Úvodní slovo

Milí přátelé,

jsem ráda, že vás mohu opět přivítat na stránkách nového čísla časopisu Botanika. V něm mimo jiné pokračujeme dalším příspěvkem ze seriálu věnovaného kosmické biologii. I proto se nyní nechme unést fantazií a představme si pohádkovou Planetu květin. Kolik semínek rostlin dobra, rozumu a lásky by k nám musel raketoplán asi přinést? O tom, jak by vypadalo dobro na oné planetě, nic nevíme. Víme ale, že příroda na Zemi je nekonečným bojem o přežití a rovněž výsledkem dlouhodobých evolučních pochodů trvajících miliardy let. Bylo by proto bláhové se domnívat, že o všech těchto věcech víme vše.

Dosud přece neznáme ani všechny druhy rostlin, a to jejich počty odhadujeme na více než 300 tisíc.

Botanika patří mezi základní vědní obory, bez ní by lidské poznání ani lidstvo samo ani neexistovalo. Základní botanické poznatky se totiž ve vývoji lidstva uplatňovaly jak v obživě a v běžném životě, tak i v léčitelství, které se stalo základem moderní medicíny. I proto se snažíme přinášet komplexní pohledy na tuto problematiku. Potenciální nebezpečí bedlivě sledované mnohými ekology je u některých rostlin vyvažováno jejich potenciálním využitím a tyto aspekty nemohou být v mnohorozměrně a pluralitně zaměřeném popularizačním časopise opomíjeny. Obzvláště, nejsou-li námitky podloženy jakýmikoli věrohodnými argumenty, pozorováními a experimenty, tedy tzv. „evidence -based“, a mnohdy tak připomínají svatou válku o dogmata či hon na čarodějnice. Až historie ukáže, které pohledy a přístupy byly správné, proto publikujeme i články, ve kterých se pohledy vědců mohou výrazně lišit.

V tomto čísle vám představíme příběh první moderními metodami geneticky modifikované rostliny, lnu setého. A z oblasti biotechnologií vám povíme také o tzv. zlaté rýži, potravině oslavované i zatracované. Je to příběh datovaný desetiletí zpátky, občas zmiňovaný, avšak stále bez konce.

Přinášíme vám také pokračování seriálu z pravěku rostlin, v čase se však posuneme již do karbonu, kdy se změnou klimatu dochází i k dramatickým změnám rostlinných forem. Pro milovníky vodních ekosystémů přinášíme článek o výzkumu jihočeského rybníka Dehtář. V červnovém čísle jste se mohli dočíst o kriticky ohrožené pobřežnici jednokvěté a jejím záchranném programu. Nyní vás seznámíme s výzkumem a záchranným programem další zajímavé a vzácné rostliny, kuřičky hadcové.

Články o invazivních rostlinách doplníme jiným pohledem na ně, a to z pohledu biomedicínského. Tentokrát se zaměříme na bioaktivní látky křídlatek, tedy druhů, které jsou původní v oblasti Dálného východu. V dalším pokračování seriálu o využití léčivých rostlin v medicíně se dočtete mnoho zajímavého tentokrát o vybraných krytosemenných rostlinách.

Příznivce houbových organismů jistě potěšíme nejen pokračováním seriálu o houbách v Průhonickém parku, ale i pohledem do světa mikroskopických hub v opuštěných důlních chodbách a jeskynních systémech. Navštívíme také průhonickou a třeboňskou botanickou zahradu a pokocháme se pohledem nejen na denivky či kosatce, ale i na druhy drobnější a méně známé, jako je stozrník lnovitý či drobíšek nejmenší.

Všem příznivcům našeho časopisu přeji příjemné a inspirativní čtení a vše dobré v novém roce 2017.

Lenka Záveská Drábková
zakladatelka a šéfredaktorka časopisu Botanika

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •