ale úplně jiné. Změna počtu chromozómů bývá méně devastující a během evoluce jednotlivých skupin rostlin k ní ve skutečnosti dochází velmi často. Běžně se to nemusí týkat jednotlivých chromozómů ale celých sádek, což je principem procesu odborně nazývaného polyploidizace.

(Více)

Invazní netýkavka malokvětá potlačuje rostliny dubohabřin

10. 4. 2017

Jednoletá netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) pochází ze střední Asie a v dnešní době se úspěšně prosazuje v Evropě, Severní Americe i jinde ve světě. Dokáže proniknout do různých typů prostředí, od vlhkých lesních zákoutí až po suchá rumiště kolem měst a nádraží, v Evropě představuje jednu z nejvíce rozšířených invazních rostlin. Jakým ale způsobem či do jaké míry ovlivňuje domácí druhy, to ještě stále není příliš jasné.

(Více)

Invaze nepůvodních druhů může vést k vymírání

27. 3. 2017

V dnešní době narůstá tlak lidských aktivit na životní prostředí a organismy, které v něm žijí. Důsledkem toho se snižuje velikost populací jednotlivých druhů, což může vést až k jejich vymření. Lidé mohou způsobit vymření druhu například jeho intenzivním lovem či sběrem, závažným ovlivněním nebo přímo likvidací prostředí, kde se daný druh vyskytuje nebo také invazí nepůvodního druhu, který se může stát zničujícím konkurentem, predátorem nebo třeba patogenem domácích druhů.

(Více)

Jak souvisejí vlastnosti lučních rostlin s jejich rozšířením v krajině?

20. 3. 2017

V krajině často dochází ke fragmentaci stanovišť, což má za důsledek omezenou výměnu genetického materiálu mezi populacemi obývajícími jednotlivé fragmenty. Přírodní fragmentace například vlivem horotvorné činnosti je pomalá a může vést ke vzniku nových druhů. Umělá fragmentace, typická pro dnešní člověkem ovlivněnou krajinu, je naopak rychlá a může vést k lokálnímu vyhynutí druhů, protože vzniklé fragmenty jsou příliš malé, aby hostily fungující populace.

(Více)

Ze světové vědy: Potvrzeno! Brambory mohou růst na Marsu

13. 3. 2017

Vědci z Botanického ústavu AV ČR se zabývají mnoha různými aspekty života rostlin, řas i hub na planetě Zemi. Prozatím. První výsledky ostře sledovaných experimentů NASA totiž ukazují, že to asi nebude dlouho trvat a budeme se zabývat botanikou i na Marsu.

(Více)

Jaké druhy mykorrhizních hub doprovázejí jalovec krátkolistý na Azorech?

6. 3. 2017

Na Azorských ostrovech se vyskytují malé plochy porostlé takzvanou Laurisilvou, čili Vavřínovým lesem. Je to unikátní typ pralesa, který kdysi pokrýval většinu Evropy a dnes roste jen na Madeiře, Kanárech a Azorech. Žije zde velké množství endemitů, tedy druhů, které se nevyskytují nikde jinde na světě.

(Více)

Jak vlastnosti okrasných rostlin předurčují jejich úspěch při zplaňování?

20. 2. 2017

V historii šíření invazních druhů rostlin hraje zásadní roli jejich samotný příchod na nové území, tj. jejich introdukce. Vlastnosti rostlin cizího původu přitom mohou mít vliv na to, které druhy jsou introdukovány na nová území dříve, kterým se to povede spíše častěji, a také naopak.

(Více)

Jak se rostliny dostaly k masožravosti?

13. 2. 2017

Rostliny, které pojídají živočichy. Masožravé rostliny nás nepřestávají fascinovat, a také i trochu děsit, alespoň v koutku duše. Kdo by neznal obří masožravku Adélu ze slavného filmu Oldřicha Lipského. V reálném světě masožravé rostliny lapají hmyz a někdy i větší živočichy do různých pastí a využívají jejich tělní látky jako zdroj živin – dusíku, fosforu i dalších látek. Jak ale takové rostliny přišly ke své masožravosti?

(Více)

Jak se mění vztah mezi rostlinou a býložravci s nadmořskou výškou?

6. 2. 2017

Globální oteplování se projevuje mnoha různými způsoby. V jeho důsledku dochází i k tomu, že rostliny a živočichové pronikají do vyšších nadmořských výšek a také blíže k zemským pólům. Rychlost a intenzita migrace jednotlivých druhů rostlin a živočichů se ale může lišit. Kvůli tomu se pak mění jejich vzájemné vztahy, jako je například vztah mezi rostlinami a býložravci.

(Více)

Co prozradil výzkum populací řeřišničníku písečného?

30. 1. 2017

Nenápadně elegantní řeřišničník písečný (Arabidopsis arenosa, též Cardaminopsis arenosa) je blízkým příbuzným oblíbeného modelového druhu molekulárních biologů – huseníčku rolního (Arabidopsis thalliana). Huseníček je podrobně prozkoumaný a pro vědce je velmi zajímavé ho porovnávat s příbuznými druhy, jako je právě řeřišničník. Takové srovnání například ukáže, nakolik lze informace o huseníčku zobecnit.

(Více)

Jaký je dlouhodobý vliv požárů na borové lesy?

23. 1. 2017

Oheň je jedním z výrazných faktorů, které ovlivňují krajinu. V některých oblastech Evropy jsou požáry považovány za nedílnou součást přirozených procesů při utváření lesa. Platí to hlavně pro oblast kolem Středozemního moře a rovněž pro oblast Skandinávie a Finska. V lesích mírného pásu střední Evropy ale bývá ekologická role ohně přehlížena, i když tu rostou lesy přirozeně náchylné k požárům, kde často hoří.

(Více)

Jak nejlépe odhadnout věk velkých stromů?

16. 1. 2017

Velké stromy hrají klíčovou roli v různých typech krajiny. Nabízejí prostředí pro rozmanité druhy a tím přispívají k udržení biodiverzity. Také se významně podílejí na ukládání uhlíku a jeho koloběhu v krajině. Pro obhospodařování lesů, jejich ochranu i výzkum, mají velký význam spolehlivé odhady věku velkých stromů.

(Více)