Vyšlo „karpatské“ číslo časopisu Folia Geobotanica – 3/2018

12. 11. 2018

Nové speciální číslo časopisu Folia Geobotanica je věnováno ekologii a evoluci karpatské flóry. Obsah najdete zde.

Týden vědy a techniky v Botanickém ústavu

29. 10. 2018

V týdnu od 5. listopadu 2018 se bude konat Týden vědy a techniky Akademie věd ČR – největší vědecký festival v ČR. Botanický ústav pro tuto příležitost připravil několik přednášek, den otevřených dveří na pracovišti v Brně a exkurzi po průhonickém zámku – hlavním sídle Botanického ústavu AV ČR. Více informací najdete zde.

Ničivé tajfuny míří na sever

24. 10. 2018

Ničivé tajfuny se posouvají do nových oblastí. Takový je závěr studie, která dokumentuje posun areálu ovlivněného ničivými tajfuny v dlouhodobém měřítku. Publikoval ji mezinárodní tým vědců pod vedením Jana Altmana z Botanického ústavu AV ČR v časopise PNAS, vydávaném Národní akademií věd Spojených států amerických.

(Více)

Rychlé evoluční rozrůznění předků banánovníků a zázvorů

22. 10. 2018

V tropech se daří mnoha různým skupinám cévnatých rostlin. A mnohé takové skupiny právě v tropech prodělaly na úsvitu své evoluční historie rychlé rozrůznění, při němž v evolučně velmi krátkém čase vznikl větší počet dílčích linií, které dnes skupinu tvoří. Pro samotné rostliny je to úspěch, pro dnešní botaniky je to ale komplikace. Vzhledem k rychlému rozrůznění linií uvnitř skupiny je dnes totiž obtížné rekonstruovat jejich evoluční historii.

(Více)

Vyšlo tematické číslo časopisu Živa zaměřené na biologické invaze

22. 10. 2018

Na přípravě čísla, které představuje extrémně zajímavou, složitou a nezřídka kontroverzní tematiku z různých oborů biologie, se klíčovým způsobem podíleli vědci z Botanického ústavu. Obsah najdete zde.

(Více)

Ondřej Vild z Botanického ústavu získal Cenu AV ČR pro mladé vědecké pracovníky

17. 10. 2018

V úterý 16. října 2018 udělila předsedkyně AV ČR prof. Eva Zažímalová významným vědcům Ceny Akademie věd ČR. Cenu AV ČR pro mladé vědecké pracovníky za vynikající výsledky vědecké práce, dosažené za finanční podpory AV ČR nejdéle do dovršení věku 35 let, získal Ondřej Vild z Botanického ústavu za práci s názvem Obnova rostlinné biodiverzity tradičně obhospodařovaných lesů.

(Více)

Pátrání po řasách, které vylučují biopolymery

15. 10. 2018

Mikroskopické druhy řas a sinic, které bývají označovány jako „mikrořasy“, se stávají cenným průmyslovým zdrojem řady hodnotných látek. Lidé využívají mořské řasy už velmi dlouho a od druhé poloviny minulého století představují významný zdroj mnohých chemikálií. Poskytují nám například omega-3 mastné kyseliny, proteiny, karotenoidy, steroly, vitamíny a další látky, které jsou zajímavé pro komerční využití.

(Více)

Nová kniha Temperátní byliny: architekturní analýza

8. 10. 2018

V nakladatelství Academia vyšla kniha Jitky Klimešové z Botanického ústavu Temperate herbs: an architectural analysis (Temperátní byliny: architekturní analýza). Kniha přibližuje opomíjený svět podzemních orgánů bylin. Zaměřuje se na orgány nesoucí pupeny, tedy ty, které slouží k přezimování, regeneraci po narušení a ke klonálnímu růstu rostliny.

(Více)

Seznamte se se semeny – vědecké dílny pro děti i dospělé

3. 10. 2018

Vědecké dílny jsou akce pro veřejnost, kterou Botanický ústav pořádá obvykle na podzim na zámku v Průhonicích. Na několika stanovištích s ukázkami zajímavostí ze světa rostlin a jejich výzkumu se návštěvníci nejen dovědí mnoho nového, ale mohou si také leccos vyzkoušet. Letos např. objevíte krásu semen pod mikroskopem, tipnete si a pokusně ověříte, jakým způsobem se rozšiřují vybrané rostliny, vyhodnotíte vliv kávy na klíčení rostlin a možná napodobíte botaniky a botaničky v terénu a budete hledat fluorescenčně obarvená semena pomocí UV lampy.

(Více)

PhD kurz „Go Belowground 2018!“

27. 9. 2018

Ekologové z Oddělení funkční ekologie Botanického ústavu v Třeboni uspořádali v týdnu od 16. do 22. září 2018 mezinárodní doktorandský kurz zaměřený na praktické měření funkčních znaků na podzemních orgánech rostlin. Kurz nazvali „Go Belowground!“, tedy „Pojďme do podzemí!“, aby zdůraznili, že hlavním zaměřením kurzu budou dlouho a neprávem opomíjené podzemní orgány rostlin, tedy kořeny a oddenky. Kurzu se zúčastnilo celkem 10 studentů z osmi zemí (Brazílie, Itálie, Francie, Bulharsko, Španělsko, Jihoafrická republika, Německo a Česká republika). Více zde.

Jak rostliny hospodaří se živinami v extrémních podmínkách? Příklad olší v mladé moréně ledovce Koryto na Kamčatce

24. 9. 2018

Když rostliny během primární sukcese obsazují prostředí uvolněné ze sevření ledovce nebo třeba zdevastované sopečnou explozí, musí se vypořádat s celou řadou nepříznivých faktorů. Jedním z nejvýznamnějších problémů v takové situaci bývá dostupnost dusíku coby klíčové živiny. Dusík je pro růst rostlin výjimečně důležitý, především kvůli jeho úzkému vztahu k fotosyntéze.

(Více)

Nová kniha od botaniků z Botanického ústavu: Anatomy, Age and Ecology of High Mountain Plants in Ladakh, the Western Himalaya

13. 9. 2018

Kniha autorského kolektivu z Botanického ústavu AV ČR s názvem Anatomy, Age and Ecology of High Mountain Plants in Ladakh, the Western Himalaya vyšla v nakladatelství Springer. Tato esteticky jedinečná kniha kombinuje ekologické, morfologické a anatomické poznatky, stejně jako fylogenetické studie rostlinného materiálu, pocházejícího z málo prozkoumané suché horské oblasti v poloze nad hranicí lesa. Kniha nabízí první srovnávací analýzu stovek rostlin – jednoletek, vytrvalých bylin a trpasličích keřů – na ploše 87 000 km2 v nadmořských výškách 2600 až 6150 m n. m. v západním Himálaji.

(Více)

Jak souvisí diverzita rostlin s invazemi hmyzu ve světě?

10. 9. 2018

Na Zemi žije ohromné množství druhů hmyzu, které využívají velmi rozmanité životní strategie; s jejich pomocí hmyz obývá prakticky každé prostředí. Vzhledem k neuvěřitelné pestrosti a také početnosti hmyzu není překvapením, že právě hmyz představuje druhově nejbohatší skupinu mezi nepůvodními živočichy. Celá řada nepůvodních druhů hmyzu přitom katastrofálním způsobem zasahuje jak přírodní ekosystémy, tak i zemědělství a lidské zdraví. V dnešní době je biologickými invazemi postižen prakticky celý svět, některé oblasti jsou ale zasaženy hůře než jiné, což se týká i hmyzu. Rozdíly mezi intenzitou invazí na různých místech světa přitom souvisejí jak s množstvím druhů, které se do dané oblasti dostanou, tak s vlastnostmi prostředí, díky nimž může být dané místo buď méně, nebo více náchylné vůči biologickým invazím.

(Více)

Botanický ústav hostil prestižní letní školu geostatistiky

3. 9. 2018

Poslední srpnový týden byl v průhonickém zámku (sídle Botanického ústavu AV ČR) ve znamení statistiky, programování a geografických informačních systémů (GIS). Konal se zde totiž 13. ročník prestižního mezinárodního kurzu GEOSTAT zaměřeného na časoprostorové výpočty v přírodních vědách s využitím volně dostupného, nekomerčního software. Tým lektorů byl sestaven z hvězdných osobností, které udávají směr svému oboru na světové úrovni.

(Více)

Vyšlo nové číslo časopisu Botanika: 1/2018

30. 8. 2018

Vyšlo první letošní číslo časopisu Botanika v nové grafické úpravě. Obsah čísla najdete zde. Časopis je v prodeji v pobočkách knihkupectví Academia a v pokladně Průhonického parku, je možné si ho i objednat. Více informací o prodeji a předplatném najdete zde.

Ze světové vědy: Druhohorní brouci z jantaru opylovali cykasy

27. 8. 2018

Kvetoucí rostliny mají výjimečný vztah s hmyzem a dalšími živočichy, kteří jim zajišťují opylování. Jak se ale zdá, kvetoucí rostliny nebyly první, kdo si takový oboustranně výhodný vztah s živočichy vytvořil. Před kvetoucími rostlinami si své opylovače našly i svérázné nahosemenné rostliny, cykasy.

(Více)

O vědě, sinicích a lidech

8. 8. 2018

Blahoslav Maršálek z BÚ byl hostem Českého rozhlasu Brno, kde povídal o vědě, sinicích a lidech. Záznam si můžete poslechnout zde.

Endemická kuřička hadcová díky spolupráci ochránců přírody, vědců a vlastníků pozemků z naší přírody nezmizí

7. 8. 2018

Botanický ústav Akademie věd ČR, Český svaz ochránců přírody Vlašim a Ministerstvo životního prostředí ČR realizují druhým rokem projekt na záchranu kriticky ohrožené květiny – kuřičky hadcové, která roste na světě pouze na dvou místech na Podblanicku. Díky tomu začala populace této vzácné květiny narůstat a zdá se, že se podaří zabránit jejímu úplnému vyhynutí. (více)

Jak horizontální růst rostlin ovlivňuje jejich ekologii?

23. 7. 2018

Funkční ekologie rostlin se zabývá funkčními vlastnostmi rostlin a jejich vztahem k podmínkám prostředí. Doposud dávala funkční ekologie přednost vlastnostem spojenými s listy nebo s jemnými kořeny a z velké části opomíjela další podzemní znaky. Jejich zahrnutí by přitom mohlo podstatně zvýšit naše pochopení ekologie rostlin a jejich vztahu k prostředí.

(Více)

Které vlastnosti předurčují úspěšné uchycení rostlin v obnovovaných loukách?

16. 7. 2018

Intenzivní zemědělství ve druhé polovině 20. století vedlo k velkoplošné degradaci a rozsáhlé destrukci středoevropských luk. Mnoho z nich bylo rozoráno anebo zničeno jiným způsobem, přičemž došlo ke ztrátě jejich vysoké druhové diverzity. Pro úspěšnou obnovu druhově bohatých luk je užitečné vědět, které vlastnosti rozhodují o uchycování lučních druhů.

(Více)