HLEDÁNÍ RODINNÉHO STŘÍBRA V HERBÁŘÍCH


Obr. 1: V herbářích lze najít i nejrůznější dokumenty – kromě dobového tisku i různé předměty sběratelské hodnoty (např. obaly od čokolád, sýrů, čajů – tedy evidentně pozůstatky terénní konzumace, které zřejmě nahrazovaly momentální nedostatek papíru či sáčků). Prof. Velenovský používal pro psaní lokalit svých sběrů zadní stranu přihlášek studentů na přednášky. Tak byla nalezena i přihláška O. Matouška (1899–1994), pozdějšího profesora Karlovy Univerzity a dlouholetého redaktora časopisu Vesmír (1923–1950).

Herbářové sbírky, podobně jako jiné sbírky (galerijní, muzejní, knihovnické apod.), představují národní kulturní bohatství. V případě herbářů jde o hodnoty různého charakteru: historického (obraz floristického výzkumu našeho území), kulturního (jako výsledek práce významných osobností vědeckých i kulturních, doklady rukopisu apod.), největší význam je však především vědecký. Jde jednak o aspekt dokumentační (doklad o výskytu určitého organismu na daném místě v daném čase, který může být využit např. pro zpracování rozšíření), taxonomický (dokladový materiál, sloužící např. k podrobnému studiu variability v rámci určité taxonomické jednotky) a taxonomicko-nomenklatorický. Vedle toho lze herbářové položky využít i v rámci dalších oborů – např. studium chemismu, znečištění prostředí aj. Na tomto místě se podrobněji zmíníme o posledně zmíněném aspektu. Každé jméno organismu, nejen rodu a druhu, ale na všech taxonomických úrovních, tedy např. i čeleď, odrůda aj., je spojeno s konkrétní položkou (vzácněji kresbou). Takové herbářové položky se nazývají typový materiál; na něj je vázáno konkrétní jméno taxonu zvolené autorem popisu a navždy je s ním spojeno.

Jde o nejvýznamnější části herbářových sbírek, které mají celosvětový význam a jsou předmětem stálého zájmu vědecké obce. Typový materiál je proto ve všech herbářích evidován, označován a někdy je vyčleňován do typové sbírky; zároveň podléhá speciálnímu režimu. V současné době probíhají práce na projektu financovaného Ministerstvem kultury ČR v rámci programu Národní a kulturní identity (program NAKI), jehož cílem je aktivní dokumentace typového materiálu lišejníků pocházejícího z území naší republiky. Jde o ty taxony, které byly popsány zhruba během posledních 200 let nejen našimi, ale i zahraničními badateli. Někdy může jít i o taxon velmi omezeného rozšíření, který se jinde nevyskytuje – pak jde o tzv. endemit.

Práce na tomto projektu se podobá příslovečnému hledání jehly v kupce sena, v tomto případě hledání v mnoha našich i zahraničních herbářových sbírkách. Zahrnuje několik různých a nezbytných fází. V první řadě je třeba mít představu, jakého charakteru ona jehla je, tj. ujasnit si, co vlastně hledáme. Počáteční fáze proto představuje vyhledávání popisů jmen lišejníků v nepřeberném množství odborné literatury, které byly založeny na materiálu sebraném během různých období a pocházejícího ze současného území České republiky.


Obr. 2: Doprovodnou dokumentaci u některých položek ocení i ti, kteří lišejníkům nepropadli. Ukázka z herbáře V. Kuťáka (1876–1956), který svůj život věnoval především výzkumu lišejníků Krkonoš.

Vyhledané jméno je následně zapsáno do databáze spolu s citací zdroje, tj. název časopisu či knihy, stránkový rozsah a rok vydání. Zároveň je naskenován popis taxonu (odborně se nazývá protolog), který je uložen v elektronické podobě. Poté je jméno podrobeno nomenklatorické revizi, tj. ověření, zda publikace (validita neboli platné uveřejnění) i publikované jméno (legitimita neboli oprávněnost) odpovídají pravidlům Mezinárodního nomenklatorického kódu. V zásadě jde mj. o ověření, zda jméno má všechny náležitosti (popis) a zda stejné jméno nebylo již dříve použito někým jiným. Na základě údajů v protologu se vytipuje, v jakých herbářích se udávaná položka nebo položky mohou nacházet. Někdy je přímo uveden konkrétní herbář, častěji je však uvedena jen sbírka sběratele nebo jen jeho jméno. Poté je třeba zjistit, v jaké institucionální sbírce či sbírkách je herbář konkrétního badatele uložen. Pak následuje osobní návštěva dané instituce a snahou je najít konkrétní položku.

Ta může být uložena pod původním jménem (často historickým) autora popisu, může však být zařazena i pod současným jménem či jiným jménem na základě přeurčení některého z pozdějších badatelů. Nalezená položka je poté podrobena ověření, zda jde skutečně o typový materiál – tedy zda údaje o lokalitě, datu sběru a jménu sběratele souhlasí s údaji uvedenými v popise. Následuje stanovení hodnoty typového materiálu – zda jde o tzv. holotyp, isotyp, syntyp či paratyp nebo lektotyp (vysvětlení pojmů viz rámeček vpravo). V případě, že žádný typový materiál nebyl nalezen (např. v případě herbářů zničených během 2. světové války), je třeba stanovit typ nový (neotyp). Lístek s uvedením konkrétní hodnoty typu je vložen do obálky k vlastní položce. Každá takto nalezená a ověřená položka typového materiálu je pak zapsána do databáze a poté fotograficky zdokumentována snímáním s vysokým rozlišením. Snímky celkové položky a detailu jsou uloženy v elektronické podobě, a to jak v původním rozlišení (formát TIFF), tak i ve zmenšeném (JPG). Vedle vlastního lišejníku je naskenována také obálka s etiketou. Veškeré údaje z databáze spolu s digitalizovanou dokumentací budou přístupny online v rámci internetové prezentace celé vědecké obci.

Grant NAKI je podobný jiným projektům zaměřeným na digitalizaci herbářů, jež probíhají ve světě. V některých ohledech však má svá důležitá cenná specifika. Většina podobných projektů a databází je totiž zaměřena na digitalizaci konkrétní sbírky. V našem případě je úkolem vyhledání pokud možno kompletního typového materiálu vztaženého ke konkrétnímu jménu, tj. materiál uložený v různých herbářích, a to nejen v ČR, ale i v zahraničí. Dalším specifickým rysem je, že databáze zahrnuje nejen digitalizovanou dokumentaci vlastního typového materiálu, ale i protolog daného jména taxonu.

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Kontakt:
RNDr. Jiří Liška, CSc.
(jiri.liska@ibot.cas.cz
; Taxonomické oddělení)

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •