OBSAH ČÍSLA 2014/1

Na této stránce najdete krátké ukázky z publikovaných článků.

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Číslo v tištěné podobě bohužel již není k dispozici.

Můžete si objednat jeho elektronickou verzi.

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Pozn.: články ve formátu PDF nemusí být správně zobrazeny v některých internetových prohlížečích (např. Mozilla). Pro správné zobrazení otevřete soubor v programu Adobe Reader.

BAREVNÝ SNÍH

RNDr. Jaromír Lukavský, CSc.

zobraz více ▼

Barevné sněhy jsou známy velice dlouho, zmiňuje je již Aristoteles ve své Meteorologice. I Charles Darwin si všiml, že stopy mezků ve sněhu při přechodu Kordiller byly uvnitř červené. Ve starých kronikách lze najít záznamy o „zčervenání sněhového pole“ v Alpách, ve Vysokých Tatrách i v jiných vysokých pohořích.

zobraz méně ▲

(NE)NÁPADNÉ LIŠEJNÍKY

RNDr. Zdeněk Palice, Ph.D.

zobraz více ▼

Lišejníky (učeněji lichenizované houby) jsou lidem známé především jako citliví ukazatelé kvality přírodního prostředí, potrava sobů, případně pro někoho jako „mechy“ – méně vítaní či vůbec nevítaní průkopníci života na našich dekorativních střešních krytinách. Především jsou to však stále málo probádané komplexní organizmy…

zobraz méně ▲

FASCINUJÍCÍ POHLEDY DO MIKROSVĚTA HUB – 2. DÍL

Mgr. Jiří Machač, RNDr. Martin Vohník, Ph.D.

zobraz více ▼

Ne každý ví, že se v mořském prostředí kromě velmi hojných řas vyskytují také vyšší, tedy kvetoucí cévnaté rostliny. Říká se jim mořské trávy a patří mezi ně i posidonie Neptunova (Posidonia oceanica L.), která je endemitem (tj., jinde se nevyskytujícím organizmem) dominujícím ve Středozemním moři. V hloubkách do cca 35 metrů zde tvoří rozsáhlé podmořské louky…

zobraz méně ▲

GENOTYPOVÁ SBÍRKA KAMYŠNÍKŮ

RNDr. Zdenka Hroudová, CSc., Ing. Petr Zákravský, Mgr. Soňa Píšová

zobraz více ▼

Znáte kamyšníky? Jsou to ostřicovité rostliny rostoucí v mělké vodě rybníků, přehradních nádrží, při březích řek, v zaplavených pískovnách, v podmáčených prohlubních, ve vlhkých příkopech a dokonce jako plevele na polích. Původně byly všechny rostliny nacházející se v Evropě nazývány kamyšník přímořský (Bolboschoenus maritimus)…

zobraz méně ▲

SBÍRKA VODNÍCH A MOKŘADNÍCH ROSTLIN V TŘEBONI

Mgr. Andrea Kučerová, Ph.D., RNDr. Lubomír Adamec, CSc., RNDr. Štěpán Husák, CSc.

zobraz více ▼

V areálu třeboňského pracoviště Botanického ústavu se nachází jedna z druhově nejbohatších sbírek vodních a mokřadních rostlin střední Evropy. V současnosti zahrnuje většinu druhového bohatství vod a mokřadů regionu (cca 450 druhů vyšších rostlin). Ve sbírce je možno vidět všechny ekologické formy vodních rostlin…

zobraz méně ▲

CO VŠECHNO NÁM MOHOU ŘÍCI CYTOMETRICKÉ ANALÝZY?

Doc. RNDr. Jan Suda, Ph.D., Mgr. Ing. Pavel Trávníček, Ph.D., Mgr. Jana Kalůsková

zobraz více ▼

Průtoková cytometrie je moderní cytogenetická technika, která slouží k velice rychlé analýze nejrůznějších chemických a/nebo fyzikálních vlastností buněk či buněčných organel. V botanickém výzkumu je nejčastěji využívána ke stanovení množství jaderné DNA (velikosti genomu). Spektrum cytometrických aplikací je velice široké…

zobraz méně ▲

SINICE

PŘEDSTAVUJEME MONOGRAFII PROF. JIŘÍHO KOMÁRKA

zobraz více ▼

Dlouho očekávaný třetí díl monografie o sinicích, po němž volali vědci i odborníci z praxe z celého světa, vyšel v nakladatelství Springer Spektrum v rámci ediční řady Süsswasserflora von Mitteleuropa. Autorem tohoto anglicky psaného jedenáctisetstránkového díla je profesor Jiří Komárek z Centra pro algologii Botanického ústavu AV ČR v Třeboni a Přírodovědecké fakulty JU v Českých Budějovicích.

zobraz méně ▲

PŘEHLED PĚSTOVANÝCH ROSTLIN V DATABÁZI FLORIUS

RNDr. Pavel Sekerka

zobraz více ▼

V roce 2011 Průhonická botanická zahrada na Chotobuzi zakoupila licenci programu Florius. Program slouží k evidenci živých rostlinných sbírek. Postupně jsme do databáze převedli evidenci sbírek naší botanické zahrady a dále pak byla databáze naplněna rostlinami pěstovanými v Alpinu a posléze i dřevinami Průhonického parku.

zobraz méně ▲

PŮDA, HLÍNA, ZEMINA, ALE CO TO VLASTNĚ ZNAMENÁ?

Ing. Veronika Novotná

zobraz více ▼

Jak vyplývá z názvu článku, tak půdu nazýváme různými „jmény“. Víme však, co vlastně říkáme? Vlastní slovo půda zahrnuje přesně to, co vidíme venku pod stromy, „hlína“ je buď označení materiálu pro výrobu keramiky, nebo hovorové označení půdy a zemina je výraz zahradnický, kdy už je půda nějak upravena: zorána, pohnojena, propařena.

zobraz méně ▲

ZRNITOST PŮDY, CO TO JE A K ČEMU MŮŽE (NEJEN) BOTANIKŮM SLOUŽIT

RNDr. Ota Rauch, CSc.

zobraz více ▼

Mnozí z nás si jistě vzpomenou na deštivý víkend, kdy na rozmoklých úsecích cest se nám bláto nalepilo na boty a kola. Dostat pak jemné jílovité částice z podrážek a všech záhybů je nepříjemné a zdlouhavé. Na druhé straně je příjemné se povalovat na písčitých plážích zatopených pískoven třeba v Polabí…

zobraz méně ▲

LÉČIVÉ LIŠEJNÍKY

Mgr. Zdeňka Navrátilová

zobraz více ▼

Mezi lišejníky můžeme najít i druhy s léčivými účinky. V současné době probíhá řada studií, které zkoumají obsahové látky lišejníků a jejich působení na organizmus. Sekundárních metabolitů různých chemických struktur již bylo izolováno více než 1 000 a mnohé z nich vykazují biologickou aktivitu. Tyto látky by mohly najít své využití při léčbě různých onemocnění.

zobraz méně ▲

O ČAJOVNÍKU

RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.

zobraz více ▼

Čajovník čínský neboli Camellia sinensis (L.) O. Kuntze patří k nejstarším kulturním rostlinám, které doprovázejí člověka již od roku 2 700 př. n. l. Již z této doby máme první záznamy v lékařské knize čínského císaře Šen-nunga, ve které se pití čaje doporučuje na celou řadu neduhů, od nechutenství až po nádorová onemocnění.

zobraz méně ▲

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •