CHRASTICE RÁKOSOVITÁ: ROSTLINA K ZAMYŠLENÍ


Obr. 1: Lata chrastice rákosovité

Chrastice (lesknice) rákosovitá (Phalaris arundinacea L.) je statná vytrvalá bylina z čeledi lipnicovitých (Poaceae). Latinské jméno Phalaris pochází z řeckého slova falaros, tedy lesklý, světlý, a to podle lesklých obilek. Chrastice rákosovitá je původním druhem v celé Evropě, ve větší části Asie a v Severní Americe; zavlečena byla do mnoha dalších částí světa, kde se může dále dobře šířit. Chrastice roste hojně podél vodních toků a nádrží, na zamokřených loukách, v říčních rákosinách a lužních lesích od nížin až do hor, na celém území státu je velmi hojná. Spolu s rákosem, ostřicemi a zblochanem vytváří typická pobřežní společenstva.

Rostliny jsou vysoké 60–220 cm (někdy až 3 m) a patří mezi naše nejvyšší trávy. Stébla vyrůstají z dlouhých plazivých šupinatých oddenků, které rostou mělce pod povrchem půdy, zatímco kořeny prorůstají do značné hloubky. Sterilní stébla jsou bohatě olistěná, tmavozelené listy mají 10–35 cm dlouhé a 0,5–2 cm široké čepele, hladké, ve spodní části drsné pochvy a dřípený jazýček.

Jednokvěté cca 5 mm velké klásky tvoří podlouhlou jednostrannou, často načervenalou laločnatou latu. Chrastice kvete v červnu a v červenci, je anemogamní (opylovaná větrem) a její pyl může vyvolávat alergické reakce. Plody jsou lesklé obilky hnědé až žlutohnědé barvy, dlouhé 1,5–2 mm, hmotnost tisíce semen se pohybuje kolem 0,8 g. Jako okrasná rostlina se pěstuje P. arundinacea var. picta s dekorativními podélně bíle pruhovanými listy, která může místy zplaňovat (obr. 3).


Obr. 2: Pobřežní porost chrastice rákosovité

Obsahové látky

Chrastice obsahuje indolové a β-karbolinové alkaloidy a protoalkaloid hordenin. Z indolových alkaloidů jsou zastoupeny tryptaminy, zejména halucinogenní N,N-dimethyltryptamin (DMT), 5-methoxy-N,N-dimethyltryptamin (5-MeO-DMT) a N,N-methyltryptamin (MMT) a vysoce toxický gramin. Existuje řada odrůd, které se zastoupením obsahových látek výrazně liší. Změny obsahu alkaloidů byly pozorovány také při různých pěstebních podmínkách.

Využití

Kultivary s nízkým obsahem alkaloidů se používají jako píce pro dobytek, semena je možné použít jako krmivo pro ptáky (častěji se ale používají plody chrastice kanárské, Phalaris canariensis). Chrastice se používá i na zpevňování břehů a půd jako ochrana proti erozi; spolu s dalšími rostlinami se vysazuje do kořenových čistíren odpadních vod. Na základě rozsáhlého hodnocení výzkumů a praxe byla chrastice rákosovitá zařazena mezi nejperspektivnější energetické plodiny pro oblast mírného pásma.

Ve větším měřítku se již pěstuje na území Finska, Norska, Švédska a Irska. Roční výnos se v závislosti na množství živin a klimatických podmínkách pohybuje mezi 3,5 a 12 t/ha (nejčastěji 6–9 t/ha), a to s minimálními náklady na pěstování. Předběžné výsledky pěstování na menších plochách ukazují, že chrastice roste i na místech s nekvalitní půdou a díky hlubokému kořenovému systému obvykle nevyžaduje zavlažování (nejvyšších výnosů je však dosahováno v letech s vyšším srážkovým úhrnem a na půdách, kde se hranice spodní vody pohybuje mezi 30 a 40 cm). I na velmi neúrodných půdách a bez hnojení poskytuje chrastice slušné výnosy (5–7 t/ha). Velkou výhodou také je, že obvykle netrpí chorobami ani škůdci. Ze suché biomasy je možné vyrábět pelety určené k vytápění, zatímco sklizená zelená hmota se využívá při výrobě bioplynu. Chrastice má sice ve srovnání s kukuřicí nižší výnosy a celkovou potenciální produkci methanu v přepočtu na 1 ha, cenově však produkce chrastice vychází výrazně levněji. Navíc má chrastice na rozdíl od kukuřice protierozní efekt a můžeme ji použít i na svažitém terénu a ve vyšších polohách. Vzhledem k vysokému obsahu celulózy (30–35 %) může sloužit také k výrobě buničiny.

Chrastice jako droga

Přestože chrastice obsahuje jen malé množství halucinogenního dimethyltriptaminu (DMT), dostala se díky jeho obsahu na seznam rostlin v trestním zákoníku, jejichž pěstování je trestné (ve větším množství než 5 rostlin). Vzhledem k tomu, že chrastice roste velmi hojně na většině území ČR a předpokládá se pěstování pro energetické účely, byla aplikace této legislativy v praxi nemožná. Původní ustanovení bylo proto novelizováno a pěstování chrastice rákosovité již není trestné.

Budoucnost

Chrastice rákosovitá představuje perspektivní rostlinu pro průmyslové využití. Hektarový výnos je kolem 7 t/ha, přičemž rostlina je velmi tolerantní, co se týče kvality půdy i klimatických podmínek. V České republice je registrována odrůda Chrastava, která je vhodná pro energetické i krmivářské účely. V EU je za standard považována americká odrůda Palaton, existuje i řada dalších odrůd. Šlechtění odrůd pro průmyslové účely dále pokračuje, zaměřeno je především na tvorbu odrůd s vysokým poměrem stonků oproti listům, nízkým celkovým obsahem popela a některých prvků, jako jsou křemík, draslík a chlór. Jistým problémem je, že chrastice rákosovitá je halucinogenní droga, existuje však řada kultivarů s minimálním obsahem psychoaktivních složek. Do úvahy je ale nutné vzít i velkou schopnost šíření této rostliny; problémem by mohly být zejména rychle rostoucí a vysoce produktivní kultivary. Vzhledem k vysokému počtu alergiků v populaci je také třeba zvážit, zda je vhodné pěstovat rostlinu, která produkuje alergenní pyl.

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Autoři:
Mgr. Zdeňka Navrátilová
(Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy; navratil@natur.cuni.cz
)
a prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.
(Jihočeská univerzita; toxikology@toxicology.cz
)

Více v:
Audette R.C., et al. Canad J Chem 48(1): 149–155, 1970;
Wrobel C. et al. Acta Agric Scand, Sect. B. 59(1): 1–18, 2009.

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •