Představujeme botanické zahrady a arboreta v České republice

BEČOVSKÁ BOTANICKÁ ZAHRADA

Botanická zahrada v Bečově nad Teplou patří k unikátním botanickým zahradám. Je to zahrada, která téměř zanikla a dnes prožívá svoji renesanci díky úsilí a péči neziskové organizace – Základní organizace ČSOP Berkut.

Historie

Sbírková zahrada byla založena za posledního majitele panství Jindřicha Beaufort-Spontiniho a jeho ženy Marie. Nacházela se mimo vlastní areál zámku, naproti nádraží přes řeku Teplou, za zámeckým zahradnictvím. Zahrada tak měla dostatek prostoru pro svůj rozvoj. Otcem Marie Beaufort byl Arnošt Emanuel hrabě Silva-Tarouca, zakladatel Průhonického parku a propagátor introdukce cizokrajných rostlin. Poté, co hrabě Silva-Tarouca prodal průhonické panství státu, se výraznou měrou podílel právě na budování bečovského alpina a botanické zahrady, včetně tzv. rybniční zahrady a alpské louky.

Vybudování sbírkové zahrady bylo v roce 1918 svěřeno vrchnostenskému zahradníkovi Johannu Koditkovi. V letech 1922–1927 byl zakoupen nevyužívaný svah o rozloze 3 hektarů. Během parkových úprav bylo přemístěno přes 7 000 m3 zeminy a byl vybudován přibližně jeden kilometr cest.

Expozice byly věnovány kolekcím rostlin různých světadílů. Samozřejmostí byly prvky drobné zahradní architektury jako odpočívadla, altány a vyhlídky. Celá plocha byla rozdělena do 47 oddělení, vznikl tak dokonalý informační systém. Samotné výsadby probíhaly již od roku 1918, zprvu bylo vysazeno 300 druhů po dvou kusech. V roce 1931 již v zahradě rostlo 321 rostlinných rodů v 1 005 druzích většinou po 3 exemplářích. Ve stejném roce pak vznikla ještě část zvaná alpská louka, kde bylo vysázeno dalších téměř 300 druhů. Započato bylo i s výsadbou mokřadních rostlin. Každoročně byl vytvářen soupis rostlin s jasným číslováním, plánkem výsadby a krátkým popisem. Aktualizován byl i seznam rostlin uhynulých včetně popisu příčiny jejich ztráty. Před válkou patřilo bečovské alpinum a botanická zahrada k nejvýznamnějším sbírkovým zahradám v Československu.

Porovnání doby introdukce ukázalo, že některé kultivary byly pěstovány v Bečově dříve, než uvádějí záznamy o jejich introdukci na naše území (převážně Matrika Dendrologické společnosti v Průhonicích) – např. Picea abies ´Merkii´ (1923 – rok introdukce do českých zemí, 1919 – rok introdukce do Bečova), Picea abies ‘Nana’ (r. 1923, r. 1919), Picea abies ´Pumila´ (r. 1923, r. 1919), Picea abies ´Pygmaea´ (r. 1923, r. 1919), Thujopsis dolabrata ´Variegata´ (r. 1926, r. 1919), Tsuga canadensis ´Compacta´ (r. 1923, r. 1919), Tsuga canadensis ´Pendula´ (r. 1923, r. 1920), Acer saccharinum ´Lutescens´ (r. 1923, r. 1918), Philadelphus grandiflorus (r. 1923, r. 1918). Některé kultivary byly zavedeny současně, např. Ulmus carpinifolia ´Umbraculifera´ (r. 1923), nebo o několik let později, např. Berberis thunbergii ´Atropurpurea´ (r. 1935, r. 1937) či Juniperus squamata ´Meyeri´ (r. 1935, r. 1937). Při celkovém pohledu na sortiment dřevin pěstovaných v botanické zahradě je zřejmá jejich bohatost a různorodost. Svědčí o příkladné péči, kterou těmto rostlinám věnoval zahradník Johann Koditek.

Současnost

Od 2. světové války však byla zahrada téměř bez jakékoliv údržby. Zámecké zahradnictví bylo v 50. letech 20. století zbořeno a nahrazeno průmyslovým areálem. Sbírky i mobiliář se postupně rozkrádaly, Korunní rybník zanikl a totéž se stalo i se samotnou zahradou, která byla pohlcena sukcesním porostem. Ze sbírek skalniček a keřového podrostu se téměř nic nedochovalo.

V roce 2005 ve spolupráci s Národním památkovým ústavem v Plzni, Správou státního hradu a zámku v Bečově, městem Bečov, Správou CHKO Slavkovský les i Lesů ČR připravila Základní organizace ČSOP Berkut projekt rekonstrukce zahrady a započaly práce na její revitalizaci. Proveden byl dendrologický průzkum a byly uskutečněny probírky náletových dřevin.

Je zcela patrné, že v lokalitě dnešní Bečovské botanické zahrady se nachází celá řada velice vzácných exemplářů. Cenná je nejen jejich taxonomická skladba, ale též jejich dendrometrické parametry. Zahrada se nyní pyšní vzrostlými jehličnatými a listnatými stromy, které pocházejí především z doby jejího založení. Unikátní výšky 36 m dosahuje douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii) s obvodem kmene 340 cm, která byla vysazena v roce 1918. O něco menší je modřín Kempferův (Larix kempferi), vysazený v roce 1923, který je vysoký 28 m s obvodem kmene 224 cm. Další zajímavá jehličnatá dřevina tsuga kanadská (Tsuga canadensis) je vysoká 23 m s obvodem kmene 263 cm a byla vysazena v roce 1923. Mezi unikáty patří listnatá dřevina korkovník amurský (Phelodendron amurense), který byl vysazen na příkrém svahu alpina v roce 1923. Je tvořen dvěma poléhavými větvemi, které dosahují výšky 6 m, jejich obvod činí 84 a 89 cm. Jedná se o tzv. Korkovník pana Koditka, který obdržel titul „Strom hrdina“ pro rok 2005. Mezi další zajímavé dřeviny patří bříza papírová (Betula papyrifera), která je vysoká 25 m s obvodem kmene 197 cm, javor stříbrolistý (stříbrný; Acer saccharinum) s výškou 23 m a obvodem kmene 290 cm, vysazený v roce 1918, a zmarličník japonský (Cercidiphyllum japonicum), který je vysoký 20 m s obvodem kmene 114 cm. Na příkrém svahu roste také pnoucí aktinidie význačná (Actinidia arguta). I když se písemné doklady o původu těchto dřevin nedochovaly, dá se předpokládat, že velká většina byla získána ze dvou zdrojů. Prvním zdrojem rostlinného materiálu je Franz Sündermann z Lindau, druhým Dendrologická společnost v Průhonicích, kterou založil již zmíněný hrabě Silva-Tarouca.

Základní revitalizace zahrady včetně vybudování návštěvnické infrastruktury a inženýrských sítí již proběhla, postupně jsou dosazovány nové rostliny a zahradě se postupně navrací její původní význam.

Kromě obnovy zahrady připravuje Berkut celou řadu akcí pro veřejnost, a to jak ve vlastní zahradě, tak v blízkém okolí. Seznámit se můžete s krajinou bečovského panství, její historií a vývojem, s minerálními prameny i živou přírodou. V zahradě se konají kulturní a sportovní akce, můžete si vyzkoušet „bioferratu“, skalní stezku, na které se seznámíte s rostlinami skalních štěrbin, nebo se svézt na lodičkách.

Členům Berkutu nelze než držet palce, protože je jen málo takových nadšenců.

Hrad a zámek

Hrad Bečov nad Teplou (okres Karlovy Vary) byl založen na počátku 14. století rodem pánů z Oseka. Od roku 1813 do konce druhé světové války vlastnil hrad a zámek v Bečově rod Beaufort-Spontini. Nejvýznamnější movitou památkou, kterou návštěvníci mají možnost při prohlídce zhlédnout, je relikviář sv. Maura z počátku 13. století.

Zámecké zahrady a park

Zámecké zahrady a park jsou výsledkem složitého stavebního vývoje areálu a dokladem zahradní a krajinářské architektury samotné. Velice cenná je především zámecká zahrada, která v sobě skrývá pozůstatky původních barokních zahrad. Ty jsou členěny do šesti teras navzájem propojených schodišti s balustrádami.

Autoři:
RNDr. Pavel Sekerka
(Oddělení genofondových sbírek, Botanický ústav AV ČR, pavel.sekerka@ibot.cas.cz),
Ing. Jiří Šindelář (Bečovská botanická zahrada; zocsopberkut@seznam.cz)

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •