OBSAH ČÍSLA 2015/1

Na této stránce najdete krátké ukázky z publikovaných článků.

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Číslo v tištěné podobě můžete zakoupit v knihkupectvích Academia nebo v pokladně Průhonického parku. Můžete si ho také objednat v redakci časopisu.

Kromě toho je možné objednávat elektronickou verzi ve formátu pdf.

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

GENETICKY MODIFIKOVANÉ ROSTLINY

prof. RNDr. Zdeněk Opatrný, CSc.

zobraz více ▼

Monsatan. Frankensteinovy potraviny. Trojský kůň genových inženýrů… Tak a podobně označují geneticky modifikované (GM) plodiny jejich odpůrci. Proč a jak si část zejména evropské laické i odborné veřejnosti vytvořila takový přístup k nejmodernější metodologii šlechtění kulturních rostlin?

zobraz méně ▲

ROSTLINNÉ INVAZE, KAM SE ČLOVĚK PODÍVÁ…

RNDr. Kateřina Štajerová

zobraz více ▼

Ačkoliv je šíření rostlin na nová příhodná stanoviště starobylým fenoménem, systematicky začalo být studováno až poměrně nedávno. Jednou z příčin současného intenzivního studia rostlinných invazí byl jejich znatelný nárůst v polovině 20. a ve 21. století v důsledku rostoucí globalizace, hlavně díky rozvoji letecké dopravy.

zobraz méně ▲

O TAXONOMII A SYSTEMATICE

RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.

zobraz více ▼

Cílem této rubriky je přiblížení jednotlivých vědeckých oborů či technik, které patří do botaniky. Tentokrát se budeme věnovat těm nejzákladnějším, a to taxonomii a systematice. Jsou to obory velmi široké, které zahrnují nejen rostliny, ale i houby, živočichy, mikroorganismy a všechny další skupiny organismů na naší planetě.

zobraz méně ▲

TERMOFILNÍ SINICE A ŘASY

RNDr. Jaromír Lukavský, CSc.

zobraz více ▼

Z opačného konce spektra životních podmínek, než ve kterých žijí kryofilní řasy (o kterých jsme psali v loňském čísle Botaniky 2014/1), jsou termofilní organismy. Ty jsou definovány růstem v teplotách nad 45 °C. Jejich studium je také součástí projektu BIORAF od Technologické agentury České republiky.

zobraz méně ▲

RYCHLÁ EVOLUCE A ZÁHADNÉ RELIKTNÍ DRUHY

Mgr. Jindřich Chrtek, CSc., Mgr. Jaroslav Zahradníček, Dr. Judith Fehrer

zobraz více ▼

Zjišťování příbuzenských vazeb (fylogenetických vztahů) mezi jednotlivými druhy rostlin botaniky vždy přitahovalo, ať už to bylo před nástupem molekulárních metod, kdy byly využívány většinou morfologické a anatomické znaky, nebo v současnosti s pomocí nejrůznějších molekulárních markerů.

zobraz méně ▲

PAŘEZINY – JEDEN Z NEJSTARŠÍCH, EKOLOGICKÝCH ZPŮSOBŮ LESNÍHO HOSPODAŘENÍ

Mgr. Radim Hédl, Ph.D.

zobraz více ▼

Kdo ze čtenářů tohoto časopisu někdy slyšel o pařezinách? Dobře, možná slyšel, ale co se pod tímto slovem skrývá? Jde jednoduše o jeden z nejstarších způsobů lesního hospodaření, který můžeme vysledovat již v archeologických nálezech nebo iluminacích středověkých kodexů a o kterém existují nepřeberné doklady v dalších historických písemnostech.

zobraz méně ▲

JAK NÁM MŮŽE POMOCI PROTEOMIKA PŘI STUDIU MRAZUVZDORNOSTI ROSTLIN?

Mgr. Pavel Vítámvás, Ph.D.

zobraz více ▼

Mezi důležité stresory, s kterými se musí vyrovnat každý živý organismus na naší planetě, patří teplotní výkyvy. Klimatické stresy výrazně ovlivňují rostlinný růst a vývoj či výnos plodin. V současnosti představují celosvětově významný problém pro stabilitu zemědělské produkce především globální klimatické změny zahrnující extrémy počasí.

zobraz méně ▲

NOVINKY V PRŮHONICKÉ BOTANICKÉ ZAHRADĚ NA CHOTOBUZI

RNDr. Pavel Sekerka, Ing. Zuzana Caspers, Ing. Markéta Macháčková, Mgr. Milan Blažek

zobraz více ▼

Expozice botanických zahrad vznikají obvykle déle, než expoziční výsadby na květinových výstavách či v parcích. Je to dáno především tím, že je pečlivě plánujeme a snažíme se získat rostliny od ověřených dodavatelů či přímo od šlechtitelů a plané druhy pokud možno se známým původem v přírodě.

zobraz méně ▲

FASCINUJÍCÍ POHLEDY DO MIKROSVĚTA HUB – 4. DÍL. HOUBY A KRYTENKY

Mgr. Jiří Machač, RNDr. Martin Vohník, Ph.D.

zobraz více ▼

Mikroskopické houby vstupují do celé řady trofických (tj. s výživou souvisejících) interakcí s různými skupinami organismů a v dnešním díle se zaměříme na jejich soužití s velice zajímavou skupinou půdních protist, s krytenkami. Krytenky jsou eukaryotické jednobuněčné amébovité organismy kryté schránkou s jediným otvorem…

zobraz méně ▲

PRŮHONICKÝ PARK Z POHLEDU MYKOLOGA – 2. DÍL

RNDr. František Kotlaba, CSc., prom. biol. Zdeněk Pouzar, CSc.

zobraz více ▼

V minulém čísle Botaniky jsme se kromě úvodních partií blíže věnovali třem druhům vřeckovýtrusných hub a v tomto čísle budeme s touto skupinou pokračovat. Vřeckovýtrusné houby v tradičním umělém dělení zahrnují mj. dvě velké skupiny, a to terčoplodé houby (Discomycetes) a tvrdohouby (Pyrenomycetes)…

zobraz méně ▲

POZNÁTE JE PODLE ODDENKŮ?

doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.

zobraz více ▼

Rostliny jsou prapodivná stvoření! Často je velká část suchozemských rostlin skryta očím pozorovatele, protože vězí v půdě. Ta podzemní část je potom považována za nezbytnou, ale k potěše oka nevhodnou. Přitom v podzemí jsou nejen kořeny zodpovědné za výživu rostliny, ale také regenerační orgány, ze kterých vytrvalé byliny vyrůstají po zimním odpočinku.

zobraz méně ▲

LÉČIVÉ HOUBY – 2. DÍL

Mgr. Zdeňka Navrátilová

zobraz více ▼

V minulém čísle časopisu Botanika jsme si představili jednu z nejznámějších léčivých hub, lesklokorku lesklou (Ganoderma lucidum). V našich lesích však můžeme najít řadu dalších hub s léčivými účinky, z nichž některé jsou již na trhu ve formě potravních doplňků. Dnes si představíme další zajímavou houbu, která ale není tak známá ani hojná.

zobraz méně ▲

ŠLECHTĚNÍ BYLINNÝCH PIVONĚK

RNDr. Pavel Sekerka

zobraz více ▼

Pivoňky představují významnou skupinu zahradních trvalek, které mají místo jak v tradičních, tak i moderních zahradách. Novodobou historii šlechtění bylinných pivoněk je možné počítat od začátku 19. století. Do Francie a Anglie byly nezávisle na sobě dovezeny z Číny již značně prošlechtěné odrůdy pivoňky čínské (Paeonia lactiflora)…

zobraz méně ▲

ZAJÍMAVOSTI ZE SVĚTA ROSTLIN

RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.

zobraz více ▼

Při návštěvě smíšeného lesa nebo parku v květnu můžeme pozorovat květenství habru obecného. Samčí jehnědy jsou válcovité s jednotlivými květy, které jsou ukryty v úžlabí brvitých listenů a jejich prašníky mají na špičce chocholku chlupů. Samičí jehnědy jsou válcovité s květy po dvou v úžlabí kopinatého opadavého listenu, blizny mají fialově červenou barvu.

zobraz méně ▲

PRŮHONICKÝ PARK OSLAVÍ LETOS 130 LET SVÉ EXISTENCE

Ing. Barbora Kačmáčková

zobraz více ▼

Dne 16. června 1885 uzavřeli v Praze – Smíchově sňatek Arnošt Emanuel hrabě Silva-Tarouca a Marie Antonie, hraběnka Nostic-Rieneck. Arnošt Emanuel nalezl v Průhonicích své nové sídlo a krajinu předurčenou k založení rozsáhlého parku. Záhy po svatbě začal tvořit park podle svých představ…

zobraz méně ▲

PAMÁTKOVÁ OBNOVA PODZÁMECKÉHO ALPINA

Ing. Kateřina Smutná

zobraz více ▼

Zakladatel Průhonického parku hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca dal svým vizionářským přístupem vzniknout skvostu přírodně krajinářského stylu. Pilně shromažďoval okrasné rostliny z celého světa a v parku pak prováděl cenné introdukční pokusy. Pro pěstování horských rostlin založil v evropském měřítku v té době unikátní Alpinum.

zobraz méně ▲

ČASOPIS BOTANIKA NA VELETRHU VĚDY

Gabriela Bjalkovská

zobraz více ▼

Ve dnech 21.–23. května se konal na pražském výstavišti PVA EXPO v Letňanech Veletrh vědy. Za Botanický ústav jsme na veletrhu prezentovali časopis Botanika a Průhonický park. Pro návštěvníky byly připraveny časopisy a informační materiály, počítačová prezentace a postery, které navíc odkazovaly k vědeckým projektům Botanického ústavu.

zobraz méně ▲

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •