Aktuality

První Červený seznam ohrožených přírodních stanovišť evropské pevniny a moří s přispěním českých botaniků

18. 1. 2017

Mezinárodní skupina biologů zpracovala na objednávku Evropské komise první komplexní vyhodnocení míry ohrožení různých typů přírodních stanovišť Evropy. Bylo hodnoceno celkem 480 typů přírodních stanovišť v 35 zemích Evropy, od arktických oblastí po Středomoří a také v severním Atlantiku a Baltském, Středozemním a Černém moři. Projekt koordinovala nizozemská organizace Alterra spolu s Mezinárodní unií pro ochranu přírody (IUCN). Českou republiku v týmu zastupovali biologové z brněnské Masarykovy univerzity (F. Landucci, M. Hájek, M. Chytrý a M. Kočí) a Botanického ústavu Akademie věd ČR (K. Šumberová), kteří hodnotili zejména stav vodních, rašeliništních a lesních stanovišť. Zjištění týmu jsou alarmující.

(Více)

Jak nejlépe odhadnout věk velkých stromů?

16. 1. 2017

Velké stromy hrají klíčovou roli v různých typech krajiny. Nabízejí prostředí pro rozmanité druhy a tím přispívají k udržení biodiverzity. Také se významně podílejí na ukládání uhlíku a jeho koloběhu v krajině. Pro obhospodařování lesů, jejich ochranu i výzkum, mají velký význam spolehlivé odhady věku velkých stromů.

(Více)

Červená voda a okrový ledopád na Moravě – zbarvení má biologický původ

16. 1. 2017

Prof. Blahoslav Maršálek z brněnského pracoviště Botanického ústavu AV ČR ve zpravodajství České televize objasnil původ zbarvení vody a ledu na dvou moravských lokalitách. Červené zbarvení Holáseckých jezer způsobily bakterie, okrové zbarvení Pulčínského ledopádu sněžné řasy. Reportáž o jezerech zde, o ledopádech zde. Čištěním vod se v Botanickém ústavu zabývali vědci mj. v rámci právě končícího projektu „Z odpadů surovinami“, ve kterém řešili prevenci znečištění přírody a přeměnu odpadů na suroviny využitelné např. jako hnojivo. Sněžné řasy studovali v Botanickém ústavu L. Nedbalová a J. Lukavský, více si o nich můžete přečíst v časopise Živa.

Změna klimatu podporuje šíření nepůvodních rostlin z evropských zahrad

9. 1. 2017

Mezi příchodem nepůvodní rostliny na nové území a jejím invazním šířením často bývá poměrně dlouhá pauza. To znamená, že mezi mnoha druhy nepůvodních rostlin, které se v dané oblasti vyskytují, je celá řada těch, které stále čekají na příležitost k šíření. Mnohdy se drží zpátky kvůli ne zcela optimálním klimatickým podmínkám. V Evropě roste značný počet takových druhů v zahradách a parcích, které tak hrají roli významného zdroje budoucích invazních druhů.

(Více)

Je možné předpovídat nárůsty vodních květů?

2. 1. 2017

Vodní květy, tedy přemnožené sinice a další mikroorganismy, které nápadně zeleně zbarvují vodu, mohou být velmi nebezpečné a destruktivní. Bývají toxické, zabíjejí ryby a ohrožují další živočichy, včetně návštěvníků koupališť. Bylo by velmi vítané, kdybychom vývoj vodních květů dovedli předpovídat a případně zastavit před tím, než způsobí velké škody. Není to ale snadné.

(Více)

Vyšlo nové číslo časopisu Botanika: 2/2016

27. 12. 2016

V prosincovém čísle časopisu Botanika se dočtete např. o mikroskopických houbách v podzemním prostředí nebo o kuřičce hadcové. Pokračují v něm také seriály Cesta do pravěku rostlin, Jedovaté rostliny a jejich využití v medicíně a Průhonický park z pohledu mykologa. Celý obsah najdete zde.

Jan Suda z BÚ získal Medaili Vojtěcha Náprstka

22. 12. 2016

Medaili nesoucí jméno vlastence, světoběžníka, propagátora technických novinek v domácnosti a podporovatele ženské emancipace Vojtěcha Náprstka předal předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš uznávanému vědci a popularizátorovi vědy prof. Janu Sudovi, který působí v Botanickém ústavu AV ČR, na Přírodovědeké fakultě UK a jako předseda redakční rady časopisu Živa. Medaili udílí Akademie věd ČR od roku 2003 jako ocenění za dlouholetou a cíleně vedenou činnost v popularizaci vědeckých poznatků.

(Více)

Genomy merlíků ve víru evoluce

19. 12. 2016

Rostliny mají oproti živočichům mnohem proměnlivější genomy. Jejich velikost kolísá nejen mezi blízce příbuznými druhy, ale často i přímo v rámci jednotlivých druhů. Důsledky této proměnlivosti u rostlin zatím zcela jasně nechápeme. Podle některých názorů přitom velikost genomů rostlin významně ovlivňuje jejich vývoj i jejich ekologii.

(Více)

Lesy sehrály v pravěku důležitou úlohu v adaptaci na klimatické změny

14. 12. 2016

Během klimatických změn v pravěku sehrály lesy podle vědeckého týmu vedeného Janem Kolářem z Botanického ústavu AV ČR důležitou úlohu v adaptaci na nové podmínky životního prostředí. Na základě studia paleoekologických záznamů z vracovského jezera na jihovýchodní Moravě a archeologických dat z jeho širokého okolí vědci zjistili, že tehdejší lidské společnosti proměnily svým inovativním hospodařením druhovou skladbu lesa. Tato změna v hospodaření jim nejspíše pomohla přežít. Studie byla 10. 12. 2016 zveřejněna v časopise Archaeological and Anthropological Sciences.

(Více)

Které mikroorganismy pomáhají nejvýše rostoucím rostlinám světa?

12. 12. 2016

Na planetě Zemi se otepluje a rostliny pronikají do míst, kde by se dříve neuchytily. Odvažují se i do vysokých nadmořských výšek těch nejvyšších pohoří. Tým badatelů, který vedl Jiří Doležal z Botanického ústavu AV ČR, v létě 2012 během náročného výzkumu objevil zástupce 6 druhů cévnatých rostlin, jak rostou na jednom místě poblíž vrcholu Mount Shukule II v západním Himálaji, v nadmořské výšce 6 150 metrů. To z nich dělá nejvýše rostoucí cévnaté rostliny světa.

(Více)

Nový klasifikační systém vegetace Evropy

12. 12. 2016

Ve speciálním čísle časopisu Applied Vegetation Science by publikován nový přehled evropské vegetace Vegetation of Europe: Hierarchical floristic classification system of vascular plant, bryophyte, lichen, and algal communities (fulltext, tisková zpráva), na jehož zpracování se podílela i K. Šumberová z BÚ. (Více)

Jan Kolář z BÚ získal Cenu děkana FF MU

6. 12. 2016

Jan Kolář z Oddělení vegetační ekologie získal Cenu děkana Filosofické fakulty Masarykovy univerzity za dizertační práci Teritorialita a regionalizace v pozdním eneolitu na Moravě. V Botanickém ústavu AV ČR se zabývá modelováním prehistorického lidského vlivu v přírodních ekosystémech.

Příběh kontroverzního akátu ve střední Evropě

5. 12. 2016

Trnovník akát (Robinia pseudoacacia) je stromem mnoha tváří. V některých ohledech má nesporný ekonomický přínos, zároveň ale jako invazní druh představuje hrozbu pro životní prostředí. Do střední Evropy byl akát dovezen jako okrasná dřevina už před téměř čtyřmi staletími a stal se běžnou součástí krajiny. Patří k dobře prostudovaným druhům, i když většina vědeckých publikací o akátu se dotýká čistě ekonomických souvislostí. Jak s touto dřevinou rozumně zacházet?

(Více)

Cena Františka Běhounka pro Petra Pyška z Botanického ústavu

1. 12. 2016

Ve středu 30. listopadu 2016 předal náměstek ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga ocenění MŠMT udělované v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu za rok 2016. Cenu Františka Běhounka převzal prof. Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK, který je zakladatelem výzkumu rostlinných invazí v České republice.

(Více)

O zásadní změně pohledu na složení středoevropských lesů v minulosti na rádiu Leonardo

30. 11. 2016

Výzkum provedený v rámci projektu LONGWOOD přinesl zásadní změnu pohledu na složení středoevropských lesů v minulosti. O výzkumu a jeho výsledcích mluvil v pořadu ČRo Leonardo Petr Kuneš, který vedl v rámci projektu pracovní skupinu paleoekologie. LONGWOOD je projekt financovaný ERC, který v Botanickém ústavu AV ČR řeší Péter Szabó a kol. Se svými spolupracovníky publikoval na toto téma článek v časopise Conservation Biology. Článek najdete zde.

Co utváří vegetaci míst narušených těžbou?

28. 11. 2016

Složení vegetace na místech narušených lidskou činností vyplývá z abiotických podmínek daného místa a z nabídky druhů rostlin v oblasti. Do jaké míry se ale každý z těchto faktorů projevuje na výsledné podobě vegetace?

(Více)

Dosáhneme s vylepšenou fotosyntézou vyšších výnosů plodin?

21. 11. 2016

Zemědělské plodiny se stejně jako i jiné rostliny dovedou ochránit před přílišným osluněním. Mohou při tom využít důmyslný proces nefotochemického zhášení (anglicky NonPhotochemical Quenching), při němž v rostlinách dochází k rozptylování přebytečné světelné energie její přeměnou na teplo. Když se podmínky v prostředí změní a dojde k poklesu intenzity slunečního záření, fotosyntetické systémy rostlin se po nějakém čase přizpůsobí. Teoreticky to je vynikající adaptace rostlin na proměnlivé osvětlení. Ve skutečnosti se ale fotosyntetické systémy rostlin nestačí přizpůsobovat změnám, které se odehrávají rychle.

(Více)

Je pro invazní rostliny výhodné spolupracovat s houbou?

14. 11. 2016

Rostliny a houby mají komplikované vztahy. V některých případech houba rostlinu zneužívá a parazituje na ní. Často se ale stává, že houba s rostlinou žijí v symbiotickém vztahu, mykorhize, který je pro obě strany výhodný. Rostlina dodává houbě energii v podobě organických látek a houba zase na oplátku rostlině poskytuje vodu a v ní rozpuštěné minerální látky. Vědci odhadují, že v určité formě mykorhizního vztahu žije 70 až 90 procent všech druhů rostlin. Mykorhiza je pro rostliny obecně přínosná. Odborníci se ale neshodnou, jestli je vztah s houbou výhodou pro invazní rostliny, které se šíří na nová území, anebo jestli je mykorhiza v tomto šíření pro rostliny spíše brzdou.

(Více)

Zveme na výstavu Jak uchovat krajinu pro budoucí generace

9. 11. 2016

V Návštěvnickém centru Průhonického parku je do 31. 3. 2017 k vidění výstava Jak uchovat krajinu pro budoucí generace, která vznikla spoluprací Biologického centra AV ČR a Botanického ústavu AV ČR v rámci aktivity Hospodaření v krajině s ohledem na globální změny podporované výzkumným programem Strategie AV21 Rozmanitost života a zdraví ekosystémů. Hlavní myšlenkou prolínající se celou expozicí je motto: „Krajina je věc veřejná a její stav se dotýká nás všech.“ Chceme ukázat, jak je česká krajina rozmanitá a jedinečná, ale také jak ji udržitelně obhospodařovat, abychom ji mohli předat v uspokojivém stavu svým dětem.

(Více)

Jak souvisí plasticita listů s mírou specializace rostlin?

7. 11. 2016

Rostliny se celý svůj život obvykle nacházejí na jednom místě a musejí se s tím vyrovnat. Pomáhá jim v tom i fenotypová plasticita, tedy schopnost nebýt vždy stejný, ale měnit své charakteristiky podle konkrétního prostředí. Právě fenotypová plasticita se zřejmě podílí na tom, že některé druhy mohou pronikat do prostředí s širším rozmezím ekologických podmínek. Nasvědčují tomu studie jednotlivých druhů. Doposud ale není jasné, jestli plasticita znaků rostlin obecně souvisí s jejich ekologickou specializací.

(Více)

Jak nejlépe odhadnout věk velkých stromů?

16. 1. 2017

Velké stromy hrají klíčovou roli v různých typech krajiny. Nabízejí prostředí pro rozmanité druhy a tím přispívají k udržení biodiverzity. Také se významně podílejí na ukládání uhlíku a jeho koloběhu v krajině. Pro obhospodařování lesů, jejich ochranu i výzkum, mají velký význam spolehlivé odhady věku velkých stromů.

(Více)

Změna klimatu podporuje šíření nepůvodních rostlin z evropských zahrad

9. 1. 2017

Mezi příchodem nepůvodní rostliny na nové území a jejím invazním šířením často bývá poměrně dlouhá pauza. To znamená, že mezi mnoha druhy nepůvodních rostlin, které se v dané oblasti vyskytují, je celá řada těch, které stále čekají na příležitost k šíření. Mnohdy se drží zpátky kvůli ne zcela optimálním klimatickým podmínkám. V Evropě roste značný počet takových druhů v zahradách a parcích, které tak hrají roli významného zdroje budoucích invazních druhů.

(Více)

Je možné předpovídat nárůsty vodních květů?

2. 1. 2017

Vodní květy, tedy přemnožené sinice a další mikroorganismy, které nápadně zeleně zbarvují vodu, mohou být velmi nebezpečné a destruktivní. Bývají toxické, zabíjejí ryby a ohrožují další živočichy, včetně návštěvníků koupališť. Bylo by velmi vítané, kdybychom vývoj vodních květů dovedli předpovídat a případně zastavit před tím, než způsobí velké škody. Není to ale snadné.

(Více)

Genomy merlíků ve víru evoluce

19. 12. 2016

Rostliny mají oproti živočichům mnohem proměnlivější genomy. Jejich velikost kolísá nejen mezi blízce příbuznými druhy, ale často i přímo v rámci jednotlivých druhů. Důsledky této proměnlivosti u rostlin zatím zcela jasně nechápeme. Podle některých názorů přitom velikost genomů rostlin významně ovlivňuje jejich vývoj i jejich ekologii.

(Více)

Které mikroorganismy pomáhají nejvýše rostoucím rostlinám světa?

12. 12. 2016

Na planetě Zemi se otepluje a rostliny pronikají do míst, kde by se dříve neuchytily. Odvažují se i do vysokých nadmořských výšek těch nejvyšších pohoří. Tým badatelů, který vedl Jiří Doležal z Botanického ústavu AV ČR, v létě 2012 během náročného výzkumu objevil zástupce 6 druhů cévnatých rostlin, jak rostou na jednom místě poblíž vrcholu Mount Shukule II v západním Himálaji, v nadmořské výšce 6 150 metrů. To z nich dělá nejvýše rostoucí cévnaté rostliny světa.

(Více)

Příběh kontroverzního akátu ve střední Evropě

5. 12. 2016

Trnovník akát (Robinia pseudoacacia) je stromem mnoha tváří. V některých ohledech má nesporný ekonomický přínos, zároveň ale jako invazní druh představuje hrozbu pro životní prostředí. Do střední Evropy byl akát dovezen jako okrasná dřevina už před téměř čtyřmi staletími a stal se běžnou součástí krajiny. Patří k dobře prostudovaným druhům, i když většina vědeckých publikací o akátu se dotýká čistě ekonomických souvislostí. Jak s touto dřevinou rozumně zacházet?

(Více)

Co utváří vegetaci míst narušených těžbou?

28. 11. 2016

Složení vegetace na místech narušených lidskou činností vyplývá z abiotických podmínek daného místa a z nabídky druhů rostlin v oblasti. Do jaké míry se ale každý z těchto faktorů projevuje na výsledné podobě vegetace?

(Více)

Dosáhneme s vylepšenou fotosyntézou vyšších výnosů plodin?

21. 11. 2016

Zemědělské plodiny se stejně jako i jiné rostliny dovedou ochránit před přílišným osluněním. Mohou při tom využít důmyslný proces nefotochemického zhášení (anglicky NonPhotochemical Quenching), při němž v rostlinách dochází k rozptylování přebytečné světelné energie její přeměnou na teplo. Když se podmínky v prostředí změní a dojde k poklesu intenzity slunečního záření, fotosyntetické systémy rostlin se po nějakém čase přizpůsobí. Teoreticky to je vynikající adaptace rostlin na proměnlivé osvětlení. Ve skutečnosti se ale fotosyntetické systémy rostlin nestačí přizpůsobovat změnám, které se odehrávají rychle.

(Více)

Je pro invazní rostliny výhodné spolupracovat s houbou?

14. 11. 2016

Rostliny a houby mají komplikované vztahy. V některých případech houba rostlinu zneužívá a parazituje na ní. Často se ale stává, že houba s rostlinou žijí v symbiotickém vztahu, mykorhize, který je pro obě strany výhodný. Rostlina dodává houbě energii v podobě organických látek a houba zase na oplátku rostlině poskytuje vodu a v ní rozpuštěné minerální látky. Vědci odhadují, že v určité formě mykorhizního vztahu žije 70 až 90 procent všech druhů rostlin. Mykorhiza je pro rostliny obecně přínosná. Odborníci se ale neshodnou, jestli je vztah s houbou výhodou pro invazní rostliny, které se šíří na nová území, anebo jestli je mykorhiza v tomto šíření pro rostliny spíše brzdou.

(Více)

Jak souvisí plasticita listů s mírou specializace rostlin?

7. 11. 2016

Rostliny se celý svůj život obvykle nacházejí na jednom místě a musejí se s tím vyrovnat. Pomáhá jim v tom i fenotypová plasticita, tedy schopnost nebýt vždy stejný, ale měnit své charakteristiky podle konkrétního prostředí. Právě fenotypová plasticita se zřejmě podílí na tom, že některé druhy mohou pronikat do prostředí s širším rozmezím ekologických podmínek. Nasvědčují tomu studie jednotlivých druhů. Doposud ale není jasné, jestli plasticita znaků rostlin obecně souvisí s jejich ekologickou specializací.

(Více)

Jaký je vztah mezi klonálním rozmnožováním a rozmnožováním semeny?

31. 10. 2016

Rostliny mají při svém rozmnožování v podstatě dvě možnosti. Mohou se rozmnožovat pohlavně, kdy se setká pyl s vajíčkem, dojde k oplození a z této romantické aférky vznikne semeno, které pak může dát vzniknout nové rostlině. Rostliny se pak také mohou spolehnout na vegetativní, čili nepohlavní množení, které může mít mnoho různých podob a jednu společnou věc – nedochází při něm k typickému sexu. Některé rostliny vsázejí spíše na sex, jiné na nepohlavní množení, a ještě jiné jsou docela dobré v obou dvou stylech rozmnožování.

(Více)

Jaká je diverzita epifytických orchidejí v Nepálu?

24. 10. 2016

Orchideje nejsou jenom ozdobou našich luk. V tropických oblastech roste ohromné množství epifytických orchidejí, tedy takových, které žijí na jiných rostlinách, obvykle dřevinách, aniž by zasahovaly do vnitřku těl svých hostitelů. Diverzitu epifytických orchidejí přitom do značné míry ovlivňují charakteristiky jejich hostitelů. Vztahem mezi diverzitou epifytických orchidejí a jejich hostiteli se již zabývalo několik studií, které se ale většinou nedotýkaly větších prostorových měřítek.

(Více)

Bizarní květy svícníku lákají opylovače pachem ulovené včely

17. 10. 2016

Svícníky (Ceropegia) jsou pozoruhodné rostliny z čeledi toješťovitých (Apocynaceae), často sukulentní, které zdobí neobvyklé, ornamentální trubkovité květy. Rostou v teplých oblastech Asie, Afriky i Austrálie, kde bývají k vidění ve velice rozmanitém prostředí. Na svícník lze narazit na poušti Kalahari, ve vlhkém pralese Ghany a také v domácnostech, protože se pěstují jako okrasné rostliny.

(Více)

Invazní patogeny ohrožují původní rostliny i živočichy

10. 10. 2016

Nepůvodní organismy jsou významným ohrožením pro původní ekosystémy i lidské aktivity. Mezi TOP 100 nejhorších invazních druhů světa přitom celou čtvrtinu představují invazní patogeny. Jsou součástí takzvaného znečištění patogeny (anglicky patogen pollution), kdy se patogeny díky lidským aktivitám šíří na nové hostitele nebo do nových oblastí výskytu.

(Více)

Jaký vliv má poranění na stárnutí barborek?

3. 10. 2016

U vytrvalých rostlin se stáří projevuje tak, že méně rostou a méně se rozmnožují. Není to ale nezvratný proces. Když dojde k jejich poranění např. useknutím nebo ukousnutím, je to pro rostlinu příležitost k resetu jejích vnitřních hodin a k odvrácení příznaků stárnutí.

(Více)

České chrastavce vypovídají o historii krajiny

26. 9. 2016

Chrastavec rolní (Knautia arvensis) je běžným obyvatelem české krajiny. Jako „obyčejný“ druh nevzbuzoval zájem ochrany přírody. Jenže jak se ukázalo, s chrastavci je to složitější. Vědci odhalili, že existují 2 typy těchto chrastavců, které se počtem chromozomových sad – diploidi se 2 sadami celkem 20 chromozomů a tetraploidi se 4 sadami celkem 40 chromozomů.

(Více)

Jaká je vize pro globální monitorování biologických invazí?

19. 9. 2016

Poslední dobou se zvyšuje poptávka po globálních systémech sledujících stav biodiverzity a také různá ohrožení, kterým biodiverzita musí čelit. Zásadní riziko pro biodiverzitu představují i biologické invaze, které různými způsoby snižují početnost domácích druhů.

(Více)

Jak rostou rostliny v zóně smrti?

12. 9. 2016

Rostliny se dovedou přizpůsobit neuvěřitelným extrémům. Přesto mají ale svoje hranice. Jednu z nich představuje maximální nadmořská výška, ve které v dané oblasti zvládnout rostliny přežít. Nejvýše na světě je tato hranice v západní části Tibetské náhorní plošiny, kde dosahuje až do výšky 6.000 metrů. Bývá to velmi zřetelná hranice a je vidět z veliké dálky. Navzdory tomu ale stále přesně nevíme, jak se vlastně taková hranice utváří.

(Více)

Jaký mají rostliny vztah k narušování prostředí?

5. 9. 2016

Rostliny i jiné organismy je možné využít jako bioindikátory. K jednotlivým druhům lze přiřadit indikační hodnoty, které vyjadřují vztah mezi druhem a určitým faktorem prostředí. Z výskytu těchto druhů pak lze usuzovat na podmínky prostředí, aniž by je bylo nutné měřit. Ekologové běžně využívají indikační hodnoty například pro obsah dusíku, světlo, teplotu nebo vlhkost. Tomáš Herben z Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích a Jitka Klimešová z Botanického ústavu AV ČR v Třeboni vedli tým, který se rozhodl vypracovat pro jednotlivé druhy rostlin indikační hodnoty popisující jejich vztah k narušování prostředí – disturbancím.

(Více)

Podílely se na vzniku ohromné diverzity Kapska duplikace genomů?

29. 8. 2016

Kapsko v jižní Africe představuje ráj diverzity rostlin. Na 90 tisících kilometrech čtverečních se tu vyskytuje více než 9 tisíc druhů cévnatých rostlin, z nichž je 69 % endemických, tj. nevyskytují se nikde jinde. Kde se ale tak podivuhodná diverzita vzala? (Více)

Výběrové řízení na pozici postdoktorand/postdoktorandka

17. 1. 2017

Ředitel Botanického ústavu AV ČR, v. v. i., vyhlašuje výběrové řízení na pozici postdoktorand/postdoktorandka se 100% pracovním úvazkem na pracovišti v Třeboni v Oddělení funkční ekologie (pracovní skupina doc. RNDr. Jitky Klimešové, CSc.) Více zde

Výběrové řízení na pozici odborný pracovník/odborná pracovnice výzkumu a vývoje s pracovištěm v Oddělení invazní ekologie

10. 1. 2017

Výběrové řízení na pozici odborný pracovník výzkumu a vývoje/odborná pracovnice výzkumu a vývoje s pracovištěm v Oddělení invazní ekologie v Průhonicích (více zde)

Výběrové řízení na pozici odborný pracovník/odborná pracovnice výzkumu a vývoje s pracovištěm v Oddělení GIS a DPZ v Průhonicích

4. 1. 2017

Ředitel Botanického ústavu AV ČR, v. v. i., vyhlašuje výběrové řízení na pozici odborný pracovník/odborná pracovnice výzkumu a vývoje s pracovištěm v Oddělení GIS a DPZ v Průhonicích s částečným (nebo plným) pracovním úvazkem. (Více zde)

Výběrové řízení na pozici doktorand/doktorandka v rámci grantového projektu s pracovištěm v Průhonicích

2. 1. 2017

Ředitel Botanického ústavu AV ČR, v. v. i., vypisuje výběrové řízení na pozici doktorand/doktorandka s 20% pracovním úvazkem v rámci grantového projektu řešeného na pracovišti v Průhonicích v oddělení průtokové cytometrie (Více zde)

Výběrové řízení na pozici „PhD student – cytogenetika“ v rámci grantového projektu řešeného na pracovišti v Průhonicích

27. 12. 2016

Ředitel Botanického ústavu AV ČR, v. v. i., vyhlašuje výběrové řízení na pozici „PhD student – cytogenetika“ v rámci grantového projektu řešeného na pracovišti v Průhonicích (Více)

Výběrové řízení na obsazení funkce ředitele Botanického ústavu AV ČR, v. v. i.

21. 12. 2016

Rada Botanického ústavu AV ČR, v. v. i., (BÚ) vyhlašuje výběrové řízení na obsazení funkce ředitele pracoviště. Více zde

Pracovní pozice zahradník / zahradnice

19. 10. 2016

Botanický ústav AV ČR, v. v. i., – Správa Průhonického parku přijme do pracovního poměru zahradníky/zahradnice. Nástup od března 2017. Ubytování pro svobodné zajištěno.

Nabídky zasílejte písemně na adresu Botanický ústav AV ČR, v. v. i., Správa Průhonického parku,  Zámek 1, 252 43 Průhonice nebo e-mailem na park@ibot.cas.cz.

Všechny příspěvky