Jak podpořit růst a sklizeň vigny?

18. 3. 2019

Vigna čínská (Vigna unguiculata), jedna z prastarých domestikovaných plodin, je exotická jednoletá luštěnina, která zřejmě pochází ze západní Afriky. Díky své odolnosti, toleranci k písečným půdám i nenáročnosti na zálivku je dnes významnou plodinou v polopouštních oblastech, jak v Africe, tak i v jiných částech světa. Nevyžaduje velkou péči a její symbiotické bakterie, které jsou schopné získávat vzdušný dusík, jí zařídí potřebné živiny. Význam vigny navíc v dnešní době vzrůstá kvůli globálnímu oteplování, které na řadě míst nepříznivě ovlivňuje klima.

(Více)

Ze světové vědy: Jak měsíček lékařský chrání rajčata před škůdci?

4. 3. 2019

Jak jistě ví každý zkušený pěstitel rajčat, pokud své rostliny pěstuje společně s měsíčkem lékařským, chrání je tím před nepříjemnými molicemi. Nejde přitom o nějakou legendu, tento postup podle všeho skutečně funguje. V nedávné vědecké studii to potvrdil i tým britských badatelů.

(Více)

Zarůstání středomořské krajiny křovisky záleží na vlastnostech terénu

11. 2. 2019

Zarůstání krajiny křovinami je jedním z ústředních témat soudobé ekologie i ochrany přírody. Dochází k němu především v sušších oblastech, prakticky po celém světě, od severní Ameriky, přes Austrálii a jižní Afriku až po Středomoří. Dosavadní strategie proti takovému zarůstání mívají jenom částečný úspěch, a proto je ve světě poptávka po výzkumu a lepším pochopení těchto procesů.

(Více)

Na Altaji se nachází moderní verze mamutí stepi

21. 1. 2019

Za poslední doby ledové tu spolu s našimi předky žila mnohá dnes vymřelá zvířata. Také krajina vypadala podstatně jinak než dnes. Ledový příkrov zasahoval daleko na jih od polárního kruhu a před tímto ledovým královstvím se rozprostíraly nedozírné končiny porostlé převážně nízkou travinobylinnou vegetací. Vědci se do nedávné doby domnívali, že takový ekosystém, kterému se příhodně říká „mamutí step“, už v dnešním světě nemá obdoby. Dnešní stepi a tundry totiž vypadají poněkud odlišně.

(Více)

Ze světové vědy: Udržitelný průmysl – botanika se setkává s výrobou bioplastů

7. 1. 2019

Naše civilizace potřebuje plasty. Jejich výroba je ale v dnešní době problematická, protože vyžaduje zpracování fosilních paliv nebo velkou rozlohu zemědělské půdy a vodu pro pěstování biomasy. Tým izraelských vědců z univerzity v Tel Avivu nedávno popsal proces výroby bioplastů, který se bez těchto zdrojů obejde.

(Více)

Jak se sociální včely v Kamerunu dělí o nektar?

17. 12. 2018

Sociálně žijící včely vytvářejí velké kolonie, které hrají významnou roli v celé řadě ekosystémů. Nejde přitom jen o to, že opylují květy mnoha druhů rostlin a jsou proto významné pro jejich rozmnožování. Svou přítomností zároveň značně ovlivňují chování a výběr květů u dalších opylovačů. Na jednom místě jich totiž bývá velký počet a spotřebují podstatnou část dostupných zdrojů v květech opylovaných rostlin.

(Více)

Ektomykorhizní houby v hnízdech mravenců množivých

19. 11. 2018

Půdy jehličnatých lesů obvykle bývají kyselé a chudé na živiny a stromy jsou tam obvykle omezovány nedostatkem dusíku a fosforu. Překonávat ho mohou díky spolupráci s ektomykorhizními houbami nebo využitím míst, kde se lokálně koncentrují živiny. Ta často vznikají činností mravenců, obvykle tam ale zase bývá potlačena mykorhiza. Výzkum těchto vztahů má přitom velký význam pro pochopení fungování lesních porostů i pro jejich případnou obnovu.

(Více)

Rychlé evoluční rozrůznění předků banánovníků a zázvorů

22. 10. 2018

V tropech se daří mnoha různým skupinám cévnatých rostlin. A mnohé takové skupiny právě v tropech prodělaly na úsvitu své evoluční historie rychlé rozrůznění, při němž v evolučně velmi krátkém čase vznikl větší počet dílčích linií, které dnes skupinu tvoří. Pro samotné rostliny je to úspěch, pro dnešní botaniky je to ale komplikace. Vzhledem k rychlému rozrůznění linií uvnitř skupiny je dnes totiž obtížné rekonstruovat jejich evoluční historii.

(Více)

Pátrání po řasách, které vylučují biopolymery

15. 10. 2018

Mikroskopické druhy řas a sinic, které bývají označovány jako „mikrořasy“, se stávají cenným průmyslovým zdrojem řady hodnotných látek. Lidé využívají mořské řasy už velmi dlouho a od druhé poloviny minulého století představují významný zdroj mnohých chemikálií. Poskytují nám například omega-3 mastné kyseliny, proteiny, karotenoidy, steroly, vitamíny a další látky, které jsou zajímavé pro komerční využití.

(Více)

Jak rostliny hospodaří se živinami v extrémních podmínkách? Příklad olší v mladé moréně ledovce Koryto na Kamčatce

24. 9. 2018

Když rostliny během primární sukcese obsazují prostředí uvolněné ze sevření ledovce nebo třeba zdevastované sopečnou explozí, musí se vypořádat s celou řadou nepříznivých faktorů. Jedním z nejvýznamnějších problémů v takové situaci bývá dostupnost dusíku coby klíčové živiny. Dusík je pro růst rostlin výjimečně důležitý, především kvůli jeho úzkému vztahu k fotosyntéze.

(Více)

Jak souvisí diverzita rostlin s invazemi hmyzu ve světě?

10. 9. 2018

Na Zemi žije ohromné množství druhů hmyzu, které využívají velmi rozmanité životní strategie; s jejich pomocí hmyz obývá prakticky každé prostředí. Vzhledem k neuvěřitelné pestrosti a také početnosti hmyzu není překvapením, že právě hmyz představuje druhově nejbohatší skupinu mezi nepůvodními živočichy. Celá řada nepůvodních druhů hmyzu přitom katastrofálním způsobem zasahuje jak přírodní ekosystémy, tak i zemědělství a lidské zdraví. V dnešní době je biologickými invazemi postižen prakticky celý svět, některé oblasti jsou ale zasaženy hůře než jiné, což se týká i hmyzu. Rozdíly mezi intenzitou invazí na různých místech světa přitom souvisejí jak s množstvím druhů, které se do dané oblasti dostanou, tak s vlastnostmi prostředí, díky nimž může být dané místo buď méně, nebo více náchylné vůči biologickým invazím.

(Více)

Ze světové vědy: Druhohorní brouci z jantaru opylovali cykasy

27. 8. 2018

Kvetoucí rostliny mají výjimečný vztah s hmyzem a dalšími živočichy, kteří jim zajišťují opylování. Jak se ale zdá, kvetoucí rostliny nebyly první, kdo si takový oboustranně výhodný vztah s živočichy vytvořil. Před kvetoucími rostlinami si své opylovače našly i svérázné nahosemenné rostliny, cykasy.

(Více)

Jak horizontální růst rostlin ovlivňuje jejich ekologii?

23. 7. 2018

Funkční ekologie rostlin se zabývá funkčními vlastnostmi rostlin a jejich vztahem k podmínkám prostředí. Doposud dávala funkční ekologie přednost vlastnostem spojenými s listy nebo s jemnými kořeny a z velké části opomíjela další podzemní znaky. Jejich zahrnutí by přitom mohlo podstatně zvýšit naše pochopení ekologie rostlin a jejich vztahu k prostředí.

(Více)

Které vlastnosti předurčují úspěšné uchycení rostlin v obnovovaných loukách?

16. 7. 2018

Intenzivní zemědělství ve druhé polovině 20. století vedlo k velkoplošné degradaci a rozsáhlé destrukci středoevropských luk. Mnoho z nich bylo rozoráno anebo zničeno jiným způsobem, přičemž došlo ke ztrátě jejich vysoké druhové diverzity. Pro úspěšnou obnovu druhově bohatých luk je užitečné vědět, které vlastnosti rozhodují o uchycování lučních druhů.

(Více)

Ze světové vědy: Objev fotosyntézy za hranicí viditelného světla

9. 7. 2018

Standardní a všudypřítomná fotosyntéza kyslíkového typu, která je vlastní sinicím a jejich prostřednictvím i všem rostlinám a dalším eukaryotním organismům, je už poměrně dobře známá. Klíčovou roli při této fotosyntéze hraje zelený pigment chlorofyl a, který v průběhu fotosyntézy absorbuje energii světelného záření a používá ji k syntéze cukrů. Doposud jsme si mysleli, že taková fotosyntéza může probíhat jen při ozáření červeným světlem z viditelné oblasti elektromagnetického záření. Teď se ale nejspíš budou přepisovat učebnice. (Více)

Jak půda ovlivňuje invazní netýkavky a netýkavky půdu?

28. 6. 2018

V poslední době se invaze rostlin často zkoumají v souvislosti s jejich vztahem k půdě. Rostliny mohou ovlivňovat vlastnosti půdy a takto pozměněná půda pak zase může působit na růst rostlin. Takový mechanismus zpětné vazby v prostředí byl prozkoumán u některých invazních rostlin, ale u netýkavek zatím nikoliv.

(Více)

Reakce rostlin na nepříznivé podmínky mohou překvapit

29. 5. 2018

Pokud se rostliny dovedou vyrovnávat s relativně rychlými změnami prostředí, mají v proměnlivém světě velkou výhodu. Některé reakce rostlin na nepříznivé podmínky jsou předvídatelné, některé však mohou překvapit.

(Více)

Ze světové vědy: Rostliny komunikují pod zemí se svými sousedy

21. 5. 2018

Rostliny obvykle vnímáme jako nehybné organismy, které sedí na jednom místě a širšího okolí si moc nevšímají. Ostře sledovaný výzkum botaniků švédské zemědělské univerzity Sveriges Lantbruksuniversitet se sídlem v Uppsale ale potvrdil, že rostliny vlastně vedou čilý společenský život a komunikují se svými sousedy prostřednictvím podzemních signálů.

(Více)

Pyl, spory hub a uhlíky dokládají, že lidé v době bronzové záměrně vypalovali les a změnili tím krajinu severních Čech

14. 5. 2018

Národní park České Švýcarsko na severu Čech je znám pozoruhodnými pískovcovými útvary, které vznikly erozí sedimentů původně usazených na dně křídového moře, jež omývalo ostrovy a pevniny obývané dinosaury. Právě unikátní tvar krajiny se skalními věžemi, stěnami, roklemi, skalními městy a bludišti do značné míry určoval uspořádání společenstev zdejších rostlin v prostoru i v čase. V posledních tisících let se ale na vývoji krajiny stále více podíleli lidé. (Více)

Ovlivňuje shlukovitá dostupnost živin růst rostlin odnožujících z kořenů?

7. 5. 2018

Prostředí bývá proměnlivé. Někde je velké množství zdrojů, jinde zase zdroje scházejí. Pohyblivé organismy to řeší tak, že aktivně vyhledávají vhodná místa, na nichž naleznou to, co právě potřebují. Co ale zbývá rostlinám? (Více)