INVAZE AMBRÓZIE PEŘENOLISTÉ?


Obr. 1: Mladá rostlina ambrózie peřenolisté

Obr. 2: Květenství ambrózie peřenolisté

Obr. 3: Ambrózie peřenolistá v narušené krajině

Ambrózie peřenolistá (Ambrosia artemisiifolia L.) je jednoletá šedozelená bylina z čeledi hvězdnicovitých s 10–150 cm vysokou větvenou lodyhou, s 1–3x peřenosečně dělenými vstřícnými nebo střídavými listy a nenápadnými zelenkavými květy. Kvete ve druhé polovině léta. Méně četné samičí květy přisedají v úžlabích horních listů a posléze se z nich vyvíjejí 2,5–3,5 mm dlouhé ostnité nažky ukrývající semena. I když jsou samičí květy méně četné, je jedna rostlina schopná vyprodukovat až 3 000 semen. Výrazně početnější samčí květy vytvářejí úbory o průměru 4–5 mm uspořádané do hroznů na koncích jednotlivých lodyžních větví. Nenápadnost květů souvisí se způsobem opylení, které zprostředkovává vítr. Stejně jako jiné větrosprašné rostliny vytváří ambrózie obrovské množství pylu, díky kterému je známá i širší veřejnosti, zejména alergikům. Pyl je vysoce alergenní a v nejpostiženějších zemích je příčinou až 60 % všech alergií. Vedle snížení kvality života postižených s sebou alergie přinášejí nemalé náklady na léčbu, které jsou např. v Maďarsku podle údajů zástupců maďarského zdravotnictví odhadovány na 110 milionů euro ročně. K dalším srovnatelným finančním ztrátám dochází v důsledku snížení zemědělské produkce, protože v postižených oblastech je ambrózie jedním z nejčastějších polních plevelů.

Ambrózie peřenolistá pochází ze Severní Ameriky, kde se s rozvojem zemědělství masivně rozšířila z poměrně malých oblastí na východě a na západě kontinentu. Kontaktem dříve izolovaných populací vznikl vysoce invazní typ, který byl následně zavlečen prakticky do celého mírného pásma severní i jižní polokoule. V Evropě je evidována jako invazní druh ve více než 30 zemích, přičemž nejsilněji jsou zasaženy teplejší oblasti s dostatkem jarní vláhy: Maďarsko, Srbsko, Rakousko, Ukrajina, jižní Slovensko, jižní Francie a severní Itálie. Vzhledem k dálkovému transportu pylu větrem působí negativně i v místech, kde se tyto rostliny vyskytují pouze sporadicky. Právě k takovým oblastem patří i Česká republika.

Poprvé byla u nás ambrózie peřenolistá zaznamenána koncem 19. století u Třeboně, kam se dostala s jetelovým osivem. Později byla zavlékána se sójovými boby, tzv. labskou dopravní cestou. Nepřekvapí proto, že hodně nálezů pochází z míst, kde byly boby zpracovávány nebo kde se používaly sójové odpady, např. z blízkosti výkrmen hospodářských zvířat.

Dalším zdrojem semen je ovčí vlna a krmné směsi pro ptáky se slunečnicí, díky kterým se ambrózie rozšířila v západní Evropě. V České republice je však hlavním vektorem šíření železniční doprava. Železnice zřejmě nepředstavuje pouze prostředek šíření, ale poskytuje i příhodná stanoviště pro rozvoj populací. Ambrózie je konkurenčně slabou rostlinou, a proto se jí daří na narušovaných místech, kde je okolní vegetace alespoň částečně potlačena (obr. 3 ). Pokud není narušování pravidelné, okolní rostliny ambrózii často vytlačí. Příhodnost železnice spočívá v pravidelném postřiku kolejišť herbicidy a vytvářením prostoru pro ambrózii. Dalšími vhodnými místy pro uchycení a růst ambrózie jsou ruderální stanoviště, skládky zeminy a okraje silnic, cest a polí. Vzhledem k tomu, že se jedná o teplomilný druh, vyskytuje se zatím většinou jen v teplejších oblastech, v Polabí a na jižní a severní Moravě. Na místech, kde rostlina úspěšně plodí, vzniká zásoba semen, která mohou přetrvávat v půdě i několik desítek let a představují tak hrozbu obnovení populace.

Vzhledem k negativním vlivům se na ambrózii peřenolistou zaměřuje soustředěný výzkum. Dosud největším mezinárodním projektem je COST SMARTER, do kterého je prostřednictvím Botanického ústavu zapojena i Česká republika. Cílem projektu je najít dlouhodobě aplikovatelné metody potlačování ambrózie, protože tradiční způsoby hubení plevelů, jakými jsou chemické postřiky a mechanická likvidace, jsou velmi drahé a dlouhodobě nejsou dostatečně účinné. Příspěvkem České republiky do projektu by měl být souhrn dosavadních znalostí o druhu z našeho území. Vzhledem k tomu, že tyto znalosti jsou dosud poměrně omezené, by byl velmi žádoucí další výzkum. Ten však MŠMT nepodpořilo. V současné době se alespoň snažíme sestavit co nejpodrobnější seznam lokalit a analyzovat faktory, které na našem území výskyt ambrózie podmiňují. V budoucnu bychom rádi vliv faktorů prostředí na růst a vývoj druhu experimentálně otestovali a navrhli způsob boje proti tomuto expanzivnímu druhu nejvhodnější pro naše území.

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Kontakt:
RNDr. Hana Skálová, Ph.D.
(hana.skalova@ibot.cas.cz
; Oddělení ekologie invazí)

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •