JAK VĚDCI ZKOUMAJÍ NAŠI KRAJINU


Obr. 1: Krajina Křivoklátska, kde se harmonicky pojí zástavba a přírodní prvky.

Obr. 2: Smrkové souše pomalu podrůstají semenáči na Šumavě.

Obr. 3: Zemědělská krajina Polabí

Krajina České republiky se skládá z mozaiky přírodních stanovišť, která přispívá k přírodní rozmanitosti (biodiverzitě). Změny klimatu přinášejí jednorázové extrémy v podobě dlouhodobého sucha nebo povodní. Větru dešti sice neporučíme, ale vhodným hospodařením v krajině se můžeme probíhajícím změnám lépe přizpůsobit. Krajina by měla být věcí veřejnou, a proto její využívání nelze ponechat čistě na libovůli uživatelů prosazujících své finanční zájmy na úkor budoucích generací. Stále postrádáme nebo nedostatečně využíváme politické nástroje pro ochranu, správu a plánování krajiny ve smyslu Evropské úmluvy o krajině. Z absence dlouhodobé vize vývoje a využívání krajiny plyne nízká úroveň povědomí krajiny jako prostoru veřejného zájmu u lidí.
Říkáme, že nastal výprodej krajiny pro jednostranné zájmy spojené s výstavbou velkopodnikatelských objektů a sídelních struktur v krajině. S nejasně danými podmínkami využívání a prodeje půdy stěží zamezíme plošnému záboru půd. V zemědělství převládá velkoplošné hospodaření s přemírou chemických látek a absencí organického hnojení. To má za následek zvýšení uniformity krajiny, snížení přírodní rozmanitosti a erozi půdy. Také systém zemědělských dotací zaměřený na produkci nezohledňuje nežádoucí účinky na zemědělskou půdu a krajinu. Se správou krajiny to vypadá, jako by pravá ruka nevěděla, co dělá levá. Chybí zde návaznosti výsledků výzkumu a často krátkozrakého a nekoordinovaného politického rozhodování ve věci využívání krajiny. Udržitelné nakládání s krajinou je ve veřejném zájmu a základní otázkou tak je, jak přimět uživatele půdy, aby krajinu obhospodařovali šetrně. Podkladem pro hospodaření může být stanovištní mapování zemědělské krajiny a efektivním řešením pak jsou zemědělské dotace podporující udržitelné využívání půdy a krajiny.

Víme, jak na to!

V projektu řešeném v rámci aktivit Strategie AV21 (program Rozmanitost života a zdraví ekosystémů) vycházíme z kritérií důležitých pro Evropskou úmluvu o krajině. Vytvořili jsme za tím účelem Platformu pro krajinu, což je mezioborová platforma pro výzkum krajinných a ekosystémových služeb.

Platforma již formulovala několik konkrétních opatření v rámci Národního programu na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice zpracovaného Ministerstvem životního prostředí. Veřejnosti je známá prostřednictvím sborníku Povodně a sucho: krajina jako základ řešení.

Pozvánka na akce Platformy pro krajinu

Máme plán, jak pomoci naší krajině. Zajímá vás jak? Pak sledujte seriál v našem časopise, ve kterém vás budeme seznamovat s dílčími problémy. V květnu proběhl seminář Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR, jehož cílem bylo ukázat cestu, kterou by se další výzkum, ochrana, správa a využívání krajiny měly ubírat. Plán, jak naložit s krajinou kolem Průhonického parku, představíme veřejnosti v Průhonickém parku 18. června v rámci Vědeckého treku a 3. září v rámci hudebního festivalu A-fest. Probíhá také putovní výstava po vybraných městech v celé republice (Tábor, České Budějovice, Průhonice, Praha, Brno, Olomouc) a těšit se můžete na popularizační brožuru v rámci edice Academia „Strategie AV21“ na téma aktuálního stavu výzkumu a ochrany krajiny v ČR.

undefined

Autor:
RNDr. Petr Petřík, Ph.D.
(Oddělení GIS a DPZ; petrik@ibot.cas.cz
)