Liší se klíčení běžných a vzácných druhů středoevropských hor?

8. 1. 2018

Proč mají některé druhy rostlin velice omezené rozšíření a jiné, často blízce příbuzné rostliny zase rostou na ohromném území? Touto otázkou se vědci zabývají již dlouho. Vznikla celá řada studií, které hledají odpověď porovnáváním vlastností příbuzných vzácných a naopak běžných rostlin. Takové práce se ale obvykle zabývají jednoduchými vlastnostmi, které je možné snadno získat z ekologických databází. (Více)

Jak spolu žijí půdní sinice a rostliny chladných pouští Himálají?

18. 12. 2017

Chladné pustiny v nejvyšších pohořích světa na první pohled příliš neoplývají životem. O to zajímavější jsou ale organismy, které tam žijí a dovedou se vyrovnat s extrémními podmínkami prostředí. V půdě chladných pouští se nacházejí bohatá společenstva fotosyntetických bakterií – sinic. Sinice svojí přítomností významně pomáhají vyšším rostlinám v osidlování nehostinných vysokohorských pouští, pomáhají klíčit jejich semínkům a zlepšují přežívání mladých rostlin. Navzdory významu sinic v prostředí chladných vysokohorských pustin ale o jejich soužití s cévnatými rostlinami zatím nevíme mnoho.

(Více)

Ze světové vědy: Budou zpravodajci používat špiónské rostliny?

4. 12. 2017

Pokud hledáte vizionáře, kteří přicházejí s šílenými nápady a dělají z nich technologie budoucnosti, tak to jsou američtí vojenští vývojáři agentury DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency). V poslední době mají na svědomí skákající roboty podobné psům, samonaváděcí kulky, letadla s vertikálním startem, a řadu dalších svérázných projektů či soutěží. Teď se pustili do něčeho skutečně zvláštního – chtějí společně s bioinženýry vylepšit rostliny tak, aby sbíraly cenné informace pro zpravodajské služby.

(Více)

Kosmopolitní rákos pomáhá zkoumat globální změnu klimatu

27. 11. 2017

V dnešní době je globální změna klimatu jednou z největších výzev pro odborníky na ekologii. Snaží se pochopit, předpovídat, a také co nejlépe reagovat na důsledky probíhajících klimatických změn. Pro výzkum těchto procesů jsou jako modelové organismy vhodné kosmopolitní druhy, tedy organismy, které se vyskytují prakticky po celém světě a přitom náležejí k jedinému druhu.

(Více)

Výjimečné sekvence ribozomální RNA u sinice Scytonema hyalinum

20. 11. 2017

Jak eukaryotní, tak i prokaryotní organismy ke svému životu nezbytně potřebují ribozomy. Jsou to malé buněčné továrny, v nichž se podle předpisu v RNA vyrábějí bílkoviny, přiřazováním správných aminokyselin. Klíčovým prvkem struktury ribozomů jsou takzvané ribozomální RNA (rRNA), čili ribonukleové kyseliny, které se sice vytvoří podle genů v genomu, ale už podle nich nevznikají žádné proteiny. Těchto ribozomálních RNA je několik typů. Bývají velmi konzervativní, čili do značné míry stejné i u velmi nepříbuzných organismů. (Více)

Ze světově vědy: Jaké byly počátky domestikace obilnin?

6. 11. 2017

Lidská civilizace je od svého počátku velmi závislá na pěstování obilnin. Pšenice, ječmen, žito, oves, rýže, kukuřice i další plodiny z čeledi lipnicovitých jsou nesmírně významné i dnes. Odborníci odhadují, že se obilniny podílejí na výživě lidstva asi ze 60 až 70 procent. Proto je v našem zájmu dozvědět se co nejvíce o původu těchto klíčových plodin i o průběhu jejich domestikace. Tyto informace pak mohou využít šlechtitelé i zemědělci. (Více)

Jak smrky reagují na změny klimatu?

30. 10. 2017

Smrk ztepilý u nás býval přirozenou dřevinou horských lesů, mokřin, rašelinišť a také inverzních údolí. Od poloviny 18. století se ale na našem území vysazuje ve velkých počtech v hospodářských lesích. Postupně se z něj stala nejrozšířenější a ekonomicky nejvýznamnější dřevina České republiky. V dnešní době čelí smrkové porosty velkým výzvám, jako je globální oteplování.

(Více)

Invaze nepůvodních rostlin v lesích Evropy

23. 10. 2017

V dnešním globálním světě se setkáváme s nepůvodními druhy rostlin téměř na každém kroku. Doopravdy zdatní vetřelci pronikají i do relativně nenarušených a zachovalých prostředí, jako jsou například lesy. Dnešní Evropa je poměrně hojně zalesněná – lesy představují asi jednu třetinu celkové rozlohy a jsou bezesporu velmi významné v mnoha ohledech. Doposud přitom neexistoval souhrnný přehled nepůvodních rostlin evropských lesů. (Více)

Cykly bobovitých rostlin na horských loukách

16. 10. 2017

Na loukách střední Evropy spolu často rostou trávy a bobovité rostliny. Jsou to partneři na jednom stanovišti a protivníci zároveň, protože mezi nimi probíhá věčný konkurenční boj. Bobovité rostliny jsou výjimečné tím, že díky symbiotickým bakteriím v hlízkách na svých kořenech mohou využívat atmosférický dusík, který je jinak velice obtížně dostupný. Příliv dusíku do ekosystému louky, a také vliv rozdílů ve schopnosti konkurovat o světlo, mohou společně vyústit do periodických změn v množství biomasy bobovitých rostlin a také trav na dané louce. Doposud ale nebyla k dispozici dlouhodobá pozorování biomasy rostlin na loukách, s nimiž by bylo možné ověřit tyto předpoklady. (Více)

Kolik zelených krásnooček žije v České republice?

2. 10. 2017

Krásnoočko najdeme v téměř každé učebnici přírodopisu pro základní školy. Víte ale, kolik jich v České republice žije druhů?

(Více)

Důlní výsypky jsou skvělé pro výzkum sukcese hub na kořenech dřevin

20. 9. 2017

Čas od času dojde v krajině k událostem, po nichž se krajina musí obnovit. Během toho se vytváří nová půda, kterou pak postupně osídlují rostliny a živočichové. Bývají to dramatické jevy, například vulkanické erupce, které zničí původní krajinu, anebo ústupy ledovců, které zase odkryjí dávno zmrzlý substrát. Postupné osídlování nově vzniklé půdy neboli primární sukcese ale může proběhnout i v člověkem pozměněné krajině.

(Více)

Jak studovat modularitu rostlin?

11. 9. 2017

Rostliny se liší od drtivé většiny živočichů tím, že jsou stavěné modulárně. Je to, jako kdyby byly ze stavebnice, která obsahuje několik jednoduchých modulů. A ty se na těle rostliny neustále opakují. Právě modularita rostlin se těsně vztahuje k vlastnostem, které určují , jak rostlinné druhy přetrvávají na místě, kde rostou, jak obsazují prostor ve svém okolí, i k tomu, jak se vzpamatovávají po poranění.

(Více)

Proč je užitečné vytvářet umělé polyploidy vikví?

4. 9. 2017

Rostliny se v porovnání se živočichy mnohem ochotněji kříží, přičemž v řadě případů vznikají životaschopní kříženci. Stejně tak se u rostlin mnohem častěji než u živočichů znásobují nebo nějak jinak mění počty chromozomů v jádru buňky. Mechanismy znásobení počtu chromozómů, tzv. polyploidizace, rostlin jsou přitom zajímavé nejen pro vědce, ale mají velký význam v zemědělství nebo zahradnictví.

(Více)

Zvýší globální oteplování riziko křížení invazních rostlin s domácími?

28. 8. 2017

Invazní druhy rostlin pronikají na nová místa po celém světě a přitom často dochází ke křížení s blízce příbuznými domácími druhy. Vznikají kříženci, kteří představují nové konkurenty pro domácí druhy a mohou být úspěšnější nejen ve srovnání s domácím, ale i s invazním rodičem. Samotné křížení také ohrožuje původní domácí druhy na genetické úrovni. Jejich genomy se mění.

(Více)

Ze světově vědy: Jak cestují mechy po planetě?

14. 8. 2017

Polární oblasti na severní i jižní polokouli jsou sice velmi vzdálené naší každodenní zkušenosti, přesto je ale v globálním propojeném světě nemůžeme opomíjet. Nedávno si získala pozornost zajímavá studie mechů, které mají bizarní rozšíření, takzvané bipolární. Vyskytují se totiž zároveň jak u severního, tak u jižního pólu a mezi jejich populacemi jsou často ohromné vzdálenosti. Jak se takové druhy mohly rozšířit?

(Více)

Jak prvky vzácných zemin ovlivňují růst mikrořas?

31. 7. 2017

Řasy hrají významnou úlohu v přírodě a také se o ně stále častěji zajímají biotechnologové. Mikroskopické druhy řas (a také sinic), označované jako mikrořasy, mohou být využívány jako zdroj biomasy a celé škály cenných produktů. Pokud ale chceme rozjet průmyslovou výrobu založenou na mikrořasách, je nutné detailně prozkoumat jejich biologii a nároky na prostředí.

(Více)

Pátrání po křížencích rdestů v Turecku

24. 7. 2017

Rdesty, odborně rod Potamogeton, jsou vytrvalé vodní rostliny, které rostou v čistších stojatých vodách i řekách. Dříve u nás rostly asi dvě desítky různých rdestů, ale řada z nich je teď vyhynulá či silně ohrožená. Mnohé rdesty jsou totiž velmi citlivé na vodní zákal a splachy živin. Znečištění vody a zvýšení množství živin nad únosnou míru naruší rovnováhu celého ekosystému a rdesty následně hynou.

(Více)

Kolonizace moravské krajiny: jak zkoumat historii pomocí moderních technologií

17. 7. 2017

Žijeme v krajině, která byla osídlená lidmi již dlouho před koncem nejmladší doby ledové. Po celou tu dobu se neustále proměňuje, často kvůli intenzivnímu vlivu člověka. Díky moderním technologiím můžeme historický vývoj krajiny zkoumat v dříve nevídaném rozsahu. Péter Szabó a jeho spolupracovníci z Botanického ústavu AV ČR v Brně a Průhonicích využili geografických informačních systémů (GIS), aby s jejich pomocí prozkoumali historii kolonizace moravské krajiny.

(Více)

Ze světové vědy: Průlom v genetickém inženýrství mikrořas slibuje zelené palivo

3. 7. 2017

Naše civilizace stále do značné míry závisí na fosilních palivech. Problém je v tom, že používání fosilních paliv vede k ničení prostředí, vypouštění velkého množství skleníkových plynů, a hlavně, fosilní paliva jednou dojdou. Fotosyntetické organismy, jako jsou rostliny nebo řasy, vyrábějí organické látky bohaté na energii jen tak, jenom ze slunečního záření a oxidu uhličitého. Tyto organické látky je pak možné použít k výrobě biopaliv.

(Více)

Jaká je konkurence mezi rostlinami na střeše světa?

26. 6. 2017

Když rostliny rostou v nenarušovaném prostředí s dostatkem živin, převládá mezi nimi podle klasických představ ekologů konkurence a prosadí se tam druhy, které jsou konkurenčně zdatné. Rostliny v  prostředí narušovaném různými vlivy, anebo tam, kde převládají nepříznivé faktory prostředí, by si zase měly spíše navzájem usnadňovat život. Podle některých názorů by to ale nemuselo být tak jednoduché a v doopravdy drsném prostředí by zase mezi rostlinami mohla převládnout řevnivost a konkurence.

(Více)