Přítomnost akácie modrolisté bývá patrná v půdě řadu let po vymýcení

Bohatě žlutě kvetoucí keř akácie modrolistá (Acacia saligna) pochází z Austrálie. Je nenáročná na pěstování a zároveň dekorativní. Používá se při obnově vegetace, při výsadbě větrolamů, ke stabilizaci písečných dun, jako krmivo, pro palivové dřevo, při činění kůží, a často jako ozdobný keř. Nezdolnou akácii zároveň její vlastnosti doslova předurčují, aby se stala úspěšným invazním druhem. Navíc patří k těm druhům rostlin, které aktivně mění prostředí, v němž rostou. Tyto změny pak mohou komplikovat snahy o odstranění invazního druhu a obnovu původních ekosystémů.

Ana Novoa z Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích se svými kolegy zjišťovala, jak porosty akácie v Jihoafrické republice ovlivňují půdu. Právě v Jihoafrické republice probíhá rozsáhlá invaze této akácie, která tam byla dovezena v 19. století kvůli činění kůží a zpevnění písečných ploch.

Vědci prostudovali vzorky půdy z míst, kde akácie právě rostou, kde nikdy nerostly a rovněž z míst, kde byly před 2, 6 a 10 lety odstraněny. Zaměřili se na kyselost půdy, obsah uhlíku, dusíku, fosforu, amoniaku a dusičnanů, elektrickou vodivost v půdě, a také na aktivitu vybraných enzymů. Výsledky měření ukazují, že přítomnost akácie modrolisté mění prakticky všechny sledované půdní parametry, obzvláště kyselost půdy. A některé z těchto charakteristik zůstávají změněné i po deseti letech od odstranění porostu akácií, například kyselost půdy nebo obsah dusičnanů. Tyto informace jsou významné pro obnovování původních ekosystémů a odborníci by je měli brát v úvahu.


Acacia saligna
v Izraeli. Kredit: Yukatan / Wikimedia Commons.

Nsikani, M. M., Novoa, A., van Wilgen, B. W., Keet, J. H., Gaertner, M. Acacia saligna’s soil legacy effects persist up to 10years after clearing: Implications for ecological restoration. Austral Ecology 42: 880–889.

DOI: 10.1111/aec.12515

Kontakt: Ana Novoa Ph.D. (novoa.perez.ana at gmail.com)