Carnivorous Plants: Physiology, ecology, and evolution

15. 1. 2018

Nakladatelství Oxford University Press vydalo novou knihu o masožravých rostlinách, kterou editovali Aaron Ellison z Harvard University a Lubomír Adamec z Botanického ústavu AV ČR. Přináší nejnovější poznatky z fyziologie, ekologie, systematiky a evoluce masožravých rostlin, popis nejzávažnějších příčin jejich ohrožení i otázky pro další výzkum. Autory jednotlivých kapitol jsou odborníci, kteří patří ke světové špičce v oboru. Více zde.

Liší se klíčení běžných a vzácných druhů středoevropských hor?

8. 1. 2018

Proč mají některé druhy rostlin velice omezené rozšíření a jiné, často blízce příbuzné rostliny zase rostou na ohromném území? Touto otázkou se vědci zabývají již dlouho. Vznikla celá řada studií, které hledají odpověď porovnáváním vlastností příbuzných vzácných a naopak běžných rostlin. Takové práce se ale obvykle zabývají jednoduchými vlastnostmi, které je možné snadno získat z ekologických databází. (Více)

Sucho a fragmentace mohou omezovat vstřebávání uhlíku v tropických lesích Bornea

19. 12. 2017

Výzkum, na kterém se podílel Radim Hédl z Botanického ústavu AV ČR, poukázal na skutečnost, že ačkoli tropické lesy v současnosti pomáhají vstřebávat zvýšené koncentrace atmosférického uhlíku, tato jejich funkce může být vážně narušena vlivem sucha a fragmentací porostů. Studie o nedotčených lesích na Borneu, které v posledních 50 letech neustále rostly a odstraňovaly z atmosféry uhlík, byla dnes publikována v časopise Nature Communications.

(Více)

Jak spolu žijí půdní sinice a rostliny chladných pouští Himálají?

18. 12. 2017

Chladné pustiny v nejvyšších pohořích světa na první pohled příliš neoplývají životem. O to zajímavější jsou ale organismy, které tam žijí a dovedou se vyrovnat s extrémními podmínkami prostředí. V půdě chladných pouští se nacházejí bohatá společenstva fotosyntetických bakterií – sinic. Sinice svojí přítomností významně pomáhají vyšším rostlinám v osidlování nehostinných vysokohorských pouští, pomáhají klíčit jejich semínkům a zlepšují přežívání mladých rostlin. Navzdory významu sinic v prostředí chladných vysokohorských pustin ale o jejich soužití s cévnatými rostlinami zatím nevíme mnoho.

(Více)

Kolektiv autorů z Oddělení GIS a DPZ získal 2. místo v odborné soutěži posterů na Konferenci GIS ESRI v ČR

6. 12. 2017

Na letošní Konferenci GIS ESRI v ČR slavil kolektiv autorů z Oddělení GIS a DPZ opět úspěch v odborné soutěži posterů. Tentokrát získal poster s názvem „Horem dolem skrz les: Srovnání UAV s pozemními daty“ dělené 2. místo. Autoři se v příspěvku, který vznikl jako součást projektu o lesním mikroklimatu, zabývali kvantifikací korunového zápoje lesního porostu s využitím bezpilotních letadel. Více zde.

Ze světové vědy: Budou zpravodajci používat špiónské rostliny?

4. 12. 2017

Pokud hledáte vizionáře, kteří přicházejí s šílenými nápady a dělají z nich technologie budoucnosti, tak to jsou američtí vojenští vývojáři agentury DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency). V poslední době mají na svědomí skákající roboty podobné psům, samonaváděcí kulky, letadla s vertikálním startem, a řadu dalších svérázných projektů či soutěží. Teď se pustili do něčeho skutečně zvláštního – chtějí společně s bioinženýry vylepšit rostliny tak, aby sbíraly cenné informace pro zpravodajské služby.

(Více)

Kosmopolitní rákos pomáhá zkoumat globální změnu klimatu

27. 11. 2017

V dnešní době je globální změna klimatu jednou z největších výzev pro odborníky na ekologii. Snaží se pochopit, předpovídat, a také co nejlépe reagovat na důsledky probíhajících klimatických změn. Pro výzkum těchto procesů jsou jako modelové organismy vhodné kosmopolitní druhy, tedy organismy, které se vyskytují prakticky po celém světě a přitom náležejí k jedinému druhu.

(Více)

První souhrnná mezinárodní monografie o české flóře a vegetaci

27. 11. 2017

Česká republika má v celosvětovém srovnání vynikající tradici výzkumu flóry a vegetace. Naši botanici se pyšní mimořádně podrobnými daty získanými během více než dvou století systematického výzkumu, která jsou dnes převáděna do různých databází a souhrnně kriticky vyhodnocována. Máme několikasvazkové monografie, jako je Květena České republiky, Vegetace České republiky a terénní určovací klíče. Tyto příručky jsou však analytické, popisují jednotlivé druhy rostlin nebo typy rostlinných společenstev, zatímco syntetický pohled nutný pro porozumění vztahům a zákonitostem formování rostlinné složky naší přírody dosud chyběl. Navíc byla dosavadní souhrnná literatura psána česky, tudíž pro většinu zahraničních badatelů obtížně srozumitelná.

(Více)

Výjimečné sekvence ribozomální RNA u sinice Scytonema hyalinum

20. 11. 2017

Jak eukaryotní, tak i prokaryotní organismy ke svému životu nezbytně potřebují ribozomy. Jsou to malé buněčné továrny, v nichž se podle předpisu v RNA vyrábějí bílkoviny, přiřazováním správných aminokyselin. Klíčovým prvkem struktury ribozomů jsou takzvané ribozomální RNA (rRNA), čili ribonukleové kyseliny, které se sice vytvoří podle genů v genomu, ale už podle nich nevznikají žádné proteiny. Těchto ribozomálních RNA je několik typů. Bývají velmi konzervativní, čili do značné míry stejné i u velmi nepříbuzných organismů. (Více)

Cena Arnošta z Pardubic pro Jana Sudu

20. 11. 2017

Univerzita Karlova při příležitosti 17. listopadu udělila Ceny Arnošta z Pardubic za vynikající vyučující a vzdělávací počiny třem laureátům. In memoriam byl v Karolinu oceněn za přínos světové vědě, pedagogické činnosti a popularizaci vědy Jan Suda, který působil na Přírodovědecké fakultě a v Botanickém ústavu AV ČR.

Tři vědci z Botanického ústavu na seznamu Highly Cited Researchers 2017

20. 11. 2017

I v letošním roce jsou na seznamu nejcitovanějších vědců světa Highly Cited Researchers tři vědci z Botanického ústavu AV ČR: prof. Petr Pyšek (již počtvrté), prof. Vojtěch Jarošík (potřetí, ohlas na jeho práci zůstává vysoký i 4 roky po jeho smrti) a Ing. Jan Pergl, Ph.D. (podruhé), všichni z oddělení ekologie invazí. Letošní seznam obsahuje přibližně 3300 jmen, z nich pouze 4 jsou vědci z ČR.

Příběhy biologických sbírek

15. 11. 2017

Od 14. listopadu 2017 do 11. února 2018 probíhá v Návštěvnickém centru Průhonického parku výstava Příběhy biologických sbírek Akademie věd ČR.  Výstava představuje vybrané biologické sbírky ústavů Akademie věd ČR a prostřednictvím konkrétních příkladů upozorňuje na jejich praktický přínos pro výzkum a vývoj a také na jejich význam pro běžný život. Je přístupná denně od 8:00 do 17:00 hod. (Více)

Dvě druhá místa v soutěži Věda fotogenická pro autory z BÚ

6. 11. 2017

Vítězné snímky soutěže Věda fotogenická odhalila 3. listopadu vernisáž v Městské knihovně v Praze, kde se představí nejen návštěvníkům festivalu Týden vědy a techniky AV ČR. Mezi Cenami odborné poroty obsadila 2. místo v kategorii Věda fotogenická fotografie Jiřího Machače a Martina Vohníka Spirála života, mezi Cenami Akademické rady AV ČR získala 2. místo fotografie Martina Adámka Les jako Fénix z popela se rodí… Více o soutěži a přehled všech oceněných zde.

Ze světově vědy: Jaké byly počátky domestikace obilnin?

6. 11. 2017

Lidská civilizace je od svého počátku velmi závislá na pěstování obilnin. Pšenice, ječmen, žito, oves, rýže, kukuřice i další plodiny z čeledi lipnicovitých jsou nesmírně významné i dnes. Odborníci odhadují, že se obilniny podílejí na výživě lidstva asi ze 60 až 70 procent. Proto je v našem zájmu dozvědět se co nejvíce o původu těchto klíčových plodin i o průběhu jejich domestikace. Tyto informace pak mohou využít šlechtitelé i zemědělci. (Více)

Jak smrky reagují na změny klimatu?

30. 10. 2017

Smrk ztepilý u nás býval přirozenou dřevinou horských lesů, mokřin, rašelinišť a také inverzních údolí. Od poloviny 18. století se ale na našem území vysazuje ve velkých počtech v hospodářských lesích. Postupně se z něj stala nejrozšířenější a ekonomicky nejvýznamnější dřevina České republiky. V dnešní době čelí smrkové porosty velkým výzvám, jako je globální oteplování.

(Více)

Týden vědy a techniky v Botanickém ústavu AV ČR

25. 10. 2017

Exkurzi, přednášku, den otevřených dveří a další akce pro veřejnost připravil Botanický ústav v rámci programu Týdne vědy a techniky, který se koná od 6. 11. do 12. 11. 2017. Podrobnosti o našich akcích najdete zde.

Invaze nepůvodních rostlin v lesích Evropy

23. 10. 2017

V dnešním globálním světě se setkáváme s nepůvodními druhy rostlin téměř na každém kroku. Doopravdy zdatní vetřelci pronikají i do relativně nenarušených a zachovalých prostředí, jako jsou například lesy. Dnešní Evropa je poměrně hojně zalesněná – lesy představují asi jednu třetinu celkové rozlohy a jsou bezesporu velmi významné v mnoha ohledech. Doposud přitom neexistoval souhrnný přehled nepůvodních rostlin evropských lesů. (Více)

Cykly bobovitých rostlin na horských loukách

16. 10. 2017

Na loukách střední Evropy spolu často rostou trávy a bobovité rostliny. Jsou to partneři na jednom stanovišti a protivníci zároveň, protože mezi nimi probíhá věčný konkurenční boj. Bobovité rostliny jsou výjimečné tím, že díky symbiotickým bakteriím v hlízkách na svých kořenech mohou využívat atmosférický dusík, který je jinak velice obtížně dostupný. Příliv dusíku do ekosystému louky, a také vliv rozdílů ve schopnosti konkurovat o světlo, mohou společně vyústit do periodických změn v množství biomasy bobovitých rostlin a také trav na dané louce. Doposud ale nebyla k dispozici dlouhodobá pozorování biomasy rostlin na loukách, s nimiž by bylo možné ověřit tyto předpoklady. (Více)

Les jako součást krajiny a zdroj poznání – seminář v pátek 3. listopadu 2017

16. 10. 2017

Botanický ústav AV ČR ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR, Sociologickým ústavem AV ČR, Ústavem státu a práva AV ČR a Komisí pro životní prostředí AV ČR si Vás dovolují pozvat na diskusní seminář probíhající pod záštitou Strategie AV 21 a Platformy pro krajinu. Setkání se koná v Rytířském sále Průhonického zámku v pátek 3. listopadu 2017 (14:00–18:30). Následující den proběhne autobusová exkurze, která bude zdarma pro účastníky pátečního semináře do naplnění kapacity 45 míst. Program naleznete zde, registraci zde. Na obě akce je nutná rezervace do 27. října 2017.

Přijďte poznat a vyzkoušet, jak nám barvy, chutě a vůně (ne)pomáhají při určování rostlin a lišejníků

6. 10. 2017

Botanici určují rostliny zejména podle přesně popsaných znaků, které zkoumají svým cvičeným okem, někdy si ale pomáhají i jinými smysly. Které planě rostoucí rostliny poznáme podle vůně? Které druhy se dají rozlišit podle chuti? Proč se nelze vždy spolehnout na barvy? Odpovědi na tyto a mnohé další otázky vás čekají v neděli 15. října od 13 do 17 hodin v průhonickém zámku. Návštěvu akce můžete spojit s procházkou po krásně zbarveném Průhonickém parku nebo s posezením v zámecké kavárně.

(Více)