OBSAH ČÍSLA 2017/1

Na této stránce najdete krátké ukázky z publikovaných článků.

Číslo v tištěné podobě můžete zakoupit v knihkupectvích Academia nebo v pokladně Průhonického parku. Můžete si ho také objednat v redakci časopisu.

Kromě toho je možné objednávat elektronickou verzi ve formátu pdf.

VÝVOJ PYLU: OD MIKROSPOROCYTU KE ZRALÉMU PYLOVÉMU ZRNU

RNDr. David Honys, Ph.D., Ing. Barbora Honysová

zobraz více ▼

Pro životní cyklus rostlin je charakteristické střídání haploidní (gametofytické) a diploidní (sporofytické) generace. Ve vývojové linii cévnatých rostlin je patrná tendence k redukci gametofytu a k jeho stále větší funkční závislosti na sporofytu. U vývojově nejpokročilejších rostlin krytosemenných, jež v současnosti se svými více než 280 000 druhy představují naprostou většinu rostlinných druhů, dosáhla redukce gametofytu svého maxima.

zobraz méně ▲

PRŮHONICKÝ PARK Z POHLEDU MYKOLOGA – 6. DÍL

RNDr. František Kotlaba, CSc., prom. biol. Zdeněk Pouzar, CSc.

zobraz více ▼

V šestém pokračování seriálu o houbách Průhonického parku se stále ještě věnujeme mezi mykology nepříliš oblíbeným, avšak důležitým houbám kornatcovitým (Corticiaceae). Až na nemnohé výjimky většina z nich tvoří plodnice v podobě tenkých bílých, bělavých nebo okrových povlaků na odumřelém dřevě, pouze některé z nich rostou na borce živých dřevin, aniž by jim ale škodily. Všechny jsou sice nejedlé, nejsou ale ani jedovaté.

zobraz méně ▲

PUSTINY KONCE PRVOHOR V ČECHÁCH

prof. RNDr. Zlatko Kvaček, DrSc., doc. RNDr. Stanislav Opluštil, Ph.D.

zobraz více ▼

Změny globálního klimatu provázejí Zemi téměř po celou dobu její existence. Jedna z nejvýraznějších klimatických událostí na našem území spadá do období mladších prvohor (před 350–250 mil. lety). Obráží se v dalekosáhlé přestavbě rostlinného pokryvu vyvolané postupnou aridizací podnebí v rovníkové oblasti pevniny Pangey, která sdružovala všechny dnes známé kontinenty v jediný celek…

zobraz méně ▲

NOVÁ APLIKAČNÍ LABORATOŘ PRO ZEMĚDĚLSKÝ VÝZKUM V OLOMOUCI POMÁHÁ ŠLECHTITELŮM

RNDr. Jan Šafář, Ph.D.

zobraz více ▼

V rámci Strategie AV21 Akademie věd ČR a jejího výzkumného programu Potraviny pro budoucnost byla na olomouckém pracovišti Ústavu experimentální botaniky AV ČR na jaře letošního roku otevřena Aplikační laboratoř pro zemědělský výzkum. Za vznikem tohoto pracoviště stojí snaha zpřístupnit předávání vědeckých poznatků, dovedností a metod získaných v základním výzkumu pracovníkům v aplikované sféře.

zobraz méně ▲

KANNA – ANTIDEPRESIVUM PŘÍRODNÍHO PŮVODU

Mgr. Zdeňka Navrátilová

zobraz více ▼

Sceletium tortuosum neboli kanna je vytrvalá sukulentní bylina z čeledi kosmatcovitých. Její používání africkými domorodci bylo Evropany zaznamenáno již v 17. století, využívána je však pravděpodobně tisíce let. Původní obyvatelé jižní Afriky Khoi-Khoi a San ji používali k odstranění pocitu hladu a žízně během loveckých výprav, k léčbě koliky a dalších onemocnění a také na zlepšení nálady.

zobraz méně ▲

NOVINKY VE SBÍRCE VODNÍCH A MOKŘADNÍCH ROSTLIN V TŘEBONI

Mgr. Jana Navrátilová, Ph.D.

zobraz více ▼

Rok 2016 přinesl ve Sbírce vodních a mokřadních rostlin v Třeboni řadu pro návštěvníky příjemných změn. V rámci možností jsme se snažili zpřehlednit veřejně přístupné expozice – zejména novým uspořádáním rostlin, které více odpovídá jejich výskytu v přirozených společenstvech. V této souvislosti byla rozšířena expozice slaniska a upravena expozice potočních a bahenních rostlin.

zobraz méně ▲

UŽ KRISPRUJETE…?

prof. RNDr. Zdeněk Opatrný, CSc.

zobraz více ▼

Druh Homo sapiens zřejmě co nevidět dosáhne počtu sedm a půl miliardy jedinců. Mladých, starých, zdravých, nemocných – a v řádu cca stovek milionů hladových či alespoň podvyživených. Gaia by z mnoha důvodů uvítala výraznou redukci tohoto počtu, nás ovšem pud i humanita motivují ke snaze lidstvo uživit. Více a lépe. Tedy také napěstovat více a lepších potravin. Sama agrotechnika dosahuje svých limitů…

zobraz méně ▲

BEČOVSKÁ BOTANICKÁ ZAHRADA

RNDr. Pavel Sekerka, Ing. Jiří Šindelář

zobraz více ▼

Botanická zahrada v Bečově nad Teplou byla založena za posledního majitele panství Jindřicha Beaufort-Spontiniho a jeho ženy Marie. Otcem Marie Beaufort byl Arnošt Emanuel hrabě Silva-Tarouca, zakladatel Průhonického parku. Poté, co hrabě Silva-Tarouca prodal průhonické panství státu, se výraznou měrou podílel právě na budování bečovského alpina a botanické zahrady, včetně tzv. rybniční zahrady a alpské louky.

zobraz méně ▲

BOTANICKÉ DRUHY DENIVEK V PRŮHONICKÉ BOTANICKÉ ZAHRADĚ

Ing. Markéta Macháčková

zobraz více ▼

Denivky neboli latinsky Hemerocallis zná většina zahradních nadšenců jako velmi odolné a výrazně barevné okrasné rostliny kvetoucí uprostřed léta. Za jejich působivým vzhledem se ovšem skrývají dekády cílené šlechtitelské práce. Všechno ale začalo u několika botanických druhů, které jsou srovnatelně půvabné a kterými vás provede následujících pár řádek…

zobraz méně ▲

CITIZEN SCIENCE

Mgr. Martina Fabšičová, Mgr. Markéta Fránková, Ph.D., Mgr. Kateřina Šumberová, Ph.D.

zobraz více ▼

NETLAKE (Networking Lake Observatories in Europe) sdružuje vědce, vodohospodáře, učitele, studenty i širší veřejnost zabývající se monitoringem a ochranou jezer, přehradních nádrží a dalších stojatých vod napříč Evropou. V rámci této sítě funguje několik převážně vědeckých pracovních skupin. Jednou z nich je i skupina Citizen Science (do češtiny překládáno nejčastěji jako občanská věda)…

zobraz méně ▲

TERESTRICKÉ ANALOGY I. – GEOCHEMICKÝ ANALOG: RÍO TINTO

RNDr. Jana Kvíderová, Ph.D.

zobraz více ▼

V minulém článku byla připomenuta první astrobiologická mise sond Viking 1 a 2. Ale než se Vikingy a jejich následovníci vydali nebo v budoucnu vydají na cestu k planetě či měsíci, aby tam našli známky současného nebo bývalého života, bylo a je nutné otestovat, jestli navržené přístroje (alias scientific payloads) skutečně dokážou život najít. Testování probíhá na Zemi v podmínkách, které se co nejvíce podobají podmínkám na cílovém tělese.

zobraz méně ▲

KRISPROVÁNÍ TENTOKRÁT V POSLANECKÉ SNĚMOVNĚ

prof. RNDr. Zdeněk Opatrný, CSc.

zobraz více ▼

Předchozí článek o genově editačních technikách se na konci zmiňoval o jednom ze závěrů prosincové UNESCO konference v mexickém Cancúnu, který dal zelenou dalšímu pokračování výzkumu procesů „gene drive“. Výzkumu, který by co nejpečlivěji zmapoval jejich přínosy i možná rizika a také definoval pravidla jejich aplikace. Nejde však jen o extrémní gene drive technologie…

zobraz méně ▲

SLAVNOSTNÍ OTEVŘENÍ OBNOVENÉHO PODZÁMECKÉHO ALPINA V PRŮHONICKÉM PARKU

Ing. Barbora Kačmáčková

zobraz více ▼

Slavnostní otevření obnoveného podzámeckého Alpina proběhlo 20. dubna 2017 ve 14 hodin na Růžové zahrádce. Pozvání přijali zástupci norského velvyslanectví v Praze, Ministerstva financí, Ministerstva kultury, zástupci Středočeského kraje, Národního památkového ústavu a další významní hosté. V hojném počtu se zúčastnila i široká veřejnost.

zobraz méně ▲

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •