Časopis Botanika

Vyšlo podzimní číslo časopisu Botanika – 2/2023

Nové číslo se věnuje novinkám v české flóře, schopnosti adaptace rostlin na nové klimatické podmínky, loukám či houbám. Přibližuje také, jak a proč vědci pátrají po původu nových druhů.  

více...

Skákající geny mají pozitivní vliv na rostlinná společenstva

Biodiverzita je spojována zejména s rozmanitostí druhů ve společenstvu, tzv. druhovou diverzitou. Vít Latzel z Botanického ústavu AV ČR se spolupracovníky se však při svém výzkumu zaměřili na rozmanitost uvnitř druhů, která může mít na fungování společenstva a ekosystému stejně...

více...

Co nového v české flóře

V této nové rubrice máte možnost seznámit se s významnými floristickými nálezy, které jsou publikovány v odborném časopise Zprávy České botanické společnosti. Nové nálezy vychází ve Zprávách ČBS od roku 2002 pod názvem “Additamenta” (Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae). Jedná...

více...

Schopnost adaptace rostlin na nové klimatické podmínky

Schopnosti rostlin rychle se geneticky přizpůsobit měnícím se podmínkám prostředí se říká rychlá evoluce. Je to fenomén, který v poslední době získává velkou pozornost, protože s rychle se měnícími podmínkami se setkáváme téměř na každém kroku. Tato schopnost je však...

více...

Po stopách Charlese Darwina při hledání původu druhů

Charlesi Darwinovi trvalo více než 20 let od návratu z cesty kolem Jižní Ameriky, než výsledky svého výzkumu publikoval v knize „O původu druhů”. Uplynula další řada let a spousta výzkumné práce, než byly koncepty vytvořené Darwinem pochopeny. Dnes, téměř...

více...

Čtyři desetiletí výzkumu krkonošských luk

Nedávno vyšla kniha o bádání na loukách v Krkonoších. Její základ vychází z dlouholetého výzkumu, který inicioval již koncem 70. let minulého století František Krahulec. Tři z autorů pracují v Botanickém ústavu v Průhonicích dodnes a stále se zkoumání luk...

více...

Obnova druhově bohatých luk: proč mají některé druhy problém kolonizovat bývalou ornou půdu?

Středoevropské louky patří mezi druhově nejbohatší společenstva světa, alespoň pokud se díváme na plochy menší než přibližně 100 m2. Navíc hostí velké množství vzácných a zajímavých druhů rostlin, živočichů, hub a dalších méně známých organismů. Pokud však byly v minulosti...

více...

Nelehký život mykorhizních hub v orných půdách

Pole zabírají významný podíl naší středoevropské krajiny a pro většinu organismů představují nepříznivé prostředí: jednotvárný porost, který na část roku mizí úplně, časté narušení agrotechnickými zásahy, aplikace chemických látek s cílem přímo eliminovat určité skupiny organismů. Tyto negativní vlivy mají...

více...

Hniložijné houby jako brána mezi živými a mrtvými

Hniložijné (saprofytické) mikroskopické houby nalezneme na tlejícím dřevu, kůře, listech či stoncích na souši i ve vodě. Článek představuje zejména rod Chloridium, málo prozkoumanou a velmi rozmanitou skupinu hub, které sdílejí vzácný způsob tvorby výtrusů. Diverzita kolonií druhů rodu Chloridium....

více...

Obnova Hlavní vyhlídky v Průhonickém parku

Botanický ústav AV ČR se kromě výzkumu věnuje také péči o Průhonický park. V posledních dvou letech tu Správa Průhonického parku provedla řadu úprav včetně obnovy hlavních kompozičních prvků. Článek přibližuje principy, podle kterých zakladatel Průhonického parku hraběte Silva-Tarouca tvořil...

více...