První Červený seznam ohrožených přírodních stanovišť evropské pevniny a moří s přispěním českých botaniků
Mezinárodní skupina biologů zpracovala na objednávku Evropské komise první komplexní vyhodnocení míry ohrožení různých typů přírodních stanovišť Evropy. Bylo hodnoceno celkem 480 typů přírodních stanovišť v 35 zemích Evropy, od arktických oblastí po Středomoří a také v severním Atlantiku a Baltském, Středozemním a Černém moři. Projekt koordinovala nizozemská organizace Alterra spolu s Mezinárodní unií pro ochranu přírody (IUCN). Českou republiku v týmu zastupovali biologové z brněnské Masarykovy univerzity (F. Landucci, M. Hájek, M. Chytrý a M. Kočí) a Botanického ústavu Akademie věd ČR (K. Šumberová), kteří hodnotili zejména stav vodních, rašeliništních a lesních stanovišť. Zjištění týmu jsou alarmující.
Více než třetina typů suchozemských stanovišť je v současné době ohrožená. Ohrožení se týká více než tří čtvrtin typů rašelinišť, více než poloviny typů travinných ekosystémů, a téměř poloviny typů jezer, řek a pobřežních stanovišť. Lesy, křoviny a skalní stanoviště jsou na tom lépe, ale i mezi nimi je řada značně ohrožených dílčích typů.
V evropských mořích jsou nejvíce ohroženy ekosystémy tvořené přisedlými koloniemi mlžů, porosty tzv. mořských trav a ekosystémy vznikající v ústí řek do moře, kde se mísí sladká a slaná voda. Téměř třetina typů přírodních stanovišť Středozemního moře čelí riziku kolapsu. V Atlantiku je to téměř čtvrtina. Velký je ale počet mořských přírodních stanovišť, o nichž zatím vědci vědí velmi málo, zejména v Černém moři.
Přírodní stanoviště v Evropě zmenšují svoji rozlohu a trpí zhoršováním kvality z mnoha důvodů. Řada ohrožujících faktorů se projevuje stále silněji. Patří k nim zejména intenzifikace zemědělské výroby na jedné straně a opouštění pozemků, které byly tradičně extenzivně spásány nebo sečeny na seno, na straně druhé. Odvodňování, znečišťování, šíření nepůvodních druhů rostlin a živočichů, rozšiřování měst a průmyslové nebo dopravní infrastruktury jsou další negativní faktory, které ovlivňují suchozemská přírodní stanoviště. V moři jsou hlavními hrozbami znečištění, obohacování živinami, nadměrný rybolov a technické úpravy pobřeží. I vlivy současné klimatické změny se již projevují v suchozemských i mořských ekosystémech a je pravděpodobné, že se budou projevovat stále více.
Evropská přírodní stanoviště skládají bohatou mozaiku různých evropských krajin včetně krajin podmořských. Jsou domovem mnoha tisíců druhů rostlin a živočichů a poskytují významné ekosystémové služby. Chrání půdu a zachycují uhlík, čímž pomáhají omezovat globální oteplování. Jsou zdrojem užitečných rostlin, poskytují pastvu domácím zvířatům, potravu i prostředí volně žijící zvěři a rybám, jsou místem pro rekreaci a turistickými cíli. Poskytují inspiraci a potěšení a jsou cenným dědictvím pro příští generace.
Evropský Červený seznam přírodních stanovišť poskytuje nový nástroj pro řízení ochrany a obnovy přírody evropské pevniny a moří. Zahrnuje mnohem širší rozsah přírodních stanovišť, než jsou v současné době předmětem zákonné ochrany v rámci směrnice o stanovištích.
Další informace o Evropském Červeném seznamu přírodních stanovišť jsou uvedeny na webových stránkách Evropské komise:
http://ec.europa.eu/environment/nature/knowledge/redlist_en.htm
