DYNAMIKA HORSKÝCH LUK


Obr. 1: Louka na Braunových boudách v Krkonoších, kde probíhala velká část výzkumu (viz také obr. 2, 3)

Obr. 2

Obr. 3

Louky tvoří nedílnou součást horské přírody a do značné míry formují krajinný ráz některých z našich hor, nejvíce Krkonoš. Vznik těchto luk souvisel s kolonizací, kdy osadníci postupně mýtili lesy na úbočích a zakládali zde drobná hospodářství. Díky odlesnění se propojily louky v podhůří s původně bezlesými partiemi ve vrcholových částech hor. Přirozenou migrací rostlin i činností člověka se na těchto loukách dostaly do kontaktu druhy z obou oblastí, ke kterým se přidaly druhy z původních lesů. Vznikla tak společenstva s mimořádnou druhovou diverzitou, která činí horské louky cennými a jedinečnými, a to jednak z pohledu ochrany přírody a krajiny, tak i z hlediska botanického výzkumu.

V minulosti byly horské louky pravidelně sečeny a přihnojovány a přechodně využívány i jako pastviny. Od 2. světové války však začalo obhospodařování nízkoproduktivních luk, mezi které patří i horské louky, postupně upadat a cenné luční porosty degradovaly. Typickým projevem degradace je snížení druhové diverzity, převaha jednoho konkurenčně silného druhu nebo postupná přeměna zpět na les. Louky Krkonošského národního parku jsou předmětem výzkumu Botanického ústavu od 80. let dvacátého století. Od inventarizace porostů jsme se přes výzkum časoprostorové dynamiky na malé škále, studium koexistence druhů a vlastností vybraných dominant dostali až k výběru vhodných způsobů obhospodařování, které by zajistily zachování jejich jedinečnosti.

Pro většinu výzkumů používáme trvalé plochy, z nichž některé jsou pravidelně sledovány téměř tři desetiletí. To činí datový soubor ojedinělý i ve světovém měřítku. Díky tomuto souboru je možné analyzovat procesy formující složení rostlinného společenstva, vztahy mezi jednotlivými druhy i vlivy faktorů prostředí (jako například klimatu), což je u souborů vzniklých v kratších časových úsecích nemožné. Zjistili jsme například, že na první pohled stabilní porost s neměnným počtem druhů je ve skutečnosti velmi dynamický. Na úrovni několika centimetrů dochází meziročně k rychlé obměně druhů, která je do značné míry závislá na faktorech prostředí, jakými jsou počasí nebo přísun živin. Navrch získává vždy druh, kterému dané podmínky nejvíce vyhovují. Ačkoli jsou tyto změny jen velmi malé, stačily by, pokud by byly dlouhodobě stálé, k výraznému posunu ve složení porostu. Meziroční změny jsou ale v každém roce jiné, takže se ve středně až dlouhodobém horizontu vzájemně vyruší a k žádným zásadním změnám celého porostu nedochází. Vedle procesů, které podmiňují složení a fungování společenstva jsme se věnovali i biologii a genetice blízce příbuzných druhů, které se na loukách vyskytují.

Ve snaze předejít degradaci a postupnému zániku cenných horských luk jsme testovali vliv různého obhospodařování, které by nahradilo původní management a pomohlo obnovit degradované porosty. Zjistili jsme, že kosením lze účinně potlačit většinu konkurenčně silných dominant degradačních stádií, ale pro udržení vysoké druhové diverzity je na většině míst nutné alespoň občasné přihnojování. Vhodným náhradním prostředkem udržování luk je i celosezónní pastva. Velmi vhodné jsou pro tyto účely ovce. V 90. letech 20. století bylo na velkých plochách zavedeno mulčování, které se jevilo jako relativně levný a snadný způsob údržby luk. Na základě analýzy našich výsledků jsme ale zjistili, že mulčování je vhodné pouze pro krátkodobou údržbu luk a při dlouhodobé aplikaci vede ke snížení druhové diverzity a degradaci porostů. Naše experimenty také ukázaly velkou roli lokálních podmínek: obhospodařování, které je vhodné na jednom místě, může mít odlišné a dokonce nepříznivé důsledky na místech poměrně málo vzdálených; výsledek se navíc může silně lišit v čase. Pro výběr vhodného náhradního obhospodařování je proto nutné podrobné testování a dlouhodobé sledování porostů.

Výsledky našeho krkonošského výzkumu jsme dosud publikovali ve více než padesáti článcích v odborných mezinárodních časopisech, v rámci projektů bylo vypracováno ke dvěma desítkám doktorských a diplomových prací. Pro širší veřejnost jsme napsali několik popularizačních článků. O našem výzkumu se můžete podrobněji dočíst ve dvou článcích publikovaných ve 4. čísle časopisu Živa v roce 2013 při příležitosti oslav 50 let existence Krkonošského národního parku (zde a zde).

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Kontakt:
RNDr. Hana Skálová, Ph.D. (hana.skalova@ibot.cas.cz; Oddělení ekologie invazí)

Více informací o tématu:
Oikos 122: 111–121 (2013),
Restoration Ecology 18/1: 166–174 (2010)

Pozn.: PDF nemusí být správně zobrazeno v některých internetových prohlížečích (např. Mozilla).
Pro správné zobrazení otevřete soubor v programu Adobe Reader.

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •