OBSAH ČÍSLA 2016/1

Na této stránce najdete krátké ukázky z publikovaných článků.

Číslo v tištěné podobě můžete zakoupit v knihkupectvích Academia nebo v pokladně Průhonického parku. Můžete si ho také objednat v redakci časopisu.

Kromě toho je možné objednávat elektronickou verzi ve formátu pdf.

ŽIVOT V EXTRÉMU

doc. Ing. Josef Elster, CSc.

zobraz více ▼

Doc. Josef Elster, algolog a vedoucí Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, je polárník na slovo vzatý, bádá v Arktidě i Antarktidě a je těžké ho zastihnout v České kotlině. Přinášíme vám rozhovor o dlouhé cestě k české arktické stanici na Špicberkách a o tom, jak se lidem, řasám a sinicím žije v blízkosti pólů naší Země.

zobraz méně ▲

TERÉNNÍ KURZ „SVALBARD 2014“

Viktorie Brožová

zobraz více ▼

Souostroví Svalbard neboli Špicberky leží daleko za severním polárním kruhem. Tak daleko, že „půl roku trvá tam polární den“. I když ve skutečnosti nejde o opravdových celých šest měsíců denního světla, půlnoční slunce lze pozorovat pouze po dobu měsíců čtyř. No a přímo uprostřed polárního dne jsem se tam spolu s dalšími deseti studenty botaniky a zoologie vypravila na čtrnáctidenní terénní kurz…

zobraz méně ▲

ASTROBIOLOGIE – VĚDA Z (ASTRO)BOTANIKY ZROZENÁ

RNDr. Jana Kvíderová, Ph.D.

zobraz více ▼

Astrobiologie zahrnuje studium povahy a rozšíření obyvatelných prostředí ve vesmíru, průzkum planet Sluneční soustavy, výzkum zaměřený na vznik života, historii jeho evoluce na Zemi, jeho diverzity, adaptací a limitací spolu s odhadem jeho dalšího možného vývoje a přežívání mimo Zemi. A – samozřejmě – výzkum vedoucí k rozpoznání známek života na jiných planetách či měsících.

zobraz méně ▲

NEVIDITELNÉ LIŠEJNÍKY NA MECHOROSTECH

RNDr. Zdeněk Palice, Ph.D. a Mgr. Jiří Machač

zobraz více ▼

Představíme si drobné zástupce lišejníků, jejichž krása se projeví teprve při bližším zkoumání s pomocí lupy či mikroskopu. Také se vymykají představám o tom, jak by lišejníky měly vypadat. Jedná se o druhy s redukovanou zanořenou stélkou či se stélkou tvořenou z drobných kulovitých útvarů zvaných goniocysty. Převládající je houbová složka v podobě drobných bledých plodnic dosahujících řádově několika desetin milimetru.

zobraz méně ▲

ČESKÝ STŘEDNÍ DEVON – SVĚTOZNÁMÉ NALEZIŠTĚ STAROBYLÝCH KAPRAĎOROSTŮ

prof. RNDr. Zlatko Kvaček, DrSc.
a Mgr. Milan Libertín, Ph.D.

zobraz více ▼

Během období tzv. staršího paleofytika (pozdní ordovik, silur až devon) se uskutečnil výstup rostlin na souš. V tomto období převládalo sušší klima. Naše území se stalo pro poznání vývoje tehdejších rostlin světoznámým díky nálezům z oblasti Barrandienu. Vedle skupin bylinného vzrůstu, jako byly tehdejší zástupci psilofytních a plavuňovitých rostlin, se zde objevily ve větším měřítku také nízké dřeviny.

zobraz méně ▲

POBŘEŽNICE JEDNOKVĚTÁ – ZAJÍMAVOSTI Z EKOLOGIE JEDNOHO KRITICKY OHROŽENÉHO DRUHU

Ing. Jan Kolář, DiS.
a Mgr. Andrea Kučerová, PhD.

zobraz více ▼

Pro účinnou ochranu kriticky ohrožených druhů naší flóry potřebujeme znát co nejvíce informací nejenom o jejich historickém a stávajícím rozšíření, ale také o jejich ekologii. Dobrá znalost ekologických nároků těchto druhů je předpokladem pro vytváření případných záchranných programů. To je i případ pobřežnice jednokvěté, kterou můžeme v současnosti v České republice vidět už jen na osmi přirozených lokalitách.

zobraz méně ▲

JEDOVATÉ ROSTLINY A JEJICH VYUŽITÍ V MEDICÍNĚ

Mgr. Zdeňka Navrátilová
a prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.

zobraz více ▼

Rostliny patří mezi organismy, které se na rozdíl od většiny živočichů nemohou proti predátorům aktivně bránit útěkem, nemají ani imunitní systém k obraně proti mikroorganismům. Vyvinuly si tedy jiné způsoby ochrany. Jednou z možností je tzv. chemická obrana – rostliny obsahují látky, které způsobují jejich nepoživatelnost.

zobraz méně ▲

PRŮHONICKÝ PARK Z POHLEDU MYKOLOGA – 4. DÍL

RNDr. František Kotlaba, CSc.
a
prom. biol. Zdeněk Pouzar, CSc.

zobraz více ▼

V tomto pokračování seriálu o houbách (makromycetech) Průhonického parku se nadále věnujeme houbám stopkovýtrusným (Basidiomycetes), z nichž jsou mnoha lidem dobře známé především druhy sbírané k jídlu. V tradičním praktickém systému se dělí na dvě velké skupiny: primitivnější nižší stopkovýtrusné a vyšší stopkovýtrusné.

zobraz méně ▲

KOPRETINA – KRÁSKA MNOHA TVÁŘÍ

RNDr. Kateřina Štajerová

zobraz více ▼

V tomto příspěvku se budeme věnovat konkrétnímu invaznímu druhu, a to notoricky známé kopretině. Možná vás překvapí, že tato bílá kráska našich květnatých luk může po zavlečení do nového areálu dělat pěknou neplechu. Zatímco v oblasti svého původního rozšíření se vyskytuje společně s druhy, s nimiž sdílí dlouhou společnou evoluční minulost, v novém areálu kopretina představuje cizorodý prvek, na který nejsou ostatní druhy adaptované…

zobraz méně ▲

VZÁCNÍ KRÁTKOVĚCÍ TRPASLÍCI

Mgr. Jana Navrátilová, Ph.D.

zobraz více ▼

Sbírka vodních a mokřadních rostlin v Třeboni se v mnoha ohledech vymyká „klasickým“ botanickým zahradám. Přestože je rozlohou malá, pečuje o velké množství druhů. Zvláštní postavení mezi nimi mají drobné jednoleté rostlinky, které návštěvníka obvykle na první pohled nezaujmou a jejichž krása vynikne až téměř „pod lupou“.

zobraz méně ▲

SBÍRKA DENIVEK V PRŮHONICKÉ BOTANICKÉ ZAHRADĚ

Ing. Markéta Macháčková, Ing. Zuzana Caspers, RNDr. Pavel Sekerka

zobraz více ▼

Sbírka denivek byla založena v sedmdesátých letech dvacátého století Mgr. Milanem Blažkem. Rostliny mapují historický vývoj šlechtění od botanických druhů a počátků pěstování a jejich křížení až do současnosti, pokrývají tedy období let 1784–2012. Část sbírky věnovaná českým kultivarům denivek se začala intenzivně rozvíjet v roce 2012.

zobraz méně ▲

GENETICKY MODIFIKOVANÉ ROSTLINY – MOŽNÁ RIZIKA

RNDr. Kateřina Štajerová, RNDr. Hana Skálová, Ph.D., prof. RNDr. František Krahulec, CSc.

zobraz více ▼

V jednom z předchozích čísel Botaniky jsme se mohli dočíst o přínosu geneticky modifikovaných plodin. Nyní bychom rádi upozornili na možná rizika jejich pěstování. V současné době je jednou z nejčastějších modifikací plodin odolnost vůči herbicidům, z nichž nejčastější je odolnost vůči látce glyfosátu. Protože se tato modifikace používá již dosti dlouho, můžeme na ní ukázat existující rizika.

zobraz méně ▲

JAK VĚDCI ZKOUMAJÍ NAŠI KRAJINU

RNDr. Petr Petřík, Ph.D.

zobraz více ▼

Krajina České republiky se skládá z mozaiky přírodních stanovišť, která přispívá k přírodní rozmanitosti (biodiverzitě). Změny klimatu přinášejí jednorázové extrémy v podobě dlouhodobého sucha nebo povodní. Větru dešti sice neporučíme, ale vhodným hospodařením v krajině se můžeme probíhajícím změnám lépe přizpůsobit. Krajina by měla být věcí veřejnou, a proto její využívání nelze ponechat čistě na libovůli uživatelů…

zobraz méně ▲

OBNOVA PODZÁMECKÉHO ALPINA

Ing. Kateřina Smutná

zobraz více ▼

V prvním čísle roku 2015 jsme čtenáře časopisu Botanika informovali o plánované památkové obnově podzámčí Průhonického parku, která se v průběhu podzimu 2015 posunula do fáze realizace stavební části projektu. Obnovné práce byly započaty rozsáhlou přípravou území. V předstihu byl u dodavatelů zajištěn rostlinný materiál pro rozsáhlé výsadby – bude vysázeno 33 977 kusů rostlin.

zobraz méně ▲