KŘÍDLATKA JAKO ZDROJ BIOAKTIVNÍCH LÁTEK


Obr. 1: Křídlatka japonská, Reynoutria japonica

Křídlatky (Reynoutria Houtt.) pocházejí z Dálného východu (Japonsko, Tchaj-wan, Korea, severní Čína) a do Evropy se dostaly v 19. století, kdy byly vysazovány jako okrasné rostliny v parcích a zahradách. Byla to křídlatka japonská (Reynoutria japonica) a křídlatka sachalinská (R. sachalinensis). Rostliny byly ceněny pro své růstové vlastnosti, dekorativní vzhled a možnost využití jako pícniny, doporučovány byly také pro pěstování na návětrných stranách choulostivých kultur, jako medonosné rostliny a ke zpevňování písečných dun. Bylo zdůrazňováno, že oddenky jsou využívány v tradiční čínské a japonské medicíně a mladé výhonky je možné využít jako kulinářskou zajímavost tradiční asijské kuchyně.

V roce 1847 byla křídlatka japonská dokonce vyhodnocena zemědělskou a zahradnickou společností v Utrechtu jako nejzajímavější a nejužitečnější nově pěstovaná okrasná rostlina roku. Protože se však křídlatky vyznačují značnou vitalitou a schopností rychlého množení, brzy opustily okrasné zahrady, osídlily rozsáhlá území a z vychvalované novinky se stala obávaná invazní rostlina. Dnes můžeme křídlatky a jejich křížence najít po celé Evropě. Hybridizací křídlatky japonské a k. sachalinské vznikl sterilní kříženec – křídlatka česká (Reynoutria x bohemica); v současné době se však ukazuje, že i tento kříženec se může množit semeny.

Křídlatky jsou vytrvalé dvoudomé byliny s bohatě rozvětvenými, silnými a dlouhými oddenky. Jejich lodyhy jsou vysoké až 4 m (R. sachalinensis), přímé, křehké a duté. Listy jsou řapíkaté, vejčité a na vrcholu zúžené v úzkou špičku. Bílé nebo narůžovělé květy jsou uspořádány v latách, plodem je trojhranná 3–4 mm dlouhá nažka. Křídlatka vytváří bohatě větvený oddenkový systém a v našich podmínkách se rozmnožuje hlavně vegetativně. Výborně regeneruje i z pouhých úlomků oddenku. Masové šíření křídlatky s sebou přináší řadu problémů. Kromě zcela evidentního negativního vlivu na přirozená společenstva křídlatka poškozuje protipovodňová zařízení, narušuje prorůstáním chodníky či silnice a znepřístupňuje napadené plochy. Likvidace porostů křídlatek je jedním z aktuálních témat pro zahrádkáře, chalupáře, ochránce přírody, obce i celé regiony.

Křídlatka má však i své zastánce. Její oddenek se pod jménem Hu Zhang již po staletí používá v tradiční medicíně východních zemí k léčbě zánětů, infekcí, bolesti zubů, chronické bronchitidy, žlučníkových kamenů, hemoroidů, rakoviny a dalších onemocnění a aktuální výzkumy prokazují, že křídlatka obsahuje řadu zajímavých biologicky účinných látek s potenciálním využitím v zemědělství a v medicíně.

Křídlatka obsahuje polyfenoly a flavonoidy s antioxidačním a protizánětlivým účinkem, antrachinony s antibakteriálním, antivirovým a fungicidním účinkem a řadu dalších bioaktivních látek – popsáno jich bylo již několik desítek. Je např. bohatým zdrojem resveratrolu a jeho prekurzoru – polydatinu. Resveratrol je stilbenový derivát obsažený např. ve slupkách hroznů vinné révy a jeho léčivé účinky jsou předmětem mnoha studií. Perspektivní je především účinek antioxidační, kardioprotektivní, protizánětlivý, antidiabetický a protinádorový. Protinádorový účinek je zprostředkován více mechanismy – resveratrol inhibuje proliferaci, indukuje apoptózu rakovinných buněk, ovlivňuje buněčný cyklus a inhibuje angiogenezi. Některé studie ukázaly, že resveratrol působí příznivě i u neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba. Také polydatin vykazuje biologickou aktivitu, v experimentech působil kardioprotektivně, hepatoprotektivně, antiosteoporoticky, antioxidačně, protinádorově, protizánětlivě a imunomodulačně.

Antrachinony jsou zastoupeny emodinem, fyscionem a jeho glukopyranosidem nebo citreoroseinem. Flavonoidy jsou zastoupeny zejména rutinem, kvercetinem a kempferolem a za zmínku stojí i přítomnost seskviterpenického fenolu 8-hydroxykalamenenu. Křídlatka by se tak mohla stát levným zdrojem těchto biochemikálií a důležitou hospodářsky využitelnou surovinou.

Rostliny je možno také zpracovávat na papír, izolační materiály, bioplyn nebo pevná paliva. V Číně a v Japonsku se stonky křídlatky používají jako zelenina nakyslé chuti; šťáva z oddenků slouží k barvení rýžové mouky.

V současné době se jako nejnadějnější jeví zužitkování křídlatky jako pevného paliva. Jde totiž o rostlinu energeticky velmi výnosnou – výhřevnost sušiny je větší než 17 MJ/kg a při podzimní sklizni lze dosáhnout výnosu 30–40 t/ha; v přepočtu na užitné teplo tak můžeme z jednoho hektaru křídlatky získat až 580 GJ. V současnosti roste křídlatka na ploše několika tisíc hektarů po celé ČR a s vysokými náklady je bez dalšího využití likvidována. Je proto otázkou, zda by nebylo vhodné přístup ke křídlatce změnit. Místo nákladné likvidace se pokusit na místech k tomu vhodných porost zužitkovat a upravit jej do formy hodící se pro spalování.

Dnes je křídlatka synonymem pro obtížný plevel a je považována za ekologickou katastrofu. Zítra ji možná budeme uměle vysazovat na jinak nevyužitelných zemědělských plochách a vyrábět z ní hodnotné ekologické palivo. A možná i řadu užitečných biochemikálií.

Autor:
prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc. (Jihočeská univerzita; toxicology@toxicology.cz)

Více v:
Du Q. H. et al. Pharm Biol. 2013, 51(11): 1347–1354;
Kuršvietienė L. et al. Medicina (Kaunas). 2016, 52(3): 148–155;
Peng W. et al. J Ethnopharmacol. 2013, 148(3): 729–745.

Je třeba zdůraznit, že jde o vysoce nebezpečný druh. Invaze křídlatky má velké negativní dopady na rostlinná společenstva, kvalitu půdy (uvolňování alelopatických látek, zvýšený obsah organické hmoty, živin, vody) a další trofické úrovně (hmyz a jeho prostřednictvím na obojživelníky, plazy, ptáky a savce). Je na černém seznamu nepůvodních druhů. Situace ve světě je podobná. Šíření invazních druhů reguluje evropská legislativa (EU č. 1143/2014).

RNDr. Hana Skálová, CSc. (Oddělení ekologie invazí)

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •