PRŮHONICKÉ ŠLECHTĚNÍ SPURIOVÝCH KOSATCŮ


Obr. 1: Kultivar ´Tajemství´ (Foto Zuzana Caspers)

Kosatce jsou jedny z nejznámějších okrasných trvalek. Kromě běžně pěstovaných odrůd kartáčkatých a sibiřských kosatců se můžeme v zahradách vzácněji setkat se spuriovými kosatci (vnitrodruhovému členění kosatců ze série Spuriae se budeme více zabývat v některém z příštích čísel).

Díky půvabu a pestré variabilitě květů, které strukturou nápadně připomínají řezané holandské cibulové kosatce, bychom očekávali, že jejich odrůdy jsou v sortimentu zahradnických školek hojněji zastoupené. Ale opak je pravdou. A to i přesto, že některé botanické druhy či hybridy byly pěstovány jako zahradní okrasné rostliny nejméně od středověku. Mezi druhy, které byly hojně vysazovány například na hřbitovech či podél zavlažovacích kanálů, byly především Iris orientalis (původem z Turecka), I. crocea (Kašmír) a I. monnieri (řecké ostrovy). Tyto druhy se staly základem pro pozdější šlechtění.

Koncem 19. století byly první rostliny importovány do francouzských a britských zahradních školek a vznikají první umělí hybridi a odrůdy.


Obr. 2: Přednáška M. Blažka v Průhonické botanické zahradě

Průhonická sbírka spuriových kosatců představuje devět přírodních druhů, z nichž některé jsou v přírodě ohrožené či kriticky ohrožené, a kolem šedesáti odrůd vyšlechtěných v 90. letech dvacátého století na půdě Průhonické botanické zahrady. V roce 2013 bylo díky vzájemné spolupráci s Middle European Iris Society, která organizuje a koordinuje hodnocení a registrace kosatců v našem regionu, zaregistrováno 40 odrůd u mezinárodní registrační autority, kterou je American Iris Society. Registrované odrůdy se staly součástí Národního programu pro zachování a konzervaci genetických zdrojů, jsou vedeny v databázi Evidence genových zdrojů v ČR a od letošního roku v databázi GRIN Czech, která je součástí mezinárodního projektu GRIN Global (Germplasm Resource Information Network).

Šlechtitel Milan Blažek nám o historii pěstování těchto kosatců prozradil, že rostlinný materiál získal od hraběnky Helen von Zeppelin, která vlastnila trvalkovou školku se sídlem v Lauffenu v Německu. Jednalo se o semena pocházející z volného sprášení reprezentativních odrůd spuriových kosatců zastoupených v 80. letech dvacátého století v tomto zahradnictví. Po vysetí v 90. letech dvacátého století a jejich několikaleté kultivaci M. Blažek opakovaně prováděl výběr vzešlých semenáčů. Nejednalo se ani tak o klasický postup cíleného šlechtění, kterým se zabýval dříve u kartáčkatých kosatců, ale spíš o pečlivý výběr jednotlivých pěstovaných položek se zajímavými znaky. V selekci sehrála nejvýznamnější roli především změna ve zbarvení a sytosti barev květů, případně jejich odstínů oproti odrůdám pěstovaným ve dvacátém století. Šlo tedy o zajímavé a netradiční barevné kombinace okvětních lístků.


Obr. 3: Kultivar ´Bílá kytice´ (Foto Markéta Macháčková)


Obr. 5: Kultivar ´Temperament´ (Foto Zuzana Caspers)


Obr. 4: Kultivar ´Modrá paleta´ (Foto Markéta Macháčková)


Obr. 6: Kultivar ´Bílé vlny´ (Foto Zuzana Caspers)

V naší kolekci jsou odrůdy se zbarvením podobným druhu I. orientalis. Jde o odrůdy ´Bílé vlny´ (obr. 6), ´Bílá kytice´ (obr. 3) a ´Velikonoce´, které mají bílé horní a dolní okvětní lístky a sytě žlutou skvrnu na dolním okvětním lístku, přičemž okvětní lístky jsou podstatně širší než u uvedeného divokého druhu. Další skupina se zbarvením nejvíce podobá druhu I. spuria. Květy mají světle až tmavě modré okvětní lístky, nejčastěji s různě velkou žlutou skvrnou na dolních okvětních lístcích. Jde o kultivary ´Letní louka´, ´Levandulový opar´, ´Modrá paleta´ (obr. 4), ´Mouřenín´, ´Probuzení´ a ´Temperament´ (obr. 5). Fialové okvětní lístky s výraznou kresbou (žilnatinou) a žlutou skvrnou na dolních okvětních lístcích mají kultivary ´Kalné vody´, ´Dobrodruh´ a ´Mahagonový svícen´. Další kultivary se vyznačují až intenzivně tmavě fialovým zbarvením horních i dolních okvětních lístků. Nesou přiléhavá jména ´Letní fialka´ a ´Podvečer´. Nejhojnější zastoupení v průhonické sbírce reprezentují odrůdy zbarvené dožluta, a to v té nejpestřejší škále žluté od světle žlutých odstínů (kultivary ´Limonáda´ a ´Světlo´) k citronově žlutým (´Citrónka´) a dvoutónovým

(´Citronová pěna´), dále přes sírově žlutou (´Sírový květ´), pampeliškovou (´Princezna Pampeliška´), sytě žluté (´Magnet´ a ´Žluťásek´) až ke zlatým odstínům (´Kupa zlata´, ´ Zlatý poklad´ a ´Zlatá záře´). Bronzové zbarvení, které můžeme pozorovat u odrůd ´Jantarová stezka´, ´Medovník´, ´Medová cesta´ a ´Pestrokřídlec´, plynule přechází až do hnědého, sytě hnědého a vzácně i čokoládového zbarvení u odrůd ´Bronz´, ´Doba bronzová´, ´Příslib´.

U selekce uplatnil M. Blažek i další významné šlechtitelské znaky, jako je velikost a tvar květů, vzájemná poloha a zvlnění horních a dolních okvětních lístků, výška a poléhavost kvetoucích stonků, kompaktnost trsu (listů) a časnost kvetení. V průhonické sbírce jsou spuriové kosatce k vidění ve veřejné časti zahrady, ale současně jsou pěstovány duplicitně i v polní kultuře.

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Autoři:
Ing. Zuzana Caspers
(Oddělení genofondových sbírek; caspers@ibot.cas.cz
),
Ing. Markéta Macháčková
(Oddělení genofondových sbírek; marketa.machackova@ibot.cas.cz
),
RNDr. Pavel Sekerka (Oddělení genofondových sbírek; pavel.sekerka@ibot.cas.cz
),
Mgr. Milan Blažek (bývalý pracovník Oddělení genofondových sbírek)

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •