SEZNAMTE SE – ROZHOVORY S NAŠIMI VĚDCI

DANIEL JANČULA


Daniel Jančula při plnění separační kolony pro HPLC

Jak se bádá ve Švýcarsku, za hranicemi Botanického ústavu. Dr. Daniel Jančula je již téměř deset let zaměstancem Botanického ústavu AV ČR, v. v. i. Pracuje na Oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie v Brně, kde se věnuje především negativním vlivům chemických látek na živé organismy a jejich osudem v životním prostředí. Ve svých 32 letech se rozhodl vycestovat za novými zkušenostmi do zahraničí. Cílovou destinací se mu stalo Švýcarsko, konkrétně prestižní výzkumný institut Eawag v městečku Dubendorf poblíž Curychu. O zkušenostech ze své půlroční stáže se s námi Daniel podělil v následujícím rozhovoru.

Co Vás vedlo k rozhodnutí navštívit právě výzkumný institut Eawag?

O zahraniční stáži jsem uvažoval poslední cca 3 roky. Uvědomil jsem si, že po dlouhých letech strávených na jenom pracovišti nastal čas zjistit i to, jak se dělá věda za našimi hranicemi. Další motivací bylo samozřejmě naučit se další dovednosti, které bych mohl využít pro svou další vědeckou práci v ČR, seznámit se s novými kolegy a podívat se na obor ekotoxikologie trošku z jiného úhlu. Konkrétně pro tuto stáž jsem využil stipendijního programu SCIEX-NMSch, který podporuje spolupráci mezi Švýcarskem a osmi konkrétními státy EU (Českou republikou, Estonskem, Litvou, Lotyšskem, Maďarskem, Polskem, Slovenskem a Slovinskem).

Jak probíhalo výběrové řízení na pozici stážisty přes program SCIEX?

Musím říct, že program SCIEX na mě udělal obrovský dojem. Především pak z pohledu minimalizace byrokracie. Vše, co bylo potřeba udělat, bylo najít si švýcarského partnera, napsat návrh vědeckého projektu zhruba na tři stránky a připojit životopisy zúčastněných lidí. Pak už zbylo jenom počkat na vyjádření hodnotící komise.

Která očividně vyhodnotila Váš projekt jako úspěšný...

Ano, celkem bylo vybráno 66 projektů, z toho 14 z České republiky. Všem mladým vědcům (doktorandům i postdokům) bych tento program určitě doporučil. Bohužel to však vypadá, že další výzva již pro Českou republiku nebude vypsána. Proběhlo celkem 10 výzev a všechny stáže musí být dokončeny nejpozději v roce 2016.

Jakému tématu jste se tedy věnoval na švýcarském pracovišti?

Jako ekotoxikolog jsem toužil po tématu, které by se co nejvíce blížilo mému zaměření. S mým vedoucím ve Švýcarsku jsme se dohodli na tématu, které se věnuje vlivu směsi chemických látek na živé organismy – v tomto případě na zelenou řasu Chlamydomonas reinhardtii (obr. vpravo ).

Můžete nám tento výzkum trochu přiblížit?

Ekotoxikologie je věda, která zkoumá negativní vlivy především chemických látek na živé organismy a jejich populace. Pro jednoduchost se testují většinou jednotlivé látky na daném organismu, abychom pochopili rizika, která mohou nastat, pokud se tato daná chemikálie dostane do životního prostředí. Problémem však je, že reálně se dnes v přírodě (například ve vodách) nacházejí desítky a stovky cizorodých chemikálií (pesticidy, farmaka, ftaláty, těžké kovy a další), i když ve velmi nízkých koncentracích. Velice nízká koncentrace jedné konkrétní látky by tedy zřejmě nepředstavovala žádné zásadní riziko, ale pokud se takových látek vyskytne na jedné lokalitě více, mohou se účinky sčítat (někdy dokonce násobit) a přesně to bylo téma, na kterém jsme pracovali.

Jaké toxické látky jste tedy vybrali a proč?

Pro naši studii jsme vybrali směs 14 chemických látek (tzv. prioritních polutantů, které je nutno v našich vodách sledovat) o velice nízkých koncentracích, které by podle evropské legislativy neměly mít akutní či chronické efekty na vodní řasy, rostliny či živočichy. Jinými slovy, měly by být bezpečné.

Proč jste si jako testovací organismus vybrali právě zelené řasy?

Zelené řasy, i když se to nezdá, jsou zásadním článkem potravního řetězce ve vodách. Řasy jsou pro vodní živočichy zásadním zdrojem živin a energie a samozřejmě také produkují kyslík. Jejich funkce je tak jen stěží nahraditelná. Bez autotrofních organismů (řas a rostlin) by život v našich vodách, tak jak ho dnes známe, vůbec neexistoval.


Oddělení Environmentální toxikologie (Eawag)

Měl jste možnost využít nějaké nové metodiky pro svůj výzkum?

Pro výzkum jsem využíval jak klasické, tak velice moderní metody. Zjišťovali jsme tedy především růst populace řas v čase a její fotosyntetickou aktivitu. Z moderních metod jsme pak využili dvoudimenzionální kapalinovou chromatografii v kombinaci s tandemovou hmotnostní spektrometrií (2D nano-LC + MS/MS). Toto uspořádání nám umožnilo sledovat v jednom okamžiku cca dva tisíce různých proteinů a jejich množství v buňkách Chlamydomonas reinhardtii, což není zdaleka samozřejmostí.

K jakým závěrům jste dospěli?

Vzhledem k tomu, že v současné době jsou výsledky v oponentním řízení pro publikaci v mezinárodním časopise, mohu snad jen naznačit. Velice pozitivní zprávou je, že směs těchto 14 látek nepůsobila negativně na růst zkoumané řasy. Pokud jsme se však zaměřili na zmíněných dvou tisíc proteinů uvnitř řasy, zjistili jsme, že až 10 % z nich bylo nějakým způsobem ovlivněno. Většina těchto proteinů byla spjata s fotosyntetickým aparátem řasy. Z pohledu běžného člověka se to může zdát jako zanedbatelné číslo, ale pokud si představíte, že by vám u lékaře diagnostikovali významné odchylky v produkci 10 % všech vašich proteinů, do smíchu by vám zřejmě nebylo. Pokud vím, tak se jedná o první studii, která popisuje vliv zmíněné směsi 14 prioritních polutantů právě na proteinovou výbavu řas.

Děkujeme za náhled do Vašeho výzkumu. Na závěr, jak na Vás působila úroveň vědy na Eawagu a jak obecně ve Švýcarsku?

Eawag je špičkové pracoviště světové úrovně. Má navíc obrovskou výhodu, že je federálním institutem, což v praxi znamená, že drtivou většinu svých nákladů na vědu (včetně platů, vybavení, provozních nákladů) každoročně získává od státu. Odpadají tak stresové situace, spojené s nejistotou výhledu bádání do dalších let, které často zažíváme u nás. To se logicky odráží jak v nasazení, tak na výsledcích vědeckých týmů. Zkušenost s vědeckou prací ve Švýcarsku tak rozhodně doporučuji zažít. Co se týče samotného Švýcarska, budu na něj vzpomínat v tom nejlepším. Krásná příroda, přátelští lidé, čisté ulice.

Existuje vůbec něco, co se Vám ve Švýcarsku nelíbilo?

Především to bylo odloučení od rodiny, protože jsme se dohodli s manželkou, že zůstane po dobu stáže s dcerou v Brně. Tímto bych jí chtěl vyjádřit od srdce veliké díky, protože si toho opravdu vážím.

Máte nějaké doporučení pro mladé vědce, kteří váhají s vycestováním?

Nebojte se jít za svými vědeckými sny, i když to nemusí být na začátku příjemné. Sbírejte zkušenosti i za hranicemi naší republiky. V další vědecké kariéře vás to posune mílovými kroky dopředu.

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Kontakt:
Mgr. Daniel Jančula Ph.D.
(daniel.jancula@ibot.cas.cz
; Oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie)

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •