SBÍRKA VODNÍCH A MOKŘADNÍCH ROSTLIN V TŘEBONI

ANEB VODNÍ A MOKŘADNÍ ROSTLINY SUCHOU NOHOU


Obr. 1: Sbírka vodních a mokřadních rostlin představuje jedinečnou možnost, jak na jednom místě vidět rostliny z hlubin Plešného a Černého jezera, tak rostliny typické pro polabské tůně nebo jihomoravské mokřady

V areálu třeboňského pracoviště Botanického ústavu se nachází jedna z druhově nejbohatších sbírek vodních a mokřadních rostlin střední Evropy. V současnosti zahrnuje většinu druhového bohatství vod a mokřadů regionu (cca 450 druhů vyšších rostlin). Ve sbírce je možno vidět všechny ekologické formy vodních rostlin: ponořené vodní rostliny kořenující ve dně i bezkořenné, rostliny s listy vzplývajícími na hladině, volně plovoucí i vynořené, vytrvalé i jednoleté. Dále zde najdeme mokřadní druhy typické pro vrchoviště, slatiniště, rákosiny a ostřicové porosty, rostliny obnažených rybničních den, vlhkých písčitých substrátů nebo slanisek.

Expozici tvoří jednak několik biotopových nádrží, jednak sbírky jednotlivých druhů. Biotopové nádrže představují rostliny v druhových kombinacích, které odpovídají jejich přirozenému biotopu.

Obr. 2: Sbírku navštěvují studenti všech stupňů škol, kteří se během komentovaných prohlídek mohou seznámit jak s druhovým bohatstvím našich vod a mokřadů, tak se základy ekologie rašelinišť a rybníků
Obr. 3: Jedním z nově vybudovaných biotopů je slatiniště s vachtou trojlistou (Menyanthes trifoliata, viz také obr. 13) a masožravou bublinatkou bledožlutou (Utricularia ochroleuca)
Obr. 4: Součástí Sbírky jsou i záchranné kultivace vzácných a ohrožených druhů vodních rostlin

V současné době tak lze zhlédnout druhové bohatství typické pro živinami bohatou i živinami chudou říční tůň s leknínem bělostným (Nymphaea candida, obr. 5 ), dále dystrofní tůň se stulíkem malým (Nuphar pumila), vrchoviště s rojovníkem bahenním (Ledum palustre), klikvou bahenní (Oxycoccus palustris) i kyhankou sivolistou (Andromeda polifolia), slatiniště s hrotnosemenkou bílou (Rhynchospora alba) a nízkými ostřicemi, vlhkou rašelinnou louku s kvetoucími prstnatci (Dactylorhiza majalis, obr. 11 ) nebo obnažené rybniční dno s pobřežnicí jednokvětou (Littorella uniflora), puchýřkou útlou (Coleanthus subtilis, obr. 6 ) a dalšími běžnými i vzácnými druhy. Část expozice je věnována druhům rákosin, vysokých i nízkých ostřic (r. Carex), sítin (r. Juncus) a dalších mokřadních travin. Dále je zde specializovaná sbírka rdestů (r. Potamogeton) a dalších ponořených vodních rostlin (r. Ceratophyllum, r. Myriophyllum, r. Najas ad.). Je zde možno vidět i vzácné vodní kapraďorosty, jako například obě naše šídlatky (Isoëtes lacustris a I. echinospora), marsilku čtyřlistou (Marsilea quadrifolia), nepukalku vzplývající (Salvinia natans) nebo míčovku kulkonosnou (Pilularia globulifera). Zájemci o mechorosty se mohou seznámit s druhovým bohatstvím našich rašeliníků (r. Sphagnum).


Obr. 5: Drobnější leknín bělostný (Nymphaea candida) roste především v živinami chudších až středně bohatých stojatých nebo pomalu tekoucích vodách. Je citlivý na znečištění a eutrofizaci
Obr. 6: Puchýřka útlá (Coleanthus subtilis) je drobná jednoletá travička porůstající obnažená dna rybníků. Zpravidla vyroste, vykvete a vytvoří zralá semínka během necelých 6 týdnů
Obr. 7: Mezi celoevropsky kriticky ohrožené druhy patří vodní masožravá rostlina – aldrovandka měchýřkatá (Aldrovanda vesiculosa). Původní populace na Karvinsku vyhynula, druh po reintrodukci roste na několika lokalitách na Třeboňsku

Ve sbírce dále pěstujeme všechny druhy masožravých rostlin rostoucích v České republice (viz obr. 12 ). Specialitou je i rozsáhlá sbírka vodních masožravých rostlin, především z rodu bublinatka (Utricularia, asi 40 druhů) a s asi 15 světovými populacemi aldrovandky měchýřkaté (Aldrovanda vesiculosa, obr. 7 ). Ta slouží především k výzkumu fyziologie a ekologie této zajímavé skupiny rostlin. Ve vytápěném skleníku je navíc i sbírka více než 50 druhů (sub)tropických masožravých rostlin.

Ve spolupráci s CHKO Třeboňsko je 30 druhů kriticky a silně ohrožených vodních a mokřadních rostlin pěstováno v záchranných kultivacích, které pomáhají uchovat jejich genofond. Jedná se o řadu druhů obnažených rybničných den, které z naší přírody rychle mizí po vynechání kdysi pravidelného letnění rybníků. Příkladem jsou šáchorek Micheliův (Cyperus michelianus, obr. 8 ) nebo puštička rozprostřená (Lindernia procumbens). V záchranných kultivacích pěstujeme i několik druhů ponořených vodních rostlin, jejichž populace omezují vysoká trofie vody, její nízká průhlednost a v rybnících i vysoké rybí obsádky, např. rdest dlouholistý (Potamogeton praelongus), rdestici hustolistou (Groenlandia densa, obr. 9 ) nebo plavín štítnatý (Nymphoides peltata, obr. 10 ).


Obr. 8: Drobný šáchor Micheliův (Cyperus michelianus) roste velmi vzácně na dnech letněných rybníků. Ohrožují ho změny v rybničním hospodaření (omezené letnění rybníků)
Obr. 9: V záchranných kutlivacích pěstujeme velmi vzácný druh rdestu – rdestici hustolistou (Groenlandia densa). V současnosti se v ČR vyskytuje už jen poslední původní populace
Obr. 10: Mezi kriticky ohrožené druhy patří dekorativní plavín štítnatý (Nymphoides peltata). Jeho listy vzplývají na hladině, s lekníny ale není příbuzný

Sbírka vznikala postupně od r. 1976, zejména jako prostředek ke studiu nároků ohrožených a vzácných druhů. Řadě domácích i zahraničních odborných pracovišť poskytujeme studijní a pokusný materiál, ale i srovnávací materiál pro určování a botanické ilustrace. Od roku 1998 se pravidelně sbírají semena asi 150–200 druhů a jsou v rámci mezinárodní výměny Index Seminum nabízena výzkumným institucím a jiným botanickým zahradám.

Zajišťujeme také bezplatný odborný výklad pro studenty středních a vysokých škol, zaměřený jak na botaniku, tak na ekologii našich vod a mokřadů. Během vegetační sezóny (zpravidla od května do konce září) je Sbírka volně přístupná pro návštěvníky, včetně sobot a nedělí. U příležitosti Mezinárodního dne botanických zahrad pořádáme každoročně Den otevřených dveří (většinou 28. 5.), kdy probíhají ve Sbírce komentované prohlídky a zájemci mají možnost vidět i další, běžně nepřístupné pěstované rostliny.

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Kontakt:
Mgr. Andrea Kučerová, Ph.D.
(andrea.kucerova@ibot.cas.cz
; Oddělení funkční ekologie),
RNDr. Lubomír Adamec, CSc. (lubomir.adamec@ibot.cas.cz
; Oddělení funkční ekologie),
R
NDr. Štěpán Husák, CSc. (stepan.husak@ibot.cas.cz; Oddělení funkční ekologie)

Pozn.: PDF nemusí být správně zobrazeno v některých internetových prohlížečích (např. Mozilla).
Pro správné zobrazení otevřete soubor v programu Adobe Reader.

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •