FASCINUJÍCÍ POHLEDY DO MIKROSVĚTA HUB


Obr. 1: Shluky hvězdicovitých konidií vyrůstající na houbových vláknech neznámého druhu vřeckovýtrusé houby; snímek byl pořízen skenovacím elektronovým mikroskopem FEI Quanta 200 metodou ESEM.

Obr. 2: Volný shluk staurokonidií; ESEM

Obr. 3: Jednotlivé konidie (vpravo) a hyfy houby porůstající povrch korovitého lišejníku; ESEM
Pozn.: Na tomto obrázku je možno dokonce rozeznat i hyfy lišejníku, které jsou užší a kompaktnější – tvoří vegetativní stélku lišejníku.

Environmentální skenovací elektronová mikroskopie (ESEM) představuje jednu z nejvyužívanějších specializovaných mikroskopických metod, které v Optické laboratoři Botanického ústavu doplňují rutinní pozorování na světelných mikroskopech. Mimořádnost ESEM oproti klasické elektronové mikroskopii spočívá především ve schopnosti udržet chemicky a fyzikálně neupravený, vlhký a křehký biologický vzorek ve vakuu dostatečně dlouho v pseudorovnovážném stavu, kdy jej lze snímat elektronovým svazkem bez viditelných změn na snímaném povrchu. Dosahuje se toho především chlazením vzorku a vytvořením atmosféry vodních par okolo něj. Oproti světelné mikroskopii pak tato metoda nabízí tradiční výhody zobrazení elektrony: detailní, plastické a kontrastní vykreslení povrchů, mimořádnou hloubku ostrosti a vysoké rozlišení.

Neznámá vřeckovýtrusá houba, původem ze šumavských sběrů ve společenstvech korovitých lišejníků, se ocitla v komoře našeho elektronového mikroskopu v polovině letošního roku (2013). Tento doposud nepopsaný druh, osidlující kůru odumřelých smrků „mrtvých“ klimaxových smrčin česko-rakousko-německého pomezí, bude pravděpodobně náležet i do nového rodu.

Objevený druh patří do skupiny dříve označované jako hyfomycety, k nimž se řadí i hospodářsky významné houby, jako např. zástupci rodů Penicillium, Aspergillus či Fusarium. Jedná se o nepohlavní stádia zcela nepříbuzných druhů vřeckovýtrusých hub, známá tvořením mikroskopických až pouhým okem viditelných kolonií, mnohdy barevně velmi nápadných, lidově nazývaných plísně.

Množí se nepohlavními sporami, tzv. konidiemi, tvořenými na specializovaných hyfách (tj. na houbových vláknech) na myceliu neboli podhoubí. Řada z nich se vyskytuje v lese a jsou důležitými a dá se říci nezbytnými účastníky při rozkladných procesech dřevní hmoty.

Objevená houba tvoří mnohobuněčné, dichotomicky (tj. vidličnatě) větvené konidie, které by bylo možné podle celkového hvězdicovitého tvaru označit jako tzv. staurokonidie. Na snímcích jsou v pozadí vidět i méně zřetelné hyfy, ze kterých tyto útvary vyrůstají a které porůstají substrát, tj. smrkovou kůru a stélku lišejníků.

ESEM byla potřebná k zachycení povrchových struktur na konidiích zkoumaného vzorku, k případné interpretaci pro taxonomii a ekologii. Je jen relativně malý počet zástupců těchto hub s tak výraznými strukturami na povrchu a dá se předpokládat i jejich jistý ekologický význam.

Využití ESEM mělo ale ještě jeden přínos: vzácný, v elektronovém mikroskopu neznehodnocený vzorek mohl být díky nedestruktivnosti této metody po nasnímání opět uschován k dalšímu zkoumání.

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Kontakt:
Mgr. Jiří Machač (jiri.machac@ibot.cas.cz; Optická laboratoř),
RNDr. Zdeněk Palice, Ph.D. (zdenek.palice@ibot.cas.cz
; Taxonomické oddělení),
Mgr. Ondřej Koukol, Ph.D. (o.koukol@seznam.cz
; Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty UK)

Pozn.: PDF nemusí být správně zobrazeno v některých internetových prohlížečích (např. Mozilla).
Pro správné zobrazení otevřete soubor v programu Adobe Reader.

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •