Jak si jednoletky hrají s chromozómy?

24. 4. 2017

Jako téměř všichni obratlovci máme my lidé v jádru každé buňky DNA rozloženou do dvou, do značné míry podobných sádek, tedy souborů chromozómů. Když z nějakých důvodů dojde k změně tohoto počtu, mívá to u savců tragické důsledky. U rostlin je to ale úplně jiné. Změna počtu chromozómů bývá méně devastující a během evoluce jednotlivých skupin rostlin k ní ve skutečnosti dochází velmi často. Běžně se to nemusí týkat jednotlivých chromozómů ale celých sádek, což je principem procesu odborně nazývaného polyploidizace.

(Více)

Invazní netýkavka malokvětá potlačuje rostliny dubohabřin

10. 4. 2017

Jednoletá netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) pochází ze střední Asie a v dnešní době se úspěšně prosazuje v Evropě, Severní Americe i jinde ve světě. Dokáže proniknout do různých typů prostředí, od vlhkých lesních zákoutí až po suchá rumiště kolem měst a nádraží, v Evropě představuje jednu z nejvíce rozšířených invazních rostlin. Jakým ale způsobem či do jaké míry ovlivňuje domácí druhy, to ještě stále není příliš jasné.

(Více)

Invaze nepůvodních druhů může vést k vymírání

27. 3. 2017

V dnešní době narůstá tlak lidských aktivit na životní prostředí a organismy, které v něm žijí. Důsledkem toho se snižuje velikost populací jednotlivých druhů, což může vést až k jejich vymření. Lidé mohou způsobit vymření druhu například jeho intenzivním lovem či sběrem, závažným ovlivněním nebo přímo likvidací prostředí, kde se daný druh vyskytuje nebo také invazí nepůvodního druhu, který se může stát zničujícím konkurentem, predátorem nebo třeba patogenem domácích druhů.

(Více)

Jak souvisejí vlastnosti lučních rostlin s jejich rozšířením v krajině?

20. 3. 2017

V krajině často dochází ke fragmentaci stanovišť, což má za důsledek omezenou výměnu genetického materiálu mezi populacemi obývajícími jednotlivé fragmenty. Přírodní fragmentace například vlivem horotvorné činnosti je pomalá a může vést ke vzniku nových druhů. Umělá fragmentace, typická pro dnešní člověkem ovlivněnou krajinu, je naopak rychlá a může vést k lokálnímu vyhynutí druhů, protože vzniklé fragmenty jsou příliš malé, aby hostily fungující populace.

(Více)

Potvrzeno: Brambory mohou růst na Marsu

13. 3. 2017

Vědci z Botanického ústavu AV ČR se zabývají mnoha různými aspekty života rostlin, řas i hub na planetě Zemi. Prozatím. První výsledky ostře sledovaných experimentů NASA totiž ukazují, že to asi nebude dlouho trvat a budeme se zabývat botanikou i na Marsu.

(Více)

Jaké druhy mykorrhizních hub doprovázejí jalovec krátkolistý na Azorech?

6. 3. 2017

Na Azorských ostrovech se vyskytují malé plochy porostlé takzvanou Laurisilvou, čili Vavřínovým lesem. Je to unikátní typ pralesa, který kdysi pokrýval většinu Evropy a dnes roste jen na Madeiře, Kanárech a Azorech. Žije zde velké množství endemitů, tedy druhů, které se nevyskytují nikde jinde na světě.

(Více)

Mezi trávami tečou geny jaderné DNA

27. 2. 2017

V přírodě se běžně setkáváme s tím, že se do genomu rostlin začleňuje DNA, která pochází z virů, bakterií, hub nebo dalších patogenů. Dochází k tomu pomocí mechanismu, který se nazývá horizontální transfer (přenos) genů. Stejně tak je běžné, že si rostliny vyměňují DNA pocházející z plastidů nebo mitochondrií. S trochou nadsázky lze říci, že mezi nimi taková DNA protéká jako voda. Pokud jde ale o DNA uloženou v jádru buňky, vědci se doposud domnívali, že se mezi jednotlivými druhy rostlin „pohybuje“ jen nesmírně vzácně.

(Více)

Jak vlastnosti okrasných rostlin předurčují jejich úspěch při zplaňování?

20. 2. 2017

V historii šíření invazních druhů rostlin hraje zásadní roli jejich samotný příchod na nové území, tj. jejich introdukce. Vlastnosti rostlin cizího původu přitom mohou mít vliv na to, které druhy jsou introdukovány na nová území dříve, kterým se to povede spíše častěji, a také naopak.

(Více)

Jak se rostliny dostaly k masožravosti?

13. 2. 2017

Rostliny, které pojídají živočichy. Masožravé rostliny nás nepřestávají fascinovat, a také i trochu děsit, alespoň v koutku duše. Kdo by neznal obří masožravku Adélu ze slavného filmu Oldřicha Lipského. V reálném světě masožravé rostliny lapají hmyz a někdy i větší živočichy do různých pastí a využívají jejich tělní látky jako zdroj živin – dusíku, fosforu i dalších látek. Jak ale takové rostliny přišly ke své masožravosti?

(Více)

Jak se mění vztah mezi rostlinou a býložravci s nadmořskou výškou?

6. 2. 2017

Globální oteplování se projevuje mnoha různými způsoby. V jeho důsledku dochází i k tomu, že rostliny a živočichové pronikají do vyšších nadmořských výšek a také blíže k zemským pólům. Rychlost a intenzita migrace jednotlivých druhů rostlin a živočichů se ale může lišit. Kvůli tomu se pak mění jejich vzájemné vztahy, jako je například vztah mezi rostlinami a býložravci.

(Více)

Co prozradil výzkum populací řeřišničníku písečného?

30. 1. 2017

Nenápadně elegantní řeřišničník písečný (Arabidopsis arenosa, též Cardaminopsis arenosa) je blízkým příbuzným oblíbeného modelového druhu molekulárních biologů – huseníčku rolního (Arabidopsis thalliana). Huseníček je podrobně prozkoumaný a pro vědce je velmi zajímavé ho porovnávat s příbuznými druhy, jako je právě řeřišničník. Takové srovnání například ukáže, nakolik lze informace o huseníčku zobecnit.

(Více)

Jaký je dlouhodobý vliv požárů na borové lesy?

23. 1. 2017

Oheň je jedním z výrazných faktorů, které ovlivňují krajinu. V některých oblastech Evropy jsou požáry považovány za nedílnou součást přirozených procesů při utváření lesa. Platí to hlavně pro oblast kolem Středozemního moře a rovněž pro oblast Skandinávie a Finska. V lesích mírného pásu střední Evropy ale bývá ekologická role ohně přehlížena, i když tu rostou lesy přirozeně náchylné k požárům, kde často hoří.

(Více)

Jak nejlépe odhadnout věk velkých stromů?

16. 1. 2017

Velké stromy hrají klíčovou roli v různých typech krajiny. Nabízejí prostředí pro rozmanité druhy a tím přispívají k udržení biodiverzity. Také se významně podílejí na ukládání uhlíku a jeho koloběhu v krajině. Pro obhospodařování lesů, jejich ochranu i výzkum, mají velký význam spolehlivé odhady věku velkých stromů.

(Více)

Změna klimatu podporuje šíření nepůvodních rostlin z evropských zahrad

9. 1. 2017

Mezi příchodem nepůvodní rostliny na nové území a jejím invazním šířením často bývá poměrně dlouhá pauza. To znamená, že mezi mnoha druhy nepůvodních rostlin, které se v dané oblasti vyskytují, je celá řada těch, které stále čekají na příležitost k šíření. Mnohdy se drží zpátky kvůli ne zcela optimálním klimatickým podmínkám. V Evropě roste značný počet takových druhů v zahradách a parcích, které tak hrají roli významného zdroje budoucích invazních druhů.

(Více)

Je možné předpovídat nárůsty vodních květů?

2. 1. 2017

Vodní květy, tedy přemnožené sinice a další mikroorganismy, které nápadně zeleně zbarvují vodu, mohou být velmi nebezpečné a destruktivní. Bývají toxické, zabíjejí ryby a ohrožují další živočichy, včetně návštěvníků koupališť. Bylo by velmi vítané, kdybychom vývoj vodních květů dovedli předpovídat a případně zastavit před tím, než způsobí velké škody. Není to ale snadné.

(Více)

Genomy merlíků ve víru evoluce

19. 12. 2016

Rostliny mají oproti živočichům mnohem proměnlivější genomy. Jejich velikost kolísá nejen mezi blízce příbuznými druhy, ale často i přímo v rámci jednotlivých druhů. Důsledky této proměnlivosti u rostlin zatím zcela jasně nechápeme. Podle některých názorů přitom velikost genomů rostlin významně ovlivňuje jejich vývoj i jejich ekologii.

(Více)

Které mikroorganismy pomáhají nejvýše rostoucím rostlinám světa?

12. 12. 2016

Na planetě Zemi se otepluje a rostliny pronikají do míst, kde by se dříve neuchytily. Odvažují se i do vysokých nadmořských výšek těch nejvyšších pohoří. Tým badatelů, který vedl Jiří Doležal z Botanického ústavu AV ČR, v létě 2012 během náročného výzkumu objevil zástupce 6 druhů cévnatých rostlin, jak rostou na jednom místě poblíž vrcholu Mount Shukule II v západním Himálaji, v nadmořské výšce 6 150 metrů. To z nich dělá nejvýše rostoucí cévnaté rostliny světa.

(Více)

Příběh kontroverzního akátu ve střední Evropě

5. 12. 2016

Trnovník akát (Robinia pseudoacacia) je stromem mnoha tváří. V některých ohledech má nesporný ekonomický přínos, zároveň ale jako invazní druh představuje hrozbu pro životní prostředí. Do střední Evropy byl akát dovezen jako okrasná dřevina už před téměř čtyřmi staletími a stal se běžnou součástí krajiny. Patří k dobře prostudovaným druhům, i když většina vědeckých publikací o akátu se dotýká čistě ekonomických souvislostí. Jak s touto dřevinou rozumně zacházet?

(Více)

Co utváří vegetaci míst narušených těžbou?

28. 11. 2016

Složení vegetace na místech narušených lidskou činností vyplývá z abiotických podmínek daného místa a z nabídky druhů rostlin v oblasti. Do jaké míry se ale každý z těchto faktorů projevuje na výsledné podobě vegetace?

(Více)

Dosáhneme s vylepšenou fotosyntézou vyšších výnosů plodin?

21. 11. 2016

Zemědělské plodiny se stejně jako i jiné rostliny dovedou ochránit před přílišným osluněním. Mohou při tom využít důmyslný proces nefotochemického zhášení (anglicky NonPhotochemical Quenching), při němž v rostlinách dochází k rozptylování přebytečné světelné energie její přeměnou na teplo. Když se podmínky v prostředí změní a dojde k poklesu intenzity slunečního záření, fotosyntetické systémy rostlin se po nějakém čase přizpůsobí. Teoreticky to je vynikající adaptace rostlin na proměnlivé osvětlení. Ve skutečnosti se ale fotosyntetické systémy rostlin nestačí přizpůsobovat změnám, které se odehrávají rychle.

(Více)